Automatizace knihoven 2003

První den letošního již 14. pracovního semináře Automatizace knihoven byl obsahově rozdělen na dvě pomyslné části. Začátek obstaraly příspěvky zaměřené na oblast veřejné správy a roli knihoven ve městech a obcích, další část pak byla vyhrazena různým projektům a službám, které knihovnám zpřístupňují informace v elektronické podobě. V aule Univerzity Karlovy v Jinonicích se sešlo několik desítek účastníků.

První příspěvek byl věnován Akčnímu plánu eEurope+ pro kandidátské země EU a jeho dopadu na knihovny. Akční plán definuje řadu oblastí, které by měly být zajištěny odpovídajícím způsobem pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Také knihoven se určité partie tohoto Akčního plánu dotýkají, a to především v oblastech vytváření komunikačních infrastruktur, e-governmentu a budování elektronických výzkumných sítí. Zmíněné požadavky byly také zapracovány do aktualizovaného Akčního plánu Státní informační politiky.

Ve druhém příspěvku byli účastníci ještě v předstihu před novináři (tisková konference proběhla o hodinu později) seznámeni s testovacím provozem Portálu veřejné správy. Jeho koordinací je pověřeno Ministerstvo informatiky ČR, obsah je dotvářen ve spolupráci s dalšími institucemi. Cílem portálu je usnadnit občanům a organizacím přístup k orgánům veřejné správy. Zatím jsou součástí portálu adresář úřadů, platné zákony a oddíl Životní situace, který odpovídá na otázky vyřizování různých úředních záležitostí. Veřejnosti bude portál představen v říjnu na Invexu.

Konkrétní příklad spolupráce knihovny se starosty malých obcí přiblížila ředitelka Městské knihovny v Ústí nad Orlicí PhDr. Jana Kalousková. Nad rámec svých povinností coby pověřené knihovny poskytuje tato knihovna obcím ve své působnosti také pomoc při žádostech o granty, především v souvislosti s připojením obcí na internet. Na tomto místě sice supluje činnost místních orgánů státní správy, které ji zjevně neplní, na druhou stranu je tato pomocná ruka prospěšná a má viditelné výsledky.

O katalogizaci českých internetových zdrojů pro humánní lékařství v Národní lékařské knihovně pohovořily R. Římanová a K. Štechovská. Záznamy těchto zdrojů jsou součástí elektronického katalogu NLK. Při bibliografickém zpracování se přihlíží k možné budoucí konverzi do formátu Dublin Core. Mezi inspirace ze zahraničí patří také britský portál Omni.

Následoval menší včleněný blok příspěvků věnovaných Jednotné informační bráně. M. Ledínský z ÚVT UK nejprve informoval o novinkách v technickém vybavení a funkčnosti JIB (bezrámová verze od března 2003, Avíza, Přímé vyhledávací odkazy atd.). H. Nemeškalová z NK ČR pak konkretizovala změny ve využívání JIB (zařazení nových zdrojů atd.). Novinky jsou publikovány v elektronickém Zpravodaji JIB. Sympatickým pohledem do praxe byl příspěvek M. Novotné z knihovny Ústavu pro hydrodynamiky AV ČR o využití JIB v malé odborné knihovně. Mezi výhodami zazněly možnost sdíleného účtu pro rešeršéra i uživatele, využití pro MVS či možnost vyhledávání v několika zdrojích najednou.

Přístup k plnotextovým odborným elektronickým časopisům z jednoho místa nabízí tzv. Elektronická knihovna časopisů EZB (= Elektronische Zeitschriftenbibliothek), projekt Univerzitní knihovny v Regensburgu. Národní knihovna ČR se zapojila do projektu začátkem letošního roku. EZB nabízí přístup k licencovaným zdrojům či k volně přístupným odborným časopisům, které jsou uvedeny i v samostatném adresáři. V kontu NK ČR je aktivováno téměř 13 000 titulů z různých licencovaných zdrojů.

Komplexní řešení pro budování, správu, archivaci, zpřístupnění a vyhledávání digitálních sbírek nabízí produkt DigiTool společnosti ExLibris. Ve světě již funguje několik instalací tohoto nástroje. Jedním z nejzdařilejších je digikatalog Technické univerzity v australském Curtinu nazvaný ERA (Electronic Research Archives).

Portál elektronických časopisů Univerzity Karlovy (PEC) dosud obsahuje přes 3500 časopisů, které jsou dostupné v rámci fakult UK.

Čerstvým přírůstkem do rodiny portálů je Portál STM, průvodce po informačních zdrojích z oblasti vědy, techniky a [medicíny] (Podle slov ředitele STK ing. M. Svobody je medicína zmíněna spíše symbolicky, protože Portál STM nechce zasahovat do působnosti MEDVIK). Základem portálu je Katalog STM. Odkázána je i řada dalších zdrojů. Na portálu se dále pracuje.

Veřejná virtuální knihovna má svou novou verzi. Portál vytvářený studenty ÚISK pod vedením PhDr. Anny Stöcklové je nyní možné editovat bez programátora. Na technickém řešení pracuje posluchač ÚISK Z.Bezpalec, který je ovšem "nezvěstný".

Podle organizátorky semináře PhDr. Anny Stöcklové je otázka pořádání dalších ročníků stále otevřená. Uvidíme tedy příští rok, zda se uskuteční "půlkulatý" 15.ročník.

Program druhého dne semináře se nesl ve znamení školních knihoven. Moderátorkou byla L. Čumplová, ředitelka Státní pedagogické knihovny Komenského v Praze, která hned na úvod informovala o situaci ve školním knihovnictví. Statistiky zpracované za rok 2002 hovoří o více než 4500 tisících školních knihoven, jejichž služby jsou zajišťovány převážně pedagogickými pracovníky, a to hlavně na základních školách (ve středním školství pracuje více profesionálních knihovníků). Tyto "žákovské knihovny" by se měly stát studijními a informační centry školy. Spolu s kolegy Z. Jonákem a J. Brachtlovou vypracovali tři modely pro vybavení a činnost školních knihoven: model pro Studovnu a čítárnu, pro Informační centrum školy a pro Studijní a informační centrum školy. Výstupem je příručka "Vytváření informačního zázemí školy" (Praha: MAC 2003, 1. vyd., 32 s.), kterou lze ve SPKK objednat.

Velice inspirativní byl příspěvek ředitelky Slovenské pedagogické knižnice Bratislava M. Pankrácové o koncepci školních knihoven na Slovensku. V březnu 2003 prezentovali zahraniční pozorovatelé na setkání v Amsterodamu výsledky analýzy stavu školních knihoven na Slovensku. Shledali podobné nedostatky, jaké by zjistili i v naší republice (chybějící legislativu, nevyřešené otázky ve financování a personálním zajištění atd.). Koncem roku 2002 vydaná směrnice IFLA/UNESCO o školních knihovnách se stala v tomto směru jakýmsi manifestem. Ale zpátky na Slovensko. Obrat nastal až po volbách v roce 1998, kdy zřídilo ministerstvo školství opět funkci pracovníka majícího v kompetenci knihovny na školách. Na rozdíl od českého knihovnického zákona je ve slovenském Zákonu o knižniciach odstavec o školních knihovnách. Problematika se stala součástí projektu Otvorená škola, konkrétně podprogramu Školské knižnice. Spontánně i na smluvním základě probíhá spolupráce veřejných a školních knihoven. Pravdou je, že funkce knihovníka na škole je většinou přidělena učiteli slovenského, resp. českého jazyka nebo nejmladšímu členu pedagogického sboru, který se ještě neumí bránit a bývá minimálně ohodnocen. V loňském roce se v metodických centrech uskutečnila školení školních knihovníků a letos ve spolupráci se Slovenskou národní knižnicí v Martině vychází Příručka neprofesionálního knihovníka. M. Pankrácová nevidí problém jen v nedostatku financí, ale hlavně v pohledu pedagogů a ředitelů. Samozřejmostí se musí stát vícezdrojové financování. Slovenská pedagogická knižnice chce vytvořit všechny předpoklady pro školní knihovny.

Příspěvek studenta ÚISK J. Basla účastníkům připomněl nejdůležitější legislativu pro školní knihovny. Zastarale pojatá Instrukce ministerstva školství ze dne 16. července 1979 o školních knihovnách by vyžadovala aktualizaci a doplnění, pokud by měla být platná v dnešní době. Revoluční je ale na svou dobu doporučení spolupráce školní knihovny s knihovnou veřejnou při akvizici a myšlenka realizace vyučovacích hodin ve školní knihovně. Inspirací pro legislativní zajištění by mohly být vězeňské knihovny. Zkušenost školních knihoven z Dánska říká, že se osvědčilo zpracovávání fondu profesionálními knihovníky. Dokumenty se pak dostávají do škol, kde se o služby dále starají učitelé. Zazněla i informace o poplatcích za kopírování svazu DILIA a praktický návod k realizaci ochrany osobních údajů.

Sekci "Jak vytvořit školní knihovnu?" se zaujetím pro věc uvedl svým projevem J. Halašta, ředitel OA a SOŠ a VOŠ ve Valašském Meziříčí. Ke zřízení studijního a informačního centra školy se nechal inspirovat ve Francii a Finsku. Opět zdůraznil financování z více zdrojů (vlastního investičního fondu, dotace zřizovatele, nadačního fondu školy, vedlejší činnosti, projektů a od sponzorů). Místní knihovnice M. Medková, ač organizačně podřízená, je pro ředitele rovnocennou partnerkou. Představila posluchačům své pracoviště a práci na něm. Škola se navíc pyšní akreditací vysokoškolského bakalářského programu oboru Informační a znalostní management.

Studentky ÚISK K. Pojerová a L. Šmídová pojednaly stručně o evaluaci elektronických informačních zdrojů a představily na půdě ÚISK chystaný projekt školní virtuální knihovny. V nadcházejícím zamyšlení "CIS versus školní knihovna" B. Blažkové zazněla výzva ke koordinaci existujících aktivit věnujících se školním knihovnám. Paní Blažková se pak ráda připojila ke vznikajícímu Klubu školních knihoven (viz dále).

J. Brachtlová představila práci školního studijního a informačního centra na VOŠ a Střední průmyslové škole stavební v pražské Dušní ulici a i v časovém tlaku stačila předvést střípek informačně výchovných multimediálních prezentací pro studenty. Fungování knihovny jako komunitního centra na ZŠ Hanspaulka popsala J. Křehlová, která zároveň oznámila čerstvý vznik Klubu školních knihoven pod SKIP.

V sekci Školní knihovna a informace zazněl příspěvek o dětském čtenářství a mezinárodních výzkumech ve čtenářské gramotnosti (PISA, PIRLS). Na toto téma hovořili Z. Jonák a J. Palečková z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Paní Hofmanová vystoupila s příspěvkem Využití školních knihoven ve výuce ZŠ.

Obsahem části nazvané Školní knihovna prakticky byly přednášky připravené studenty ÚISK. Pro některé z nich to bylo první vystoupení před odbornou veřejností. Svého úkolu se zhostili výborně J. Růžička a L. Vavříková se Získáváním dokumentů pro školní knihovnu, S. Hanušová se spoluautorkou T. Denišovou s Ochranou a ukládáním dokumentů ve školních knihovnách, A. Negrlová a J. Kotrlová se Službami školních knihoven a M. Pfeiferová a S. Vinopalová s Informační výchovou na školách. A. Stöcklová maximálně zhuštěně a srozumitelně vystihla hlavní zásady zpracování dokumentů ve školních knihovnách a upozornila na zásady výběru automatizovaného knihovnického systému pro potřeby školních knihoven.

Ze semináře je plánován výstup pravděpodobně ve formě CD-ROM. Pořadatelé by se v příštím ročníku Automatizace knihoven rádi nadále věnovali problematice školního knihovnictví.

Pojerová, Kateřina; Šťastná, Petra. Automatizace knihoven 2003. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 10 [cit. 27.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1488>. urn:nbn:cz:ik‐001488. ISSN 1212-5075.
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

automaticky generované reklamy