Exkurze do Národní lékařské knihovny a Zdravotnického muzea

Poznámka redakce: Jedná se o zprávu z exkurze pražské organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), která se uskutečnila 18. 10. 2011.

Denně míjejí řidiči projíždějící pražskou Sokolskou ulicí dvě budovy, v nichž se nachází Národní lékařská knihovna. Běžného čtenáře, ve smyslu spěchajícího kolem oněch budov, může odradit samotný název instituce – Národní lékařská knihovna (NLK). K lékařům má každý z nás různorodý vztah a minimálně laická čtenářská veřejnost může cítit ostych k tomu, aby fyzicky nebo virtuálně přes web NLK navštívila. Členové pražské organizace SKIP jsou ale lidé zvídaví. Tentokrát se v rámci pravidelných exkurzí vydali právě do již zmíněné NLK, aby zjistili odpovědi na otázky typu:

  • Kdo jsou čtenáři této knihovny?
  • Jaké spektrum služeb knihovna nabízí?
  • Jak vypadá její zázemí?
  • Jak se knihovna zaměřuje na budoucnost?
  • Jak velkou mírou spokojenosti a jakým zaujetím oplývají pracovníci NLK?

Zájem o exkurzi projevil vydatný počet přihlášených členů SKIP, jak se mohla na místě přesvědčit Mgr. Lenka Maixnerová, která nám byla po celou dobu průvodkyní zákulisím NLK. O vstřícnosti instituce vůči knihovnickým kolegům a o míře zájmu svědčí, že ji s námi absolvovala i možná další knihovnická – vzhledem ke svému věku však ještě nečtenářská – generace.

Exkurze začala nejprve na adrese Sokolská 31, na níž se nachází Lékařský dům, budova patřící České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, v jehož útrobách je současná NLK v podnájmu už od roku 1931. V čítárně časopisů, klidné a zelené oáze ve srovnání s hlukem ulice za okny, NLK zpřístupňuje časopisecké fondy z posledních dvou let. Právě v této čítárně jsme měli možnost osobně poznat PhDr. Helenu Bouzkovou, ředitelku NLK. PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., nás pak pomocí zajímavé prezentace a především svým zasvěceným komentářem nenásilně – a na lékařské prostředí i bezbolestně – provedla historií, současností, strukturou a službami, které NLK poskytuje. Vyslechli jsme tak někdy až překvapivé informace.

NLK je veřejně přístupná specializovaná (a v ČR největší) knihovna se zaměřením na lékařství a zdravotnictví. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Fond knihovny čítá více než 500 000 svazků. Vystopovat počátky lékařských knihoven může být obtížnější, v případě českých zemí lze zabrousit až do dob založení Univerzity Karlovy a její lékařské fakulty. Zůstaneme-li u mladších kořenů, lze za mezník považovat rok 1841, kdy z prostředků lékařské fakulty vzniklo Prager medizinisches Lesemuseum, které se soustředilo na osvětovou činnost mezi lékaři a na shromažďování literatury z oblasti lékařství. Koncem 19. století měla tato knihovna téměř 4 000 svazků. Především z finančních důvodů byla ale po vzniku Československa uzavřena. Od těch dob až dodnes jsou lékařské knižní fondy dávány do souvislosti se dvěma státními institucemi – s ministerstvem školství a s ministerstvem zdravotnictví. Byl to právě resort školství, který se snažil knihovní fondy ve dvacátých letech minulého století nově zpřístupnit a v roce 1931 je přemístil do výše zmiňovaného a námi navštíveného Lékařského domu, a to s cílem vybudovat moderní lékařskou knihovnu. Od roku 1947 přešla reorganizací lékařská knihovní agenda pod křídla ministerstva zdravotnictví. Tato situace trvá dodnes. Vývoj k názvu Národní lékařská knihovna (NLK) a její současné podobě nebyl jednoduchý. Ministerstvo zdravotnictví v padesátých letech vytvořilo dvě složky – Ústřední (později Státní) lékařskou knihovnu a Zdravotnické dokumentační středisko (později Ústav pro zdravotnickou dokumentaci), v roce 1961 sloučené pod název Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu, což už byl přímý předchůdce dnešní NLK. Právě v letošním roce si tedy pracovníci NLK připomínají půlstoletí vzniku jejich knihovny. Od konce sedmdesátých let se název změnil na Ústav vědeckých lékařských informací a samotný dnešní název Národní lékařská knihovna se spolu s novodobou historií datuje od roku 1992. Název může být ale zavádějící. Knihovnice NLK se shodly, že v duchu obdobných zahraničních institucí by byl příhodnější zastřešující název Národní zdravotnická knihovna. Tím se dostáváme k hledání odpovědi na otázku, jaké čtenáře chce NLK oslovovat a zpřístupňovat jim své služby.

Na rozdíl od knihoven jednotlivých lékařských fakult, které ke svým fondům vpouštějí vybrané skupiny čtenářů, je NLK přístupná jakémukoliv plnoletému čtenáři se zájmem o informační zdroje z oblasti zdravotnictví. NLK klade důraz na kvalitu a široké spektrum zpřístupňovaných služeb, proto nelze například údaj, že za loňský rok měla kolem 4 700 registrovaných čtenářů, pokládat za dostatečně vypovídající. O využívanosti služeb svědčí neustále narůstající počet přístupů (knihovnou ještě dostatečně nezmapovaných) do databází. Na trend, že čtenář raději doma několikrát klikne myší, než aby přišel fyzicky do čítárny časopisů, knihovna reaguje, online konzultační a referenční služby bude knihovna preferovat a zkvalitňovat i v horizontu dalších tří let. Potencionální čtenářská obec je nadmíru široká. Ve zdravotnictví v České republice pracuje na 200 000 osob (z toho 40 000 lékařů). Sama knihovna své čtenáře kategorizuje zjednodušeně do několika oblastí: lékaři/zubaři, farmaceuti, nelékaři (ale odborníci), studenti lékařských oborů (to je nejpočetnější skupina uživatelů knihovny), knihovníci a laici. Vědečtí pracovníci i studenti se na knihovnu obrací i kvůli údajům o citacích vlastní publikační činnosti.

Pro svou interní potřebu si NLK definovala deset důležitých oblastí svého zájmu:

1. Šíří a uchovává českou medicínskou produkci a výběr ze zahraniční produkce.

Jen z oblasti periodik se jedná o úctyhodných 400 tuzemských titulů a 600 zahraničních titulů, přičemž skupina nejlepších světových tištěných periodik z oblasti zdravotnictví zahrnuje 3 500 titulů. V těchto výčtech nejsou zahrnuty tituly zpřístupňované knihovnou v elektronické podobě – jedná se jak o tituly zpřístupňované na základě licence, tak o tituly dostupné volně (i formou tzv. otevřeného přístupu). Takto přístupných je 63 českých zdravotnických časopisů. Ač vydavatelé mnohdy nechápou, že by někdo chtěl číst roky starý článek, počty čtenářských přístupů je usvědčují o opaku.

2. Poskytuje širokou paletu knihovnicko-informačních služeb.

V dnešní době tabulek a porovnávání uveďme alespoň orientačně pro vhled čtenáře, při vědomí, že efektivitu lze samozřejmě měřit různorodě: za loňský rok bylo realizováno 60 000 výpůjček, 4 500 rešerší, 1 500 meziknihovních výpůjček. To vše provádějí vstřícní a práci se zájmem vykonávající knihovníci (při celkovém počtu 62,9 úvazku), jimž domovské ministerstvo zdravotnictví poskytuje ročně kolem 3 mil. Kč na nákup tištěných fondů.

3. Vytváří českou národní bibliografii Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ).

4. Spravuje Digitální knihovnu (archiv) NLK.

5. Překládá do češtiny MeSH (Medical Subject Headings).

Jedná se o heslář, který vznikl v roce 1960 v Národní lékařské knihovně (National Library of Medicine) v Bethesdě v USA. (Studenti lékařských fakult však mnohdy znají spíše M*A*S*H než MeSH.)

6. Vytváří portál Medvik.

Portál Medvik (Medicínská virtuální knihovna) uživatelům zajišťuje přístup k bibliografických a autoritním databázím. Hlavními bibliografickými databázemi spravovanými NLK jsou Katalog knihoven Medvik a Bibliographia medica Čechoslovaca, autoritní báze tvoří soubory českých lékařských autorit (jména osob a korporací) a již zmíněný heslář MeSH. Celkový počet všech záznamů je asi 900 tisíc (viz http://www.inforum.cz/pdf/2011/kriz-filip.pdf). Uživatel může být z tohoto množství databází zmaten, ale ve stručnosti si lze představit zastřešující portál Medvik, který má celkově devět různých „podtunelů“, tj. portálů, přístupných a určených i laikům. Stručný orientační návod poskytuje např. prezentace dostupná na adrese http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2009/NLK-prakticky.pdf.

7. Spravuje Lékařské muzeum.

8. Je pověřena funkcí Dokumentačního centra WHO.

Podrobnosti najdete na adrese http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/odborne-cinnosti/dokumentacni-centrum-who.

9. Zajišťuje celoživotní vzdělávání pracovníků zdravotnických oblastí.

Podrobnosti najdete například ve zprávě z 5. pracovního semináře Klubu lékařských knihoven při Sdružení knihovníků a informačních pracovníků publikované v časopise Inflow.

10. Je členkou Evropské asociace zdravotnické informatiky a knihoven (EAHIL).

NLK též zastřešuje zdravotnické knihovny v krajích ČR (celkově je jich 107, což představuje v součtu přes 300 knihovníků, pro ilustraci viz http://www.knihovny.net/default7.htm).

Z debaty s pracovnicemi NLK vyplynulo, že největší slabinou knihovny jsou nedostatečné prostory a roztříštěnost budov. Knihovna má detašované pracoviště i na ministerstvu zdravotnictví, kde se nachází Oddělení vědeckých informací. Největším problémem jsou ale sklady knižních fondů, kterých je celkem sedm – na centrálních adresách Sokolská 29, 31 a 54 a v depozitářích v Praze-Krči, v Jenštejně a v Hředli. Před završením exkurze v půjčovně časopisů v budově v Sokolské ulici 31 nás čekalo milé překvapení. Nejen vědeckou literaturou živ je člověk. Následkem nápadu a akcí „knihovníci sobě“ vznikl zajímavý, neustále doplňovaný, fond české i cizojazyčné beletrie vztahující se k lékařství, takže jsme mohli se zájmem zalistovat knihami jako Muž, který si pletl manželku s kloboukem či Žena, která spolkla zubní kartáček a jiné bizarní případy z lékařské praxe nebo Polámal se mraveneček. Laskavý čtenář může další tituly posoudit v soupisu, a pokud by cítil potřebu, lze knihovně do fondu věnovat další knihy.

Po přechodu rušnou Sokolskou ulicí jsme zamířili do na pohled opravené budovy s číslem popisným 54, kde od roku 1997 sídlí část NLK, především oddělení katalogizace a čítárna knih. Budova – i přes moderní háv – vzhledem ke své starobylosti není slovy místních knihovníků ideálním příbytkem, to jí neubírá na množství příchozích čtenářů. S protějším Lékařským domem přes ulici je – jako pupeční šňůrou – spojena datovým kabelem. Pro prvočtenáře může být poněkud obtížnější se v budově zorientovat, vstřícná knihovnice vám ale vždy poradí. I skladiště knih v Sokolské 54 na první pohled klame, přes četná zákoutí nakonec člověk zjistí, jak velké množství knih obsahuje. Spokojenost účastníků exkurze ze vstřícného přijetí a zasvěcení do problematiky očima tamějších knihovnic byla takřka naplněna, a aniž bychom věděli, že nás ještě čekají dvě překvapení, jsme si na dvorku s improvizovanou květinovou a keříkovou výzdobou svěřovali své dojmy. Potom se ale pootevřely dveře Zdravotnického muzea (do kterého se dostanete vstupem přes Sokolskou ulici 54) sídlícího v malých prostorách nádvorního domku a následovala ona dvě překvapení: a) starobylé nesmírně zajímavé muzejní sbírky a b) strhující a s nesmírným zaujetím přednesený výklad učeného kolegy muzejníka Mgr. Šimona Krýsla.

Lékařské muzeum má své kořeny ve třicátých letech minulého století. Lékař František Šamberger tehdy v souvislosti s Lékařským domem inicioval vznik muzea, které by shromažďovalo a uchovávalo památky na český lékařský stav. Muzeum se mělo stát vlajkovou lodí, která k sobě měla přidružit nově vznikající lékařskou knihovnu. Bohužel během desetiletí nastal opak. Z finančních důvodů idea původního muzea padla, samotné muzejní sbírky se neustále stěhovaly (i když natolik opatrně, že ke ztrátám skoro nedošlo), až získalo v roce 1997 dnešní podobu v prostorách, které jsme měli možnost navštívit.

Muzeum spravuje spolu se svou kolegyní Š. Krýsl. Nemá sice pravidelné otevírací hodiny pro veřejnost, ale v případě zájmu a domluvy vám správce muzeum zpřístupní a provede vás jím, samozřejmě zcela zdarma. Totéž platí pro badatele. Jádrem sbírek je tzv. akologický kabinet, což je soubor chirurgických (hlavně ranhojičských) nástrojů ze 17. až počátku 19. století, shromážděný v polovině 19. století na pražské lékařské fakultě. V rámci exkurze tak mezi účastníky kolovaly z našeho pohledu roztodivné, dokonce i nebezpečně vypadající předměty, například nástroje pro pouštění žilou, k trepanaci, válečné chirurgii, k operování kýly či zubním zákrokům. Ukazovalo to spektrum operací, které řemeslní chirurgové po staletí úspěšně prováděli, aniž by měli k dispozici narkózu či asepsi. Nahlédli jsme do staré učebnice chirurgie z 18. století i do ještě v roce 1830 stále ručně přepisovaného staletími neměněného herbáře Křišťana z Prachatic. Š. Krýsl přednesl zajímavou teorii, že chirurgie, která se v polovině 19. století stává lékařskou disciplínou, neboť do té doby lékaři nezasahovali do těla pacientů, operace – efektivně a v malém množství – dělali po staletí řemeslní chirurgové, přebírá bleskurychle znalosti řemeslných chirurgů, lékaři-chirurgové je zručně nahrazují a v rámci výuky se učí na univerzitní půdě historii lékařských (nám dodnes v muzejních sbírkách zachovaných) nástrojů. Muzeum má ve sbírkách i novější nástroje a přístroje, mj. diagnostickou techniku z 19. a počátku 20. století, sbírky mapující chirurgickou techniku 20. století či jedinečný soubor přístrojů k elektroterapii pro lékařské i domácí použití. Vedle fondu nástrojů muzeum spravuje archiv, sbírku lékařských a chirurgických diplomů od 18. století, sbírku mincí a medailí a soubor starých tisků (od 16. až po počátek 19. století) i figurky roztodivně tělesně postižených osob. Prošli jsme celé muzeum, ale i přes nachýlený čas setrvávali v družných hovorech. I to snad svědčí o faktu, že exkurzi do útrob NLK lze považovat za vydařenou.

Podrobnosti o Národní lékařské knihovně naleznete na adrese http://www.nlk.cz/. Závěrem doplňme, že nedávno vznikl také Klub lékařských knihoven při SKIP.

E. Lesenková při výkladu

E. Lesenková při výkladu

Medicína v beletrii

Medicína v beletrii

Účastníci exkurze naslouchající výkladu L. Maixnerové (vlevo)

Účastníci exkurze naslouchající výkladu L. Maixnerové (vlevo)

Účastníci exkurze ve Zdravotnickém muzeu

Účastníci exkurze ve Zdravotnickém muzeu

Š. Krýsl při výkladu

Š. Krýsl při výkladu

Z exponátů Zdravotnického muzea

Z exponátů Zdravotnického muzea

Z exponátů Zdravotnického muzea

Z exponátů Zdravotnického muzea

Úplná fotodokumentace je k dispozici na adrese http://www.facebook.com/media/set/?set=a.10150324603184071.337961.574344070&type=1&l=e7f242c8ff. Autorkou fotografií je Linda Jansová.

Elner, Roman. Exkurze do Národní lékařské knihovny a Zdravotnického muzea. Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 11 [cit. 20.04.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/7208>. urn:nbn:cz:ik‐007208. ISSN 1212-5075.
Průměr: 4.8 (hlasů: 19)

Situace v NLK

Ano, nedostatečné prostory a roztříštěnost budov je největším problémem NLK. Bohužel to nikdo neřešil, neřeší a řešit nebude. Zřizovatel (MZ ČR) má dost svých problémů se zdravotnickou reformou a nějaká knihovna je to poslední, čím by měl chuť se zaobírat. A současné vedení NLK je ve funkci již 13 let, bez sebemenší snahy o změnu stávajícího statusu quo. Zatímco jinde nové knihovny již fungují (NTK, MVK Vsetín), vznikají (MK Hradec Králové), plánují se (KKV v Havlíčkově Brodě, tzv. "Černá kostka" v Ostravě, MK v Jablonci), případně rekonstruují (NK ČR, která navíc dostavuje svůj centrální depozitář v Hostivaři), NLK v tomto ohledu žádnou snahu nevyvíjí. Což je u největší české lékařské knihovny, která by měla být vlajkovou lodí ostatním podobně zaměřeným institucím, rozhodně zarážející. Současný stav (2 nevyhovující historické budovy rozdělené magistrálou a několik skladů v Praze i mimo Prahu, jejichž počet a lokalita různě kolísá podle toho, odkud zrovna knihovna dostala výpověď z nájmu) je maximálně nevyhovující z mnoha hledisek. Fond knihovny samozřejmě trpí častým převážením, kdy se navíc zvyšuje riziko ztrát či poškození publikací. Zaměstnanci jsou nuceni pendlovat mezi výše uvedenými objekty v Sokolské ulici, dopravovat knihy ze vzdálených depozitářů a průběžně zajišťovat jejich přemisťování mezi jednotlivými sklady. Pro čtenáře je většina fondu bezprostředně nedostupná (na publikace vydané před r. 1990 (monografie), resp. 1997 (periodika) musí čekat od 1 dne po zhruba týden, přičemž u periodik nemají možnost vypůjčit si celé číslo/svazek, mohou si vyžádat pouze kopii konkrétního článku). Nemluvě o zbytečných nákladech na pronájem prostor v Lékařském domě a 4 depozitářů, dopravu knih a kopií, stěhovací služby aj. Tyto peníze potom chybí např. na další objednávání odborných zahraničních periodik, jejichž odběr byl v uplynulých let značně okleštěn. Nezbývá než doufat v příchod lepších časů, v to, že jednou budem dál, jak zpívá Spirituál Kvintet. S drobnou úpravou textu: "Cíl NENÍ blízko nás....."

národní lékařská knihovna - problematika roztříštěnosti budov

Dobrý den, vážený čtenáři/čtenářko,
jako neknihovník - ale člověk se zájmem o knihovnickou problematiku - a autor výše zmíněné zprávy z exkurze do Národní lékařské knihovny (NLK), děkuji za komentář, kterým detailně rozvádíte a konkretizujete poznatek prvonávštěvníka NLK, kterým jsem v době exkurze byl, týkající se především roztříštěnosti budov a nedostatečných prostor. Stav samozřejmě není ideální - o to víc, a ze samotné exkurze to též vyplynulo, si ale člověk uvědomuje nesmírný potenciál a potřebnost instituce, jakou je NLK - což vyniká právě nyní, na prahu 21. století. Záleží tak trochu na vizích, snaze a úsilí knihovnických pracovníků, a za předpokladu alespoň trochu možných konstalací, je možné dosáhnout lecčeho. Rozhodně bych nebyl skeptikem. Samotné knihovníky - jako zprostředkovatele informací a tak trochu mediátory vzdělávacích procesů (neboť co by dnes byli studenti a odborní pracovníci bez knihoven a především jejich elektronických zdrojů) - podle mne čeká zajímavá budoucnost, která zcela jistě potvrdí záslužnost jejich práce i jejich potřebnost. Pokud by někdo z dalších zainteresovaných čtenářů přispěl k tématice dalším komentářem a postřehy, budu jen rád.
Roman Elner

Ano, NLK je bezpochyby

Ano, NLK je bezpochyby potřebná instituce, zdaleka nejen z důvodu uspokojení potřeb studentů tří lékařských fakult, které v Praze působí. A právě proto by si zasloužila důstojné a moderním trendům odpovídající zázemí. Bohužel, vize ani snaha v tomto případě nestačí. Vizím a podnětům musí někdo naslouchat (což současné vedení knihovny nečiní) a především je musí někdo zaplatit, respektive jejich realizaci. Což by - jak vidno na příkladu NTK a dalších knihoven, uvedených v mém předchozím příspěvku - nemusel být až takový problém, a to ani v dnešní ekonomické situaci. Nicméně je nutná snaha odpovědných osob, které by si výstavbu nové budovy nebo rekonstrukci vhodného objektu (čímž nemyslím současné "hlavní" sídlo NLK v Sokolské 54, do jehož oprav se v posledních letech dosti investovalo - k zajisté velké spokojenosti památkářů, nikoliv samotných knihovníků/-nic) určily jako svůj prioritní cíl. V této souvislosti musím zmínit přístup ředitelky MK v České Lípě, která se v jisté knihovnické diskusi zajímala o možnost rekonstrukce či výstavby nové knihovny s podporou evropských (či jiných) fondů. S dovětkem, že informace hodlá použít pro další jednání se zřizovatelem. Tento přístup vedení NLK zásadním způsobem chybí; řadoví zaměstnanci při veškeré snaze a úsilí zmůžou málo, zvláště v prostředí, kde - řečeno ekonomickým žargonem - zcela chybí možnost přímé komunikace mezi vrcholovým managementem (v tomto případě ředitelkou knihovny) a zaměstnanci; vše se řeší přes střední management (tj. vedoucí jednotlivých oddělení). Váš optimismus z předposlední věty příspěvku rozhodně nesdílím; obávám se, že knihovníky/-ce z NLK zajímavá budoucnost rozhodně nečeká, spíše jen další roky a desetiletí ve stávajícím provizoriu.

Nezávislý pohled

V člověku tak trochu při čtení toho všeho bojují klasické myšlenky - měl by nebo neměl Ikaros zamezit anonymním komentářům (které odjakživa v lidské společnosti sloužily především k levnému vyřizování nízkých účtů), nicméně tato informační komunita se i v anonymech snaží spíše o "dodávku" dalších, často hraničních informací, které nakonec v rozporu s etikou nejsou. Takže je asi dobře, že je to ponecháno v tomto stavu, i když je to dnes už spíše výjimka (povolit anonymní komentáře chce velkou dávku odvahy :) Prostě to funguje - tolik úvodem.

Co jsem chtěl říci - ať si to pan anonym srovná v hlavě sám (nebo případně zareaguje), ale v tomto případě brečí na nesprávném hrobě + neeticky dloube do někoho, kdo se nemůže bránit (tedy může, nějakou tou rekcí tady, ale...). Asi nějaký náročnější uživatel, který ochotně srovnává NLK s MK Česká Lípa a na základě takovéto analýzy hned vynáší ortel (a ještě ke všemu 13 let ve funkci, jémináčku, tak to teda ne, vedení čehokoliv by se mělo zákonem omezit na max. 4 roky, aby náhodou někdo něčeho někde nedosáhl, přesně jako v politice, nakrást si a zmizet).

Jistěže ta situace je zřejmě na pomezí, jak už to u Ministerstva zdravotnictví bývá, ale právě proto mi ten komentář přijde nespravedlivý vůči vedení knihovny - ta funkce musí být velmi náročná a pokud paní ředitelka celou instituci umí udržet v chodu, tak ji dost obdivuji. Jistě si je problému s prostory vědoma, ale neumím si představit, co by měla dělat - jít s transparentem na Palackého náměstí? Je jasné, že ředitelé příspěvkových organizací ministerstev (které nejsou účelově založeny jako tunely, což knihovny fakt nejsou) musí být především dokonalí diplomaté, jinak jim kdykoliv hrozí hodinová výpověď. Tito lidé často obětují celý svůj život pro to, aby něco fungovalo, a to i přes obecně tristní podmínky, které český stát kulturně-vzdělávacím institucím poskytuje. Pan anonym by měl jít se svými stížnostmi na ministerstvo a po klausovsku se tam připoutat ke sloupu - to by bylo mnohem čestnější a účinnější, než vynaložit mnoho energie na opisování CAPTCHA a dloubat do někoho, kdo za historicko-politicky dané umístění naší největší lékařské fakulty opravdu nemůže (a to o tom prosím nic nevím, jen je to logické). Když už komentář, tak prosím systémový - osobní výlevy do nálevny.

Hezký den

A. Pekárek

Nesrovnávám NLK s MK

Nesrovnávám NLK s MK Česká Lípa, srovnávám přístup vedení těchto institucí. Ředitelka NLK je ve funkci dostatečně dlouhou dobu, aby - jak píšete - "něčeho dosáhla". Bohužel, realita je přesně opačná. Ano, umí NLK udržet v chodu (a tudíž sama sebe ve funkci), ale to je vše. Ptáte se, co měla dělat - během těch 13 let ? To, co dělali její kolegyně a kolegové, stojící v čele řady jiných knihoven, zmíněných v mém úvodním příspěvku: vyvinout potřebnou aktivitu a tlak na zřizovatele za účelem výstavby nové budovy nebo rekonstrukce vhodného, již existujícího objektu. Učebnicovým příkladem budiž ředitel NTK, který za téměř stejně dlouhé funkční období (14 let) stihl prosadit stavbu nového, reprezentativního sídla, v němž NTK již druhým rokem úspěšně funguje. Zjevně se nebál "hodinové výpovědi", o níž blábolíte výše, měl vizi a šel si za ní. Rovněž netvrdím, že za "historicko-politicky dané" umístění knihovny (nikoliv fakulty) může dnešní vedení - to jistě ne. Rozhodně ovšem nese vinu za to, že v těchto prostorách NLK živoří ještě dnes, zatímco jiná odborná knihovna již dávno sídlí v novém.
P.S.: Nevidím nic špatného na mé anonymitě, mám k tomu dobrý důvod. Domnívám se, že důležitý je obsah, ne podpis. Pokud se člověk vyjadřuje slušně a věcně, nevidím na anonymitě nic špatného. U Vás také nemám jistotu, že se doopravdy jmenujete Pekárek.

Máte pravdu

Stačilo by se zmínit o "průšvihu" - systému MEDVIK, který řadu let neplnil sjednané parametry, odborná knihovnická veřejnost o tom věděla, ale při hodnocení grantů se to vždy nějak zakamuflovalo.

To mě zajímá, mohl/-a

To mě zajímá, mohl/-a byste to prosím rozvést?

Exkurze do NLK

Škoda, že účastníci exkurze neměli možnost vidět depozitář Krč, tam to musí vypadat zajímavě, soudě podle fotky na facebooku NLK: http://www.facebook.com/pages/Praha-Czech-Republic/Narodni-lekarska-knihovna/154406147946 .

Zrušení NLK

Ministerstvo financí navrhuje začlenit NLK do Národní knihovny, takže možná se nějakých změn dočkáme. http://www.lidovky.cz/kalousek-sestavil-seznam-uradu-ktere-chce-zrusit-f7t-/ln_domov.asp?c=A120229_155919_ln_domov_sm

Re: Zrušení NLK

Zajímavá vize. Proti sloučení NLK s jinou institucí a priori nic nenamítám, nicméně za logičtější považuji variantu jejího začlenění do Národní technické knihovny (NTK). Vznikla by tak velká vědecko-technická knihovna se širokým odborným zaměřením, která by na jednom místě soustředila unikátní množství dokumentů. Výhodou by byla mj. okamžitá přístupnost stávajících fondů NLK, zatímco v případě sloučení s NK ČR by pravděpodobně došlo k přestěhování publikací do centrálního depozitáře v Hostivaři, odkud by se opět pouze dovážely. Otázkou zároveň zůstává, zda by se do Klementina vešly další desítky zaměstnanců NLK, navíc s přihlédnutím k probíhající rekonstrukci objektu.

Re: zrušení NLK

Nápad je to dost absurdní. Vyčíslené úspory jsou nedoložené.
Připomenu jen, že to již zde bylo - před rokem 1961 byla Státní lékařská knihovna krátce součástí tehdejší Státní knihovny ČSSR.
Čili marxistický zákon negace negace stále platí.

Re: zrušení NLK

Zajímavý obrat ve vývoji událostí - původní návrh sloučit NLK s NK byl po roce překvapivě modifikován a sloučení (v lepším případě převod pod VŠ) nyní hrozí Národní technické knihovně. Otázkou zůstává, zda to pro NLK znamená definitivní záchranu, či jen oddálení nevyhnutelného?

Zrušenie NLK

Vyzerá to tak, že navrhovatelia začlenenia NLK do NKP sa inšpirovali na Slovensku. U nás už Slovenská lekárska knižnica existuje iba ako odbor organizácie zdravotníckej štatistiky. "Zariadil" to MUDr. Zajac - nerobí náhodou poradcu niekomu vo vašej vláde?
Dúfam, že zdravý rozum zvíťazí.
L. Sedláčková, UKB

Re: Zrušenie NLK

Vypadá to, že zdravý rozum zvítězil - v tiskové zprávě zveřejněné na webu MZ ČR není (narozdíl od informací v médiích) o sloučení NLK ani zmínka. Odkaz: http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministerstvo-zdravotnictvi-uspori-miliony-korun-redukci-agenduradu-a-instituci_6037_1.html

SLUCME VSE SE VSIM

Aneb - V Nizozemi nyni schvalili v ramci uspor slouceni Narodni Knihovny s Narodnim Archivem.

Asi si umite predstavit, jakou depresi to vsude vyvolalo, a jaky bordel z toho bude. Naprosto rozdilne legislativni prostredi si vyzadalo prijeti zcela noveho zakona atp.

Nikdo nakonec nicemu neveri, protoze politici zase rozhodli o necem, o cem vedi kulove.

SLUCME VSE SE VSIM A POJDME MIT ZASE JEDNU STRANU, JEDNU INSTITUCI, JEDNU PRAVDU

:)))

Z Berlina zdravi

Ales Pekarek

Díky za informaci

Viz http://en.nationaalarchief.nl/newsroom/press/koninklijke-bibliotheek-and-nationaal-archief-to-move-forward-together.
Je to vlastně kvasianglosaský model (ála Kongresová knihovna), ale tam to není důsledné (v US existuje vedle LC ještě NARA).
Pokud jde o začleňování NLK kamkoli: když nezůstane (i v rámci jiné instituce) autonomní, což zpravidla nezůstane, vede to k destrukci fondu (= jeho rozpuštění ve fondu nástupce) a k odtržení od úzké odbornosti (cílová skupina bude vzhledem k celku málo zajímavá, vazby na odbornou komunitu reprezenzovanou i nynějším zřizovatelem se přetrhají, ustanou akvizice šedé literatury, která je nejcennější). Nebyl by to první případ a nejen u knihoven (jak dopadly bývalé ODIS/OBIS?).
Miroslav Kunt, Národní archiv


automaticky generované reklamy