Charakteristika projektu

V rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) předložila Národní knihovna ČR projekt nazvaný Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR. Ve veřejné soutěži se v hodnocení Ministerstva kultury umístil na 6. místě z celkem přihlášených 123 projektů, přičemž v hodnocení získal 196 bodů z 200 možných. Dle hodnotící zprávy je projekt promyšlený a stanovuje si reálně splnitelné cíle. Oceněna byla též jeho originalita, neboť předmět výzkumu nebyl v České republice zatím komplexně řešen v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů. Kromě konkrétního využití výsledků se jedná také o ochranu kulturního dědictví v moderní – nelistinné podobě pro budoucnost. Proto bylo ministerstvem uznáno 100 % požadovaných nákladů a doporučeno projekt přijmout.

Hlavním řešitelem projektu je RNDr. Tomáš Svoboda, náměstek sekce Digitalizace a technologie NK ČR. Hlavním cílem projektu je navrhnout a otestovat infrastrukturu, která umožní výběr elektronických publikací od vydavatelů a nakladatelů, zpracování těchto publikací, jejich sdílení a zpřístupnění v knihovní síti ČR. Dalším velmi důležitým úkolem (a zároveň cílem) je dlouhodobá archivace a ochrana elektronických dokumentů. Významnou součástí projektu bude též analýza a návrh legislativy v oblasti elektronického povinného výtisku. Zároveň se také připraví návrhy smluv mezi knihovnami, případně dalšími kulturními subjekty a institucemi. Jedním z hlavních úkolů Národní knihovny je zachovat národní kulturní dědictví v celé jeho šíři a podobách. K tomu slouží zákonná povinnost odevzdávat do NK ČR povinný výtisk monografických publikací dle zákona o neperiodických publikacích č. 37/1995 Sb. a periodik dle tiskového zákona č. 46/2000 Sb. Uvedené zákony ovšem nepočítaly s dynamickým vývojem digitálního publikování a s nástupem stále populárnějších elektronických publikací. V řadě evropských zemí (Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, Nizozemí či Dánsko) se odevzdávání dokumentů v elektronické podobě stává běžnou praxí, v České republice tomu tak prozatím není.

Univerzita Karlova v Praze (dále jen UK) začala budovat vlastní Digitální repozitář v roce 2006, a to v rámci Transformačních a rozvojových projektů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Cílem bylo zlepšení dostupnosti digitálních dokumentů (jako jsou např. závěrečné práce, studijní materiály, periodika, vědecké články a příspěvky do sborníků, digitalizované historické dokumenty apod.) vytvořených na UK v souladu s požadavky na jejich dlouhodobou ochranu a archivaci.

CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha : Národní knihovna České republiky, 2010. 154 s. ISBN 978-80- 7050-588-5 (brož.).

Česká strana informačních pirátů na začátku prosince na svých webových stránkách oznámila, že od 1. ledna 2011 spustí nový kontroverzní projekt BibliLeaks, který vychází ze známého neméně kontroverzního portálu WikiLeaks. Server BibliLeaks.cz podle slov svých zástupců chystá v průběhu několika dnů zveřejnit veškerou e-mailovou komunikaci mezi knihovnami, a to včetně e-mailů a dokumentů posílaných mimo klasickou a poměrně otevřenou konferenci Knihovna.

Úvodem

Komunikace informací je důležitým předpokladem pokroku v oblasti vědy, techniky a výzkumu. Aktuálním trendem v informační společnosti je, že se komunikace přesouvá do virtuálního prostředí, které umožňuje prostřednictvím nových komunikačních a webovských technologií rychlou výměnu informací za relativně nízkou cenu, bez časového nebo územního omezení. Právě finanční dostupnost nových vědeckých poznatků hraje důležitou roli.

Dne 22. října 2009 se konal v aule Centra VUT v Brně již 2. ročník Semináře ke zpřístupnění šedé literatury, pořádaný Národní technickou knihovnou (NTK), Vysokou školou ekonomickou (VŠE), Ústřední knihovnou Vysokého učení technického v Brně a Českou informační společností, o. s.

Když nemám co dělat, pracuji

Jeden ze známých výroků velikána české literatury Karla Čapka se stal mottem snažení Městské knihovny v Praze (MKP), které směřovalo k elektronickému publikování jeho díla. Nelze z toho samozřejmě vyvozovat, že by naše knihovna neměla co na práci, není tomu tak ani v oblasti digitalizace knižního fondu. Oddělení digitalizace Městské knihovny v Praze se rok a půl věnuje skenování a následnému zpracování tzv. pragensií a v poslední době teatrálií v rámci projektu HISPRA, který je dotovaný tzv.

Třetí ročník konference Digitálna knižnica (15.-17. 3. 2009), který se konal již tradičně v horském středisku Jasná pod Chopkom, se postupem doby stal tradičním místem mezinárodního setkávání odborníků zabývajících se digitalizací pro knihovny a v knihovnách. I když počtem účastníků nepatří konference mezi ty největší (letos přijelo cca 70 zájemců ze Slovenska, Česka i dalších zemí EU a USA), má mezi knihovnickými akcemi své unikátní postavení.

Na seminář Systémy pro zpřístupňování eVŠKP 2008 druhý den volně navázal Seminář ke zpřístupňování šedé literatury 2008, pořádaný Státní technickou knihovnou (STK) a Vysokou školou ekonomickou v Praze (VŠE). Sborník ze semináře je společně s výsledky evaluace zpřístupněn na webovém sídle Národního úložiště šedé literatury.

Druhý ročník konference Digitálna knižnica se uskutečnil ve dnech 27. – 29. dubna 2008 v Hotelu Družba v Jasné v Demänovské dolině na Slovensku.