Přímé zprostředkování dokumentů uživatelům patřilo a bude vždy patřit k nezastupitelným činnostem knihoven, informačních institucí a organizací. Smyslem a posláním každé informační instituce a organizace, resp. knihovny je tedy zpřístupnění lidského poznání obsaženého v informačních pramenech jejich fondů, popř. fondů jiných informačních institucí, příslušnými knihovnicko-informačními službami čtenářům a uživatelům. Během historického vývoje byly definovány základní služby, které pak byly dále rozčleněny na jednotlivé druhy a typy.

Úkolem všech knihoven je tedy především získávat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat knihovní fondy a tím přispívat k rozvoji výchovy a vzdělávání, vědy, techniky a kultury. Zpřístupňování dokumentů pak představuje soubor různých služeb, jejichž cílem je uspokojovat potřeby uživatelů s využitím vlastního fondu knihovny nebo s využitím fondů dalších knihoven prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb, mezinárodních meziknihovních výpůjčních služeb a dokumentových dodavatelských služeb.

Vzájemné využívání jednotlivých fondů knihoven se tedy stává nezbytnou součástí národní i mezinárodní spolupráce všech typů knihoven. Dnes prakticky neexistují knihovny ani jiné informační instituce a organizace, které by byly zcela soběstačné při uspokojování informačních potřeb svých uživatelů. Mají-li být služby knihoven určitého státu, území či oblasti efektivní, je nutné zvolit takové teoretické i praktické postupy, které uživatelům zpřístupní požadované dokumenty. Hlavní cíl služeb tradičního užití knihovních materiálů a návazných služeb dodávání dokumentů je tedy nutné spatřovat ve vzájemném poskytování potřebné a nedostupné literatury, spolehlivými a rychlými cestami.

Perspektivou současného světového knihovnictví je směřování ke vzájemnému sdílení informačních zdrojů mezi knihovnami na úrovni regionální, státní i mezinárodní. Rozvoj meziknihovních služeb a služeb dodávání dokumentů představuje základní formu vzájemné spolupráce knihoven a je významným nástrojem pro efektivní využívání informačních zdrojů. Přitom meziknihovní služby a služby dodávání dokumentů jsou založeny na principech vzájemné spolupráce, reciprocity a solidarity jednotlivých zprostředkovatelských knihoven [1].

Současným trendem poskytování a zprostředkování knihovních materiálů a fondů v České republice a také zahraničí, je zapojování do mezinárodní spolupráce, zejména do různých systémů dokumentových dodavatelských služeb. Novým rozvojovým hlediskem se v rámci jmenovaných služeb stává dostatečné technické, technologické, softwarové i hardwarové vybavení a využívání komunikační, reprografické techniky a implementování nových technických zařízení. Ty pak mají velký vliv na konečné uplatnění projektů v rámci služeb dodávání dokumentů v České republice i v mezinárodním kontextu.

Všechny uvedené aspekty byly brány v úvahu při tvorbě našeho seriálu o dodávání dokumentů. Sehrály významnou roli především při charakterizování poslání, postavení a jednotlivých funkcí služeb dodávání dokumentů, ale i stanovení jejich postavení v rámci knihoven a dalších informačních institucí. Na základě studia dané problematiky mohou být dnes stanoveny jisté vývojové tendence meziknihovních služeb, mezinárodních meziknihovních služeb a služeb dodávání dokumentů. Domnívám se, že stanovení konkrétních a přesných proudů, popř. vyjádření trendů dalšího vývoje služeb dodávání dokumentů lze dnes běžně spatřovat jak v samotné praxi knihoven, tak v některých teoretických návrzích pro uvedené oblasti. Zároveň si myslím, že pro vytvoření komplexnějšího obrazu stavu meziknihovních služeb a služeb dodávání dokumentu v České republice i v zahraničí, by bylo zapotřebí provést hlubší analýzy všech souvisejících oblastí a bylo by nutné využít i statistických údajů jednotlivých sledovaných oblastí.

K celkovému současnému obrazu knihoven a informačních institucí, a k situaci poskytování tradičních služeb zprostředkování knihovních materiálů jsou k dispozici dva základní zdroje. Za prvé to jsou průběžné státní statistiky [2], které zpracovávají jednotlivé státy v rámci svých statistických šetření v oblasti knihovnictví. Z těchto statistik je možné vytvořit si konkrétní představu o stavu, organizaci, technické, prostorové, personální vybavenosti jednotlivých knihoven a zároveň je možné vytyčit problémové okruhy jednotlivých knihoven, ale i celého knihovnictví v rámci daného státu [3]. Druhým zdrojem informací jsou pak jednorázová statistická šetření [4], která se zaměřují na zjištění konkrétních informací z určených problémových oblastí a většinou jsou vypracovávána ke konkrétnímu účelu. V mnoha případech jsou údaje z jednorázových statistických šetření využity při řešení výzkumných úkolů, vědeckých prací a rovněž jsou vhodnou formou prezentovány v odborném tisku.

Na základě sledování statistických údajů lze jako jeden z hlavních rozvojových trendů světového knihovnictví stanovit směřování ke vzájemnému sdílení informačních zdrojů mezi knihovnami všech typů, a to na úrovni regionální, státní i mezinárodní. Tento trend je důsledkem nepříznivé tendence k trvalému růstu cen dokumentů, který je současně provázen poklesem finančních prostředků věnovaných na činnost knihoven. Přitom rozvoj meziknihovních služeb, mezinárodních meziknihovních služeb a služeb dodávání dokumentů je také podporován dlouhodobými programy IFLA.

Meziknihovní služby a dnes již také služby dodávání dokumentů představují základní formu vzájemné spolupráce knihoven a jsou významným nástrojem pro efektivní využívání informačních zdrojů získaných nákupem z veřejných rozpočtů. Jsou založeny na principech vzájemné spolupráce, reciprocity a solidarity. Lze tedy předpokládat, že v budoucnu bude jejich význam výrazně stoupat. Z hlediska kvality jsou v mnoha ohledech současné meziknihovní služby poskytované knihovnami obecně hodnoceny jednotlivými knihovnami a jejich pracovníky i uživateli jako málo pohotové, ne vždy spolehlivé a neúplné. Rozhodující podmínkou pro jejich širší využití a návazné sdílení informačních zdrojů je především zlepšení kvalitativních parametrů meziknihovních služeb a důsledné šíření informací o existenci a fungování daného typu služeb.

Již od 90. let 20. století se v českém odborném knihovnickém tisku objevují soupisy negativních prvků v meziknihovních službách a návrhy na zlepšení jejich úrovně a kvality v návaznosti na služby dodávání dokumentů. Za všechny tyto návrhy si zde dovolím citovat jediný, které je dle mého soudu stále platný a teprve po vyřešení daných negativ bude možné dosáhnout vyšší úrovně služeb zprostředkování knihovních materiálů.

„Příčinou nízké úrovně MVS a MMVS v ČR je zejména: neúplnosti a nepřístupnost informací o dostupnosti informačních zdrojů [5]; zastaralá pravidla určující postupy a vzájemné vztahy pro výkon MVS, MMVS; nevyjasněné ekonomické aspekty MVS, MMVS, zejména nárok na vyžádání náhrady nákladů ze strany uživatele, poskytování úhrad mezi knihovnami, nemožnost využít finančních prostředků získaných v MVS i MMVS pro její rozvoj, atd.; nízká kvalita a neprofesionalita v rámci MVS, MMVS u všech partnerů (konečný uživatel, knihovna žádající i žádaná), psychologické bariéry, nemožnost rekvalifikace, atd.; nízké obecné povědomí o významu vzájemné spolupráce mezi knihovnami, nerespektování platných předpisů; nedostatečné technické a softwarové vybavení knihoven pro poskytování MVS, atd.“ [6]

Domnívám se, že mnohé z výše jmenovaných negativních faktorů již byly postupem doby vyřešeny. Některé okruhy otázek však stále čekají na své řešení. Např. byly vytvořeny příznivější podmínky přístupu knihoven k síti internet, k soubornému katalogu i veřejně přístupným katalogům knihoven, došlo k vytvoření nových organizačních a metodických pokynů pro oblast meziknihovních služeb a dodávání dokumentů, řada knihoven má již také vyřešenu otázku finančního zabezpečení meziknihovních služeb, atd. Přesto si myslím, že některé problémové oblasti zůstaly nedořešeny (např. otázky autorsko-právní, terminologie dodávání dokumentů, postavení služeb dodávání dokumentů v rámci služeb knihoven, finanční zabezpečení služeb dodávání dokumentů, atd.) a pouze jejich vyřešením budeme schopni eliminovat veškeré negativní pohledy na tuto oblast velmi perspektivní oblast služeb knihoven.