Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Henri Labrouste – architekt průkopník

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Henri Labrouste – architekt průkopník

2 comments
Anglicky
English title: 
Anglický název: Henri Labrouste – A Pioneering Architect
English abstract: 
Rigorous studying of architecture combined with the use of new materials of iron and especially cast iron gave Henri Labrouste the chance to become one of the greatest pioneers of the 19th century. His career was interwoven with public buildings, and our attention in this article is focused especially on two French libraries that established his excellent reputation. An international exhibition on Henri Labrouste produced by Cité de l’architecture & du patrimoine Paris, Bibliothèque nationale de France and MoMA New York in 2012 follows the architect’s interest in the use of modern materials while keeping the basic principals of Romanesque or Gothic times.
Autoři: 
Rubrika: 

Právě skončená výstava v Pařížském muzeu architektury s podtitulem Struktura vynesená na světlo lákala aspoň v době mé prosincové návštěvy značnou pozornost, a jistě nebyla zapříčiněna pouze poutavou reklamou v podzemní dráze. Henri Labrouste (1801-1875) si pozornost zasloužil svým inovativním přístupem k architektuře jako integrální složce kultury. Jeho užití tradičního symbolismu přeneseného do moderní doby dalo základ zcela nové filozofii architektury 19. století.

Kurátoři výstavy Corinne Bélierová, Barry Bergdoll a Marc Le Cœur společně s architektem výstavy Manuellem Gautrandem hojnými ukázkami raných děl veřejnosti přibližovali Labroustovu zálibu ve studiu starobylé architektury a přenos některých jejích prvků do moderní doby

Kurátoři výstavy Corinne Bélierová, Barry Bergdoll a Marc Le Cœur společně s architektem výstavy Manuellem Gautrandem přiblížili veřejnosti Labroustovu zálibu ve studiu starobylé architektury a přenos některých jejích prvků do moderní doby

Ani zcela geniální umělec samozřejmě nedokáže ve své době uchvátit veřejnost svými výtvory (například soutěž o Napoleonovu hrobku Labrouste i přes znamenitý eliptický návrh nevyhrál); ty, které se však podaří realizovat, může však veřejnost docenit s odstupem času. A tak pařížská veřejnost dodnes těží z jeho budovy knihovny svaté Jenovéfy, ve které užil ocelových nosníků ve viditelné části interiéru. Mezi lety 1843 a 1850, kdy se budova stavěla, to byl přístup nevídaný – a samozřejmě kritizovaný.

Čtenářský sál Knihovny sv. Jenovéfy s oblibou užívaly osobnosti jako Marcel Duchamp nebo James Joyce

Čtenářský sál Knihovny sv. Jenovéfy s oblibou užívaly osobnosti jako Marcel Duchamp nebo James Joyce. Labrouste stvořil Panteon (Foto © Marie-Lan Nguyen / Wikimedia Commons)

Labrouste zde chytře využil polohy knihovny hned za kostelem sv. Jenovéfy (arch. Jacques-Germain Soufflot 1713 – 1780) který byl během Francouzské revoluce sekularizován a přejmenován na Panthéon. Labrouste stvořil svůj Panteon – zasvěcený vzdělanosti a inteligenci. A tento chrám nebyl, mimochodem, jedinečný pouze troufalým užitím konstrukčních materiálů – další inovace umožnila jako v první takové stavbě užití v noci: poprvé zde bylo představeno plynové osvětlení.

Henri byl nezdolně přesvědčen, že architektura má moc vylepšit společnost. Nepochybně proto většinu života zasvětil právě veřejným budovám. Dá se říci, že byl propagátorem nové architektonické řeči. Takové, která zdůrazňovala psychologické působení na člověka, pevnost a přesnost kovových částí, stejně jako monumentálnost i samonosnou provzdušněnost, která s užitím nových materiálů přicházela ruku v ruce.

Rozšíření francouzské Národní knihovny zaměstnávalo Labrousta poslední dvě dekády jeho života, a my tak máme dnes možnost setkávat se s jedinečným rukopisem v další knihovně. Klenby hlavní čítárny na Rue de Richelieu dávají najevo, jak je možné díky ocelovým sloupům, obloukům, cviklům a střešním konstrukcím docílit samostatné a velmi stabilní struktury. Klenuté dómy jsou jednak funkční (sál zakrývají, zatímco světlíky propouštějí světlo do prostoru čítárny) a jednak mají funkci estetickou. Zároveň hrají důležitou roli v prostorové kompozici: vizuálně rozdělují ohromný prostor do menších celků a sloupy tvoří perspektivu, která návštěvníkovi umožňuje snazší orientaci a pohyb v prostoru.

Modely staveb a studie interiérů tvořily na výstavě oblíbené exponáty. K vidění byly rovněž architektovy skicáře a v malém přeplněném kině byl promítán film o jeho životě Modely staveb a studie interiérů tvořily na výstavě oblíbené exponáty. K vidění byly rovněž architektovy skicáře a v malém přeplněném kině byl promítán film o jeho životě Modely staveb a studie interiérů tvořily na výstavě oblíbené exponáty. K vidění byly rovněž architektovy skicáře a v malém přeplněném kině byl promítán film o jeho životě Modely staveb a studie interiérů tvořily na výstavě oblíbené exponáty. K vidění byly rovněž architektovy skicáře a v malém přeplněném kině byl promítán film o jeho životě

Modely staveb a studie interiérů tvořily na výstavě oblíbené exponáty. K vidění byly rovněž architektovy skicáře a v malém přeplněném kině byl promítán film o jeho životě.

Ve 20. letech 19. století talentovaný mladík vyhrál cenu Prix de Rome a díky vládnímu stipendiu strávil pět let v Římě ve slavné ville Medici jako student Francouzské Akademie. Bezpochyby právě tam položil základy své pečlivě vážené ornamentálnosti a citu pro dramatičnost a kontrast v prostoru. Více než kdy jindy nám tento litinový král dnes připomíná, jak důležité a přínosné je cestovat a věnovat se studiu svého předmětu. A jestliže jsem vás teď navnadil právě k cestám a je vám líto, že vám pařížská výstava utekla, nesmutněte. Celá kolekce se právě balí, ale bude ji možné navštívit v jiné metropoli hodné alespoň krátkého pobytu: od 10. března do 24. června 2013 bude Henriho Labrousta hostit Museum moderního umění (MoMA) v New Yorku.

Interiér historického sídla knihovny na Rue de Richelieu

Interiér historického sídla knihovny na Rue de Richelieu (Vincent Desjardins (CC) / Flickr)

Použité zdroje:
  • BÉLIER, Barry BERGDOLL, Marc LE CŒUR a Manuell GAUTRAND. CITÉ DE L’ARCHITECTURE & DU PATRIMOINE PARIS, Bibliothèque nationale de France, Museum of Modern Art New York.  Labrouste, Architecte (1801-1875): La Structure Mise En Lumière [výstava]. Paříž, 2012 [cit. 1.12.2012].
  • DESJARDINS, Vincent. Bibliothèque nationale de France, BnF: Site Richelieu - Salle Labrouste 1854-1875. Flickr [online]. 2012, 10-5-2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/44613506@N07/7168378036
  • H.W. JANSON, H.W.Anthony F. History of art: the Western tradition. Rev. 6th ed. Upper Saddle River, N.J: Prentice-Hall, 2003. ISBN 01-318-2895-9.
  • NGUYEN, Marie-Lan. File:Salle de lecture Bibliotheque Sainte-Genevieve n01.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 5 April 2011 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Salle_de_lecture_Bibliotheque_Sainte-Genevieve_n01.jpg
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
FARKAS, Pavel. Henri Labrouste – architekt průkopník. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 1 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-14031. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14031

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů