Charakteristika vybraných zahraničních systémů a služeb dodávání dokumentů

English title: 
International document delivery services and their description
Abstract: 

This article introduces representative international document delivery services and systems. There are huge competition in this subject area and for the following reason the article describes selected international document delivery services and systems. There are mentioned important systems and services, which markedly figure in a world information market.

Redakční poznámka: Následující text je osmým dílem seriálu o problematice služeb dodávání dokumentů. První díl byl publikován v zářijovém, druhý díl v říjnovém, třetí díl v listopadovém, čtvrtý díl v prosincovém, pátý díl v lednovém šestý díl v únorovém a sedmý díl v březnovém čísle časopisu Ikaros, další pokračování najdete v příštích číslech.

Úvod

Metody zprostředkování kopií dokumentů, které uživatelé natrvalo získávají namísto klasické výpůjčky, se stále více rozšiřují. Historický vývoj ukázal, že již od 70. let 20. století byly v západní Evropě v knihovnách zaváděny veřejně přístupné, samoobslužné kopírovací automaty a docházelo k postupnému prosazování mikrofilmových médií, na nichž byly uživatelům zpřístupňovány knihovní fondy [1]. Ve stejné době se v amerických knihovnických službách prosazovaly spíše velkoryse pojaté kooperativní knihovnické sítě, v nichž se spolupráce soustřeďovala převážně na sekundární informační fondy a využívání telekomunikačních prostředků. Při tvorbě a zpřístupňování primárních fondů se zde rozvinuly především klasické meziknihovní služby a služby orientované na individuální kopírování, resp. mikrokopírování dokumentů. Naproti tomu byly západoevropské vývojové tendence poněkud odlišné. V odborných i vědeckých knihovnách docházelo k postupnému vzniku a uplatňování systémů hromadných distributorů kopií a mikrokopií dokumentů, které vznikaly na bázi velkých univerzálních knihoven [2]. V posledních letech 20. století se tak na tomto poli výrazně rozvinuly systémy a služby následné dodávky primárních dokumentů, obecně označované jako služby dodávání dokumentů. Tyto služby nebyly svázány pouze s velkými univerzálními knihovnami, ale také sloužily jako výsledek vyhledávání relevantních záznamů děl v rámci online služeb databázových center. Další aspekty vývoje a rozšíření služeb DDS byly podrobně rozebrány v samostatném díle tohoto seriálu.

Soudobé služby a systémy zajišťující dodávky dokumentů nelze jednoznačně kategorizovat , neboť u jednotlivých služeb jde mnohdy o kombinaci různých cest při dodávání více typů dokumentů. Některé organizace, které se dodávání dokumentů věnují, disponují rozsáhlým fondem, jenž je potom základem pro poskytování uvedených služeb. Další jsou „pouhými“ zprostředkovateli, mají však k dispozici nástroje, které umožňují rychlé vyřízení požadavků uživatelů.

Z uvedených skutečností vyplývá, že rozhodování o tom, který dodavatel je pro uživatele nejvýhodnější, není snadné. Svou roli zde hraje specializace jednotlivých dodavatelů, kvalita nabízených služeb, jejich pohodlnost, rychlost, způsoby dodávání dokumentů a samozřejmě jejich cena. Přitom ceny se u jednotlivých dodavatelů značně liší, a to i pro tytéž služby.

Konkurence na poli dokumentových dodavatelských služeb je velká. Z tohoto důvodu se v tomto článku zmíním pouze o těch dodavatelích dokumentů, kteří výrazněji figurují na světovém informačním trhu.

Vybraní představitelé DDS

1. BLDSC [3] (Velká Británie)

Monopolního postavení a v zásadě také největšího rozmachu svých služeb nejen na celém evropském kontinentu, ale i v mezikontinentálním styku, dosáhla Britská knihovna, zřízením jakési „továrny“ na provozování MVS cestou dodávání kopií (resp. mikrokopií) dokumentů. Na počátku 60. let 20. století tak vznikl ve městě Boston Spa zvláštní a do určité míry finančně soběstačný útvar nazvaný British Library Lending Division (BLLD).

Už ve druhé polovině 70. let 20. století dosáhla tato knihovnická služba obrovské produktivity a za jeden rok zde bylo vyřízeno téměř 2,5 milionu požadavků. To však již začaly postupně fungovat dialogové systémy některých amerických a západoevropských databázových center, které samy zprostředkovávaly požadavky svých uživatelů na primární dokumenty. Uživatelům uvedených center stačilo pouze využít jediného z příkazů příslušného dotazovacího jazyka dialogového systému a ještě v průběhu spojení svého terminálu s databázovými systémy označit ty ze záznamů, které odkazují na požadované primární dokumenty. Databázová centra pak odesílala soubory sumarizovaných požadavků uživatelů do některého ze světových servisních knihovnických center a to pak kopie požadovaných dokumentů přímo zasílalo uživatelům.

V 80. letech 20. století bylo BLLD přejmenováno na British Library Document Supply Center (BLDSC) a počet objednávek na MVS, prováděné novou formou, se zvýšil na 3 miliony. V uvedeném období bylo nejvíce objednávek přijímáno prostřednictvím telefaxu a postupně se začalo využívat také nových možností elektronické komunikace. Největšího pokroku však BLDSC docílilo využíváním nových telekomunikačních a telematických služeb.

V roce 1990 byly zahájeny experimenty s přenosem kopií dokumentů vzdáleným uživatelům ve Velké Británii s pomocí telefaxu, které se staly součástí systémového zavádění služeb na základě komunikačního standardu ISDN [4]. Telefaxové služby byly nejprve ověřeny a v závěru roku 1990 zavedlo BLDSC pro dodávání dokumentů službu umožňující knihovnám na celém světě zasílat objednávky MVS telefaxem a elektronickou poštou. Služba Fax-Line tedy umožňuje zasílání objednávek i fotokopií dokumentů telefaxem.

BLDSC zahájilo také v roce 1988 spolupráci s ministerstvem obrany USA na programu ukládání a distribuce plných textů dokumentů v digitalizované formě. Jako jedna z prvních organizací se v této technologii orientovala na standardizovanou strukturu typu SGML [5] a bylo zahájeno ukládání plných textů „šedé literatury“. Od roku 1995 docházelo v BLDSC k postupnému navazování kontaktů se systémy distribuce plných textů časopisecké literatury (ADONIS, Faxon Finder, UnCover), které byly využívány při dodávání kopií časopiseckých článků.

Ke konci 90. let 20. století nabízí BLDSC služby ve dvou kategoriích, a to standardní a nadstandardní. Do kategorie standardních služeb patří:

  • služby dodávání kopií dokumentů s poplatkem za copyright pro registrované institucionální uživatele;
  • služby dodávání kopií dokumentů bez poplatků za copyright, ale pouze pro vybrané knihovny;
  • MVS (nikoli kopírovací) pouze pro registrované uživatelské instituce.

Ve druhé kategorii poskytuje BLDSC tyto služby:

  • prémiové služby pro registrované uživatele;
  • mimořádně rychlé dodávání dokumentů (do 2 hodin);
  • tzv. „help desk“ čili podpůrná konzultační služba pro zatím neregistrované uživatele, ať už organizace nebo jednotlivce, apod.

Na základě vývoje služeb je zřejmé, že cesta, kterou Britská knihovna nastoupila ve směru „zprůmyslnění“ svých služeb, vede k optimálnímu využití nejmodernějších technických prostředků, kterými jsou např. telematické systémy v části digitálního přenosu dokumentů, resp. užití technologií ISDN pro přenos elektronických dokumentů.

Služby BLDSC jsou dnes plně komercionalizované a v uživatelských poplatcích za zprostředkování kopií dokumentů jsou účtovány nejen náklady, spojené s jejich akvizicí, knihovnickým zpracováním, manipulací při skladování, kopírování a odesílání, ale také za použití v rámci mezinárodních legislativních ustanovení copyrightu. Jde sice o tu část práv a povinností distributorů autorských děl, která se týká jednorázových a individuálních služeb čtenáři knihovny (uživatel dodanou kopii smí využít pouze jednorázově pro své osobní účely a není oprávněn ji dále reprodukovat nebo ji jinak šířit), ale jde současně o komerční, nikoli standardní knihovnickou bezplatnou službu.

Komerční chování BLDSC se dnes projevuje také vhodnou formou zjednodušení administrativy spojené s placením služeb. Knihovny, které se na toto centrum Britské knihovny pravidelně obracejí s požadavky na MVS formou dodání kopií, si mohou tuto službu zajistit předem, zakoupením bloků poukázek, odpovídající cenově vždy určitému objemu stránek. Přitom cenová politika BLDSC se od počátků jeho činnosti průběžně vyvíjela a v současné době se přizpůsobuje také nárokům, plynoucím z využívání nových informačních a komunikačních technologií a s nimi souvisejících služeb [6].

SUBITO [7] (Německo)

Jedním z největších a také z nejperspektivnějších systémů dodavatelských služeb je bezesporu německý systém SUBITO. Toto označení vychází z italštiny a vyjadřuje význam příslušného slova ve smyslu „okamžitě, urychleně, bystře“. Projekt byl zahájen na podzim roku 1994 s hlavním cílem, zajistit uživatelům přístup do souborných katalogů německých a evropských knihoven, za účelem získání bibliografických informací, na jejichž základě dojde k elektronickému objednání i dodání příslušného dokumentu (nebo jeho části) v rámci německé knihovnické sítě [8]. Projekt byl rozdělen do tří subprojektů:

  • SUBITO.1 – hlavní myšlenkou této části projektu bylo dosažení toho, aby od zadání požadavku na články v systému a jejich elektronického dodání v rámci státu, nepřesáhlo dobu 72 hodin. Na konci roku 1996 byly připraveny technické a organizační předpoklady pro spuštění nového typu dokumentové dodavatelské služby a od dubna roku 1997 je služba dostupná všem uživatelům, kteří mají přístup do souborného katalogu časopiseckých článků ZBD [9]. Tato pilotní fáze byla ukončena v závěru roku 1998 a od té doby pokračuje rutinní provoz SUBITO.1.
  • SUBITO.2 – zde byla navázána spolupráce při získávání, zpracování, uložení, zpřístupnění a dodání elektronických dokumentů mezi německými knihovnami. Vypracování konceptu přispělo k vytvoření pracovní skupiny, avšak dosud nebyl vytvořen žádný detailní časový plán. Byla ustanovena pouze hlavní zásada SUBITO.2, tj. pro elektronické dodávání plných textů dokumentů využívat systémů jednotlivých zúčastněných německých knihoven.
  • SUBITO.3 – tento dílčí projekt zahrnuje elektronické objednávání a dodávání plných textů vědeckých monografií, disertací a statí ze sborníků z konferencí, které jsou získávány na základě povinného výtisku. Koncept SUBITO.3 byl rozpracován v úvodu k SUBITO.1 [10].

V rámci systému SUBITO bylo rozhodnuto plnit i následující požadavky:

  • všeobecná dostupnost publikací v rámci Německa;
  • záruka při dodávání dokumentů, jinak zpětné hlášení;
  • kvalitní práce, zpracování od 24 do 72 hodin;
  • elektronické objednávání a zasílání přímému uživateli (resp. objednavateli);
  • objasňování otázek copyrightu s vydavateli a knižními nakladateli.

Uživatelé systému SUBITO jsou rozděleni z ekonomických důvodů do dvou kategorií: nekomerční subjekty, tj. zejména školy, vědecká pracoviště a dobročinné organizace a komerční subjekty všeho druhu. Podle těchto kategorií se také rozlišují platby za služby, které systém SUBITO poskytuje. Komerční subjekty platí podle individuálních účtů, odpovídajících sazbám používaným jednotlivými konkrétními dodavateli dokumentů, kteří se systému SUBITO účastní. Naopak pro nekomerční kategorii uživatelů jsou vytvořeny zvýhodněné tarify pro dodávání dokumentů prostřednictvím elektronické pošty, FTP, faxu či kurýrními službami [11].

SUBITO tedy nabízí služby spolupracujících německých knihoven, umožňuje rychlý přístup k informacím o fondech těchto knihoven, objednávání a dodání xerokopií, digitálních kopií a v některých případech i výpůjčky z fondů zúčastněných knihoven. Knihovny přitom nabízí své služby individuálním způsobem, dle svých technických možností a dle svého ceníku. Digitální kopie jsou dodávány v mnoha grafických formátech (.tif, .gif, .eps) a elektronickou cestou jsou kopie dodávány do tří pracovních dnů. Pro využívání systému SUBITO je samozřejmě nutná registrace [12].

3. JASON [13] (Německo)

V Německu se dnes také rozvíjí řada systémů elektronického objednávání a dodávání dokumentů, které jsou podporovány vládami jednotlivých spolkových zemí. Nejvýznamnějším z nich je JASON (Journal Articles Sent On demaNd), systém elektronického dodávání dokumentů budovaný v rámci sítě vysokoškolských knihoven Severního Porýní a Vestfálska. Podstatou systému je spolupráce knihoven zapojených do systému JASON, které poskytují digitální kopie a xerokopie článků z časopisů ze svých fondů na základě jednotlivých objednávek. Nabízí se tak elektronické kopie úplných textů článků zhruba ze 120 tisíc časopisů a jednotlivé spolupracující knihovny poskytují služby za stejných podmínek a jednotnou cenu. Výjimku tvoří pouze Národní lékařská knihovna a Národní zemědělská knihovna, které mají poplatky vyšší.

Po vyhledání titulu v databázi JADE [14] systému JASON má uživatel možnost odeslat elektronickou objednávku do knihoven systému JASON nebo SUBITO [15]. Digitální kopie jsou pak uživatelům dodávány elektronickou poštou (v souborech po 10 stránkách) a dle možností tak uživatel obdrží příslušný počet komprimovaných souborů. Platby jsou prováděny prostřednictvím transakčních čísel TAN, která si uživatel objednává elektronickým formulářem vystaveným na webových stránkách [16].

4. ADONIS [17] (Nizozemí)

Konsorcium Adonis vzniklo na konci 70. let 20. století z popudu nakladatelů rozhodnutých bojovat proti rostoucímu kopírování vydávaných časopisů. Jedním z cílů ADONISu bylo poskytovat články z odborných časopisů vydávaných členy konsorcia. Systém kontroloval využívání jednotlivých článků a dbal na to, aby byly řádně placeny copyrightové poplatky. Během roku 1984 došlo ke snížení počtu participujících nakladatelů v konsorciu na 3, a to: Elsevier Science, Springer, Blackwell Science.

Roku 1991 systém ADONIS uvedl na trh CD-ROM plných textů z více než 400 titulů časopisů. V té době byla databáze vytvářena na třech místech, tj. v Amsterdamu, Berlíně a jižním Walesu. Od roku 1994 se ale produkce CD-ROM přesunula zcela do Velké Británie, což vedlo ke snížení nákladů a k úsporám času.

Během let praxe se ADONIS rozrostl a nyní zpracovává více než 850 vědeckých, technických a biomedicínských časopisů, od více než 70 nakladatelů. Na CD-ROM se v digitální podobě ukládají stránky jednotlivých časopisů, které je pak možné lokálně tisknout. Předplatitelé dostávají každý týden nový CD-ROM s články a autorským/názvovým indexem.

V současnosti ADONIS nabízí dvě základní služby:

  • Adonis Electronic Journal Subscription Service (EJS) – službu, která umožňuje uživatelům předplatit si za výhodných podmínek elektronické verze časopisů z oblasti biomedicíny, farmacie a chemie na CD-ROM. Uživatelé si musí objednat alespoň 15 titulů (z 450 možných).
  • Adonis Document Delivery Service – dokumentová dodavatelská služba, která ve spojení s výše jmenovanou službou umožňuje uživatelům přístup k celému fondu časopisecké produkce. Na počátku roku 2000 byl přístup k 670 „odebíraným“ časopiseckým titulům [18]; v době zpracování článku bylo na webových stránkách [19] uvedeno, že uživatel může využít nabídky dodání článků z více než 800 vědeckých, technických a biomedicínckých časopiseckých titulů.

5. CISTI [20] (Kanada)

The Canada Institute for Scientific and Technical Information spravuje rozsáhlý fond odborných časopisů, knih, konferenčních materiálů a technických zpráv a z tohoto fondu poskytuje čtyři základní druhy služeb:

  • dodávání dokumentů z vlastního fondu (fotokopie či výpůjčky);
  • zjišťování dokumentů (určení lokace, doplnění bibliografických informací, apod.);
  • zajištění dodání dokumentu z jiných fondů než CISTI;
  • expresní zasílání dokumentů.

Žádosti jsou přijímány přes Internet, telefonicky, faxem, poštou či osobně. Většina těchto služeb je také dostupná uživatelům na celém světě.

CISTI také umožňuje přístup ke službě SwetScan a uzavřel dohodu se společností UMI, která dodává uživatelům CISTI kopie časopisů indexovaných ve SwetScan a nedostupných ve fondu CISTI. CISTI je součástí sítě OCLC, dokumenty z jeho fondu jsou dodávány uživatelům prostřednictvím služeb SilverPlatter a jiných informačních dodavatelů. Přístup do katalogu CISTI je po Internetu zdarma. Dodání kopií dokumentů z fondů CISTI stojí v průměru 10–50 USD za článek do 50 stran (včetně copyrightových poplatků; nižší cena je u dokumentů objednaných elektronicky a doručených faxem). Přitom zajištění kopií dokumentů z fondů jiných institucí stojí zámořské uživatele průměrně 33 USD za článek do 50 stran. Expresní vyřízení žádosti o dokument (do 2 hodin) je možné za paušální příplatek 20 USD [21].

6. INIST [22] (Francie)

Roku 1998 vytvořilo francouzské Centre Nationale pour Research Scientifique (CNRS) spojením CDST (Centre de documentations scientifique et technique) a CDSH (obdobné centrum pro humanitní a společenské vědy) Insitut de l´Information Scientifique et Technique. Fond INIST tvoří odborná vědecká a technická literatura – odborné časopisy, konferenční materiály, disertační práce, výzkumné zprávy, ale využívá i specializovaných fondů dalších francouzských knihoven. Většina dokumentů je v angličtině, dalším hojně zastoupeným jazykem je francouzština. INIST je také národním centrem pro šedou literaturu v rámci SIGLE [23]. Jednou z hlavních činností INISTu je produkce bibliografických databází a dodávání článků z časopisů a šedé literatury.

Od roku 1992 nabízí dokumentové dodavatelské služby, zpřístupňující plné texty článků z odborných periodik. Databáze s bibliografickými informacemi a údaji o lokalizaci dokumentů jsou přístupné přes řadu akademických sítí, také přes Internet a síť Minitel. Pomocí těchto sítí je možné dokumenty i objednávat.

INIST tímto způsobem zpřístupňuje bibliografickou databázi PASCAL, která vznikla v roce 1973 a v současné době obsahuje více než 16,5 milionu záznamů, s ročním nárůstem asi 600 tisíc záznamů. Jedná se o mezinárodní, polytematickou a multijazyčnou bázi dat, ve které jsou registrovány doktorské disertace, výzkumné zprávy, konferenční materiály a knižní dokumenty. Obsahově báze zahrnuje vědy i životě, exaktní vědy a technologie, vědy o zemi, oceánu a vzduchu a v neposlední řadě také vědy o informacích.

Další nabízenou databází je FRANCIS, jejíž retrospektiva sahá do roku 1972. V současné době báze dat zahrnuje více než 2,7 milionu záznamů, s ročním nárůstem asi 80 tisíc záznamů. FRANCIS je rovněž mezinárodní, polytematická a multijazyčná báze dat, která obsahově zahrnuje především vědy humanitní, sociální a ekonomické. Obě tyto databáze jsou přístupné také na CD-ROM.

V současné době INIST nabízí 6 typů služeb ze svého fondu:

  • Color service [24] / standardní – fotokopie, či mikrofilm žádaného dokumentu je zaslán poštou žádající instituci. Žádosti jsou přijímány poštou, faxem, videotextem, online. Přitom disertační práce je možné půjčovat pouze tímto způsobem. Vyřízení objednávky a zaslání fotokopie článků trvá v rozmezí 3–5 pracovních dnů.
  • Standard Service [25] / standardní – fotokopie žádaných dokumentů obsažených v kolekci INIST jsou odeslány v průběhu 35dnů. Pokud dokument není obsažen ve sbírce INIST objednávka se vyřizuje ve spolupracujících knihovnách (100). Časová návratnost pomalejší, ovšem neplatí se speciální poplatky za zjištění a lokalizování zdroje dodání.
  • Electronic delivery – elektronické dodání dokumentů pouze z kolekcí INIST; objednávka se realizuje za pomocí software Ariel® [26] a samotné objednání se realizuje službou ARTICLE@INIST nebo přes soubory Connect Science.
  • Express Service [27] / expresní – dokumenty, o něž bylo požádáno do 12 hod. polední, obdrží zákazník ve Francii následující ráno. Zákazník mimo Francii do 2–3 dní. Žádosti se přijímají také faxem, telefonicky, videotextem, online.
  • Plus – dokumenty, o něž bylo požádáno do 12 hod. polední, jsou zaslány faxem týž den odpoledne, jsou-li obdrženy později, pak následující den ráno.
  • Fax Service [28] / faxové – dokumenty, o něž bylo požádáno před 17:00, jsou odeslány faxem do 2 hodin od jejich obdržení [29].

Uživatel si pro využívání služeb INIST musí nejprve zřídit depostiní účet, z nějž se budou poskytované služby platit. Za služby se platí tzv. jednotkami „Unités de Compte“ a copyright je zahrnut v ceně dodávaných dokumentů.

Pokud není dokument dostupný ve fondu INIST, je žádanka zaslána jiné knihovně zdarma, ale jen v případě, že si to klient přeje. Všechny žádanky jsou vkládány do počítačového systému, který je pak třídí a posílá dopisy o stavu vyřizování žádostí. Současným cílem INIST je zasílat 45 % dokumentů v elektronickém formátu.

7. UnCover [30] (USA)

UnCover je databáze informací, která je v současnosti zpřístupňována pomocí služby ingenta. Ingenta [31] přináší nejobsáhlejší kolekci publikací a umožňuje vyhledávat ve více než 21 miliónech záznamů článků, částí monografických publikací a výzkumných zpráv a z přibližně 30 535 anglicky psaných odborných publikací, které byly publikovaných od podzimu 1998. Databáze je multidisciplinární, většinu ale tvoří tituly z oblasti vědy, technologie a lékařství. UnCover nabízí možnost objednat kopie těchto článků přímo z databáze a dále služby adresného rozšiřování informací. Články samotné jsou uživatelům dodávány faxem do 24–48 hodin.

Kromě uvedené databáze se uživatelům nabízí služba UnCover SOS, umožňující jednoduché objednávání dokumentů (jakýchkoliv, tedy i těch, které nejsou ve fondech společnosti). UnCover nabízí dodávání dokumentů z fondů předních amerických, evropských a australských univerzitních a veřejných knihoven [32].

Vyhledávání v databázi UnCover je zcela zdarma a uživatel platí pouze za objednané články. Platit je možné kreditními kartami, u organizací také ze zřízeného účtu. Druhou nabízenou možností, pro časté uživatele, je zakoupení přístupového hesla do systému a následné využívání slevy každého objednaného dokumentu. Knihovnám se pak nabízí řada dalších slev dohadovaných vždy individuálně. Častí uživatelé mohou také požádat o množstevní slevy.

8. INFOtrieve [33] (USA)

Firma Infotrieve byla založena již roku 1987 a stala se jedním z průkopníků podnikání v oblasti dodávání dokumentů pro oblasti vědy, techniky a medicíny. Na počátku bylo podnikání firmy Infotrieve spojeno s vykonáváním vyhledávání v odborných knihovnách a zprostředkováním vyhledaných dokumentů pro akademické pracovníky Kalifornské univerzity v Los Angeles. Postupem doby se firma vypracovala na jednoho z největších komerčních dodavatelů dokumentů na světě, který dnes zprostředkovává svým uživatelům zhruba milión článků ročně. V současné době Infotrieve zprostředkovává velké množství informačních služeb, nabízí mnohé informační produkty a technologie pro oblast STM [34]. Důležitou součástí práce je výzkum a vývoj informačních standardů pro oblast dodávání dokumentů a jejich integrace do pracovních postupů v soudobém informačním průmyslu.

Základní i speciální nabídka služeb zahrnuje zprostředkování informačního obsahu z oblasti vědy, techniky a medicíny. Do základní nabídky služeb je zahrnuto klasické, nebo rychlé dodání článku. Kromě toho mají uživatelé možnost využít speciální službu e-100, která efektivně a výhodně zpřístupňuje dokumenty v elektronické podobě. Uživatel získává 100% službu elektronického dodání dokumentu, bez ohledu na původní formát primárního dokumentu. Uživateli je dána možnost získat dokument stažením z příslušného odkazu na webové stránce, nebo je mu zaslán do e-mailové schránky. Cena poskytovaných služeb se pohybuje od 12–25 USD za zprostředkovaný dokument a pravidelní uživatelé si mohou zřídit stálý vkladový účet.

Firma Infotrieve umožňuje svým uživatelům přístupy k významným celosvětovým knihovnickým katalogům, databázím časopisecké produkce a zprostředkovává permanentní přístup do elektronických sbírek monografických publikací významných nakladatelství a vydavatelství.

Služby INFOtrieve zprostředkovávající přístupy k plným textům dokumentů, nabízí jednoduchý přístup do rozsáhlé škály zdrojů a neustále se snaží přizpůsobovat veškeré vyhledávací procesy svým uživatelům. Služby nejsou omezeny na určitou databázi, sbírku či kolekci zdrojů, ale dávají možnost vyhledat a zprostředkovat jakýkoliv článek, bez ohledu na jeho geografickou, časovou, či jazykovou lokaci.

Závěr

Komerční dodavatelé dokumentů a systémy DDS mají nepochybně na poli dodávání odborné literatury své nezanedbatelné místo. Při podrobnějším pohledu na nabízené služby a způsob jejich poskytování lze určit několik základních trendů v této oblasti.

Komerční dodavatelé dokumentů se snaží o zajištění co nejrychlejších způsobů dodávání primárních dokumentů a co největší rozšíření svých služeb:

  • stále běžnější je přímé objednávání dokumentů z bibliografických databází;
  • budují se a využívají elektronické fondy dokumentů, jichž využívají stále častěji knihovny;
  • využívání služeb není vázáno na používání speciálních prostředků (HW, SW);
  • zajištění snadné přístupnosti nabízených služeb a jejich uživatelskou přívětivost;
  • zaměření na individuální uživatele, které vede k dalšímu rozšíření služeb mezi veřejností.

Vzhledem k současnému vývoji v oblasti informačního průmyslu lze předpokládat, že služby typu DDS budou využívány stále větším množstvím uživatelů a dodavatelé dokumentů budou stále více konkurovat běžným knihovnám a jejich službám.

Domnívám se, že především vědecké knihovny v České republice musí v současné době předefinovat svou roli v informačním řetězci, neboť jejich uživatelé vlastní stále více dovedností a mohou samostatně využívat informační zdroje, které jim byly dříve knihovnou pouze zprostředkovávány. Přestože mnohé vědecké knihovny nepochybně zůstanou důležitými zprostředkovateli informací pro některé uživatele, využívání kvalitních a rychlých dokumentových dodavatelských služeb bude mít nepochybně velký vliv na budování fondů a MVS v oblasti odborné literatury. Myslím si, že se vědecké knihovny musí v současnosti rozhodnout, jaká bude jejich strategie pro další desetiletí.

Pro vytvoření komplexní představy o zkoumané problematice dodávání dokumentů je potřeba vymezit a stručně charakterizovat také významné představitele systémů a služeb dodávání dokumentů na českém informačním trhu. Proto se budeme v příštím, květnovém čísle zabývat nabídkou systémů a služeb dodávání dokumentů v ČR. Uvedeme si charakteristiky jednotlivých služeb, zmíníme základní poskytované služby a možnosti jejich užití.

Poznámky:

1. Vlasák, R.

2. Především ve Velké Británii, Francii a Spolkové republice Německo

3. Dostupné z WWW: <http://www.bl.uk/services/document/dsc.html>

4. Integrated Services Digital Network = digitální síť integrovaných služeb

5. Standard Generalized Markup Language

6. Vlasák, R. (1999), s. 268-271

7. Dostupný z WWW: <http://www.subito-doc.de>

8. Lehmann, K. D., s. 73-80

9. Zeitschrifttendatenbank

10. Hirsch, M. Ch., s. 31-43

11. Dugall, B., s. 129-142

12. Smetanová, D., s. 43-52

13. Dostupný z WWW: <http://www.ub.uni-bielefeld.de/databases/jason/>

14. Journal Article Dabatase, dostupný z WWW: <http://www.ub.uni-bielefeld.de/english/databases/jade/>

15. Od roku 1998 funguje systém JASON v rámci systému SUBITO. Došlo ke sloučení jejich funkcí při zprostředkování EDD. – Janiszewska, K., s. 53

16. Summann, F., s. 222-229

17. Dostupný z WWW: <http://www.rose-net.co.ir/products/PRODUCTS1/ADONIS/dds.htm>

18. Morris, W., s. 39-51

19. Dostupný z WWW: <http://www.ulrichsweb.com/ulrichsweb/ulrichsweb_news/ulrichsstrategic2.asp?navPage=10&>

20. Dostupný z WWW: <http://cisti-icist.nrc-cnrc.gc.ca/docdel/docdel_e.html>

21. Mikoski, K. J., s. 145

22. Dostupný z WWW: <http://www.inist.fr/en/PRODUITS/fdp.php>

23. System for Information on Grey Literature

24. Regular mail (snail) delivery

25. Regular mail (snail) delivery

26. SW pro přenos kopií dokumentů pomocí Internetu; původně distribuován RLG, nyní Infotrieve.

27. Courier delivery

28. Fax delivery

29. Lupovici, Ch., S. 229-236

30. Dostupný z WWW: <http://www.ulib.iupui.edu/erefs/carl.html>

31. Dostupný z WWW: <http://www.ingentaconnect.com/>

32. Engel, S., s. 46-47

33. Dostupný z WWW: <http://www4.infotrieve.com/products_services/document_delivery/default.asp>
 
    34. angl. zkratka Science, Technology, Medicine

Použitá literatura:
  1. DUGALL, B. Vom Leihverkehr zur Dokumentlieferung : Strukturen und Strategien. ABI-Technik. 1997, Jg. 17, Heft 5, s. 129-142.
  2. ENGEL, S. Document Delivery : Elektronisch verfügbare naturwissenschaftlichtechnische Datenbanken in Europa und den USA. Halle : Univeritäts- und Landesbibliothek Sachsen-Anhalt, 1999. 64 s.
  3. HIRSCH, M. Ch. SUBITO : eine neue Initiative von Bund und Ländern zur schnellen Lieferung wissenschaftlicher Dokumente. Zeitschrift für Bibliothekswessen und Bibliographie. 1995, Jg. 42, Heft 12, s. 31-43.
  4. JANISZEWSKA, K. Electroniczne dostarczanie dokumentów : nowy kierunek współczesnego bibliotekarstwa. Warszawa : wydawnictwo SBP, 2003. 119 s.
  5. LEHMANN, K. D. Bund-Länder-Initiative SUBITO : organisation und Funktionalität der Literatur- und Informationsdienste. In Die Herausforderung der Bibliotheken durch elektronische Medien und neue Organisationsformen. Frankfurt am Main : Klostermann, 1996, s. 73-80.
  6. LUPOVICI, Ch. Towards a full electronic information system at INIST. Information services & use. 1995, vol. 15, no. 3, s. 229-236.
  7. MIKOSKI, K. J. Document delivery at CISTI. The serials librarian. 1995, vol. 26, no. 3/4, s. 145.
  8. MORRIS, W. ADONIS : a document delivery solution ? : a case study. Health libraries review. 1994, vol. 11, no. 1, s. 39-51.
  9. SMETANOVÁ, D. Elektronické služby typu document delivery ze zahraničních knihoven. In Seminář o elektronických službách typu document delivery pro pracovníky veřejně přístupných knihoven. Praha : Státní technická knihovna, 1999, s. 43-52.
  10. SUMMANN, F. Express-System für die Bestellung und Lieferung von Zeitschriftenaufsätzen JASON-NRW. Zeitschrift für Bibliothekswesen und Bibliographie. 1994, Jg. 41, Heft 2, s. 222-229.
  11. VLASÁK, R. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 341 s.
Planková, Jindra. Charakteristika vybraných zahraničních systémů a služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 18.04.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4045>. urn:nbn:cz:ik‐004045. ISSN 1212-5075.
Průměr: 4.5 (hlasů: 8)

automaticky generované reklamy