Instrukce k citování literatury dostupné v prostředí WWW na vysokých školách v ČR

Podnázev: 
Analýza a hodnocení na základě standardu ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2
English title: 
Guidelines for citing from Resources available on web pages of Universities in the Czech Republic
English subtitle: 
Analysis and Assessment Based on Standards ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2
Abstract: 

The final report is focused on the description and ordination of instruction for citation of literature which is located on WWW pages of the universities in the Czech Republic. In the preamble of the report, concept of information ethics and citation ethics is briefly described and a relation between bibliographical citation and Author’s Act in the Czech Republic is explained. Special attention is applied to the valid standards of the bibliographical citation (ČSN ISO 690 and ČSN ISO 690-2) which are narrowly analyzed in the second chapter. The third chapter gives the analysis of the representatives of instructions selected on the basis of the recherché (attachment No. 1 of the Final report). Related to instruction of literature’s citation, recommendation for improvement of the current state which is partly influenced by quality of citation’s standards and party by the form of their implementation to the praxis is formulated. (The Abstract refers to the original text.)
Abstrakt:
Bakalářská práce se zaměřuje na popis a utřídění textů instrukcí k citování literatury lokalizovaných na WWW serverech vysokých škol v ČR. V úvodní části práce jsou stručně popsány pojmy informační etika a citační etika a vysvětlen vztah bibliografických citací k Autorskému zákonu České republiky. Zvláštní pozornost je věnována platným normám pro bibliografické citování (ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2), které jsou podrobně analyzovány v druhé kapitole. Třetí kapitola nabízí rozbor reprezentantů instrukcí, vybraných na základě rešerše, která je přílohou č. 1 bakalářské práce. V souvislosti instrukcí pro citování literatury je formulováno doporučení pro zlepšení současného stavu, který je ovlivněn jednak zpracování citačních norem, tak samotnou aplikací norem do praxe.

Poznámka redakce: Text je výtahem z diplomové práce obhájené na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v květnu 2006.

Bibliografický záznam původní práce:
KUBÁLKOVÁ, Petra. Instrukce k citování literatury dostupné v prostředí WWW na vysokých školách : analýza a hodnocení na základě standardu ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 [Guidelines for citing from Resources available on web pages of Universities in the Czech Republic : Analysis and Assessment Based on Standards ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2]. Praha, 2006. 39 s., VI s., příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Eva Bratková.

Předmluva

Původní práce je rozdělena do dvou tematických okruhů. Prvním okruhem je argumentace pro používání odkazování na literaturu, druhým okruhem je samotné zpracování analýzy. V příspěvku je vynechána podstatná část prvního okruhu, v tomto textu jsou uvedeny pouze základní informace okolí norem a zkrácený text popisu norem ČSN ISO 690 a 690-2. Druhý okruh je téměř kompletní. Při přípravě textu došlo k verifikaci odkazů citačních pokynů. Rešerše byla naposledy aktualizována v březnu 2006.

Informační etika souvisí s rozvojem technologií a dostupností informačních zdrojů (minimálně v ekonomicky vyspělých zemích). Díky technologiím vzrůstá trend výměny dat, na kterých se podílí národní i mezinárodní instituce. V této situaci si minimálně část veřejnosti uvědomuje potřebu zavedení pravidel, která by alespoň částečně vymezila prostor a způsob užívání informací. Z této potřeby pramení snaha odborné veřejnosti definovat etické zacházení s informacemi, a to nejen v tištěné podobě. Odborníci proto definují pojem informační etiky jako zodpovědné chování při práci s informacemi. Informační etika je definována jako způsob dodržování pravidel chování (tzv. normativní etika) při vzniku, používání, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací jako výsledků intelektuální činnosti druhých osob [JANOŠ, 2001, s. 22]. Odborná veřejnost, která je sdružována v organizacích, profesních spolcích nebo pracovních skupinách, sepisuje etické kodexy na podporu dodržování pravidel při práci s informacemi. Příkladem takových pravidel jsou také různá desatera počítačové etiky a kodexy (Kodex ACM – Association for Computing Machinery, Novinářský kodex – přijatý syndikátem novinářů ČR v roce 1998, Kodex ALA – American Library Asociation Codex nebo Netiquette podle Virginie Shea aj. [ČINČERA, 2002, s. 59-62]).

Citační etika je očekávanou a vyžadovanou součástí odborných textů citování použitých zdrojů, které vede k ověření dat, dohledání souvisejících informací s tématem práce a identifikování poznatkové základny, z které autor díla vycházel.

Citační etika definuje několik prohřešků autorů proti pravidlům citační etiky:

  • Autor cituje díla, která nepoužil
  • Autor necituje použitá díla
  • Autocitace neboli redundantní citování vlastních děl, která nemusí mít souvislost s textem ani s oborem. V odborných textech je uváděno, že maximální únosná míra odkazování na vlastní literaturu je jedna pětina [JANOŠ, 2001, s. 39].
  • Zavádějící citace je uvádění použitých děl autorem natolik nepřesně, že není možné určit zdrojový dokument [ČINČERA, 2002, s. 19].

Citační etika definuje mnoho dalších příkladů, kdy jsou více či méně porušována autorská práva, například odkazování na díla nadřízených pracovníků, spolupracovníků a podobně.

Autorský zákon povoluje citování jako formu bezúplatné zákonné licence a dílo je možné v tomto rozsahu užít bez zvláštního souhlasu autora díla, pokud nebude zasaženo do práva autorského. Jednou z prvních úprav pravidel užití cizího intelektuálního vlastnictví je Bernská úmluva z roku 1886, která definuje citování a na jejímž základě pak vznikají autorské zákony. V České republice platí autorský zákon, jehož přesný název zní Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů [ČESKO, Zákon č. 121, 2000]. Zákon definuje, co je „dílo“, ale i jakým způsobem je možné užití cizího intelektuálního vlastnictví ve vlastním díle.

Autorský zákon v současné úpravě povoluje citování jako formu bezúplatné zákonné licence a dílo je možné v tomto rozsahu užít bez zvláštního souhlasu autora díla, pokud nebude zasaženo do práva autorského [ČESKO, Zákon č. 121, 2000, Díl 3, § 31].

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

  • cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů
  • zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla
  • užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům

Zákon definuje povinnost uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

Paragraf § 31 autorského zákona umožňuje citování v odůvodněné míře (s tím, že odůvodněná míra, tedy rozsah, není v zákoně uvedena), a to zpravidla na podporu nebo kritiku vysloveného názoru za účelem realizace autorova záměru.

Za dovolené užití se nepovažuje, jestliže autor vytvoří dílo souborné pouze z citátů chráněných děl. K tomu by musel získat souhlas autorů děl nebo jejich částí zařazených do souboru. Citát je nutno vždy jako takový zřetelně označit, např. uvedením v uvozovkách, a připojit jméno autora a název díla v přímé souvislosti s citátem.

  • Dovolené citace nemohou být na újmu majetkových práv autora díla, z něhož se cituje
  • Umožnění citací podporuje vědecký pokrok společnosti a zvyšování úrovně vzdělanosti
  • Dovolené užití citací samozřejmě zahrnuje možnost bez svolení autora je v rámci díla, do něhož byly zařazeny, také rozmnožovat, pořízené rozmnoženiny rozšiřovat nebo jinak šířit způsoby uvedenými v § 18 a následující.

Autorský zákon byl již několikrát novelizován a v posledních přípravných úvahách odborných spolků a sdružení je zvažována i možnost zpoplatnění citací ve vědeckých dílech. Tento typ zpoplatnění nebyl ovšem zatím zaveden a je pouze ve fázi úvah [POTÁČEK, 2001, s. 2].

Nedodržením povinnosti citování se autor ale vystavuje možnému postihu, jeho autorství může být zpochybněno před soudem a autorovi takového díla, kterému bude dokázáno, že použil myšlenky bez souhlasu majitele práv, nebo neuvedl patřičné odkazy a citace v textu, může být vyměřen trest v rozmezí od veřejné omluvy až k peněžitému odškodnění poškozeného autora [ČESKO, Zákon č. 121, 2000, Díl 5, § 40, odstavec 1].

Technické normy jsou jednou z možností, jak se vyrovnat s pravidly bibliografických citací. V ČR platí technické normy ČSN ISO 690 [ČSN ISO 690, 1996] a ČSN ISO 690-2 [ČSN ISO 690-2, 2000], které vycházejí z mezinárodních norem ISO vypracovaných Mezinárodní organizací pro normy (International Standards Organization).

Technické normy, které jsou nově přepracovány, automaticky nahrazují starší verze. Toto pravidlo ovšem neplatí u norem ČSN ISO 690 (dále norma 690) a ČSN ISO 690-2 (dále norma 690-2), které jsou vzájemným doplněním, uživatel musí použít obě normy. Každá z uvedených norem pokrývá jiný typ dokumentů. Citování speciálních typů dokumentů, které nejsou popsány ani v jedné z analyzovaných norem, byly popsány ve starší, nyní již neplatné normě ČSN 01 0197 [ČSN 01 0197, 1970, s. 1–2], která byla platná od roku 1970. Norma ČSN 01 0197 zahrnovala typy dokumentů, které jsou v současné praxi zařazeny do základních skupin.

ČSN ISO 690 (dále norma 690) platí na mezinárodní úrovni od roku 1987, v České republice od roku 1996. Norma 690 specifikuje prvky, které je nutné uvádět v bibliografických citacích, a určuje jejich pořadí a transkripci.

Norma 690 zahrnuje základní typy tištěných dokumentů a je převážně určena neknihovnicky vzdělané veřejnosti. Používá jednotné schéma interpunkce a typografického rozlišování, součástí je Národní příloha, kde je možné vysledovat vzájemné rozdíly v citacích různých typů dokumentů.

ČSN ISO 690-2 (dále norma 690-2) je českou verzí mezinárodní normy ISO 690-2, která platí od roku 1997, její český překlad je z roku 2000. Norma 690-2 je doplněním normy 690. Norma 690-2 popisuje všechny typy elektronických zdrojů a je převážně určena neknihovnicky vzdělané veřejnosti. Norma 690-2 specifikuje prvky, které je nutné uvádět v bibliografických citacích elektronických pramenů, určuje pořadí prvků a jejich transkripci. Norma neřeší typografickou úpravu citace, ale ustanovuje jednotný systém interpunkce, součástí není Národní přílohu (NA) s příklady.

Instrukční materiály byly vybrány na základě provedené rešerše, která je zveřejněna na stránkách Asociace knihoven vysokých škol v ČR [KUBÁLKOVÁ, 2006]). Do bibliografického soupisu byly vybírány pouze takové instrukční pokyny, které nabízely řešení bibliografických citací a uváděly více typů dokumentů, jako jsou tištěné nebo elektronické monografie, tištěné nebo elektronické články, sborníky, příspěvky ve sbornících aj. Tyto instrukce jsou zveřejňovány na serverech vysokých a vyšších škol a jsou prezentovány jako praktické součásti výukových seminářů nebo oficiálních pokynů pro studium na vysokých a vyšších školách. Instrukce k citování literatury na WWW v rámci vysokých škol jsou zveřejňovány především v tzv. pokynech pro studenty, nejčastěji jsou součástí děkanského nařízení „jak zpracovávat závěrečnou diplomovou práci“. Pokyny bývají také součástí vyhlášek a směrnic jednotlivých fakult nebo jsou zveřejněny na stránkách mateřských vysokých škol. Ve vybraném reprezentativním vzorku je za a) přímo uveden návod na použití norem ČSN ISO 690 a 690-2 včetně příkladů, nebo za b) je odkazováno na již zpracované stránky na WWW (většina z těchto odkazů je směřována na patřičnou knihovnu vysoké školy nebo na stránky odborného pracovníka na fakultách, jako je např. ÚISK FF UK [BRATKOVÁ, 2003]). Některé vysoké školy pověřily své knihovny, které vypracovaly vlastní program informačního vzdělávání, kde studenti a studentky mohou získat dostatek informací pro správné citování literatury. Jiným způsobem je odkazování na stránky zpracované zaměstnancem vysoké školy. Použití informačních materiálů při výuce nebo instruktáž studentů a studentek při seminářích je vhodné právě při popisu tvorby bibliografických citací. Fakulta by ovšem měla zvážit vhodnou formu prezentace tvorby a zpracování bibliografických citací. Nabízí se několik možností: převzetí a zapracování informací z norem a zveřejnění v rámci jejich nařízení nebo směrnic (což je většinou běžnou praxí), uvedení jednoduchých příkladů nebo využití odborných pracovišť v rámci univerzit, která na dobře dostupném místě mohou zveřejnit pracovní manuál pro citování, který bude srozumitelný a jednotný. Praxe při dohledávání údajů pro citace v rámci soupisu potvrdila, že většina instrukcí je velmi špatně a nepřehledně umístěna v rámci školních webů vyučujících nebo v děkanských dokumentech. Odkazy jsou většinou zařazeny ve struktuře osobních webových stránek vyučujících, takové umístění působí velké těžkosti při dohledávání potřebných údajů, nejen pro citaci v rešerši.

Prvním požadavkem pro výběr reprezentanta do soupisu bylo, aby dokument byl zveřejněn na stránkách vysoké školy v České republice. Druhým požadavkem bylo zpracování instrukcí vlastními slovy autorů. Instrukce tedy neodkazuje pouze pasivně na normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, ale minimálně přebírá její text v upravené nebo zkrácené podobě a uvádí vlastní příklady citování. Třetím požadavkem bylo vyřadit takové instrukce, které odkazují na jiné internetové stránky již zpracovaných dokumentů.

Předvýběr reprezentantů proběh na základě požadavku, aby instrukce byla součástí směrnice nebo nařízení děkana jednotlivých vysokých škol. V druhé fázi jsem se snažila vybrat z každé vysoké školy pouze jednu instrukci. Doplnění do počtu reprezentovaných škol (tj. 17) proběhlo ve třetí fázi, kdy jsem vybrala abecedně první instrukci u každé ze škol.

České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze. Výpočetní a informační centrum. Bibliografické citace [online]. Praha : Výpočetní a informační centrum ČVUT, c1996-2004, poslední změna 2002-01-14 [cit. 2006-02-28]. Informační výchova 2. stupeň. Dostupný z WWW: <http://knihovny.cvut.cz/vychova/vychova2/bibl_citace/index.html>.

Tento dokument je vystaven v rámci prezentace Informační výchovy na stránkách knihovny ČVUT. Informační výchova má tři stupně, které jsou rozděleny podle úrovně orientace v problematice a práce s informacemi. Interaktivní stránky uživatele postupně „provedou“ po knihovnách školy, seznámí s vyhledáváním potřebných informací a následně i s bibliografickými citacemi. V informační výchově 2. stupně je uživatel postupně informován o existenci citačních norem a pravidel, autorským zákonem atd. Součástí jsou i názorné příklady bibliografických citací, které obsahují všechny definované dokumenty norem ČSN ISO 690 a 690-2. Příklady dodržují doporučené prvky, jako je typografická úprava písma, a všechny citace jsou uvedeny v rozšířené formě. Na tuto instrukci odkazují fakulty ČVUT. Instrukce je zpracována velmi kvalitně a srozumitelně. Při podrobné analýze jsem ovšem našla pár nesrovnalostí. Prvním sporným bodem je modelace a následné sesazení citace u monografie. V modelaci je podnázev uveden až za podřízenou odpovědností a oddělen tečkami. V normě 690 je podnázev umístěn hned za název dokumentu a oddělen od názvu je dvojtečkou s oboustrannou mezerou, náleží tedy do stejného bloku prvků jako název [ČSN ISO 690, 1996, s. 8]. Podle této logiky zápisu citace je následně v instrukci uveden i příklad. Dalším sporným prvkem instrukce je příklad v citaci článku z časopisu. V normě 690 není nikde jasně uvedeno, že prvky popisující dokument jsou překládány do češtiny, tento bod byl součástí kritiky normy, bohužel nelze tuto praxi dokázat na žádném z příkladů uvedených v normě, tato praxe je převzata z knihovnických formátů. Výsledkem nepřesných instrukcí v normě je právě návod na citaci článku, kde je dodrženo stránkování v anglickém jazyce, ačkoliv by mělo být v češtině. Autor instrukce by si měl dát pozor na modelace citací hlavně na uvedenou interpunkci. Ve většině je předpis tvorby citace v interpunkci odlišný od následně uvedeného příkladu, příklad je citován správně. Přes uvedené sporné body instrukce, kterými jsou pořadí prvků, interpunkce v modelaci citace a chybějících překlady „p.“ na „s.“ u rozsahu, je tento reprezentant je dobré praxe hlavně pro svoji názornost a dostupnost.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze. Lesnická fakulta. Diplomová práce : Hlavní zásady pro zadávání, vedení, vypracování a posouzení diplomové práce [online]. Praha : Lesnická fakulta, ČZU, [cit. 2006-03-01]. Literatura. Dostupný z WWW: <http://www.lf.czu.cz/~web/studium/studijni_nastenka/DP.rtf>.

Dokument je zpřístupněn na elektronické nástěnce Lesnické fakulty. Koncipován je jako instrukce pro končící studenty, kteří píší závěrečnou práci. Materiál je velice strohý, bibliografickým citacím je věnována podkapitola Literatura, která odkazuje na normy ČSN ISO 690 a 690-2, následně jsou prezentovány ukázky bibliografických citací. V ukázkách jsou definovány také typy speciálních dokumentů, které v platných normách nejsou popsány, mezi tyto dokumenty patří firemní literatura, absolventská práce, skripta a normy. Instrukce nedodržuje jednotnou konvenci typografické úpravy, rozdíl je mezi částí ukázek z normy 690 a 690-2. Příklady nedodržují předepsanou interpunkci a pořadí jednotlivých prvků. U interpunkce je nejmarkantnější blok prvků autorské odpovědnosti, který je v příkladech ukončován dvojtečkou a následuje název díla. Dalším prohřeškem v interpunkci je oddělení nakladatele a místa vydání, tyto údaje jsou oddělovány čárkou, podle normy 690 dvojtečkou. Příklad článku ve sborníku neobsahuje částici „In“ u názvu zdrojového dokumentu. Shrnu-li výsledky analýzy, tak první část pokynů pro citace u typů dokumentu podle normy 690 je zpracována velmi špatně s mnoha chybami. Druhá část, která se týká normy 690-2, je zpracována o poznání lépe. Citace elektronických dokumentů dodržují typografickou úpravu a obsahují většinu povinných prvků, problém je ovšem s dodržováním povinného data citace zdrojového dokumentu. Dále musím konstatovat, že instrukce nezmiňuje žádný způsob odkazování v textu. Po analýze dokumentu jsem došla k závěru, že reprezentant je příkladem špatné praxe. (Text již není zpřístupněn)

Jihočeská univerzita

DOULEOVÁ, Olga. Informační vzdělávání III., Bibliografické citace [online prezentace]. České Budějovice : Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita, [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www2.zf.jcu.cz/~douleova/IV-citace04.ppt>.

Reprezentant je podkladem pro informační vzdělávání a je zpřístupněn na stránkách vyučující. Na stránkách fakulty není uveden odkaz na instrukční materiál. Instrukce postupně představuje souvislosti a vazby mezi jednotlivými prvky bibliografických citací. Uváděny jsou příklady z obou citačních norem včetně definicí povinných a nepovinných prvků, součástí příkladů jsou speciální dokumenty jako recenze, referátový časopis, neoficiální prameny. Jednotlivé složitější příklady (jako je příspěvek ve sborníku) jsou názorně vysvětleny. Všechny typy dokumentů mají své komentované příklady. Inovací jsou naskenované titulní listy a tiráže použitých dokumentů, které uživateli objasní základní identifikací jednotlivých prvků potřebných pro sestavení citace dokumentu. Zvláštností instrukce je forma zveřejnění na webových stránkách v elektronické prezentaci. Instrukce popisuje hlavně typy dokumentů z normy 690, pro elektronické dokumenty odkazuje na webové stránky knihoven Jihočeské univerzity [KUBÁLKOVÁ, 2006, č. 7]. V instrukci jsem identifikovala pouze prohřešek u citace speciálních dokumentů, kdy text odkazuje na normu ČSN 01 0195 místo na ČSN 010197. Instrukce správně obsahuje návod na odkazování v textu. Pravděpodobně byla zpracována pro potřeby informačního vzdělávání, je velmi názorně zpracovaná, proto považuji prezentaci za příklad dobré praxe.

Masarykova univerzita

Masarykova univerzita. Ekonomicko správní fakulta. Katedra veřejné ekonomie. Studijní katalog na akademický rok 2004-2005 : prezenční studium. 1. díl. Brno : Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita v Brně, květen 2004 [cit. 2006-03-01]. [Kap. 9], 4. Bibliografické citace (s. 257-259) . Dostupný také z WWW: <http://www.econ.muni.cz/data/kat04PS.pdf>. ISBN 80-210-3405-X.

Instrukce k bibliografickým citacím je součástí studijního katalogu, ve kterém jsou uvedeny kontaktní osoby školy, předměty, harmonogramy atd. V kapitole devět jsou v rámci popisu závěrečných prací uvedeny instrukce pro bibliografické citace. Vybrané příklady jsou zpracovány podle citačních norem a dodržují typografickou úpravu, zároveň je v textu odkazováno na jiné zdroje instrukcí k bibliografickým citacím. Příklady nejsou rozšířeny o speciální dokumenty. Zařazení bibliografických citací do studijního katalogu považuji za velice nešťastné. Instrukce citování obsahuje chybu v interpunkci, která pravděpodobně vznikla nepozorností, ve třetím příkladě u jednosvazkového díla (s. 258) chybí oddělení místa vydání a nakladatele dvojtečkou. Další příklady citací jsou uvedeny bez chyb. Možným doplněním by mohlo být odkazování v textu, které v instrukci chybí. Tento reprezentant vyhovuje pravidlům bibliografických citací a je obohacen o další odkazy na instrukce pro tvorbu bibliografických citací. Z pohledu zařazení citací do takto obsáhlého informačního materiálu ke studiu vnímám reprezentanta jako špatný příklad praxe.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Provozně ekonomická fakulta. Ústav marketingu a obchodu. Bibliografické citace [online]. Brno : Ústav marketingu a obchodu, PEF MZLU, poslední aktual. 2000-11-02 [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://old.mendelu.cz/~market/ndx/std.html>.

Instrukce je umístěna na stránkách fakulty v sekci administrativa – diplomové práce a přechod na ni je přes list „Studentům“, tato cesta je jednoduchá a dostupná bez dlouhé hledání. Materiál odkazuje pouze na normu ČSN ISO 690. Pokyny jsou zpracovány prostřednictvím jednotlivých příkladů citování různých typů dokumentů, navíc je přidán příklad citování zákonů. Bibliografický záznam citování zákonů je z mého hlediska neúplný. Citace zákonů není v normě 690 zmíněna, autor se proto pokusil aspoň o minimální záznam. Uvedený záznam ovšem předpokládá, že uživatel zná české prostředí, a proto se umí orientovat ve sbírce zákonů. Materiál jako celek je výkladový a k jednotlivým příkladům jsou přidány vysvětlivky a informace o povinných a nepovinných prvcích bibliografické citace. Příklady dodržují typografickou úpravu normy. Prohřeškem proti praxi je interpunkční oddělení prvků místa vydání a nakladatele, kde chybí oboustranná mezera u dvojtečky. Další interpunkční pravidla jsou dodržována. Zlepšením instrukce by bylo její rozšíření o typy dokumentů z normy 690-2 - z této normy nejsou uvedeny žádné příklady ani instrukce pro jejich citování. V instrukci je vysvětleno citování, nezapomíná ani na tvorbu odkazů v textu. Reprezentant je z formálního hlediska dobrým příkladem, ale v mém hodnocení dopadl hůře, protože informace v něm nejsou vyčerpávající a absenci citování elektronických dokumentů považuji za závažné, protože jejich formální náležitosti jsou specifické a bez výkladu obtížně zjistitelné. V tomto případě by ovšem stačilo zmínit chybějící normu.

Ostravská univerzita

KAPOUNOVÁ, Jana. Formální úprava diplomové práce [online]. Ostrava : Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita, 2003 [cit. 2006-03-01]. 4. Bibliografické citace. Dostupný z WWW: <http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/itvv/form_upravy.pdf>.

Instrukce je zveřejněna v rámci pokynů pro formální úpravu diplomových prací v sekci studium; závěrečné práce; přihlašování k SZZ, odkaz je uveden v textu pokynů. Text sice není zveřejněn v rámci informační výchovy, ale je velice dobře dostupný ze stránek katedry Informačních a komunikačních technologií. Příklady uvedené v pokynech dodržují typografickou úpravu písma s tím, že autorka vnesla pár odlišností, např. dostupnost je uvedena v rámečku, dále v příkladech uvádí e-mail autora, který je také zvýrazněn rámečkem. Autorka nedodržuje přesně stejnou interpunkci jako v normě, především v oddělení místa vydání a nakladatele dvojtečkou s oboustrannou mezerou. Další chyba je u příkladu elektronické monografie, zde chybí oddělení dvou autorů interpunkčním znaménkem, chybu považuji spíše za opomenutí. Pokyn pro citování literatury je pasivní, tzn. že v instrukci nejsou uvedeny modely pro citování jednotlivých typů dokumentů s výběrem povinných a nepovinných prvků. V instrukci je vysvětleno odkazování v textu (převzato z normy 690). Instrukce je celkově dobře zpracovaná, proto ji považuji za příklad dobré praxe.

Slezská univerzita

Slezská univerzita. Obchodně podnikatelská fakulta. Bibliografické citace – nová norma [online]. Opava : Obchodně podnikatelská fakulta, Slezská univerzita, poslední aktualiz. 2002-11-08 [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.opf.slu.cz/vvr/dokumenty/norma_citace.php>.

Instrukce je dostupná z Oddělení vědy, výzkumu a rozvoje, sekce interní informace; jiné dokumenty; odkaz „Norma ČSN“. V úvodní části je znázorněna volitelnost prvků. Pokyny pro tvorbu bibliografických citací jsou v rozsahu norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Popis tvorby bibliografické citace je převzatý z příkladů uvedených v normách 690 a 690-2 včetně jejich chyb. Autor ovšem nedodržel přesně interpunkci, kterou přebíral, a proto se dopustil dalších interpunkčních prohřešků, které se opět týkají oboustranných mezer u dvojtečky. Další chybou je změna jména autora jednoho z příkladů, autora Däniken byl přejmenován na Daniken. Další chybou je chybějící datum citování elektronických dokumentů. Reprezentant tedy není formálně ve shodě s citačními normami, a proto jej považuji za špatný příklad praxe, i z toho důvodu, že jeho informační hodnota se mi zdá nízká, dokument neinformuje o existenci normy ČSN ISO 690-2, ale příklady elektronických dokumentů přesně podle normy 690-2 uvádí.

Univerzita Hradec Králové

Univerzita Hradec Králové. Pedagogická fakulta. Rozhodnutí děkana PdF č. 21/2003 : Pravidla zadání diplomové / bakalářské práce a jejího vypracování [online]. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, 2003-11-26 [cit. 2006-03-01]. Přílohy. Vzor: Bibliografická citace s. 11-12. Dostupný z WWW: <http://www.uhk.cz/app/zobraz.php?inf=969>.

Dokument je zveřejněn v rámci rozhodnutí děkana, toto rozhodnutí funguje jako směrnice pro tvorbu bibliografických citací. Pokusila jsem se dohledat na stránkách fakulty zdrojový dokument „rozhodnutí děkana“, který jsem však nenašla. Je možné, že pokyn, ačkoliv v adrese stránky je „public“, je interním nařízením, nebo přístup k němu je možný až po přihlášení do studijního systému. Instrukce k citování je velmi stručná a pasivně výkladová. V dokumentu je dodržována typografická úprava textu podle norem 690 a 690-2. Instrukce nemodeluje tvorbu citací. Při analýze příkladů jsem zjistila převážně interpunkční prohřešky. Hned první příklad (monografie) má chybně uvedenou interpunkci a to oddělení bloku nakladatelských údajů a počtu stran, kde je chybně uvedena čárka, v nakladatelských údajích není oboustranná mezera u místa vydání a nakladatele, ačkoliv další příklad tuto interpunkci dodržuje. Další chyba v interpunkci je v příkladě „elektronické publikace“, kde je před datem citování tečka. Samotný vyčerpávající seznam odkazující na další normy nedodržuje citační pravidla a uvedené záznamy jsou neúplné. V instrukci je zcela opomenuto odkazování v textu. Reprezentanta považuji za příklad špatné praxe, a to hned z několika důvod. V první řadě je instrukce velice nepřehledná, nedodržuje interpunkci, neinformuje o způsobu odkazování v textu a samotné citace norem jsou neúplné. Navíc je reprezentant na webových stránkách obtížně dohledatelný.

Univerzita Karlova

REICHEL, Jiří. Zásady pro vypracování bakalářské práce [online]. Schválil Milan Beneš. Praha : Katedra andragogiky, FF UK, říjen 1999 [cit. 2005-01-24]. Článek 6 – odkazy a citace v bakalářské práci. Dostupný z WWW: <http://andragogika.ff.cuni.cz/files/ZasadyBP99.doc>.

Instrukce je pokynem katedry pro psaní bakalářských závěrečných prací. Umístěn je v sekci „Příručky pro vypracování písemných prací“, která je dostupná z hlavní stránky katedry. Instrukce je nařízením vedoucího katedry. Příklady pro citování literatury jsou uvedeny v příloze D, ve které je zároveň i vysvětlen postup odkazování v textu. Instrukce byla vytvořena před vznikem platnosti normy 690-2 a do dnešního dne není aktualizována, proto v instrukci chybí typy dokumentů, které jsou primárně vydány v elektronické podobě. Příklady citací dodržují interpunkci. Typografické zobrazení ovšem není v souladu s normou 690, na kterou pokyn odkazuje a z které přebírá popis jednotlivých prvků. V citaci je například typografická úprava (kurziva) u nakladatelských údajů, nikoliv u názvu dokumentu. Dalším prohřeškem je nedodržení překladu u prvků, které sdělují údaje o rozsahu dokumentu u anglicky psaných citací. Celkově je instrukce velmi nepřehledná. Doporučená změna pro instrukci je, aby autor dopracoval typy dokumentů z normy 690-2 a změnil použití typografického stylu u jednotlivých bloků. Reprezentanta považuji za příklad špatné praxe, neboť informace, které o bibliografických citacích poskytuje, jsou neúplné a příklady, které jsou uvedeny, obsahují interpunkční chyby.

Univerzita Pardubice

HÁVOVÁ, Eva. Úprava diplomových prací : pokyny a doporučení [online]. Pardubice : Katedra ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu, Univerzita Pardubice, duben 2002 [cit. 2006-03-01]. 1. Bibliografické citace, seznam literatury, odkazy na citace Dostupný z WWW: <http://genesis.upce.cz/priloha/kemch_pokynykprojektu.doc>.

Instrukce je oficiálním pokynem pro psaní závěrečných prací. Zpřístupněna je nepřehledně v pozadí WWW stránek katedry. Dokument jsem nedohledala ani v sekci studijní řád, ani v úpravě závěrečných prací. Instrukce odkazuje pouze na normu 690, ačkoliv uvádí i vzory pro elektronické dokumenty, zároveň je rozšířena o specifické dokumenty, které byly popsány v normě ČSN 01 0197. Kapitola o bibliografických citacích obsahuje modelaci sestavení citace a příklady k jednotlivým typům dokumentů. Instrukce ovšem uvádí u jednotlivých modelačních vzorů chybně interpunkci. Bloky jednotlivých prvků jsou odděleny čárkou. V příkladech je mezi více autory tečka (místo čárky nebo středníku). U monografické publikace je blok autorů ukončen dvojtečkou. V příkladě „Příspěvek do sborníku“ není dodržena interpunkce u nakladatelských údajů. Z typografického hlediska autorka nedodržuje psaní příjmení autora verzálkami stejně u všech příkladů. Záznamy jednotlivých typů dokumentu mají různou úroveň zpracování. Pozitivním rysem instrukce je zařazení standardních čísel do citace všech typů dokumentů, i do takových, kde je podle normy uvedení nepovinné. Tento instrukční materiál nemůže být považován za doporučení, jak správně citovat. Autorka by jej měla přepracovat, ale vzhledem k tomu, že dokument nelze na stránkách dohledat, nemusí být oficiální instrukcí. Reprezentanta považuji za příklad špatné praxe.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Technologická fakulta. Úprava 1a [online]. Zlín : Fakulta technologická, UTB, 2005 [cit. 2006-03-01]. Příklady nejčastějších typů dokumentů. Dostupný z WWW: <http://ft.utb.cz/czech/studium/dipl/uprava1a.rtf>.

Instrukce je návodem pro sestavení a grafickou úpravu závěrečné studentské práce. Koncipován je jako šablona, pomocí které student může vytvořit závěrečnou podobu práce. Instrukce je pravděpodobně podkladem pro přílohu směrnice 41/2004, kterou vydal rektor univerzity. Směrnice je umístěna v sekci studium: jednotná formální úprava bakalářských a diplomových prací. Dokument, který analyzuji, není na internetových stránkách univerzity zpřístupněn. Pokyny pro psaní citace jsou zpracovány podle norem ČSN ISO 690 a 690-2. V instrukci je velmi stručně shrnuto odkazování v textu bez dalšího vysvětlení a příkladů. Příklady citací jsou omezeny pouze na několik typů dokumentů. Interpunkce v příkladech není dodržena. Autor instrukce po chybně zařazené dvojtečce za autorským blokem uvádí názvové údaje, které začínají malým písmenem. Chybná interpunkce následuje i v dalších příkladech. U článku v časopise má po názvu zdrojového dokumentu (zde časopis Vesmír) následovat čárka, zde je uvedena tečka. Příklad bibliografické citace WWW stránky je neúplný, v citaci chybí údaje autorské odpovědnosti, rok vydání nebo datum aktualizace, vydavatel. Pokyn je velmi stručným a pasivním návodem na tvorbu bibliografických citací. Reprezentanta považuji vzhledem k tomu, že není dohledatelný na stránkách univerzity a že nedodržuje interpunkci ani typografické rozlišení, za špatný příklad praxe.

Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

TKAČÍKOVÁ, Daniela. Jak zpracovávat bibliografické citace [online]. Ostrava : Ústřední knihovna Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, aktualiz. 2005-01-17 [cit. 2006-03-01]. Jak pracovat s informacemi (kursy). Dostupný z WWW: <http://knihovna.vsb.cz/kurzy/citace/index.html>.

Instrukce je zpřístupněna na stránkách ústřední knihovny na vysoké škole. Tento návod na bibliografické citace je součástí kurzů Jak pracovat s informacemi a patří do výukových materiálů informační výchovy, kterou připravila knihovna pro studenty své vysoké školy. Odkaz na tyto stránky bývá často uveřejněn na jiných univerzitách v pokynech pro bibliografické citace. Pokyny pro citování jsou velice názorné a obsahují i teoretický výklad tvorby bibliografických citací s vysvětlením jednotlivých pojmů. Odkazují na normy, ale příklady uvedené v pokynech jsou vytvořené podle nových, v normě neuváděných zdrojových dokumentů. Všechny příklady dodržují doporučenou typografickou úpravu jednotlivých prvků dle norem. Dokument obsahuje také ukázky příkladů citování podle pravidel odlišných od citačních norem používaných například v odborných časopisech nebo ve speciálních odborných databázích. Reprezentant dodržuje přesnou a bezchybnou interpunkci včetně oboustranné mezery u dvojtečky mezi názvem a podnázvem. Přehledně uvádí sestavení citace. V dokumentu je uveden i návod na citaci speciálních dokumentů, které nejsou v normách popsány. Reprezentanta zařazuji za výborný příklad dobré praxe, který postupně provede uživatele, čtenáře i studenta tvorbou i okolím bibliografických citací. V takto zpracovaných materiálech, které jsou opravdu „uživatelsky přátelské“, bych spatřovala případný směr pro sjednocení bibliografických citací.

Vysoká škola ekonomie a managementu

Vysoká škola ekonomie a managementu. Postup při zpracování seminární práce a její formální úprava [online ]. Ústí nad Labem : Vysoká škola ekonomie a managementu, [cit. 2006-03-01]. 4. Bibliografická citace, odkaz na citaci a seznamy literatury. Dostupný z WWW: <http://vsem.imatic.cz/data/docs/sp.pdf>.

Instrukční materiál nelze dohledat na stránkách vysoké školy a nenalezla jsem zde ani žádné jiné pokyny pro úpravu závěrečných prací nebo pro bibliografické citace. V příloze č. 6 je převzatý text z instrukcí pro seminární práci. Instrukce obsahuje stručný návod na řazení a způsob zapisování jednotlivých prvků bibliografické citace. Příklady dokumentů jsou rozšířeny o speciální dokumenty. Pokyny neodkazují na normy ČSN ISO 690 a 690-2. V příkladech není dodržena interpunkce.V pokynech je uváděna dvojtečka, která ukončuje blok autorské odpovědnosti, chybí tečka za názvovými údaji, nakladatelské údaje (místo a nakladatel) nejsou odděleny dvojtečkou. V pokynech je chybně uvedeno u rozsahu sousloví „počet stran“, ačkoliv norma aplikuje systém zkracování. U příkladu citování WWW stránek je změněno pořadí prvků. Reprezentant nedodržuje zápis jednotlivých prvků a bloků podle popisu citačních norem a nedodržuje doporučenou typografickou úpravu, z tohoto důvodu považuji reprezentanta za příklad špatné praxe. (Původní text nahrazen)

Vysoká škola ekonomická

Vysoká škola ekonomická. Národohospodářská fakulta. Katedra hospodářské politiky. Postup při zpracování oborové seminární práce a její formální úprava [online]. Praha : Katedra hospodářské politiky, VŠE, 2002-01-30 [cit. 2006-03-01]. Příklady bibliografických citací. Dostupný z WWW: <http://nb.vse.cz/khp/Vyuka/Formulare/citace.pdf>.

Instrukční materiál není vyvěšen na stránkách vysoké školy. Pokusila jsem se odkaz najít přes vyhledávání na stránkách. Odkaz na dokument byl vyhledán, ale není funkční. Materiál prezentuje příklady bibliografických citací včetně speciálních dokumentů. V instrukci není uveden odkaz na citační normy, není dodržována interpunkce ani typografická úprava. Zpracování bibliografických citací je nepřehledné a orientace a postup při tvorbě citace, jako je pořadí prvků atd., není vysvětlena. V instrukci je v bloku autorské odpovědnosti uváděna pomlčka oddělující jména více autorů. Autorská odpovědnost je špatně ukončena dvojtečkou a za názvovými údaji je použita čárka. Dalším interpunkčním prohřeškem je umístění odkazu na WWW stránky do hranatých závorek. Reprezentanta považuji za příklad špatné praxe, protože není v souladu s citačními normami.

Vysoká škola Jana Amose Komenského

Vysoká škola Jana Amose Komenského. Odkazy na literaturu v seznamech použité literatury [online]. Praha : Vysoká škola Jana Amose Komenského, [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.vsjak.cz/ruzne/citace.pdf>, <http://www.vsjak.cz/ruzne/Bibliografie.doc>.

Instrukce je zpřístupněna na WWW stránkách vysoké školy v sekci „pro studenty“. Původní instrukční stránky jsou nahrazeny novou verzí pokynů (v odkazu uvádím obě identifikované adresy). Obě instrukce odkazují na normy ČSN ISO 690 a 690-2. Instrukce vysvětlují postup při tvorbě bibliografické citace, uvádí volitelnost prvků a každý typ dokumentu má více variantních příkladů. Ve všech příkladech je dodržována interpunkce (včetně oboustranné mezery u dvojtečky) a zobrazení jednotlivých prvků (včetně uvádění hranatých závorek) podle citačních norem. Typografická úprava je zjednodušena. Materiál je názorný a dobře zpracovaný bez formálních chyb. Reprezentant je příkladem dobré praxe.

Vysoké učení technické

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. Závazná pravidla pro psaní diplomové práce a pokyny pro psaní diplomové práce [online]. Brno : Fakulta chemická, VUT v Brně, 2003 [cit. 2006-03-01]. 3.4. Bibliografické citace podle normy ČSN ISO 690 a příklady. Dostupný z WWW: <http://www.fch.vutbr.cz/docs/diplpr2003.pdf>.

Instrukce je přístupná na hlavní stránce, sekce studium. Dokument odkazuje na normy ČSN ISO 690 a 690-2. Příklady jsou rozšířeny o speciální dokumenty (firemní literatura atd.), které nejsou v normách definovány. Pokyny nevysvětlují tvorbu bibliografické citace, ale uvádějí příklady. Interpunkce u příkladů není správně dodržována. V materiálu jsou opět u ukončení bloků autorských odpovědností používány dvojtečky namísto teček. Není dodržována oboustranná mezera u dvojtečky oddělující prvky nakladatelských údajů. V informacích u rozsahu není anglická zkratka pro počet stran nahrazena českým ekvivalentem. U popisu citace „příspěvek“ je chybně změněno pořadí prvků (autor a název) Typografická úprava je shodná s citačními normami. Po analýze příkladů jsem dospěla k závěru, že příklady elektronických dokumentů jsou uváděny bez větších chyb, vyjma interpunkce. Dokument odkazuje na další stránky, kde se student může informovat na tvorbu bibliografických citací. Zpracování interpunkce, která je v instrukci největším prohřeškem, je společné několika předcházejícím dokumentům, největší odlišení od citačních norem spočívá v tom, že mezi autorskou odpovědností a názvem díla je uváděna dvojtečka. Pokud by byl změněna interpunkce, považovala bych reprezentanta za příklad dobré praxe pro jeho dostupnost na webových stránkách vysoké školy.

Západočeská univerzita

Západočeská univerzita. Právnická fakulta. Normalizovaná úprava rukopisu rigorózních prací bibliografických citací a zkracování některých názvů užívaných v rigorózních pracech [online]. Plzeň : Právnická fakulta, ZČU, [cit. 2006-03-01]. Příloha č. 3, 9. bibliografické citace. Dostupný z WWW: <http://juristic.zcu.cz/plzen/vyhlasky/rigo_pril3.rtf>.

Instrukce není dostupná z hlavní www stránky vysoké školy. Materiál je přílohou č. 3, ale z internetových stránek školy nelze zjistit, jakého dokumentu nebo směrnice je materiál přílohou. Instrukce odkazuje pouze na normu ČSN ISO 690. Jednotlivé příklady obsahují pouze stručný vysvětlující popis tvorby odkazů v textu, nikoliv sestavení samotné bibliografické citace. V materiálu tedy nejsou uvedeny způsoby citování samotných dokumentů pro bibliografie. Interpunkce je více méně dodržena. Pokyn pro citování literatury je velice vágní a neúplný. Doporučením pro zlepšení pokynu je uvedení, a to minimálně, odkazu na normu 690-2, zpřesnění a opravení chyb u interpunkce, doplnění pokynů o informaci z tvorby samotných bibliografických citací a v neposlední řadě zpřístupnění odkazu na dokument z hlavní stránky fakulty. Na základě všech uvedených chyb zařazuji reprezentanta mezi příklady špatné praxe.

Závěr

Obsahem bakalářské práce byla analýza instrukcí k citování literatury dostupných na WWW stránkách vysokých škol. Při studiu podkladových materiálů a následně při analýzách jednotlivých instrukcí jsem dospěla k několika závěrům.

Situace kolem obou citačních norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 je velice neutěšená. Překlad norem je nepřesný, normy jsou odlišně zpracovány a jednotlivé prvky z citací mění svou volitelnost. Výkladová síla norem je nízká. Orientace v textu je náročná a normy nedodržují ve svých vlastních příkladech deklarovaná pravidla pro bibliografické citace. Ke zlepšení situace nepřispívá ani volitelnost užívání technických norem jako nástroje pro bibliografické citace. Všechny tyto kritizované rysy technických norem pro bibliografické citace vedou k nepřesnému a nejednotnému používání citačních pravidel.

V českém prostředí zjevně neexistuje respektovaná instituce, která by zpracovala bibliografické citace takovým způsobem, aby je školy mohly plně převzít do svých dokumentů, nebo na ni odkázat. Vysoké školy zpracovávají své vlastní pokyny pro citování literatury, které jsou na různé úrovni a velmi nejednotné. Nepřehledným umístěním instrukcí na webových stránkách dávají jednotlivé vysoké školy jasně najevo, co si myslí o potřebě správného citování a případně o instrukcích samotných. Příkladem dobré praxe se staly ty školy, které pověřily nebo pouze zveřejnily odkaz na školní knihovnu, která pokyny pro bibliografické citace odborně zpracovala. Instrukce, které dodržují pravidla citačních norem, jsou zpracovány odborníky, kteří znají prostředí knihovních standardů, a proto umějí aplikovat všechny normou předepsané prvky citace. Za této situace se nabízí ovšem další otázka, na kterou jsem se snažila v práci najít odpověď. Mají být citační normy zatížené knihovnickou praxí do té míry, že pro neknihovnického uživatele se stávají nesrozumitelné? Analýza odhalila, že toto zatížení vede k zásahům do filozofie předepsaného citačního záznamu a dochází tak ze strany uživatelů k překroucení některých zavedených prvků a případně k následné ztrátě informací o zdrojovém dokumentu. Existence výkladu norem je na vysokých školách velice špatná, samozřejmě až na některé výjimky. Proto bych navrhovala následující postup. Je zjevné, že na úroveň citování mají vliv špatně zpracované citační normy, proto je nutné, aby odborná knihovnická veřejnost vyvolala diskuzi nad budoucí podobou citačních norem. Z diskuze a zkoumání zahraniční praxe by měla vzniknout celorepubliková pracovní skupina, třeba podle vzoru technické skupiny ISO 46/SC9 [ISO TC 46/SC9, 2006], která by vyvolala změnu norem, nebo by zpracovala instrukční materiál, který by kromě vysokých škol respektovala i odborná a laická veřejnost. Zpracovaný dokument by měl být srozumitelný a  minimálně zatížen knihovními standardy. Na základě takto zpracovaného dokumentu, který by byl plně respektován, by se zvýšila nejen úroveň bibliografických citací a odkazování v textu, ale i citační etika, která v současné době nemá ve společnosti silnou oporu. Na tuto výzvu by měli slyšet převážně odborníci z řad knihovníků, kteří by si měli uvědomovat důležitost změny současné situace a pokusit se kultivovat citační prostředí. K tomuto cíli by mohlo vést i povinné zavedení bibliografické citace díla už při přípravě dokumentu, stejně jako jsou uváděny záznamy z národních knihoven nebo standardní čísla.

Ve své práci jsem analyzovala normy pro citování, instrukce dostupné v prostředí WWW na vysokých školách a na závěr navrhla možná řešení situace. Téma bakalářské práce pro mě bylo přínosem, a proto budu i nadále sledovat vývoj norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 a instrukčních materiálů uveřejněných na stránkách vysokých škol.

Seznam použité literatury
  • BOLDIŠ, Petr. 2006. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 [online]. Poslední aktualizace 31.03.2006 [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.boldis.cz/>.
  • BRATKOVÁ, Eva. 2005. Bibliografické odkazy pro seznamy a citace [online]. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2003-02-05 [cit. 2006-03-01]. Dostupný WWW: <http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html>.
  • ČESKO. 2000. Zákon č. 121 ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (Autorský zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 36, s. 1658-1685. Dostupný také z WWW: <http://www.mvcr.cz/sbirka/2000/sb036-00.pdf>.
  • ČINČERA, Jan. 2002. Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy [online dokument]. Brno : Masarykova univerzita, 2002 [cit. 2006-03-01]. 62 s. Dostupný z WWW: <http://obcan.ecn.cz/docs/ETIKA.DOC>.
  • ČINČERA, Jan. 2002. Informační etika : Příklady eticky sporného jednání v informační oblasti. 1 prac. vyd. Praha : Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, 2002. 61 s.
  • ČSN 01 0181. 1978. Abecední řazení. 1978. 31 s.
  • ČSN 01 0191. 1980. Formální úprava jednorázových bibliografických soupisů. Praha : vydavatelství ÚNM, 1980. 8 s.
  • ČSN 01 0197. 1970. Bibliografické citace. Praha : Vydavatelství pro normalizaci a měření, 1970. Platnost ukončena leden 1997.
  • ČSN ISO 690 (01 0197) . 1996. Dokumentace : bibliografické citace : obsah forma a struktura. Praha : Český normalizační institut, 1996. 32 s.
  • ČSN ISO 690-2 (01 0197) . 2000. Informace a dokumentace - Bibliografické citace – část 2 : elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha : Český normalizační institut, 2000. 23 s.
  • Google [online]. 2004. Palo Alto (CA, USA) : Google Inc., c2004 [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.google.com/>.
  • HÁLA, Tomáš. 2001. Bibliografické citace včera, dnes a zítra. In KASPRZAK, Jan; SOJKA, Petr. SLT 2001 – sborník semináře o Linuxu a TEXu [online dokument]. Konvoj, c2001 [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.cstug.cz/slt/01/plne_texty/19.pdf>.
  • ISO TC 46/SC9 : Information and Documentation - Identification and Description [online]. 2006. Standards Council of Canada, c2006 [cit. 2006-04-05]. ISO Project 690. Dostupný z WWW: <http://www.collectionscanada.ca/iso/tc46sc9/index.htm>.
  • JANOŠ, Karel. 2001. Informační etika. In PAPÍK, Richard; SOUČEK, Martin; STÖCKLOÁ, Anna. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, c2001.
  • KUBÁLKOVÁ, Petra. 2006. Instrukce a pokyny k citování literatury v prostředí WWW (vysoké a vyšší odborné školy) [online dokument]. Praha : Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2005, aktualit. 29. března 2006 [cit. 2006-04-13]. [Rešerše]. Dostupný z WWW: <http://www.evskp.cz/Dokumentyver/KubalkovaReserse.pdf>
  • NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. 2000. Citovat ano, ale víme jak? Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 9 [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/661>.
  • POTÁČEK, Jiří. 2001. Nový autorský zákon a informační etika. In Inforum : 7. konference o profesionálních informačních zdrojích 29. – 30. května 2001 [online]. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2001 [cit. 2006-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2001/prispevky/potacek.htm>.
Kubálková, Petra. Instrukce k citování literatury dostupné v prostředí WWW na vysokých školách v ČR. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 12 [cit. 27.08.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/3733>. urn:nbn:cz:ik‐003733. ISSN 1212-5075.
Průměr: 3.8 (hlasů: 16)

Zpoplatnění citací?

Dobrý den, můžete prosím uvést, kde jste ve zdroji [POTÁČEK, 2001, s. 2] našla informaci že "...v posledních přípravných úvahách odborných spolků a sdružení je zvažována i možnost zpoplatnění citací ve vědeckých dílech. Tento typ zpoplatnění nebyl ovšem zatím zaveden a je pouze ve fázi úvah.". Nějak se mi to tam nedaří najít.

Abstrakty článků v

Abstrakty článků v odborných časopisech, plné texty článků v on-line časopise "Professional Surveyor Magazine", plné texty příspěvků z konferencí, odkazy na podobné linky website hosting. Společnost tvoří čtyři členské organizace. Společně plně pokrývají celé spektrum vědních oborů působících na poli prostorových datových informací (The American Association for Geodetic Surveying, The Cartography and Geographic Information Society, The Geographical and Land Information Society and The National Society of Professional Surveyors). ACSM také zahrnuje řadu geograficky orientovaných sekcí, jež vytvářejí fórum pro diskuze týkající se průmyslu jako celku; často spolupracují s vysokými školami a univerzitami.


automaticky generované reklamy