Elektronické informační zdroje v oblasti české lingvistiky dostupné na WWW

English title: 
Electronic Information Resources on Czech Linguistics Available on the Internet
Abstract: 

The issue of the article are electronic information resources in the area of the Czech linguistic available on the Web. In the first part basic concepts are defined, set criteria of web credibility and choice and sketched out the way of searching. The author designed their structure into following categories: webs of institutions, dictionaries, magazines, proceedings, thematic resources, small contributions, discusssion groups, associations, conferences and education. The essence of the work is frame analysis and description of chosen exceptional electronic resources. The most interesting representatives are: Language centre of Institute of the Czech Language of the Academy of Science of the Czech Republic, Web Dictionary – web centre for resources of historical Czech Language, magazine Linguistica Online Journal or Internet vademecum called Czech Language. The knowledge gained resource analysis are summarized in the conclusion of the work.

Poznámka redakce: Text je výtahem z bakalářské práce obhájené na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v červnu 2007.

Bibliografický záznam původní práce:
OPÁLKOVÁ, Markéta. Elektronické informační zdroje v oblasti české lingvistiky dostupné na WWW [Electronic Information Resources on Czech Linguistics Available on the Internet]. Praha, 2007-05-14. 52 s. VI s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Eva Bratková.

1. Úvod

Elektronické informační zdroje obecně jsou informační zdroje uchovávané v elektronické podobě a dostupné v prostředí počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat (např. CD-ROM) [CELBOVÁ, 2003]. Přes veškeré své pozitivní vlastnosti (dostupnost, rychlost, dynamičnost, interaktivnost aj.) s sebou však přinášejí riziko zahlcení informacemi. Proto je třeba mezi nimi rozlišovat a dbát na to, zda jimi prezentované informace pocházejí z věrohodného zdroje či nikoliv. Ověřovat věrohodnost informací či zdrojů samotných lze s využitím několika kritérií, která pomohou zjistit jejich pravdivost. Jedním z nich je vnitřní konzistence zdroje, jež by měla odpovědět na otázky typu:

  • co je obsahem stránky a pro koho je určena,
  • kdo je jejím autorem a jakou má k prezentovanému tématu kvalifikaci,
  • z jakého důvodu je vytvořena, jak jsou prezentovány názory a jednotlivá témata,
  • kde je stránka umístěna a kdy byla zveřejněna, případně aktualizována,
  • zda není obsah zastaralý apod.

Ukazatelem věrohodnosti může být též grafické provedení webové prezentace (seriózní bývají většinou střídmé, nekřiklavé) a vztahy k dalším stránkám (citování a odkazování na stránky z jiných WWW) [BOLDIŠ, 2003, s. 5–6].

Dalším způsobem zjišťování pravdivosti informací obsažených na webové stránce je použití autorizovaných externích zdrojů, tj. takových, které jsou považovány za věrohodné a lze dohledat jejich zdroje (jak tištěné, tak elektronické encyklopedie, slovníky, adresáře, bibliografie apod.). Tyto prameny by měly umožnit dohledat další informace o autorovi, jimiž se myslí hlavně jeho identifikace, odborný kredit a ohlasy na něj samého a jeho články [BOLDIŠ, 2003, s. 7].

Autorizované (důvěryhodné) informace jsou tedy takové, u kterých je uveden pramen informace, je zřetelný důvod jejich publikování, mají jasně deklarované autorství, obsahují údaje, dle kterých lze ověřit původ (email, domovská stránka instituce apod.) [BOLDIŠ, 2003, s. 2–4]. Všechny ostatní informace, byť mohou vypadat velmi věrohodně, lze považovat za neautorizované.

Z obsáhlé skupiny elektronických informačních zdrojů pro českou lingvistiku je pozornost věnována zejména nekomerčním online zdrojům a dokumentům. Online zdroje totiž umožňují požadovanou informaci získat přímou interaktivní komunikací realizovanou prostřednictvím počítačové nebo telekomunikační sítě v reálném čase [KUČEROVÁ, 2003]. Většina zdrojů je po zadání jednoduchých klíčových slov (např. bohemistika, česká lingvistika, český jazyk) poměrně dobře vyhledatelná pomocí standardních vyhledávacích nástrojů (např. Google či Seznam). Takto nalezené zdroje jsou často „rozcestníkem“ k dalším podobně zaměřeným webům.

Z nalezených zdrojů, jejichž hlavním tématem je jakákoliv oblast české lingvistiky, byly dále vybírány ty, u nichž bylo zřejmé, že jejich autor pochází z České republiky, případně ty, jejichž vydavatel má na území České republiky své sídlo. Díky těmto kritériím mohou být akceptovány i zdroje v jiném než českém jazyce. Časové hledisko vzniku zdroje není bráno v úvahu, upřednostňovány jsou však stránky aktualizované, autorizované, mající hodnotný až nadčasový obsah.

Vzhledem k povaze a různorodosti nalezených informačních zdrojů nebylo možné při navrhování jejich třídění uplatnit jediné hledisko. To vedlo k vytvoření kategorií na základě funkce, obsahu, druhu či zaměření zdroje. Do jednotlivých kategorií jsou zařazeny vedle autorizovaných i neautorizované zdroje, odpovídající výše popsaným kritériím, a to z důvodu upozornění na ně. Výsledné kategorie jsou následující: institucionální weby, slovníky, časopisy a sborníky, tematicky a přehledově zaměřené zdroje, drobné příspěvky, diskusní fóra, sdružení a spolky, konference, výuka.

Do institucionálních webů je zařazena WWW stránka Ústavu pro jazyk český AV ČR a stránky kateder a ústavů českých veřejných vysokých škol, na nichž je obor český jazyk akreditován (nejsou však uvedeny katedry a ústavy, které se věnují výuce češtiny jako cizího jazyka). Nalezené slovníky jsou rozděleny do skupin podle typu (cizích slov, etymologické, historické, encyklopedické, nářeční, nespisovné češtiny, ortografické, překladové, valenční a věcné) [1]. Z časopisů a sborníků jsou uvedeny pouze ty, které zpřístupňují nejen obsah, ale i nějaký příspěvek či článek. Tematicky a přehledově zaměřenými zdroji jsou myšleny takové zdroje, které se soustředí buď na jednu lingvistickou disciplínu, případně jednu oblast využití češtiny (tematické zdroje), nebo pojednávají o české lingvistice a českém jazyce v širších souvislostech, případně obsahují informace hned o několika lingvistických disciplínách (přehledové zdroje). Drobné příspěvky obsahují zdroje, pro něž je čeština jen okrajovým tématem, ale přesto zahrnují hodnotné a zajímavé příspěvky. Do kategorie diskusní fóra jsou zařazeny aktivní diskusní kluby věnované českému jazyku. Sdružení a spolky obsahují stránky prezentující různá oficiální sdružení, jejichž činnost se přímo dotýká češtiny či lingvistiky. Konference obsahují informační stránky lingvistických a jazykových konferencí konaných na území České republiky nebo pořádaných českou institucí. Sekce výuka přibližuje zdroje, které se zaměřují na výklad gramatiky, online výuku češtiny, případně obsahují studijní materiály.

Součástí bakalářské práce byl bibliografický soupis zdrojů pro českou lingvistiku rozdělený do výše uvedených kategorií. Pro detailnější popis z něj byly vybrány pouze zdroje, jež ve své kategorii něčím vynikají, nebo jsou v ní nejzajímavější.

Kategorie drobné příspěvky, sdružení a spolky a konference nejsou v tomto článku blíže rozebírány, protože ve zdrojích v nich obsažených nebyl žádný, který by stál za bližší popis.

2. Analýza vybraných elektronických informačních zdrojů pro českou lingvistiku

2.1 Institucionální weby

Webové stránky akademických institucí lze jednoznačně považovat za zdroje autorizované, důvěryhodné. Je u nich totiž jasné autorství, předpoklad relativní stálosti a aktuálnosti informací, lze ověřit původ zdroje i informací atp. Patří mezi ně stránky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a bohemistických kateder a ústavů či specializovaných pracovišť českých univerzit – včetně WWW stránek prezentujících jimi zpracovávané projekty. Tyto prezentační weby mohou být v mnoha případech prvním informačním pramenem, se kterým se zájemci o českou lingvistiku, český jazyk setkají. Přestože jejich primární funkcí je informovat zájemce o studium i studenty samotné o průběhu a možnostech studia, případně seznamovat s publikační a vědeckou činností svých pracovníků, některé z nich tento rámec v různé míře přesahují, např. propracovanými odkazy na podobné instituce či lingvistické stránky, kalendářem oborových akcí, zveřejněním materiálů k výuce apod.

2.1.1 Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR

Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR (ÚJČ AV ČR) je pracoviště zabývající se základním i aplikovaným výzkumem jak češtiny současné, tak jejím vývojem od středověku. Výzkum se zaměřuje nejen na psanou češtinu spisovnou, ale i na všechny podoby češtiny mluvené. Kromě toho se zabývá i teoretickými otázkami obecné jazykovědy, jazykové kultury, stylistiky, obecné teorie komunikace, kontrastivní a kontaktové lingvistiky. Výsledky těchto výzkumů jsou aplikovány při tvorbě slovníků, jazykových atlasů, gramatik, pravidel pravopisu a popularizačních příruček pro veřejnost. Vedle vědecké činnosti se pracovníci ústavu věnují také činnosti poradenské, a to jak pro veřejnost (jazyková poradna), tak pro rozhlas, televizi, deníky a periodika, která otiskují či připravují „jazykové koutky“ [Ústav pro jazyk český, 2006a]. Ústav též vydává lingvistické časopisy Naše řeč, Slovo a slovesnost, Linguistica Pragensia, Časopis pro moderní filologii a Acta onomastica.

Webové stránky ÚJČ AV ČR seznamují uživatele se strukturou ústavu (osm pražských a dvě brněnská oddělení, knihovna), s publikační činností pracovníků ústavu, ústavními úkoly, granty a vědeckými projekty (i mezinárodními a mezioborovými), kterými se pracovníci jednotlivých specializovaných oddělení zabývají či zabývali (např. mluvnice současné češtiny, výzkum pomístních jmen, lexikografie a terminologie, staročeská lexikografie a textologie). Seznam výzkumných projektů je přístupný přímo z hlavního navigačního menu (toto menu se nemění a je dostupné ze všech dílčích stránek) pod položkou výzkumné projekty (webová stránka každého oddělení obsahuje také seznam projektů, ale pouze těch, které se daného oddělení týkají); některé projekty jsou i popsány a anotovány. Za všechny projekty je možno zmínit alespoň Jazykovou poradnu a Vokabulář webový (viz kap. 2.2.2).

Jazykovou poradnu má na starosti oddělení jazykové kultury ÚJČ AV ČR. Jejím úkolem je poskytovat základní informace, doporučení a rady týkající se českého jazyka (psaní, skloňování, časování, původ a význam slov apod.). Uživatelé mohou dotaz poslat klasickou či elektronickou poštou, případně se dotázat telefonicky. Ze všech došlých dotazů za uplynulý kalendářní týden je pracovníky oddělení vybrán jeden nejzajímavější, který je poté i s odpovědí zveřejněn v rubrice dotaz týdne (archiv dotazů týdne je veden od roku 2006). Oddíl často kladené otázky obsahuje tematicky setříděné odpovědi na nejfrekventovanější problémy psané i mluvené komunikace (např. psaní velkých písmen, skloňování, tvoření, původ a význam slov). Součástí webových stránek poradny je i diktát, jazykový kvíz a dotazy poradny na názor uživatelů ohledně vnímání některých slov.

Narůstající množství dotazů vedlo k zahájení projektu Jazyková poradna na internetu, který by měl umožnit uživatelům nalézt odpovědi na svůj dotaz v co nejkratším čase bez nutnosti kontaktovat odborníka. Projekt by měl být zakončen roku 2008 [Ústav pro jazyk český, 2006b].

Oddělení vědeckých informací ÚJČ AV ČR zpracovává bibliografii české lingvistiky, avšak tato databáze je přístupna pouze interně. Pracovníci oddělení sice vydávají její knižní podobu (zatím poslední Bibliografie české lingvistiky, jež mapuje rok 1998, vyšla v roce 2006) a poskytují z ní rešeršní služby na požádání, avšak jiný přístup do ní neexistuje. Částečnou náhradou chybějící bibliografické databáze je báze ASEP – evidence publikační činnosti v AV ČR. Ta ale obsahuje pouze tituly, které vydali pracovníci ÚJČ AV ČR.

Nedostatkem jinak informačně poměrně obsažných stránek ústavu je chybějící anglické rozhraní, jež by umožnilo seznámit se s jeho činností i zahraničním zájemcům.

2.1.2 Ústav Českého národního korpusu FF UK

Ústav Českého národního korpusu [2] Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ÚČNK) pracuje na projektu Českého národního korpusu (ČNK), jenž je zaměřen na budování rozsáhlého počítačového korpusu především psané češtiny. ČNK je budován od roku 1994, kdy byl ústav založen. Ústav zajišťuje též výuku a pěstování oboru korpusová lingvistika [Univerzita Karlova, 2004].

Korpus je soubor počítačově uložených textů sloužících jazykovědnému výzkumu. Cílem ČNK je budování a vytěžování korpusů českého jazyka v jeho různých podobách (mluvená, psaná, nářeční) a stadiích (synchronní, diachronní). Do synchronních korpusů patří psané korpusy (např. SYN200), mluvené korpusy (např. Pražský mluvený korpus) a paralelní korpusy (InterCorp), diachronní korpus (DIAKORP) nemá žádné další členění.

Odkaz pro veřejný přístup do databáze korpusu SYN2000 je přímo na stránkách ústavu (položka Hledat v ČNK). Plný přístup do databáze všech zpracovávaných korpusů je možný až po bezplatné registraci. Vyhledávat v databázi korpusu lze při plném přístupu přímo přes webové rozhraní nebo pomocí korpusového manageru Bonito (nutností je jeho instalace na počítač), ke kterému je na stránkách ústavu podrobný návod. Plný přístup umožňuje vícehlediskové vyhledávání, není omezen pouze na korpus SYN2000, ale nabízí výběr z dalších zpracovávaných korpusů (např. DIAKORP, SYN2006pub, ORAL2006, Orwell). Veřejný přístup je co do možností vyhledávání velmi omezen. Vyhledávat lze pouze pomocí jednoho selekčního pole podle jednotlivých slov i slovních spojení. Po zadání dotazu se zobrazí pouze 50 tzv. konkordančních řádků, tzn. hledaný výraz se vypíše v kontextech, ve kterých se vyskytuje (viz obr. 1), bez bližšího určení zdroje textu, slovního druhu apod.

Obr. 1: Náhled zobrazení výsledků vyhledávání slova poklička v tzv. konkordančních řádcích ve veřejně přístupném korpusu SYN2000

Obr. 1: Náhled zobrazení výsledků vyhledávání slova poklička v tzv. konkordančních řádcích ve veřejně přístupném korpusu SYN2000

WWW stránky ústavu obsahují také informace o tom, co to vlastně korpus je, jaká jsou specifika jednotlivých korpusů, které ústav zpracovává, na co jsou zaměřeny především a jaké jsou možnosti jejich využití pro laickou i odbornou veřejnost. Neméně důležitou informací je seznam poskytovatelů textů a způsob jejich zpracování (značkování korpusů). Tvůrci stránek neopomněli uvést zajímavosti (např. nejčastější slovní tvary, nejdelší slova) a připravit několik korpusových hádanek. Nechybí ani bibliografie publikační činnosti pracovníků ústavu včetně možnosti stažení vybraných článků.

2.1.3 Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK

Ústav formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ÚFAL) navazuje na výzkum komputační lingvistiky (tj. zpracování přirozeného jazyka v psané i mluvené podobě), který začal již v 60. letech 20. století. Hlavní část prezentace ústavu je věnována představení výzkumu a řešených grantů, zaměstnanců a jejich publikační činnosti. Nechybí část poskytující informace o výuce, možnostech studia v ústavu apod. Primárním jazykem stránek je angličtina, části studium a interní stránky jsou v češtině.

Pracovníci ústavu se zabývají korpusovou lingvistikou, strojovým překladem (mezi blízkými jazyky a mezi češtinou-angličtinou a angličtinou-češtinou), rozpoznáváním řeči, vyvíjí nástroje pro anotaci korpusů atp. Seznam výzkumných projektů a aktivit ústavu je dostupný po kliknutí na odkaz research v hlavním menu stránky. Zobrazený seznam je rozcestníkem k podrobnějšímu popisu, případně k vlastní stránce projektu. Za všechny zpracovávané projekty lze vybrat tyto:

Zajímavou položkou stránek je záložka Online demos, na níž uživatel nalezne přehled vybraných aplikací, jejichž běh si může po kliknutí na příslušný odkaz přímo vyzkoušet, např. česko-slovenský překladač Česílko, anglicko-český strojový překladač Machine Translation nebo statistické rozpoznávání jazyka Statistical Language Recognition.

Kromě řešení projektů ústav zpracovává granty, dvakrát ročně vydává časopis The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics či spolupracuje s českými i zahraničními institucemi. Z českých spolupracujících institucí stojí za zmínku (kromě zde již uvedeného ÚJČ AV ČR a ÚČNK) Laboratoř zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, která je „zaměřena na získání teoretických i aplikovaných výsledků v oblasti syntézy a rozpoznávání mluvené řeči (češtiny), lexikálních databází, reprezentace znalostí, reprezentace významu výrazů přirozeného jazyka a využití metod strojového učení pro desambiguaci korpusových dat“ [Masarykova univerzita, 2007].

O všech činnostech a projektech ÚFAL jsou na jeho webových prezentačních stránkách přístupné dostatečné informace.

2.2 Slovníky

Na internetu se nachází velké množství slovníků, otázkou však je, zda je možno se na odbornost a kvalitu těchto slovníků spolehnout. Proto je v tomto případě velmi důležité ověření jejich důvěryhodnosti. Nalezeno bylo několik typů elektronických slovníků: slovníky cizích slov, encyklopedické, etymologické, historické, nářeční, nespisovné češtiny, ortografické, překladové, valenční a věcné.

Překladové slovníky nabízí na svých stránkách nejznámější české portály (Seznam, Centrum, Atlas aj.). Tyto slovníky umožňují většinou obousměrný překlad hned v několika jazycích (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština, latina atd.), některé z nich (např. na portálu Klikni či Centrum) nabízí i poslech výslovnosti vybraných slov. Jejich kvalita, přestože lze ověřit jejich původ, autorství i důvody vzniku, by se však dala stanovit až důkladným jazykovým rozborem. Totéž lze říci o slovnících cizích slov (např. ABZ: slovník cizích slov).

Nářeční slovníky zpracovávají nejčastěji moravská nářečí. Tyto slovníky jsou většinou diferenční, tzn. obsahují pouze slova odlišná od spisovné češtiny. Slovník s prostým názvem Hantec obsahuje kromě heslové části i povídky psané v nářečí. Některé slovníky uvádějí i vazby a slovní spojení (např. Pepův slovník hantecu).

Tyto slovníky obecně nenabízejí žádnou formu vyhledávání. Jedinou navigací bývají odkazy v rámci abecedy (výjimkou je 1. internetový slovník moravsko-český vzniklý jako recese – měl přispět k porozumění mezi „Čecháčkem a Moravákem“ –, který nabízí vyhledávání a procházení slovníku několika způsoby, avšak obojí je zcela bez účinku). Jejich autoři jsou povětšinou skoupí na informace o sobě samých i o důvodech, které je vedly k vytvoření slovníku, proto je nelze pokládat za důvěryhodné zdroje. Za seriózní zdroj lze považovat Tematický diferenční slovník nářečí Ratiboře, který sepsal Daniel Mikšík jako ročníkovou práci pro Ústav českého jazyka FF MU v Brně, Slovník nářečí obce Kobylí a okolí Josefa Coufala či Hanácký slovník od Josefa Borockého.

Portál Pravidla.cz – Pravidla českého pravopisu lze zařadit mezi ortografické slovníky. Přestože je znám jeho provozovatel (společnost Zásobování), nelze Pravidla.cz mít za důvěryhodný zdroj, a to minimálně proto, že není znám zdroj informací (pouze pod záložkou tituly je jako zdroj uvedena Jazyková poradna ÚJČ AV ČR) a že se sám ÚJČ AV ČR na svých stránkách od těchto pravidel distancuje. Přesto jej nelze opominout. Je to ve své podstatě jediná online dostupná pravopisná příručka (nepočítáme-li Jazykovou poradnu), byť neautorizovaná.

Databáze pravidel obsahuje 34 846 českých slov a 3 230 785 slovních tvarů. Z graficky nenáročné úvodní stránky lze buď rovnou vyhledávat, nebo pomocí záložek procházet pravidla psaní zkratek, titulů a písmen i/y, ě. Při vyhledávání není nutno zadávat hledané slovo celé, systém sám dohledá nejbližší termín a nabídne další podobné tvary. U nalezeného slova jsou pak uvedeny potřebné gramatické údaje, případně tvary koncovek u těch pádů, kde nemusí být zcela jednoznačné (viz obr. 2). Do jaké míry je však databáze slovních tvarů přístupných díky portálu Pravidla.cz ve shodě s tištěnými pravidly českého pravopisu, by ukázal jedině jejich důkladný rozbor.

Obr. 2: Ukázka výsledku vyhledávání výrazu praco v portálu Pravidla.cz

Obr. 2: Ukázka výsledku vyhledávání výrazu praco v portálu Pravidla.cz

Mezi encyklopedické slovníky jsou zařazeny elektronické encyklopedie typu Wikipedie, v nichž se dá heslo „lingvistika“ nalézt, speciální databáze Kdo je kdo v české slavistice (viz kap. 2.2.1) a Slovník osobností jazykovědné bohemistiky, který je dílem účastníků kurzu Základy obecné jazykovědy vyučovaném na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Slovník obsahuje 551 slovníkových statí. Zvlášť odděluje české a zahraniční bohemisty. Jednotlivá hesla jsou tvořena podle přesně popsaných pravidel, která jsou ze stránek slovníku dostupná (stejně jako seznam použitých zkratek a historie vzniku slovníku). Po kliknutí na vybrané jméno bohemisty se slovníková stať neotevře v novém okně, jak je na stránkách uvedeno, ale nabídne se ke stažení (ve formátu DOC). Možným minusem je, že není zpracován jako databáze, a tím pádem chybí alespoň základní vyhledávání. Jediná navigace ve slovníku je pomocí počátečních písmen, případně národnosti bohemisty. Přesto se jedná o výbornou pomůcku, která slouží k poměrně rychlému zjištění základních informací o osobnostech lingvistické bohemistiky.

Etymologický slovník byl nalezen pouze jediný. Nese název Etymologický slovník. Vznikl jako projekt školní práce studentů Akademického gymnázia v Praze a vysvětluje zejména původ slov vycházejících z latinského a řeckého základu.

Do skupiny historické slovníky patří Vokabulář webový (viz kap. 2.2.2) a Malý staročeský slovník autorů J. Běliče, A. Kamiše a K. Kučery (knižně vyšel roku 1978), který v elektronické verzi zpřístupnil Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Slovník je přístupný buď přímo v online režimu, v němž se dá vyhledávat, nebo jej lze stáhnout ve formátu DOC.

V předchozí kapitole zmíněný valenční lexikon českých sloves je zástupcem slovníků valenčních.

Zástupcem slovníků nespisovné čestiny jsou webové stránky Slovníku nespisovné češtiny, který vydalo nakladatelství Maxdorf. Obsahují ukázky několika vybraných hesel (jsou nabídnuty ke stažení ve formátu PDF) a možnost zaslání připomínek ke slovníku.

Skupinu věcný slovník reprezentuje elektronická verze Českého slovníku věcného a synonymického.

2.2.1 Kdo je kdo v české slavistice

Databáze Kdo je kdo v české slavistice je „elektronická biografická databáze českých odborníků zabývajících se v nejširší míře všeobecně problematikou kultury, jazyka, literatury, umění, historie a společnosti slovanských národů a států“ [Kdo je kdo, 2005]. Vytváří a spravuje ji Slovanská knihovna NK ČR. Důvodem jejího vytvoření byla snaha zjednodušit komunikaci mezi jednotlivými odborníky v rámci České republiky, představit českou slavistickou veřejnost a její tištěnou produkci (databáze umožňuje i zveřejnění plnotextových dokumentů) a usnadnit prezentaci jednotlivých slavistických pracovišť. O zařazení do databáze může požádat každý, kdo splňuje několik podmínek, které jsou na stránkách zveřejněny (např. ovlivňuje vývoj některého ze slavistických oborů). Pokud již někdo má v databázi svůj záznam, může ho sám editovat a aktualizovat. V současné době obsahuje databáze 547 záznamů [3].

Formulář pro vyhledávání osob vyhledává podle příjmení nebo jména hledané osoby, případně fulltextově. Fulltextové vyhledávání umožňuje zadat do textového selekčního pole i část hledaného slova, které se následně vyhledává ve všech polích záznamu. Samozřejmostí je možnost kombinace fulltextového vyhledávání s hledáním podle příjmení či jména a s vyhledáváním rozšířeným, jež nabízí volbu mezi vyhledáváním obecně vědním a geografickým.

Obecně vědní vyhledávání obsahuje seznam obecných společenskovědních oborů. Pro vyhledávání ve vybrané kategorii je nutno ji zaškrtnout, a tím omezit vyhledávání pouze na určitou oblast. V nabídce geografického vyhledávání jsou jednotlivé obory tříděny podle geografických oblastí. Zaškrtnutím vybrané oblasti se vyhledají pouze ti badatelé, kteří se konkrétní geografickou oblastí zabývají, bez ohledu na to, v jakém oboru.

Při volbě záložky seznam pracovišť se vypíše seznam pracovišť, v nichž působí lidé již do databáze zařazení. Po kliknutí na konkrétní pracoviště se zobrazí informace o něm (název, adresa, WWW) a vypíše se seznam odborníků daného pracoviště v databázi uvedených. Kliknutím na konkrétní jméno v seznamu se zobrazí osobní záznam vybrané osoby. V seznamu pracovišť lze též vyhledávat fulltextově, v tomto případě se však prohledávají pouze názvy pracovišť a jejich adresy.

Obr. 3: Zobrazení výsledku vyhledávání osob v databázi Kdo je kdo v české slavistice

Obr. 3: Zobrazení výsledku vyhledávání osob v databázi Kdo je kdo v české slavistice

Výsledek vyhledávání osob (viz obr. 3) je rozdělen do dvou hlavních částí – kontakty a odborné činnosti. V části kontakty jsou standardně vyplněny položky adresa pracoviště, telefon na pracoviště a e-mail. O vyplnění ostatních položek (bydliště, mobil aj.) zřejmě rozhoduje sám vědec, kterého se heslo týká. Část týkající se odborné činnosti obsahuje tyto položky: zaměření obecně vědní, zaměření geografické, specializace v rámci slavistiky, členství v odborných organizacích, publikační činnost a poznámky.

Vzhledem k tomu, že je jasný důvod vzniku i autorství databáze, nemělo by o její důvěryhodnosti a serióznosti být pochyb.

2.2.2 Vokabulář webový

V lednu roku 2007 spustilo oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR internetovou aplikaci staročeského slovníku – Vokabulář webový – webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny (beta verze byla v provozu již od listopadu 2006). Do 25. května 2007 nesl Vokabulář podnázev webové hnízdo historických slovníků. Ke změně názvu došlo v důsledku začlenění digitalizované lístkové kartotéky J. Gebauera do Vokabuláře. Ten tak přestal být tvořen pouze lexikografickými díly v užším slova smyslu [Vokabulář, 2007]. Cílem Vokabuláře je zpřístupnit zájemcům o historii českého jazyka slovní zásobu staré češtiny. Motivem k vytvoření databáze byl nejen zájem badatelů, ale zřejmě i fakt, že dosud neexistuje žádný jiný zdroj popisující slovní zásobu staré češtiny vcelku [4].

Základ Vokabuláře tvoří čtyři lexikální zdroje – Malý staročeský slovník, Heslář k lexikální kartotéce Staročeského slovníku, Elektronický slovník staré češtiny a Lístková kartotéka J. Gebauera. Do budoucna jej autoři zamýšlí rozšířit o další zdroje (např. dobové slovníky, slovníky současného českého jazyka, ale i texty staročeských literárních památek) [Vokabulář, 2007].

Samozřejmostí je možnost vyhledávání ve všech výše uvedených zdrojích Vokabuláře. Do rozhraní pro vyhledávání se uživatel dostane z hlavní stránky kliknutím na tlačítko Vyhledávání v hlavní liště navigace. Standardně je nastaveno jednoduché vyhledávání a zaškrtnuto hledání ve všech třech výše popsaných zdrojích. Kliknutí na portrét Jana Gebauera přesměruje z hlavní stránky přímo do digitální Lístkové kartotéky J. Gebauera, do níž se dá vstoupit i kliknutím na stejnojmenné tlačítko hlavní navigační lišty.

Vyhledávací rozhraní nabízí kromě výběru prohledávaného zdroje volbu mezi jednoduchým a pokročilým vyhledáváním, možnost zobrazení nápovědy pro vyhledávání (zobrazí se kliknutím na tlačítko Jak hledat v pravé horní části obrazovky) nebo nápovědu, jak citovat nalezené heslo (zobrazí se kliknutím na tlačítko Jak citovat). U obou způsobů vyhledávání nechybí možnost výběru zdrojů, jež se mají prohledávat.

Při volbě jednoduché vyhledávání lze dotaz zadat pouze do jednoho vstupního selekčního pole. Při jeho zadávání lze použít tzv. zástupných znaků (viz níže). Nastavit lze i retrográdní řazení výsledných dotazů (slouží k tomu zaškrtávací políčko řadit retrográdně). Po kliknutí na tlačítko hledej se zadaný výraz vyhledá jak v generálním hesláři, tak v celé heslové stati.

Pokročilé vyhledávání má dvě vstupní selekční pole, což umožňuje pomocí operátorů „a“ či „nebo“ zadávat podmíněné dotazy. Toto vyhledávání také nabízí výběr oblasti heslové stati (vše, heslo, ustálené spojení, význam, slovní druh, valence, odkaz, důvod vyřazení, autor hesla, typ), ve které bude zadaný výraz prohledáván.

Pokročilé vyhledávání umožňuje také řadit výsledky hledání retrográdně, navíc je doplněno o volbu ohýbat. Volba ohýbání (flexe) hledá kromě výchozího tvaru slova všechny jeho další tvary (takové, které odpovídají novočeské morfologii), uplatňuje se však pouze při fulltextovém hledání. Jak autoři Vokabuláře upozorňují, má fulltextové vyhledávání několik nedostatků: neumožňuje hledat jednopísmenné výrazy; při zvolení volby ohýbat se ve výsledku mohou zobrazit i nerelevantní výrazy; morfologický analyzátor používaný u fulltextového vyhledávání neumí generovat staročeské podoby ohebných slov aj.

Doplňkem pro oba typy vyhledávání je virtuální klávesnice, která se aktivuje/deaktivuje kliknutím na ikonku klávesnice nacházející se v blízkosti tlačítka hledej. Díky ní lze pomocí ikon příslušného znaku zadat do vyhledávacího textového pole všechny znaky nacházející se ve zpřístupňovaných zdrojích, včetně znaků zástupných. Tím je vyřešen problém psaní v současné češtině se již nevyskytujících speciálních znaků.

V obou typech vyhledávání lze také uplatnit zástupné znaky. Ty mají význam především při prohledávání generálního hesláře. Jejich použití je žádoucí v případě, kdy si uživatel není jist, jak se hledané slovo píše, nebo chce-li najít všechna slova od určitého kořene, končící na určitou koncovku atp. Mezi zástupné znaky, které lze použít a také vzájemně kombinovat, patří hvězdička (*), otazník (?) a hranaté závorky ([]). Mají tytéž funkce, jež jsou běžné ve většině vyhledávacích systémů.

Výsledky hledání (viz obr. 4) jsou prezentovány dvojím způsobem zobrazení, mezi nimiž lze přepínat pomocí záložek generální heslář a fulltextové hledání. Volbou záložky generální heslář se vypíše seznam všech nalezených hesel v abecedním, případně v retrográdním řazení (je-li při vyhledávání zvolena volba retrográdní řazení). Po kliknutí na heslové slovo se v pravé části stránky zobrazí generální heslová stať. Ta zobrazuje heslové stati ze všech uživatelem vybraných zdrojů, v nichž se dané heslové slovo vyskytuje (zdroje, ve kterých se nachází hledané slovo, jsou také zaznamenány ve sloupci generálního hesláře vedle vypsaného hledaného výrazu).

Obr.4: Náhled zobrazení výsledků pokročilého vyhledávání ve Vokabuláři webovém

Obr.4: Náhled zobrazení výsledků pokročilého vyhledávání ve Vokabuláři webovém

Generální heslová stať obsahuje heslové slovo, úplný název zdroje, datum poslední změny daného hesla v rámci Vokabuláře a tlačítko připomínky, které přesměrovává na stránku, z níž lze autorům zaslat připomínky k danému heslu. Je-li heslové slovo zpracováno v rámci ESSČ, je uveden i autor hesla. Jestliže bylo navíc zpracováno v MSS, je tato skutečnost oznámena textem „zpracováno v MSS“, za nímž následuje heslo v tom tvaru, ve kterém se v MSS nachází.

Heslová stať se skládá z heslového záhlaví (podoby heslového slova a jeho tvaroslovné charakteristiky), z údaje o slovotvorné motivaci, z popisu významu, ze závěrečné poznámky a z údaje o autorovi heslové stati [VAJDLOVÁ, v tisku], avšak ne vždy jsou uvedeny všechny položky (závisí to na zdroji, ve kterém se heslo nachází).

Generální heslová stať i výpis hesel generálního hesláře obsahují ikonku tiskárny. Po kliknutí na ni se otevře nové okno s výpisem hesel či heslové stati (v závislosti na tom, zda se klikne na ikonku v oblasti seznamu hesel, nebo v oblasti heslové stati), které jsou připraveny ve formátu pro tisk. Generální heslář má navíc ikonku diskety, jež slouží k uložení výsledků hledání jako textového souboru ve formátu TXT a v kódování Unicode (soubor se uloží pod výchozím názvem VW_Heslar.txt). Kromě samotného heslového slova se ukládá i zkratka zdroje, ve kterém se dané heslo nachází.

Fulltextové hledání vypíše také seznam nalezených hesel. Každé heslo je označeno buď křížkem, jenž značí vyloučené heslo, tzn. heslo nezpracované v ESSČ, nebo šipkou. Šipka značí odkazovanou heslovou stať, která obsahuje pouze heslová slova a odkazy na jiná hesla. Po kliknutí na hledané slovo se stejně jako v generálním hesláři zobrazí v pravé části obrazovky heslová stať. Tisknout se dá pouze heslová stať, ikonky pro tisk a uložení seznamu hesel v této části chybí.

Lístkovou kartotéku J. Gebauera lze „listovat“, tzn. postupně procházet jednotlivé naskenované kartotéční lístečky. Ty jsou rozděleny do „šuplíků“ podle hesel (např. prostoslav-přijiežděti), v nichž je možno litovat po 1, 5, 10 až 50 lístcích najednou, v případě použití posuvné lišty o jiný počet. Pod posuvnou lištou se zobrazuje název aktuálně zobrazeného hesla a náhled stránky. Kromě procházení je možno i v lístkové kartotéce hledat zadáním hledaného výrazu. Hledané slovo lze doplnit zástupnými znaky. Výsledný výstup (viz obr. 5) zobrazí deset lístků na stránce, které se mohou seřadit sestupně nebo vzestupně, a uvede celkový počet nalezených lístků s hledaným výrazem. Lístky se též dají procházet. Součástí lístkové kartotéky je též databáze zkratek (také naskenované kartotéční lístky) obsahující především zkratky excerpovaných památek (přepnout se do ní dá za pomoci tlačítka Prameny, jež se zobrazí po najetí myší na tlačítko Lístková kartotéka J. Gebauera). V databázi zkratek se vyhledává stejným způsobem jako v lístkové kartotéce.

Obr. 5: Náhled zobrazení výsledků hledání v Lístkové kartotéce J. Gebauera

Obr. 5: Náhled zobrazení výsledků hledání v Lístkové kartotéce J. Gebauera

Vokabulář webový je internetová aplikace, jejímž cílem je zpřístupnit slovní zásobu staré češtiny nejen odborníkům, ale i laické veřejnosti. Do budoucna by měly být v současnosti nabízené zdroje rozšířeny o dosud nezpracovaná hesla či další zdroje (např. Rosův slovník). Jeho výhodou (stejně jako většiny podobných zdrojů) je soustředění velkého objemu dat z několika zdrojů na jednom místě, z nichž se uživateli ukáže jen ta část, kterou si vyžádá. Dalším plusem Vokabuláře je možnost pomocí jednoduchého formuláře zaslat tvůrcům uživatelské připomínky k heslům a chybám či nejasnostem v nich nalezeným, případně k technickým nedostatkům, a tím se stát jakýmsi jeho „spolutvůrcem“. Uživatel není ochuzen ani o informace o Vokabuláři samotném, jeho zdrojích a možnostech a způsobu vyhledávání v něm, stejně tak jako o odkazy na blízké instituce.

2.3 Časopisy a sborníky

Přestože tištěných českých lingvistických časopisů vychází celá řada (např. Naše řeč, Slovo a slovesnost), jejich elektronická podoba, je-li nějaká, se až na výjimky omezuje na zveřejnění obsahu [5] jednotlivých čísel (může být doplněn o abstrakty jednotlivých článků), a ani ten nemusí být zpřístupněn ke všem ročníkům. České lingvistické volně dostupné elektronické časopisy byly nalezeny dva – Linguistica Online Journal a Philologica.net (viz kap. 2.3.2).

Elektronický sborník nebyl nalezen žádný, a pokud existuje jeho elektronická podoba, je uveřejněn pouze obsah, v lepším případě kontakt na autory jednotlivých článků. Ojediněle jsou k dispozici resumé článků nebo vybrané texty (viz např. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada jazykovědná). Z těchto důvodů není sborníkům věnována další pozornost.

2.3.1 Linguistica Online Journal

Časopis Linguistica Online Journal vydává Ústav jazykovědy a baltistiky Masarykovy univerzity v Brně od roku 2005. Vznikl jednak z touhy po sesbírání lingvisticky orientovaných dokumentů a jejich volné publikaci na internetu, jednak z přání podporovat práci členů ústavu. Nicméně publikované dokumenty se neomezují pouze na jejich práce. Časopis je otevřen každému, kdo se věnuje lingvistice a publikuje články orientované na lingvistické problémy. Hlavním cílem časopisu je v elektronické formě volně zpřístupnit jak nové, tak dříve publikované dokumenty zabývající se lingvistikou a tím podporovat a obohacovat lingvistický výzkum.

Každé číslo by mělo obsahovat tematicky příbuzné dokumenty, případně dokumenty jednoho autora. Jednotlivá čísla jsou jako celek ke stažení ve formátu PDF, je však možno stáhnout i samostatný článek (také ve formátu PDF).

Díky tomu, že každý článek existuje nezávisle na čísle, ve kterém je publikován, nabízí webové stránky časopisu i procházení článků podle témat. Protože webové stránky nejsou tvořeny na základě databáze, slouží k tematickému procházení jednotlivých čísel podnabídky jedné z hlavních sekcí navigačního menu - all papers by subject. Podnabídka je dělena podle lingvistických kategorií, o kterých se v dosavadních číslech časopisu pojednávalo (dialektologie, etymologie, morfologie, fonetika, sémantika aj.). V podstatě se jedná o jakýsi tematický rejstřík. Kliknutím na příslušnou položku se zobrazí články zabývající se vybranou problematikou.

Kliknutím na položku by authors v navigačním menu se zobrazí stránka s abecedně seřazeným rejstříkem autorů, kteří v časopise publikovali. Pod jmény autorů se nachází seznam jejich článků. Odkaz about obsahuje základní informace o časopise, důvodech jeho vzniku, možnostech publikování i způsobu prohlížení časopisu. Položka issues obsahuje seznam všech čísel včetně článků v nich publikovaných s možností jejich stažení. Odkaz errata obsahuje jeden článek. Autory není nijak blíže vysvětleno, co má tato nabídka obsahovat. Pod položkou contribute se skrývají informace o možnostech a pravidlech publikování v časopise, participants pak obsahuje bližší informace o autorech včetně odkazů na články, které již v časopise publikovali. Poslední položka menu links obsahuje setříděné odkazy na další lingvistické články, sbírky, databáze a bibliografie.

Průvodní text na webové stránce časopisu je psán v angličtině, avšak jazykem většiny publikovaných článků je čeština (články v angličtině či němčině však nejsou výjimkou). Předmluva k jednotlivým číslům je psána v angličtině. V srpnu 2007 vyšlo prozatím poslední, šesté číslo.

2.3.2 Philologica.net

Internetový publikační portál Philologica.net – An Online Journal of Modern Philology vydává od roku 2003 opavská Společnost Viléma Mathesia ve spolupráci s Ústavem cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Podobně jako Linguistica Online Journal je otevřen všem, kteří pracují s jazykem. Měl by jim umožnit rychlou publikační činnost. Časopis se soustředí na filologická témata i jejich interdisciplinární propojení.

Hlavními tématy, kterými se časopis zabývá, jsou kulturní studia, výuka jazyků, lingvistika, literatura a překladatelství. Po kliknutí na jednu z těchto hlavních kategorií (jsou umístěny v levém navigačním menu) se zobrazí seznam do ní zařazených článků. Každý článek je již v tomto náhledu opatřen překladem názvu do angličtiny, anglicky psanou anotací, datem publikování, názvem kategorie, do které je zařazen, a odkazem ISO reference. Tento odkaz (dostupný též z navigačního menu) přesměruje na bibliografický záznam článku, což ulehčí tvorbu bibliografické citace. Na celý článek je uživatel přesměrován po kliknutí na jeho název.

Články lze procházet podle autorů (Autor Index), klíčových slov (Keyword Index), případně přímo vyhledávat (Article Search). Nabídka Author Index obsahuje rolovací seznam se jmény autorů, kteří na Philologica.net publikovali. Autora je nutno vybrat a po kliknutí na tlačítko Show Articles se vypíše seznam jeho článků. Keyword Index zobrazuje klíčová slova podle tematických kategorií. Po kliknutí na klíčové slovo se opět ukáže seznam článků, které se věnují vybranému tématu. Article Search umožňuje vyhledávání podle ID čísla článku (14místná jedinečná číselná část URL článku), nebo integrovaným vyhledáváním pomocí Google.

Na stránkách je také zveřejněn podrobný návod (v češtině a angličtině), jak na Philologica.net publikovat. Součástí stránek je i odkaz na často kladené dotazy (FAQ), které obsahují pouze jedinou odpověď, a to na otázku, co je to „article ID number“.

Smutné je, že se v tomto slibně vypadajícím časopise od ledna 2007 neobjevil žádný nový článek.

2.4 Tematicky a přehledově zaměřené zdroje

Do kategorie tematicky a přehledově zaměřené zdroje jsou zařazeny zdroje, které se zaměřují na jednu oblast lingvistiky (Česká kognitivní lingvistika, Stylistický web), na nějaký jazykový jev či zajímavosti z oblasti českého jazyka (Slovo dne – popularizační výklad slov či slovních spojení, Sbírka kalambúrů 6] aj.), pojednávající o české lingvistice a českém jazyce v širších souvislostech (Bohemica.com – Czech Language and Culture Junction, The Czech Language), nebo obsahující informace o několika lingvistických disciplínách (Český jazyk – internetový portál přátel i nepřátel českého jazyka). Do této kategorie jsou začleněny i výše zmíněné projekty jazykových institucí, kateder a ústavů (např. Jazyková poradna, Pražský závislostní korpus). Většinu zdrojů této lze považovat za důvěryhodné, neboť u nich lze ověřit autorství i důvod vzniku.

2.4.1 Česká kognitivní lingvistika

Portál Česká kognitivní lingvistika se snaží pro české publikum na jednom místě soustředit informace o kognitivní lingvistice. Navíc by chtěl být i místem setkávání českých lingvistů. Vznikl na základě překladu knihy George Lakoffa Ženy, oheň a nebezpečné věci. Autorem a správcem portálu je její překladatel Dominik Lukeš.

Na doslovu uvedené knihy stojí i sekce o kognitivní lingvistice, jež mapuje její současný stav, přibližuje vznik zmiňované knihy a jejího autora. Obsahuje též literaturu zabývající se touto lingvistickou disciplínou. Rozdělena je na publikace o kognitivní lingvistice a na díla, jež jsou citovaná v části pojednávající o současném stavu kognitivní lingvistiky. Tituly zde uvedené však nejsou totožné se spisy v sekci bibliografie.

Část studijní materiály vznikla pro potřeby semináře Co kategorie vypovídají o myšlení, jenž byl na jaře roku 2002 (tedy v době, kdy překlad vznikal) vyučován na FF UK v Praze. Obsahuje vedle sylabu semináře, slovníku pojmů vycházejícího z Lakoffových tezí a víceznačných termínů a stati Proč a jak číst Lakoffa, která vychází z doslovu knihy, také otázky a materiály k jednotlivým kapitolám knihy. Vše je zveřejněno v původní podobě používané na semináři. Oddíl ukázky z knihy uživatelům portálu zpřístupňuje obsah knihy, předmluvu, věcný rejstřík, překladatelovu poznámku k překladu a úvod k případovým studiím. Ukázky z kapitol knihy však zahrnuty nejsou.

Jak již bylo zmíněno, sekce bibliografie není totožná s literaturou uvedenou v obecném pojednání o kognitivní lingvistice. Tato část obsahuje celkem 134 záznamů, jež jsou řazeny sestupně podle roku vydání, avšak lze je setřídit i podle názvu, typu (kniha, kapitola knihy, článek, zvukový záznam, různé) nebo autora. Všechny záznamy je možné uložit ve třech formátech – tagged, XML a BibTeX.

Součástí bibliografie je i filtr, který nabízí možnost filtrovat záznamy podle autora, typu, roku vydání a klíčových slov. Kromě klíčových slov, která je třeba zapsat ručně, lze příslušné údaje vybrat z rolovací nabídky. Zmíněné možnosti vyhledávání nelze nijak kombinovat. Nicméně tento filtr, který by mohl být velmi užitečným nástrojem, nefunguje. Kupodivu se zdánlivě nefunkční filtr uplatňuje v případě poklepu na jméno autora v bibliografickém seznamu, kdy se zobrazí seznam titulů vybraného autora (i když také ne ve všech případech). Kliknutím na název vybrané stati se zobrazí podrobnější informace o vybraném textu – autor, případně autoři, zdroj (nakladatelství, místo vydání, rok vydání, počet či rozsah stran), klíčová slova, anotace/abstrakt a ISBN. Tyto údaje ale nejsou doplněny u všech záznamů, u některých dokonce zcela chybí. Obsah položky authors a keywords je hyperlinkován, což umožňuje zobrazit seznam titulů daného autora, nebo seznam titulů vážících se k vybranému klíčovému slovu.

Položka kognitivní knihovnička obsahuje seznam knih z oblasti kognitivní lingvistiky, které je možno zakoupit v internetovém knihkupectví Amazon. Po kliknutí na název knihy se zobrazí podrobnosti o knize (autor, cena, anotace – je-li dostupná, možnost výběru pobočky knihkupectví Amazon, ve které se dá kniha koupit, a náhled obálky knihy).

Odkaz akce informuje o různých konferencích, jejichž hlavní náplní je kognitivní lingvistika. Diskusní fóra jsou na témata Nad knihou Oheň, ženy a nebezpečné věci a O české kognitivní lingvistice, leč neobsahují žádný diskusní příspěvek. Po kliknutí na položku email se zobrazí kontaktní formulář umožňující poslat zprávu autorovi portálu.

Stránka je tvořena třísloupcovým layoutem s hlavičkou a horizontálním navigačním menu. V levém sloupci se zobrazuje titul z kognitivní knihovničky, pokud je vybraná některá z nabídek navigačního menu, zobrazí se nad tímto titulem obsah zvoleného menu. Pod titulem z kognitivní knihovničky je pole pro vyhledávání (vyhledávání také nefunguje) a seznam kognitivních akcí. Pravý sloupec je neměnný. Obsahuje informace o důvodech vzniku stránky a náhledu obálky Lakoffovy knihy. Pod obrázkem obálky knihy jsou pole umožňující přihlášení na stránky. V prostředním sloupci se pak zobrazuje veškerý obsah webu. Jeho součástí je i drobečková navigace, díky níž uživatel stále ví, kde se v rámci stránky nachází. Komunikačním jazykem stránky je čeština a angličtina. Celkově jsou tyto stránky hodnotným informačním zdrojem přibližujícím kognitivní lingvistiku.

2.4.2 Stylistický web

Stylistický web je výsledkem projektu Kontrastivní studium věcných textů řešeného v letech 2002–2004 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vychází ze skutečnosti, že stylistika je součástí výuky všech filologických oborů na fakultě, a proto dochází ke konfrontaci různého pojetí této jazykovědné disciplíny (v závislosti na jazyce, kultuře i národních tradicích v chápání stylistiky). Projekt se zaměřuje na věcné texty, čímž reflektuje současný stav komunikace.

Stránky obsahují horizontální menu a mnohem obsáhlejší menu vertikální. Horizontální menu má tři položky – stylistický web (měl by odkázat na úvodní stránku projektu, ale nefunguje), stylistické studie (zobrazí seznam studií o věcných textech řazených abecedně dle autorů) a bibliografie stylistiky (zahrnuje výběrovou bibliografii oboru rozdělenou do oblastí podle původního jazyka studie, v rámci nichž jsou záznamy řazeny abecedně podle autorů, případně názvu).

Vertikální menu částečně koresponduje s horizontálním. Je rozděleno na několik hlavních oblastí, které obsahují další hyperlinkované podnabídky. Hlavní oblasti jsou následující: stylistika, obecné otázky stylizace, studie o jazyku a stylu textů, další práce související s tématem, bibliografie prací, výběrová bibliografie oboru.

Nabídka stylistika obsahuje studie týkající se pojetí stylistiky v různých zemích (kromě české stylistiky je zde zařazena stylistika anglická, francouzská, litevská, německá a slovenská). Kliknutí na odkaz společné pojetí oboru vypíše seznam všech textů k jednotlivým stylistikám, odkaz anglická stylistika, francouzská stylistika atp. zobrazí pouze články týkající se zvoleného jazyka. Vypsané údaje o článcích (úplný bibliografický záznam je uveden v sekci bibliografie stylistiky) jsou v případě studií, které nebyly dříve zveřejněny ve sbornících, opatřeny abstraktem. Samozřejmostí je možnost zobrazit úplný text studie ve formátu HTML či jej stáhnout ve formátu PDF nebo DOC. Jazyk článků není omezen pouze na češtinu, ale uplatňuje se i němčina či angličtina (výše napsané platí i pro články z dalších sekcí).

Pod položkou obecné otázky stylizace jsou shrnuty články zabývající se metodologickými otázkami, věcným textem jako stylistickým problémem a jazykovými prostředky ze stylistického hlediska. Část studie o jazyku a stylu textů přináší články věnující se studiu různých typů textů a přehled studií o věcných textech. V nabídce další práce související s tématem jsou vypsány obhájené disertační a vybrané diplomové práce dotýkající se stylistiky. Bibliografie prací obsahuje práce, které vznikly v rámci řešeného grantového projektu. Výběrová bibliografie je totožná s odkazem bibliografie stylistiky.

Minusem jinak jednoduchých a přehledných stránek je absence vyhledávání a vůbec jakékoliv možnosti interakce uživatele. Vzhledem k zřejmému ukončení řešení projektu k roku 2004 jsou stránky s velkou pravděpodobností také neaktualizované, přesto jejich obsah zůstává pro zájemce o stylistiku přínosný.

2.4.3 Bohemica.com

Portál Bohemica.com – Czech Language and Culture Junction, je novou verzí stránky původně nesoucí název All about Czech Language and Culture. Vytvořil jej Dominik Lukeš s cílem shromáždit na jedno místo tolik informací o českém jazyce a kultuře, kolik se podaří. Hlavním jazykem portálu je angličtina, což dovoluje anglicky hovořícím cizincům dozvědět a naučit se o českém jazyce něco více.

Z pohledu této práce je z nabídky hlavního navigačního menu relevantní položka Language. Materiál této sekce je převzat z původní verze stránek, na něž autor také odkazuje. Vzhledem k jejich stálé dostupnosti zde ponechávám původní text bakalářské práce, který vznikl v době, kdy nová verze stránek nebyla zveřejněna.

Odkaz Language zpřístupňuje rozcestník na témata související s jazykem, která jsou na stránce zahrnuta. Sekce Conversation obsahuje základní konverzační fráze zobrazené jak textovou, tak obrázkovou formou (viz obr. 6), některé fráze jsou dokonce doplněny o zvukovou nahrávku. Součástí probírané fráze je i procvičovací cvičení. Doplňovat odpovědi do cvičení lze většinou přímo do webové stránky, nechybí ani volba zobrazení správných odpovědí. Horizontální menu přítomné u každého cvičení odkazuje na slovník slov ve cvičení použitých a na stručný přehled gramatických jevů daného cvičení.

Obr. 6: Výuková lekce gramatiky se zobrazenými odpověďmi na portálu All about Czech Language

Obr. 6: Výuková lekce gramatiky se zobrazenými odpověďmi na portálu All about Czech Language

Část Grammar Exercises je podobné interaktivní povahy, tzn. je založená na procvičování gramatických jevů formou doplňování správných výrazů přímo do webové stránky. Oddíl Grammar Book je ve své podstatě doplňkem ke gramatickým cvičením, ve kterém jsou přehledně vysvětleny základní gramatické jevy českého jazyka.

Sekce Reading obsahuje české věty a texty obohacené o otázky z nich vycházející, jež zjišťují čtenářovo porozumění textu. Oddíl Games se snaží procvičit slovíčka zábavnou formou. Součástí stránky je i překladový anglicko-český slovník (položka Dictionary), který pojímá všechna česká slova vyskytující se v předkládaných cvičeních. Nabídka Essays pokrývá několik článků přibližujících různé zvláštnosti češtiny.

Odkaz Linguistics je rozcestníkem na stránky věnující se jedné jazykovědné oblasti (např. metafory, paralelní corpus, fonetika) s bližším popisem jejich obsahu.

Portál Bohemica.com se kromě českého jazyka snaží přiblížit i českou kulturu. Přestože některé jeho části jsou nefunkční nebo nedokončené, přibližují češtinu v zábavné, interaktivní a poněkud netradiční formě.

2.4.4 The Czech Language

The Czech Language je portál, jejž vytvořil Pavel Květoň ve spolupráci s Ústavem formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Ústavem Českého národního korpusu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze především pro cizince, kteří chtějí stručné, ale přesto seriózní informace o českém jazyce. Vzhledem k cílové skupině uživatelů – cizincům – je jeho komunikačním jazykem angličtina.

Úvodní stránka slouží jako rozcestník k dílčím částem, které se dále dělí na tematické úseky. Dohromady tak podávají ucelený a přitom jednoduchý a srozumitelný výklad české gramatiky, ve kterém nechybí množství příkladů ani odkazy na odbornou literaturu. Součástí stránek je i slovník obsahující 500 nejfrekventovanějších autosémantických slov.

Odkaz Overview of Czech obsahuje části pojednávající o původu češtiny, územích, kde se čeština používá, a odkazy na instituce (včetně zahraničních), které se českým jazykem zabývají. Část Alphabet & Pronunciation seznamuje čtenáře s českou abecedou (včetně statistiky frekvence používání jednotlivých písmen), pravopisnými zvláštnostmi, neopomíjí ani počítačové kódování češtiny a výslovnostní zvláštnosti. Pod odkazem Words and their forms nalezne návštěvník stránky pojednání o hlavních znacích češtiny (skloňování, časování, změna hlásek apod.), morfologických kategoriích a afixech. Součástí této části je již zmíněný slovník 500 nejčastějších českých slov a zajímavosti typu nejdelší česká slova.

Odkaz Sentences and their structure zahrnuje stručný popis české syntaxe, několik základních frází a vět (např. pozdravy), termíny a nápisy a opět několik zajímavých (specifických) českých vět. Pod položkou Spoken Czech je pojednání o charakteru a užívání mluvené češtiny. Pod odkazem Fiction, poems, songs se skrývají ukázky známých českých děl, odkaz Translations přibližuje vybraná beletristická díla v obousměrném překladu. Oddíl Jokes and games zahrnuje různé jazykové hry. Část Czech National Corpus stručně seznamuje s Českým národním korpusem. V nabídce Help on Czech se odkazuje na webové stránky ÚJČ AV ČR.

Nedostatkem tohoto portálu je absence jakéhokoliv vyhledávání a nepříliš přehledná navigace. Přesto stručnou a místy i hravou formou přibližuje záludnosti českého jazyka.

2.4.5 Český jazyk

Český jazyk – internetový portál přátel i nepřátel českého jazyka je portál provozovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, spravovaný Kamilem Kopeckým. Vznikl v letech 2002–2003 díky grantové podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho hlavním cílem je poskytnout nejen studentům učitelských a filologických oborů široký a pestrý zdroj informací o jazyce [Český jazyk, 2006].

Z přehledného horizontálního menu lze snadno vyčíst, na které oblasti lingvistiky se portál zaměřuje. Sekce aktuality přináší odkazy na zajímavé stránky (a články) o češtině, výuce češtiny apod. Odkazy na dílčí jazykovědné disciplíny, jimiž jsou obecná jazykověda, fonetika a fonologie, pravopis, syntax, stylistika a morfologie, v krátkých článcích představují nejen jednotlivé disciplíny, ale seznamují čtenáře i s dílčími oblastmi, kterými se daná disciplína zabývá (např. u syntaxe je kromě vysvětlení základních pojmů pojednáno také o základech valenční skladby či větách podle postoje mluvčího).

Sekce praxe zahrnuje texty na procvičování větných členů, pravopisu. Její součástí je řešení jednotlivých úloh. Vedle informací o lingvistických disciplínách a procvičování vybraných gramatických jevů je prostor věnován i informacím o mediální výchově. Tato část obsahuje články o mediální gramotnosti, mediální komunikaci atp. Odkaz odborná literatura je výběrovým seznamem oborové literatury.

Obsahu oddílu diskusní fórum je věnována část kapitoly 2.5. Položka důležité odkazy pojímá odkazy nejen na zdroje věnované lingvistice. Pod nabídkou terminologický slovník se skrývá slovník, jehož účelem je stručně vyložit vybrané základní jazykovědné pojmy. Sekce zeptali jsme se obsahuje odpovědi několika dotázaných lingvistů na šest otázek týkajících se českého jazyka a jeho výuky. V části jazykové střípky se oproti očekávání nenalézají různé jazykové zajímavosti typu nejdelší česká věta bez samohlásek, ale články o jazyce.

Pravý sloupec stránky obsahuje informace o připravovaných lingvistických konferencích, seznam nejnovějších příspěvků a další odkazy na zajímavosti o češtině.

Součástí stránek je i jednoduché vyhledávání, v němž lze uplatnit několik zástupných znaků (hvězdička, uvozovky aj.), které mají funkci obvyklou ve většině vyhledávacích systémů. Výsledky hledání jsou řazeny abecedně podle sekcí, v nichž se nacházejí, hledané slovo je zvýrazněno. Na úplný text nalezeného záznamu se lze dostat kliknutím na hyperlink zobrazit celý text.

Portál Český jazyk je přehledně uspořádaným a aktualizovaným informačním zdrojem české lingvistiky, který dobře poslouží nejen studentům, ale i laické veřejnosti.

2.5 Diskusní fóra

Aktivní diskusní fóra pro český jazyk byla nalezena tři (tento počet však nemusí být definitivní), a to fórum patřící pod portál Český jazyk, fórum Jazykovědného sdružení ČR a fórum na diskusním serveru Okoun. Vzhledem k tomu, že podrobný rozbor jednotlivých diskusí by vyžadoval jejich důkladné prozkoumání a porovnání by zřejmě vydalo na samostatnou práci, navíc spíše lingvistického zaměření, je zde popis jednotlivých diskusních fór omezen pouze na jejich stručnou charakteristiku, případně výčet hlavních diskutovaných témat.

Fórum patřící výše uvedenému portálu Český jazyk je moderované, přispívat do něj mohou jen registrovaní uživatelé. Věnováno je jak jazykovým jevům a problémům, tak zajímavostem a slovním hříčkám, možnostem studia či výukovým programům češtiny, školnímu vzdělávání atp. V říjnu 2007 mělo fórum 479 registrovaných uživatelů, kteří do něj zaslali celkem 649 příspěvků.

Fórum Jazykovědného sdružení ČR je elektronický servis české lingvistiky, jehož funkcí je shromažďovat a distribuovat aktuální informace týkající se jazykovědné práce českých lingvistů i zahraničních jazykovědců spjatých s Českem. Jedná se o moderovaný mailing list [Fórum_JS, 2007]. Archiv rozesílaných emailových zpráv, které mohou být na libovolné téma spjaté s lingvistikou (např. konání konference, vydání sborníku, nabídka zaměstnání), je dostupný na internetu i do konference neregistrovaným uživatelům. První zpráva v archivu, který v současné době obsahuje více než 200 příspěvků, je z července 2004.

Fórum Pro lingvisty na Okounovi je pro přidávání příspěvků také otevřeno pouze registrovaným uživatelům. České lingvistiky se mimo jiné týkají diskusní kluby český jazyk, čeština, etymologie, gramatické šoky, nářečí česká, nearchaizující archaismy, Pražský lingvistický kroužek. U každého klubu je stručně vysvětlen obsah, o němž se ve zvoleném klubu diskutuje, a uveden počet v něm zveřejněných příspěvků a datum a čas přidání posledního příspěvku.

2.6 Výuka

Obecnými vlastnostmi zdrojů zařazených v kategorii výuka je jejich pokus nějakým způsobem zpřístupnit materiály nejen k výuce českého jazyka (ať na vysoké, střední či základní škole), nabídnout možnost otestovat znalosti české gramatiky a pravopisu nejen žákům a studentům, ale i široké veřejnosti, a v neposlední řadě podat pokud možno přehledný a stručný výklad české mluvnice. Z toho důvodu je tato kategorie rozčleněna na části výklad gramatiky, online testy a studijní materiály. Vzhledem k tomu, že žádný ze zdrojů této skupiny výrazně nevyniká nad ostatní po stránce obsahové ani po stránce technického zpracování, navíc je většina z nich neautorizovaná, jsou jednotlivé části pojednány spíše obecněji jako celek se zdůrazněním specifických znaků zdrojů do nich zařazených (mají-li nějaké).

Zdroje ve skupině výklad gramatik jsou co do zveřejněných informací velmi různorodé. Pro portál e-Rychnovsko je zveřejnění materiálu ke kurzu češtiny pouze okrajovou záležitostí. Český jazyk podává velmi zjednodušený výklad gramatiky a je spíše varovným příkladem, jak takto zaměřený web nekoncipovat. Dílem absolventky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Kamily Balharové je stránka Kamizdat, na níž podává podrobný výklad slohu a slohových cvičení pro šestou až devátou třídu základní školy včetně vypracovaných příkladů k popisovaným tématům.

Zdroje v oddílu online testy mají několik společných vlastností – nabízejí možnost otestování znalostí z gramatiky (vyjmenovaná slova, pravopis, pádové koncovky aj.) formou jednoduchých testů s okamžitým zhodnocením výsledků, leč ne vždy se ukáže, které z odpovědí jsou špatně vyplněny. Odpovědi se buď doplňují pomocí rolovacího seznamu (KamiNet), kliknutím na ikonku doplňovaného písmenka (Škola hrou) nebo přímým psaním přes klávesnici (Jazykové testy a doplňovačky).

Asi nejzajímavější v této skupině je KamiNet, který vytvořila výše zmíněná Kamila Balharová na podporu výuky dětí s poruchami učení. V článku Výuka jazyků a specifické poruchy učení o webu píše: „Český jazyk je rozdělen na literaturu podle ročníků a na mluvnici podle témat. Mluvnické testy jsou rozdělené na procvičovací a testovací. Procvičovací testy jsou určeny na procvičování doma, o přestávce nebo i v hodině, neboť žákovi řeknou, které otázky odpověděl špatně. Testovací pak mohou používat učitelé při zkoušení, tyto testy nepovolují vracet se do testu po vyhodnocení a dodatečně ho opravovat“ [BALHAROVÁ, 2006].

WWW stránky zařazené do sekce studijní materiály se snaží zpřístupnit (nejen) studentům seminární práce, přednášky, poznámky z odborné literatury či jiné zajímavé materiály vhodné ke studiu českého jazyka či lingvistiky, především v případě webů zaměřených primárně na vysokoškolské studenty (Web Based Training, Lingvistika & Bohemistika). Tyto weby lze považovat za poměrně důvěryhodné, neboť lze zjistit motivaci vzniku i vztah autora k dané problematice. Oproti tomu portály a weby obsahující maturitní otázky (např. Maturita.cz), které se soustředí na středoškolské studenty, za důvěryhodné považovat nelze, protože přidat vlastní text může kdokoliv (anonymně) a uveřejněné texty málokdy (pokud vůbec) obsahují informaci o zdroji, ze kterého autor předkládaná fakta čerpal. Proto je třeba brát tyto informace s rezervou. Jejich správnost by totiž ověřil jedině důkladný rozbor.

3. Závěr

Dostupnost, rychlost a neustálý nárůst množství elektronických informačních zdrojů s sebou nese riziko přehlcení informacemi, které však nemusí být vždy z důvěryhodného zdroje, a tudíž může být jejich informační přínos mizivý. Záměrem původní bakalářské práce, z níž tento článek vychází, bylo zmapovat elektronické zdroje, které se týkají některé z oblastí české lingvistiky a jsou dostupné na WWW, navrhnout jejich typologii, vybrané zdroje analyzovat a posoudit hodnotu jejich obsahu.

V rámci prováděné analýzy bylo zjištěno několik skutečností. V oblasti české lingvistiky existuje v prostředí WWW velké množství zdrojů, které jsou buď cele zaměřeny na lingvistiku (její dílčí disciplínu, český jazyk atp.) nebo jí věnují jen část svého prostoru (zejména online encyklopedie a weby zařazené v kategorii drobné příspěvky). Je však stále nutno rozlišovat, zda se jedná o důvěryhodné zdroje. Potvrdilo se totiž, že autorizované zdroje, tedy ty zdroje, u nichž lze dohledat informace o autorovi, jeho vztahu k tématu, důvod publikování aj., obsahují zpravidla ověřené a často i aktualizované informace. Přesto však mohou být i některé méně důvěryhodné zdroje z jistého pohledu přínosné a zajímavé, nicméně je třeba neustále odfiltrovávat neověřitelné informace.

Nalezené elektronické zdroje jsou rozmanitého charakteru a typu (slovníky, časopisy, diskusní fóra, tematické weby aj.), avšak až na výjimky (Malý staročeský slovník atp.) nezpřístupňují úplné texty tištěných lingvistických dokumentů. Nabízejí-li některé zdroje texty původně tištěných dokumentů v elektronické podobě, jedná se pouze o dílčí části, vybrané texty, anotace, v případě časopisů o obsah čísla.

Část zdrojů využívá možnosti interaktivního zapojení uživatele. Ten tak může zadáváním svých požadavků ovlivňovat jejich chování a výstup, vyhledávat pomocí zadaných kritérií, navolit si zobrazení výsledků apod., tudíž získá pouze ty informace, které požaduje. Některé zdroje nabízejí uživateli možnost prohledávat informace hned v několika zdrojích najednou. Interaktivní zdroje umožňují hledat v online slovnících, vyplňovat gramatické testy, u kterých je samozřejmostí okamžité zjištění úspěšnosti řešení, diskutovat s ostatními uživateli atp. Z popisovaných zdrojů lze mezi takovéto zdroje zařadit Vokabulář webový, databázi Kdo je kdo v české slavistice, databázi Českého národního korpusu a některé další.

Většina nalezených zdrojů však podobné interaktivní vlastnosti nemá. K pohybu po stránce slouží hlavní navigační menu, které nemá žádné možnosti nastavení zobrazovaných výsledků. Při procházení informací se v některých případech může uživatel i ztrácet, obzvláště není-li navigace dostatečně přehledně zpracována. Mezi takovéto zdroje lze zařadit např. Stylistický web či prezentační webové stránky jazykovědných institucí. Některé zdroje jsou prozatím ve fázi příprav (např. Jazyková poradna na internetu) a jiné dokonce úplně chybí, přestože svoji neveřejnou elektronickou podobu mají (Bibliografie české lingvistiky).

Přestože se na internetu nachází velké množství lingvistických zdrojů, je četná část z nich nedůvěryhodná a informačně nedostačující.

Seznam použitých a citovaných zdrojů

  • BALHAROVÁ, Kamila. 2006. Výuka jazyků a specifické poruchy učení. In www.jazyky.com : jazyky, studium, práce [online]. 3. února 2006 [cit. 2007-04-25]. Dostupné z WWW: <http://www.jazyky.com/content/view/85/51/>. ISSN 1801-688X.
  • BOLDIŠ, Petr. 2003. Jak oddělit zrno od plev: Ověřování informací v prostředí internetu. In INFORUM 2003 : 9. konference o profesionálních informačních zdrojích, 27.–29.5. 2003 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2003 [cit. 2007-03-24]. Formát PDF. Dostupné z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2003/prispevky/Boldis_Petr.pdf>. ISSN 1214-1429. Prezentace dostupná z WWW: <http://www.boldis.cz/doc/overovani2003.pdf>.
  • BRATKOVÁ, Eva. 1998. K otázkám pojmu, třídění a typologie internetových a webovských informačních zdrojů. Národní knihovna : knihovnická revue. 1998, roč. 9, č. 5, s. 262–276. Aktualizovaný a doplněný postprint z 2005-04-04 dostupný z WWW: <http://eprints.rclis.org/archive/00003558/01/ResourceTypes05.pdf>. ISSN 0862-7487.
  • CELBOVÁ, Ludmila. 2003. Elektronický zdroj. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2007-04-05]. Systém. č.: 000000872. Dostupná z WWW: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>.
  • Český jazyk : Fórum. In Český jazyk : internetový portál přátel i nepřátel českého jazyka [online]. Olomouc : Univerzita Palackého, c2002-2006 [cit. 2007-05-01]. Dostupné z WWW: <http://cestinadiskuse.upol.cz/>.
  • Český jazyk : internetový portál přátel i nepřátel českého jazyka [online]. 2006. Olomouc : Univerzita Palackého, c2002-2006 [cit. 2007-05-01]. Dostupný z WWW: <http://cesky-jazyk.upol.cz/> nebo <http://cestina.upol.cz/>.
  • FESENKO, Mychajlo. 2006. Několik poznámek k on-line zdrojům češtiny. Čeština doma a ve světě. 2006, č. 1–4, s. 82–85. ISSN 1210-9339.
  • Forum_Js : Fórum Jazykovědného sdružení ČR [online]. 2007. Sunnyvale (CA, USA) : Yahoo! Inc., c2007 [cit. 2007-02-11]. Dostupné z WWW: <http://tech.groups.yahoo.com/group/forum_js/>.
  • Kdo je kdo v české slavistice [online]. 2005. Praha : NKČR Slovanská knihovna, c2005 [cit. 2007-02-10]. Dostupné z WWW: <http://www.slaviste.cz/>.
  • KUČEROVÁ, Helena. 2003. Online zdroj. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003- [cit. 2007-04-05]. Systém. č.: 000000416. Dostupná z WWW: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>.
  • KVĚTOŇ, Pavel. 2000. The Czech Language [online]. Praha, c2000 [cit. 2006-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.czech-language.cz>.
  • Linguistica Online Journal [online]. Verze 1.3. Brno : Masarykova universita, Ústav jazykovědy a baltistiky, 2005- , last update 2007-03-30 [cit. 2007-04-21]. Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/linguistica>. ISSN 1801-5336.
  • LUKEŠ, Dominik. 2003. Bohemica.com : Czech Language and Culture Junction [online]. [2003] [cit. 2007-10-31]. Dostupné z WWW: <http://www.bohemica.com/>.
  • LUKEŠ, Dominik. 2007. Česká kognitivní lingvistika : Kognitivní pohled na českou lingvistickou teorii i český jazyk [online]. Aktualizováno 1. května 2007 [cit. 2007-04-24]. Dostupné z WWW: <http://cogling.info>.
  • Masarykova univerzita. Laboratoř zpracování přirozeného jazyka. 2007. Laboratoř zpracování přirozeného jazyka [online]. Brno : Laboratoř zpracování přirozeného jazyka, aktualizováno 2007-02-20 [cit. 2007-03-26]. Dostupné z WWW: <http://nlp.fi.muni.cz/nlp/NlpCz/LaboratorNLP.html>.
  • Okoun [online]. [2004] [cit. 2007-02-11]. Téma pro lingvisty na Okounovi. Dostupné z WWW: <http://www.okoun.cz/topic.jsp?topicId=23>.
  • OPÁLKOVÁ, Markéta. 2007. Elektronické informační zdroje v oblasti české lingvistiky dostupné na WWW [Electronic Information Resources on Czech Linguistics Available on the Internet]. Praha, 2007-05-14. 52 s. VI s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Eva Bratková.
  • Philologica.net : An Online Journal of Modern Philology [online]. Opava : Společnost Viléma Mathesia, c2003-2006 [cit. 2007-04-21]. Dostupné z WWW: <http://philologica.net/>. ISSN 1214-5505.
  • Pravidla.cz : pravidla českého pravopisu [online]. Mělník : Zásobování, c2003 [cit. 2007-04-21]. Dostupné z WWW: <http://pravidla.cz/>.
  • Slovník osobností jazykovědné bohemistiky [online]. Praha : KČJL PedF UK, c2006 [cit. 2007-05-08]. Dostupný z WWW: <http://kcjl.modry.cz/studenti/sl_index.htm>.
  • Stylistický web [online]. Brno : FF MU, aktualizováno 23. 1. 2003 [cit. 2007-04-24]. Dostupné z WWW: <http://www.phil.muni.cz/stylistika/index.htm>.
  • Třetí dimenze. In Český rozhlas Leonardo. Audio. Rádio na přání [online]. Praha : Český rozhlas, 2007-02-16 [cit. 2007-02-24]. Číslo zvukového záznamu 00507236. Formát MP3. Dostupné z WWW: <http://www.rozhlas.cz/leonardo/audio/_audio/00507236.mp3>.
  • Univerzita Karlova. Ústav Českého národního korpusu. 2004. Český národní korpus [online]. Praha : ÚČNK, c2004, aktualizováno 9. 5. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z WWW: <http://ucnk.ff.cuni.cz>.
  • Univerzita Karlova. Ústav formální a aplikované lingvistiky. 2006. Institute of Formal and Applied Linguistics [online]. Praha : ÚFAL, c2007 [cit. 2007-03-26]. Dostupné z WWW: <http://ufal.mff.cuni.cz/>.
  • Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR). 2006a. Ústav pro jazyk český AV ČR [online]. Praha : ÚJČ AV ČR, c2006, aktualizováno 8. 3. 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z WWW: <http://www.ujc.cas.cz>.
  • Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR). 2006b. Ústav pro jazyk český AV ČR [online]. Praha : ÚJČ AV ČR, c2006, aktualizováno 8. 3. 2007 [cit. 2007-03-11]. Jazyková poradna. Dostupné z WWW: <http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna>.
  • VAJDLOVÁ, Miroslava. V tisku. Elektronický slovník staré češtiny – nový způsob zveřejnění staročeské slovní zásoby. In Varia XIV. Sborník z kolokvia mladých jazykovedcov 2006. V tisku.
  • Vokabulář webový : Webové hnízdo historických slovníků [online]. Verze dat 0.3.0. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, c2006-2007 [cit. 2007-10-30]. Dostupné z WWW: <http://vokabular.ujc.cas.cz/>.
  • WebArchiv – archiv českého webu [online]. Praha : Národní knihovna ČR, poslední aktualizace 3. 5. 2007 [cit. 2007-05-05]. Kritéria výběru. Dostupný z WWW <http://webarchiv.cz/kriteria/>.
Opálková, Markéta. Elektronické informační zdroje v oblasti české lingvistiky dostupné na WWW. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 12 [cit. 27.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4453>. urn:nbn:cz:ik‐004453. ISSN 1212-5075.
Průměr: 3.6 (hlasů: 13)

upresneni

Poznamka ke komentari redakce. Nezda se, ze "Text je výtahem z bakalářské práce obhájené na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v červnu 2007."

Jak je potom mozne, ze v textu tohoto clanku cteme: "V srpnu 2007 vyšlo prozatím poslední, šesté číslo."

Jinak Ale pekny clanek.

Aktualizace

Autorka pochopitelně dílčí údaje uvedené v bakalářské práci pro účely tohoto článku aktualizovala, proto je zmíněno i novější srpnové číslo, přestože práce byla obhájena již v červnu.

časopisy ustavu jazyka ceskeho

jeste bych dodal, ze casopisy ustavu jazyka ceskeho jsou nove k dispozici take v digitalni knihovne AV - dlib.lib.cas.cz

postupem doby pribudou take starsi rocniky (dnes dostupne v digitalizovane podobe)

pristup je kvuli licencnim podminkam mozny z centralni knihovny AV a brzy jiste take z ip adres pracovist UJC


automaticky generované reklamy