Zpráva ze semináře CASLIN 2006

Ve dnech 11. – 15. 6. 2006 se v Českém ráji (konkrétně na zámku Hrubá Skála) uskutečnil již 13. mezinárodní seminář CASLIN. Letošní seminář byl uspořádán Knihovnou Akademie věd České republiky.

Téma semináře CASLIN 2006, tj. Zpětná vazba aneb děláme to dobře?, objasnil ve svém úvodním slově Andrew Lass (Mount Holyoke College). Nejprve připomněl, že v začátcích projektu CASLIN byly investovány značné finanční částky hlavně do hardwaru, softwaru, know-how a do seminářů. Letošní seminář byl proto zaměřen na sledování efektivnosti provedených investic a míru dosažení očekávaného výsledku.

Program semináře byl tradičně rozdělen do několika sekcí. Následující text shrnuje obsah přednesených příspěvků v těchto sekcích (na webu semináře jsou dostupné také jednotlivé prezentace).

Děláme to dobře? - Měření efektivity

Dopolední část sekce s názvem Děláme to dobře? – Měření efektivity moderoval Andrew Lass, odpoledne jej vystřídala Ivana Kadlecová (Knihovna Akademie věd ČR).

LibQual+™: přehled
Bruce Thomson (Texas A&M University, Baylor College of Medicine, USA)

B. Thompson ve svém příspěvku nejprve stručně představil Sdružení vědeckých knihoven (Association of Research Libraries, ARL). Sdružení má v současnosti cca 125 členů – vědeckých knihoven působících v USA nebo v Kanadě (ne vždy se však jedná o univerzitní knihovny). Pak se již přednášející zaměřil na hlavní téma svého referátu, tedy na projekt LibQual+™, který zaštiťuje právě toto sdružení.

Měřit kvalitu knihovny podle počtu svazků se jeví jako velmi nevhodné, a to zejména v době internetu. Statistiky sdružení ukazují, že klesá počet výpůjček fyzických médií, zároveň také klesá počet referenčních transakcí. Zdá se tedy, že fyzická knihovna ztrácí na významu. Přednášející také upozornil, že často neexistuje propojení mezi velmi obecnými daty, která jsou k dispozici na národní úrovni, a daty lokálními.

Sdružení vědeckých knihoven proto iniciovalo tzv. New Measures Program. Součástí tohoto programu jsou mj. projekty DigiQUAL™, MINES for Libraries™ (zkratka MINES znamená Measuring the Impact of Networked Electronic Services, tedy Měření dopadu síťových elektronických služeb) a také LibQual+™.

Projekt LibQual+™ je založen na nástroji zvaném SERVQUAL, který je využíván v obchodním světě k měření kvality služeb poskytovaných zákazníkům. Důležitým poznatkem je, že pouze zákazníci posuzují kvality, jakékoliv jiná posouzení jsou irelevantní. Zákazníkům je možno naslouchat různými způsoby, doporučuje se jednotlivé možnosti (metody) kombinovat. LibQual+™ je např. tzv. total market survey, tedy průzkum, který si klade za cíl prozkoumat všechny zákazníky (současné i dosud potenciální) - v případě knihoven není proto průzkum omezen pouze uživatele dané knihovny.

V roce 2000 byl v rámci LibQual+™ k dispozici dotazník obsahující 41 položek, v roce 2003 byl počet položek redukován na 22. Průzkum se zaměřuje na dopad služby, knihovnu jako místo a řízení informací. K administraci průzkumu je využíváno webové rozhraní. Knihovny mohou informaci o průzkumu zaslat všem svým uživatelům, nebo jenom vybranému vzorku respondentů. Uživatelé v průzkumu hodnotí služby podle toho, na jaké minimální úrovni by je knihovna měla poskytovat, na jaké úrovni by si oni sami přáli, aby byly tyto služby poskytovány. Vyjadřují se také k tomu, jak sami vnímají výkon knihovny z hlediska poskytovaných služeb. Jednotlivé vybrané odpovědi (ze škály 1–9) mohou uživatelé doplnit slovními komentáři – ukazuje se, že se v nich často vyskytují konstruktivní rady a konkrétní návrhy, co by knihovna mohla vylepšit. Uživatel vyplnění dotazníku typicky věnuje cca 12–13 minut.

V letošním roce bude průzkum k dispozici v dalších pěti jazycích (rozhraní v češtině však zatím není k dispozici). Typicky je prováděn ve dvou obdobích – od března do května a od srpna do začátku prosince. Poté, co je průzkum ukončen, systém automaticky generuje cca stostránkovou závěrečnou zprávu. Institucím jsou rovněž poskytovány výstupy ve formátu XLS a jako soubory SPSS.

Za účast v projektu LibQual+™ musí každá knihovna zaplatit 2 500 amerických dolarů, v ceně je školení v rozsahu jednoho či jednoho a půl dne a rovněž setkání po skončení průzkumu, které trvá většinou půl dne až jeden den. Výhodou je možnost porovnávání vlastních výsledků s výsledky knihoven z celého světa (tedy benchmarking).

V malých institucích je možno do průzkumu zapojit všechny uživatele, u velkých institucí je spíše vybírán vzorek cca 600 až 900 uživatelů, přičemž je nutno počítat s cca třetinovou odezvou. V neposlední řadě je potřeba, aby knihovna byla připravena odpovídat na případné otázky respondentů.

Ukazatele výkonnosti knihovny: Má opravdu smysl je měřit?
Blažej Feret (Knihovna Technické univerzity, Lodz, Polsko), Marzena Marcineková (Hlavní knihovna Krakovské technické univerzity)

B. Feret a M. Marcineková společně představili ukazatele výkonnosti knihovny (Library Performance Indicators, LPI) z teoretického i praktického pohledu a také zhodnotili postavení knihoven v době neustále se rozvíjejících informačních a komunikačních technologií. Upozornili na existenci normy ISO 11620 z roku 1998, která se věnuje právě ukazatelům výkonnosti knihoven. Měla by být použitelná pro všechny typy knihoven ve všech zemích; problémem však je, že tato norma nebere v úvahu elektronické prostředí (internet či úžeji vyhledávače typu Google). Norma ISO/TR 20983 z roku 2003, která je zaměřena na ukazatele výkonnosti pro elektronické služby knihoven, pro změnu nevěnuje pozornost těm lidem, kteří knihovny nenavštěvují.

Přestože základním prvkem kvality poskytovaných služeb je spokojenost uživatelů, je nutno mít na paměti, že někdy je uživatel spokojen, přestože kvalita služeb je nízká. Jedním z důvodů, proč je užitečné měřit výkon knihovny, je také její marketing.

Pokud se týká analýzy výkonu polských vědeckých knihoven, M. Marcineková nejprve podotkla, že v Polsku se nachází celkem 1 225 vědeckých knihoven. Slabým místem polského knihovnictví je nedostatek systémů, které by sledovaly knihovní statistiky na národní úrovni (oficiální knihovní statistiky jsou v Polsku získávány vždy jednou za dva roky, knihovny jsou také součástí hodnocení vzdělávacích institucí, zejména vysokých škol). V roce 2001 byla proto na konferenci Srovnávací průzkumy polských vědeckých knihoven v Krakově ustavena skupina pro standardizaci polských vědeckých knihoven. Mezi výsledky její činnosti patří vytvoření dotazníku obsahujícího 48 otázek různých typů, který umožňuje zjištění 88 ukazatelů výkonu.

B. Feret se v další části příspevku věnoval problematice internetu, který je vnímán jako konkurent knihovny. Mezi důvody tohoto pohledu se řadí snadný přístup, jednoduché (z hlediska uživatele) vyhledávací mechanismy, domnění, že s internetem umíme dobře pracovat a dobře jej využívat, velké množství dostupných informací, dostupnost stejných nebo podobných informačních zdrojů či možnost vyhledávat různé druhy informací pomocí jednoho vyhledávacího nástroje.

Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: Projekt "Benchmarking knihoven"
Vít Richter (Národní knihovna ČR)

V. Richter se ve svém vystoupení zabýval důvody měření kvality v českých knihovnách a problémy spojenými s měřením kvality, objasnil princip benchmarkingu, představil německý projekt Bibliotheksindex – BIX a probíhající projekt věnovaný benchmarkingu v českých knihovnách.

V současné době je na knihovny vyvíjen tlak jak ze strany provozovatelů (snižování rozpočtu), tak ze strany uživatelů (požadavek kvalitních služeb, nezájem o služby). Knihovna musí poskytovat kvalitní služby, aby mohla získat kladné hodnocení od uživatelů a tím prokázat svou užitečnost (ekonomickou efektivitu). Proto je potřeba měřit výkon knihoven, problémem však je jednak nemožnost odvodit ze statistických dat kvalitativní ukazatele, jednak nemožnost srovnávat data z různých knihoven - vykazovaná statistická data nejsou veřejná. Vzhledem k tomu, že knihovny hospodaří s veřejnými prostředky, by data veřejná být měla (veřejnost i provozovatelé mají tedy právo na informace o knihovně), úskalím je však možnost zneužití údajů z neznalosti kontextu. Výkon knihoven je možno srovnávat se standardem nejlepší možné praxe nebo s jinou knihovnou – právě tato druhá metoda se nazývá benchmarkingem.

Německý benchmarkingový projekt BIX (podporovaný Bertelsmannovou nadací) trvá již sedm let, knihovny se k projektu mohou připojit dobrovolně (za poplatek ve výši 170 eur). Poskytnutá data jsou k dispozici ve veřejně přístupné databázi, z níž je možno pořizovat různé přehledy, grafy apod.

Od listopadu 2005 do března 2007 probíhá v ČR projekt Benchmarking knihoven (garantem je Národní knihovna ČR). Jeho cíle jsou následující: Vytvořit a testovat benchmarkingový systém pro hodnocení činnosti veřejných knihoven, pomoci veřejným knihovnám různých velikostí analyzovat metodou benchmarkingu vlastní výkony a porovnat je s jinými knihovnami a nalézt nejlepší způsoby řešení, efektivně využít existující statistická data a konečně ověřit možnost využití metody benchmarkingu pro knihovny v oblasti zdravotnictví. K dispozici jsou také zvláštní webové stránky věnované projektu.

Programové financování knihoven
Alojz Androvič (Univerzitní knihovna v Bratislavě, Slovensko)

A. Androvič se ve svém příspěvku zabýval problematikou financování knihoven. Poukázal na fakt, že v roce 2003 započalo Ministerstvo financí SR reformu řízení veřejných financí, jejímž cílem bylo zvýšení transparentnosti použití veřejných zdrojů a zabezpečení jejich efektivního využívání. Byl také zaveden tříletý rozpočtový cyklus, který vychází z potřeby strategického plánování.

Jak sledovat využívanost knihovního fondu
Radka Římanová, Linda Skolková (Státní technická knihovna)

R. Římanová a L. Skolková se ve svém referátu věnovaly komplexnímu sledování využívanosti knihovního fondu, a to se zaměřením na problematiku prezenčních výpůjček, tedy výpůjček realizovaných ve fyzickém prostoru knihovny. Sledování prezenčních výpůjček není v současné době, kdy řada velkých knihoven v ČR zpřístupňuje nebo se chystá volně zpřístupnit značné části svých fondů, věnována dostatečná pozornost. Dokladem jsou výsledky pilotního průzkumu, který byl proveden v květnu 2006 s využitím specializovaného softwaru easyresearch.biz. V něm bylo mj. zjištěno, že řada knihoven sledujících prezenční výpůjčky pomocí čteček čárového kódu nevyhodnocuje získané údaje vůči jednotlivým titulům, že žádná knihovna, která se zúčastnila průzkumu, nevyhodnocuje prezenční výpůjčky podle oboru a že knihovny často sledují pouze půjčování některých typů dokumentů. Pouze v několika případech bylo zjištěno, že statistiky prezenčních výpůjček jsou vyhodnocovány podle titulu. Přednášející v závěru doporučily sledovat prezenční výpůjčky u všech typů dokumentů, a to nejlépe elektronicky, a zjištěné údaje vyhodnocovat podle titulů a oborů.

Divadlo a zpětná vazba v knihovně?
Hanuš Hemola (Národní knihovna ČR)

Příspěvek H. Hemoly byl velmi netradiční – jeho jádrem totiž byly videosekvence, které zachycovaly týden ze života jedné knihovnice. Studenti pedagogiky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rámci semináře pod vedením doc. PhDr. Josefa Valenty Valenty, CSc., a doc. PhDr. Hany Kasíkové, CSc., připravili v Národní knihovně ČR dvě divadelní představení z knihovnického prostředí. Obě byla provedena jako tzv. divadlo-fórum, tedy edukativní participativní divadlo, které je využíváno při tréninku profesních skupin s cílem zvládat modelové (zvláště konfliktní) situace. Studenti nejprve absolvovali stáž na pracovištích služeb v Národní knihovně ČR a na základě získaných poznatků pak realizovali zmiňované představení. Hlavní (fiktivní) postavou představení byla knihovnice Jituš. Každý den z jejího týdne v knihovně byl přitom charakterizován jinou modelovou situací.

Děláme to dobře? – Jak víme, co se od nás chce

Dopolední část sekce Děláme to dobře? – Jak víme, co se od nás chce moderoval Martin Svoboda (Státní technická knihovna), odpolední část pak Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR).

Měření hodnoty: hodnocení míry
Deborah Novotny (Britská knihovna, Spojené království)

D. Novotny se ve svém příspěvku zabývala využíváním statistik v Britské knihovně. Nejprve představila zprávu Měření naší hodnoty (Measuring Our Value), tedy nezávislou ekonomickou studii, kterou si objednala Britská knihovna s cílem zjistit, jaký vliv má Britská knihovna na ekonomiku Spojeného království (bylo mj. zjištěno, že za každou libru, kterou Britská knihovna v daném roce obdrží z veřejných zdrojů, vygeneruje pro ekonomiku Spojeného království 4,4 libry). Dále se přednášející věnovala hodnocení ochrany knihovního fondu a vyhodnocování získaných údajů. Upozornila také na zprávu Znalost potřeb (Knowing the Need), v níž jsou prezentovány výsledky prvního rozsáhlého průzkumu stavu ochrany fondu v knihovnách a archivech Spojeného království.

Hodnocení potřeby ochrany pro institucionální plánování a pro spolupráci mezi více institucemi
Barclay Ogden (Kalifornská univerzita v Berkeley, USA)

B. Ogden svůj příspěvek nepojal jako pouhou přednášku – posluchače neustále vyzýval ke spolupráci a k diskusi. Jejím výsledkem byl např. seznam možností, kdy mohou data pomoci (nevím-li, co mám dělat, potřebuji-li peníze, podpořit myšlenku, plánovat, když jsou přesná, aktuální, reprezentativní a v kontextu, vím-li, jak je použít). Přednášející dále zdůraznil, že zpětná vazba ovlivňuje rozhodování, rozhodování pak ovlivňuje výkon a výkon opětovně ovlivňuje zpětnou vazbu. K plánování a rozhodování o tom, kterým částem fondu je třeba z hlediska jejich ochrany věnovat zvýšenou pozornost, je možno využít matic (zejména matice, v níž je uvedena jednak způsobilost, jednak schopnost – tyto dvě charakteristiky dohromady vypovídají o proveditelnosti). Matice mohou být využity také pro další rozhodovací procesy (v knihovně např. v oblasti akvizice, služeb, alokace finančních zdrojů, nákupu softwaru, k analýze silných a slabých stránek, k výběru pracovníků atd.). Přinášejí řadu výhod – stanovují záběr a rozsah problému, doporučují řešení, určují priority, zacilují konečné zdroje na nejvyšší priority, podporují spolupráci mezi více institucemi atd. Přednášející také představil software na plánování ochrany fondu Calipr (ke stažení na adrese http://sunsite.berkeley.edu/CALIPR/).

Design sociologických výzkumů
Daniel Čermák (Sociologický ústav AV ČR, Oddělení lokálních a regionálních studií)

D. Čermák nejprve vysvětlil rozdíl mezi anketou a výběrovým šetřením: Zatímco při výběrovém šetření vybíráme náhodný reprezentativní vzorek, anketa probíhá tak, že nejprve připravíme dotazníky a následně se snažíme získat respondenty (návratnost dotazníků u anket bývá cca 20–35 %). Pro malé knihovny stačí anketa, u velkých knihoven je teoreticky možné využít anketu i výběrové šetření. Problémem bývá dosažení reprezentativnosti. Na anketu odpoví jenom čtenáři ochotní odpovědět, ti však nemusí reprezentovat celou populaci čtenářů. Důležitou oporou výběru u výběrových šetření je seznam čtenářů spolu s dalšími údaji o nich. Přednášející doporučil výběr min. sta čtenářů, přičemž čím je čtenářů knihovny více, tím by měl být větší vzorek (máme-li např. 15 000 čtenářů, vybereme jich 200 či 300). Zejména při využití anket může jako motivační faktor působit odměna vylosovaným čtenářům, popř. zaručení anonymity. Při přípravě dotazníku je nejprve nutné si stanovit cíl, tj. co chceme zjistit, dále jednotlivé okruhy a témata, na něž se chceme ptát, a teprve potom formulovat konkrétní otázky. Přednášející také doporučil, jak otázky neformulovat – nevhodně položené otázky vedou ke špatné, zkreslené nebo odmítnuté odpovědi, na nejasné otázky respondent odmítne odpovědět nebo odpoví špatně, otázky zasahující do soukromí mohou způsobit odmítnutí vyplnit celý dotazník. Místo obecných formulací je vhodné uvádět konkrétní čísla, je doporučeno také neptat se na otázky příliš náročné na paměť. Srozumitelnost otázek doporučil přednášející ověřit v předvýzkumu. Důležité také je vhodně zvolit kategorie odpovědí – ty se nesmí vzájemně překrývat a přitom musí pokrýt všechny možné odpovědi. Výsledky D. Čermák doporučil porovnat např. z údaji z knihovního softwaru, aby mohla být ověřena jejich reprezentativnost. Vhodná je též konzultace se sociologem nebo jiným odborníkem.

Knihovny a povodně
Jiří Polišenský, Františka Vrbenská (Národní knihovna ČR)

J. Polišenský se ve svém vystoupení, které si připravil s F. Vrbenskou (ta se však semináře bohužel nemohla zúčastnit), zaměřil na problematiku zvládání krizových situací z hlediska zpětných vazeb, a to na příkladě povodní z let 1997, 2002 a 2006. Činnosti prováděné při řešení krizových situací posuzují různé kontroly z formálních hledisek, pro důsledné vyhodnocení prospěšnosti činností je užitečné využívat ještě další zpětné vazby. V případě krizových situací je vždy třeba zvažovat individuální okolnosti dané události. Srovnáme-li důsledky povodní z let 1997 a 2002, zjistíme, že se mj. lišily v počtu zasažených paměťových institucí (v roce 2002 jich bylo postiženo více); rozdíl mezi nimi spočíval ovšem také ve fungování zpětných vazeb. Pro zvládání krizových situací přednášející doporučil provést zhodnocení rizik, kategorizaci fondů, dále připravit příslušnou organizační směrnici, důležité je také technické zabezpečení, nácviky a bezpečností audit (rovněž příklad zpětné vazby).

Víme, co naši uživatelé potřebují?
Dana Lošťáková (Univerzita Palackého v Olomouci)

D. Lošťáková se ve svém příspěvku zaměřila na průzkumy uživatelů prováděné na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2000 se (ve spolupráci s katedrou sociologie) uskutečnila anketa, kterou byl zjištěn malý zájem o elektronické informační zdroje. Proto bylo zřízeno oddělení bibliograficko-informačních služeb, byla zvýšena propagace uvedených zdrojů a bylo zintenzivněno pořádání vzdělávacích akcí. Anketa provedená v roce 2003 ukázala nárůst zájmu o tyto zdroje. Přednášející také podotkla, že v Ústřední knihovně Univerzity Palackého jsou velmi podrobně sledovány prezenční výpůjčky, výsledky sledování jsou využívány mj. k přesouvání dokumentů ze skladu do volně přístupného fondu a naopak.

Mechanismus změn v Městské knihovně v Praze … aby zrcadlo zrcadlilo
Jaroslava Štěrbová (Městská knihovna v Praze)

J. Štěrbová nejprve zdůraznila, že služby jsou jediným a hlavním důvodem existence knihoven. Práce knihovníka by proto měla být vždy zaměřena právě na služby uživateli a na jeho potřeby. Přednášející upozornila také na palčivý problém českého veřejného knihovnictví – knihovny si neuvědomují dostatečně hodnotu lidské práce (heslo to nic nestojí, to si děláme sami). Problémem je také terminologie – kterýkoliv pracovník knihovny (až na výjimky typu uklízeček) je označován jako knihovník.

Ve svém vystoupení se věnovala zvláště Městské knihovně v Praze (MKP). Připomněla, že teprve po roce 1995 došlo k vytvoření skutečné knihovní sítě MKP. Pro knihovníky to mj. znamená, že obsluhují nejenom lokální, ale také tzv. globální čtenáře, tedy ty, kteří nenavštěvují jenom pobočku v místě svého bydliště, ale také další pobočky umístěné na jiných místech Prahy, a že jim tedy již nestačí znát pouze lokální uživatele.

Na příkladě konkrétní služby pro uživatele knihovny - zavedení vzdáleného přístupu k licencovaným elektronickým zdrojům – J. Štěrbová ukázala, jak může probíhat implementace změny v knihovně: Nejprve je potřeba novinku prodat knihovníkům, následně stávajícím uživatelům a poté ji také zacílit na lidi, kteří doposud knihovnu nenavštěvují.

Digitalizace historických dokumentů
Štěpán Černohorský (AiP Beroun s. r. o.)

Š. Černohorský nejprve stručně představil firmu AiP Beroun. Dále uvedl novinky z oblasti digitalizace historických dokumnetů, mj. zařízení Memoria BetterLight 6000 a Memoria III.

Workshopy

V rámci semináře CASLIN 2006 se uskutečnily celkem čtyři workshopy:

  • workshop Barclaye Ogdena o využívání matic v knihovnické praxi (na příkladě akvizice),
  • workshop Bruce Thompsona o budoucnosti knihoven (shrnutí z workshopu je k dispozici na webu semináře),
  • workshop Blažeje Fereta a Marzeny Marcinekové o ukazatelích výkonu (s využitím příkladů z polské praxe a práce s textem normy ISO 11620),
  • workshop Randyho Silvermana a Deborah Novotné o problematice ekonomických, kulturních, sociálních a intelektuálních aspektů existence knihoven z hlediska financí, nových služeb a dodávání dokumentů.

Po skončení workshopů přednesli své příspěvky přítomní studenti z knihovnicko-informačních škol (Anežka Poljaková, Linda Skolková a Tereza Macháčková z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Eleanor Kotasová z Velké Británie, v současné době na stáži v Knihovně Akademie věd ČR).

Akvárium

V tzv. akváriu, tedy panelové diskusi s již zavedenými speciálními pravidly, se objevily tři hlavní otázky na téma Děláme to dobře?:

  • Pro koho měříme?
  • A co doma?
  • Stavění budov v elektronickém věku

Jako účastníci akvária byli vybráni Naděžda Andrejčíková (Cosmotron), Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR), Alojz Androvič (Univerzitní knihovna v Bratislavě), Věra Jurmanová Volemanová (Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno), Darina Kožuchová (Státní technická knihovna) a Jaroslava Štěrbová (Městská knihovna v Praze).

V odpovědích a reakcích na ně byla obsažena řada podnětných názorů, mj. těchto:

  • Knihovny sice vyhodnocují svou činnost statisticky, otázkou však zůstává využití statistik (nejsou analyzovány a nejsou z nich činěny závěry, zatím nejsou ani příliš využívány k vzájemnému porovnání knihoven).
  • Existující statistiky nevypovídají o spokojenosti uživatelů.
  • Měření provádíme pro sebe (vykazování činnosti, např. ve výročních zprávách) a pro uživatele.
  • Získaná data by měla být zřizovatelům prezentována v čitelné a srozumitelné podobě (je vhodné využít grafického znázornění).
  • Měli bychom se soustředit na kvalitu služeb, nikoliv na dokonalé zpracování fondu.
  • V knihovně mohou výsledky měření přispět ke zlepšení komunikace, k posílení vazeb mezi jednotlivými pracovišti atd.
  • Nové knihovní budovy by měly být stavěny s ohledem na nové technologie, je však velmi obtížné předvídat technologický vývoj či čekat na stadium vyspělosti u technologií.

Závěr

Závěrečné zhodnocení semináře tradičně provedl Andrew Lass. Zároveň účastníky pozval na další ročník semináře, který se uskuteční ve dnech 17.–21. 6. 2007 a jeho organizátorem bude Univerzitní knihovna v Bratislavě. Tematicky bude CASLIN 2007 zaměřen na vliv informačních technologií na vědeckou komunikaci.

Andrew Lass při zahájení semináře

Andrew Lass při zahájení semináře

Bruce Thompson při přednášce

Bruce Thompson při přednášce

Zámek Hrubá Skála, místo konání semináře

Zámek Hrubá Skála, místo konání semináře

Z výletu na hrad Kost

Z výletu na hrad Kost

Poznámka: Odkazy na stránky s fotografickou dokumentací semináře CASLIN 2006 (včetně výletu na hrad Kost, který byl součástí doprovodného programu) naleznete na oficiálním webu semináře.

Andrejčiková, Naděžda; Skolková, Linda; Žižková, Štěpánka. Zpráva ze semináře CASLIN 2006. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 8 [cit. 28.07.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/3563>. urn:nbn:cz:ik‐003563. ISSN 1212-5075.
Průměr: 4.7 (hlasů: 3)

automaticky generované reklamy