Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Inforum 2014

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Inforum 2014

0 comments
Podnázev: 
Ohlédnutí za 20. ročníkem konference Inforum
Autoři: 

Jubilejní dvacátý ročník konference Inforum se konal 27.-28. 5. 2014 již tradičně v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze. Oproti předchozím ročníkům došlo ke zkrácení o jeden den, což rozhodně celé akci prospělo. Zatímco v minulých letech bylo patrné, že organizátoři program sestavovali jen velmi těžce, při pohledu na letošní agendu jsem byl mile překvapen množstvím zajímavých témat, zejména v učebně D. Začněme ale od začátku.

Úvod konference ve stylu Hvězdných válek Úvod konference ve stylu Hvězdných válek
Stalo se vítanou tradicí, že úvod konference je ve znamení zábavného představení. Letos pořadatelé sáhli pro inspiraci do Hvězdných válek.

Mottem letošního ročníku bylo Inspirovat, být inspirován a toto heslo skvěle vystihl hned první zahraniční přednášející Dave Pattern z University of Huddersfield. Přednáška s názvem Knihovny: "Hodné, zlé a ošklivé" byla zaměřena zejména na knihovny, UX (User experience) a design služeb. Zajímavá byla část, ve které autor srovnával složité fungování knihovních systémů s jednoduchým vyhledáváním v Googlu. Knihovny by se měly zamyslet nad tím, jestli jsou jejich služby jednoduché, použitelné a dávají uživateli ten správný prožitek, který si bude chtít zopakovat dalšími návštěvami.

Autor se zabýval i samotnou profesí knihovníka, což mě oslovilo asi nejvíce a donutilo mě opět přemýšlet o tom, kdo je knihovník a jaká je jeho role ve společnosti. Dave je bezesporu velmi inspirujícím odborníkem a docela rád bych si prošel jeho prezentaci a příspěvek ve sborníku konference. Na webu zatím nejsou k dispozici, proto zájemce mohu odkázat alespoň na rozhovor pro Rádio Libra a na autorův blog.

Dave Pattern Dave Pattern a Vladimír Karen
Dave Pattern z University of Huddersfield ve Velké Británii; v pravo sedí výkonný ředitel AiP Vladimír Karen

Pomocné vědy informační jako suma kompetencí

Odpoledne ve Venclovského aule bylo věnováno především přednáškám od producentů systémů a vydavatelů. Bohužel zajímavější druhou část o e-knihách jsem musel vynechat, protože se kryla se sekcí s názvem Věda a knihovníci: musíme si pomáhat. Hned v jejím úvodu připomněl doc. Špála, že publikační činnost je základní součástí vědy a případné náklady spojené s publikováním jsou uznatelnými výdaji jakéhokoliv výzkumu. Vyzdvihl důležitost neformálního vzdělávání (invisible college), například ve formě setkávání a zákulisních diskuzí na konferencích.

Zamýšlel se také nad otázkou, zda může knihovník učit něco, co nevystudoval. Řešení spatřuje v dvouoborovém studiu, tedy v kombinaci ISK s jiným oborem. Ze svých zkušeností vím, že k nám do kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) se hlásí stále více studentů z jiných oborů, případě studují náš obor společně s dalším, takže tato úvaha není úplně  scestná. S ohlasem se setkalo i zavedení pojmu pomocné vědy informační, který by měl pokrývat oblasti jako vyhledávání a práce s literaturou, kvalita zdrojů, psaní odborných prací, znalosti jak a kde publikovat, jak správně prezentovat dosažené výsledky, nástroje pro hodnocení vědy apod. Jde o kompetence, které by absolventi oboru ISK měli skvěle ovládat a měli by je dokázat předávat i ostatním. Některé akademické knihovny toto již využívají zejména při výuce svých studentů, zvláště pak doktorských. Nezřídka mají vlastní portály na podporu vědy (např. portál Podpora vědy na ČVUT v Praze).

Milan Špála Eva Lesenková
Vlevo: docent Milan Špála; vpravo: moderátorka sekce Eva Lesenková

Chybí české případové studie

Další přednášející Radka Římanová se věnovala vymezení role knihoven v 21. století. Vycházela přitom ze svých zkušeností při psaní dizertace na stejné téma. Autorka připomněla, že poznatky z informační vědy se často nejprve aplikují a ověřují v knihovnách. Knihovny by se tak měly stát místem pro výzkumy. Změny v knihovnách se sice dějí: zavádějí se nové služby (např. biblioboxy, e-knihy), ale knihovny nevyhodnocují pravidelně, jak se mění, případně ne tak často, jak by bylo potřeba. V Česku téměř chybí případové studie. V závěru přednášky byly zmíněny tři skupiny služeb, které se dle autorčiny analýzy jeví jako perspektivní:

  • služby nad informačními zdroji a systémy znalostí – stále dominantní služby, transformace do virtuálního prostředí, digitalizace, zapojení knihoven do publikačního procesu
  • komunitní služby – princip skupinového poskytování služeb, prostory knihovny/studoven
  • podpora celoživotního vzdělávání – práce se systémy a službami, důraz na kritické myšlení

Téma je velmi dobře zpracováno také v příspěvku ve sborníku.

Radka Římanová Radka Římanová
Radka Římanová (vlevo během svého příspěvku; vpravo mezi posluchači)

Na budoucnost českých knihovnických odborných periodik se zaměřila Renáta Salátová z Národní knihovny ČR, která v přednášce zúročila své zkušenosti výkonné redaktorky v časopisu KNIHOVNA – knihovnická revue. Přes historii českých knihovnických odborných periodik jsme se dostali až k jejich současnosti a budoucnosti. V ČR je dnes 23 knihovnických periodik a je otázkou, zda přežijí v takovém počtu a zda jich není příliš mnoho. Těžko se například hledají kvalitní autoři. Na druhou stranu je patrná velká rozmanitost v tématech a formách časopisů.

Renáta Salátová vidí velký problém v malé schopnosti autorů publikovat na odborné úrovni. Špatná je podle ní práce se zdroji, objevují se případy plagiátorství a nesprávného citování. Problémem je také stylistika a časté pravopisné chyby. Řešením může být větší důraz na podporu publikování (např. výuka psaní, práce se zdroji apod.). V následné diskuzi pak Radka Římanová zmínila nutnost publikovat v angličtině do renomovaných zahraničních časopisů, protože jen tak se naše problémy a řešení dostanou „do světa“.

Renáta Salátová Návštěvníci konference
Vlevo: Renáta Salátová; vpravo: návštěvníci konference v posluchárně D

Jak se lze bránit zániku knihovny

Druhý den jsem se rozhodl pokračovat v posluchárně D. V první přednášce se Jiří Drozda podělil se svými zkušenostmi s implementací open source softwaru Invenio v Knihovně Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK). Knihovně před časem hrozil zánik, proto se rozhodla přeměnit v moderního poskytovatele informačních služeb, přičemž se zaměřuje na rozsah, kvalitu a dostupnost informací. Důležitým krokem byla integrace všech informačních zdrojů do systému Invenio, na kterém se podílela také Národní technická knihovna (NTK) v Praze. Velmi mě zaujalo použití QR kódů pro zjišťování dalších informací o knize. Knihovna Na Křižovatce, jejímž jsem garantem, se chce v zimním semestru pokusit o vybudování databáze informací o své beletrii a tyto informace zpřístupňovat právě pomocí QR kódů umístěných na knihách, proto pro mě bylo nasazení QR kódů v Knihovně VÚGTK inspirací. Pokud by někdo jiný řešil něco podobného, rádi s ním navážeme spolupráci.

Velká očekávání jsem měl u přednášky Lenky Němečkové z Českého vysokého učení technického (ČVUT), která v ní uplatnila své zkušenosti s implementací a správou identifikátoru DOI na ČVUT a elektronickým publikováním. Zaujala mě zejména služba CrossRef Cited-by Linking, která umožňuje zjistit citovanost dokumentů v elektronickém prostředí. Určitě by bylo zajímavé, kdyby se tato služba uplatnila také v tuzemských odborných časopisech.

Michal Černý mluvil o informačních systémech ve vzdělávání a o využití dat z těchto systémů pro zlepšování kvality výuky. Podle Michala je důležitá pravidelná evaluace získaných znalostí, díky čemuž lze zjistit, co se ve výuce (ne)povedlo a také je možné získat zpětnou vazbu na styl výuky lektora. Data lze získávat přes Learning management system (LMS – výukový systém) , skenováním testů, propojením s účty uživatelů v knihovnách nebo se sociálními sítěmi. V této souvislosti mě napadají etické otázky, možné zneužití dat, problém ochrany soukromí, zkreslení a chybná interpretace dat a jejich případné úniky, které je nutné vyřešit. V přednášce byly dále vysvětleny pojmy diferencované, personalizované a adaptivní učení. Více se o těchto pojmech lze dočíst v autorově rozsáhlém příspěvku ve sborníku, personalizovanému učení se také věnuje rozhovor na Rádiu Libra.

Jiří Drozda Lenka Němečková Michal Černý
Zleva: Jiří Drozda, Lenka Němečková, Michal Černý (zdroj: Rádio Libra)

Mapa fondu jako nedocenitelný pomocník

Těšil jsem se i na příspěvek Lukáše Budínského z Univerzity T. Bati ve Zlíně, který měl představit dvě mobilní aplikace zaměřené na čtenáře – Mapa fondu a mKatalog UTB. Pro aplikaci Mapa fondu, která usnadňuje orientaci v knihovním fondu, byla využita služba Stackmap.com, jejíž implementace trvala osm měsíců.

mKatalog UTB byl vytvořen na zakázku externí firmou za dva měsíce. I když byla implementace delší, než knihovna očekávala, jsou s ní spokojeni jak knihovníci, tak uživatelé. Osobně nerozumím jediné věci: Proč nebyla aplikace mKatalog nominována na Cenu Inforum? Byla by totiž jasným favoritem.

V posterové sekci mě nejvíce zaujal příspěvek Kamila Matuly, který v něm představil svůj začínající výzkum zaměřený na problematiku mobilního přístupu k e-zdrojům. Zkušenosti s testováním služeb knihoven prostřednictvím zpětné vazby prezentoval za tým ODEZVA Michal Klajban. Tento nekomerční projekt vznikl na KISK FF MU. V současnosti pomáhá knihovnám se sběrem zpětné vazby a pořádá konzultace a workshopy na uvedené téma. K dispozici je také rozhovor na Rádiu Libra.

Lukáš Budínský Michal Klajban Kamil Matula
Zleva: Lukáš Budínský, Michal Klajban a Kamil Matula u svého posteru

Závěr

Zajímavých příspěvků na konferenci bylo samozřejmě ještě více. Peter Gilliver z Oxford University Press například hovořil o minulosti, současnosti a budoucnosti Oxford English Dictionary. Petra Šťastná z Národní knihovny České republiky představila projekt NapNak s videonávody pro uživatele pro práci ve vybraných databázích. Jedna celá sekce byla věnovaná i elektronickým informačním zdrojům a elektronickým knihám a hovořilo se zde o nových obchodních modelech pro e-knihy, o způsobech akvizice e-knih či o současné situaci na trhu s českými e-knihami. A na závěr prvního dne konference nechyběl ani tradiční Infomejdan.

Peter Gilliver Peter Gilliver Vencovského aula Jiří Pavlík Zahájení Infomejdanu
Zleva: Peter Gilliver, Vencovského aula, Petra Šťastná, Jiří Pavlík a zahájení Infomejdanu

Jak jsem napsal již v úvodu, zkrácení konference pomohlo ke zvýšení kvality; nicméně stále vidím prostor k dalšímu zlepšování. Rozhodně by bylo na místě zamyslet se nad podobou komerčních prezentací, která je v mnoha případech jen přehlídkou nových služeb a přidaných časopisů do databází. Daleko zajímavější by byly praktické ukázky využití jednotlivých produktů a služeb. Obdobně bych uvítal ještě více zkušeností kolegů a příkladů dobré praxe z jiných knihoven. Snad se takové praktické inspirace dočkáme již v dalším ročníku konference, která by měla proběhnout opět v květnu příštího roku.

Posterová sekce Občerstvení Infomejdan Infomejdan Infomejdan
Zleva: Posterová sekce, občerstvení na konferenci a úterní Infomejdan

Poznámka: Autorem fotografií je Jiří Topol (zdroj: Fotoforum 2014).
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KRČÁL, Martin. Inforum 2014. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 8 [cit. 2020-11-24]. urn:nbn:cz:ik-14259. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14259

automaticky generované reklamy