CASLIN - Souborný katalog ČR na konferenci v Tallinnu

Úvod

První část shrnujícího článku o CASLIN - Souborném katalogu ČR, který byl přednesen na mezinárodní konferenci o souborných katalozích v Tallinnu v říjnu 2002, je možné si přečíst v prosincovém čísle Ikara.

1. ALEPH + CUBUS (2002?- )

V dubnu 2002, ačkoliv nebyl formulován žádný důvod, který by hovořil o systému CUBUS jako o nekvalitní aplikaci, se vedení NK ČR rozhodlo provozovat souborný katalog opět pod systémem ALEPH s tím, že některé moduly (import dat s kontrolou na duplicity a on-line aktualizace záznamů seriálů) budou i nadále provozovány v systému CUBUS, jinak by musely být tyto služby zastaveny. O této skutečnosti byli informování členové Pracovní skupiny pro souborný katalog na svém jednání dne 14. 5. 2002 [17].

Pro toto rozhodnutí byly uvedeny následující základní důvody:

  • CUBUS nemá implementován protokol Z39.50;
  • CUBUS nemá kontrolu na soubor autorit;
  • pro NK ČR je neúnosné provozovat dva systémy (ALEPH a CUBUS);
  • CUBUS je produkován malou softwarovou firmou.

K prvním dvěma bodům lze jen stručně uvést, že obojí mělo být realizováno do konce roku 2002 (podrobněji viz kapitoly 2 a 3) a byly v tomto smyslu formulovány i projekty podané na Ministerstvo kultury ČR, které finanční prostředky poskytlo. Třetí důvod přestal být uváděn poté, kdy po diskusi v Expertní radě vyšlo najevo, že CUBUS nelze zcela opustit. Ke čtvrtému důvodu uvedeme malé zamyšlení. Je pochopitelné, že každá menší firma vzbuzuje obavy z nestabilnosti, ale podívejme se na daný problém jinak:
V období, kdy byl souborný katalog provozován v systému ALEPH, nepodařilo se u firmy ExLibris, tj. velké a jistě stabilní firmy, dosáhnout ani jednoho požadovaného vylepšení pro souborný katalog. Důvod je pochopitelný: světová softwarová firma, která má kromě jiných i několik velkých instalací v USA, nemůže řešit ojedinělý požadavek malého zákazníka v srdci Evropy. Nabízí se tedy otázka, co je pro souborný katalog v České republice lepší: patřit mezi nedůležité zákazníky ve velké softwarové firmě, nebo být ten nejdůležitější zákazník malé, ale stabilní softwarové firmy?

Jak bude souborný katalog fungovat v systému ALEPH-CUBUS:

Přechod na systém ALEPH bude probíhat ve dvou fázích:
V první fázi (předpoklad do ledna 2003) systém CUBUS přes den bude zpracovávat dávkové importy záznamů od všech účastníků. V nočních hodinách vyexportuje nové či aktualizované záznamy ve formátu RUX. (RUX je interní formát modulu pro přenos dat do ALEPHu, vychází ze struktury řádkového UNIMARCu v kódování UTF-8 + RecID.) Soubor naimportuje do báze ALEPH, kde se záznamy podle systémového čísla zaktualizují. V systému ALEPH budou moci účastníci vyhledávat a exportovat záznamy.

V druhé fázi přechodu do systému ALEPH, po nainstalování protokolu Z39.50 s funkcí update do systému ALEPH, budou moci pouze ty knihovny, které budou mít také implementován protokol Z39.50 s update funkcí, on-line katalogizovat záznamy monografií a speciálních dokumentů v souborném katalogu. Každý den v 19:00 hodin systém ALEPH uzavře bázi souborného katalogu (absolutně, tj. nejen pro editaci, ale také pro čtení) a vyexportuje nové či editované záznamy. Tento soubor se běžnou cestou naimportuje do systému CUBUS, tím obě databáze budou obsahovat totožné záznamy. Poté CUBUS spustí dávkové importy záznamů, které přišly během dne. Kolem 4:00 hodin se vyexportují nově naimportované záznamy ve formátu RUX a podle systémového čísla se zaktualizují v databázi ALEPH.

Záznamy seriálů jsou a nadále budou aktualizovány on-line v systému CUBUS průběžně bez nutnosti uzavírat bázi pro uživatele [7].

Správce souborného katalogu nebyl přizván na žádné z jednání top managementu NK ČR, které rozhodovalo o změně platformy souborného katalogu, a proto využil alespoň prezentace souborného katalogu na poradě vedení, aby top management Národní knihovny ČR informoval o problémech, které mohou nastat při provozu souborného katalogu v systému ALEPH v kombinaci se systémem CUBUS.

Pro správce souborného katalogu v rámci funkčního propojení dvou systémů nastanou následující problémy [14]:

  • zvýší se nároky na programátorské kapacity v Národní knihovně ČR;
  • zvýší se nároky na počet licencí systému ALEPH (CUBUS má neomezený počet přístupů;
  • zvýší se nároky na HW vybavení systému ALEPH bez ohledu na plánované upgrade systému;
  • správa dat (především importy) bude nadále zajištěna v rámci systému CUBUS;
  • zpracování seriálů účastníků s různými knihovnickými systémy je v systému ALEPH velmi problémové, z toho důvodu bude zpracování seriálů včetně online aktualizace ponecháno v systému CUBUS;
  • bude i nadále nezbytný rozvoj a údržba systému CUBUS;
  • problémy lokálního knihovního systému se mohou odrazit ve fungování národního souborného katalogu a naopak.

Uživatel nezíská žádnou novou funkci v souborném katalogu, naopak uživatelé v mnoha směrech změnu pocítí jako změnu k horšímu (funkcionalita, služby, přístup, otevřenost):

  • sníží se funkcionalita souborného katalogu (seriály, MVS, adresář);
  • omezí se v současné době licenčně i časově neomezený přístup do souborného katalogu;
  • ztratí se výhoda napojení souborného katalogu do Jednotné informační brány (dále jen JIB) přes HTTP a XML (napojení na JIB nezatěžuje licenčně využití protokolu Z39.50 v rámci JIB);
  • importy dat ze systému CUBUS do systému ALEPH budou muset probíhat v nočních hodinách, kdy lze báze NK ČR uzavřít pro uživatele, přitom statistiky ukazují, že do souborného katalogu vstupují uživatelé i v nočních hodinách (např. z opačné strany zeměkoule nebo kvůli volnější síti). V systému CUBUS probíhají importy na pozadí, není tedy nutné bázi uzavírat;
  • v systému ALEPH bude uživatelům k dispozici pouze neaktuální kopie souborného katalogu, což je nestandardní, ale především kontraproduktivní řešení, ke kterému by měly existovat velmi vážné objektivní důvody.

Důvody, které na konci roku 1997 vedly NK ČR k rozhodnutí vyvíjet pro potřeby souborného katalogu vlastní systém, přetrvávají. Systém ALEPH ani v kombinaci se systémem CUBUS nemá nástroje na kvalitní provoz heterogenního reálného souborného katalogu. ALEPH je kvalitní systém určený pro správu a provoz knihovny, nikoliv reálného heterogenního souborného katalogu.
Souborný katalog provozovaný v systému ALEPH bude opět vycházet pouze z možností, které systém ALEPH nabízí, a i když jsou větší než v roce 1997, nebude moci operativně reflektovat na požadavky a potřeby svých uživatelů, tak jak to umožňuje systém CUBUS.

2. Vazba autoritních a bibliografických záznamů v souborném katalogu

Oddělení národních autorit v NK ČR plní dvě základní funkce:
1. správu lokálních autorit NK ČR;
2. budování báze národních autorit pro potřeby všech knihoven ČR.

V prosinci 2000 se v NK ČR konalo jednání zástupců českých knihoven a producentů knihovnických systémů na českém trhu na téma: Kooperativní budování národních autorit. Z tohoto jednání vzešlo jednoznačné doporučení: budovat soubory národních autorit v systému souborného katalogu, tj. v systému CUBUS. Správce souborného katalogu na toto doporučení reagoval formulováním základní koncepce kooperativní tvorby národních autorit, kterou do konce roku 2000 vystavil na stránkách CASLIN [8].
Správce souborného katalogu zároveň předložil vedení NK ČR návrh na organizační změnu [20], jejíž součástí by byl přesun činnosti související s budováním národních autorit do kompetence správy souborného katalogu. Tento návrh byl bez předchozí diskuse zamítnut.

V lednu 2001 vedení NK ČR oznámilo, že soubory autorit byly, jsou a budou budovány v systému ALEPH [3]. Tím byla předem zamítnuta možnost budování jednotného systému (CUBUS) pro bibliografické i autoritní záznamy v souborném katalogu. Hledala se tedy řešení jiná. Zpočátku byla analyzována možnost propojení bibliografických záznamů souborného katalogu ze systému CUBUS na autoritní bázi ALEPH. Ukázalo se však, že ani ALEPH 500 nedovoluje zásahy do záznamů jinými, než vlastními prostředky (modifikace je nutno provádět mimo bázi ALEPH stejně jako u systému ALEPH 300), tudíž nebylo možné realizovat on-line propojení bibliografických záznamů souborného katalogu v systému CUBUS s autoritními záznamy v systému ALEPH. Správce souborného katalogu navrhl a podrobně popsal řešení, které spočívalo v definování kopie báze autorit v systému CUBUS. Kopie báze by byla každou noc aktualizována, aby byla identická s bází v ALEPHu [9]. Tím by bylo možné zajistit propojení bibliografických záznamů souborného katalogu s autoritními záznamy přímo v systému CUBUS a dát je k dispozici všem účastníkům souborného katalogu bez ohledu na to, jaký systém používají. Správce souborného katalogu usiloval o rozšíření systému CUBUS o funkce pro sběr a uchování autoritních záznamů s úzkou vazbou na existenci funkce pro práci s bibliografickými záznamy, a to z toho důvodu, že považoval za systémové spravovat data uložená na jednom místě v jednom systému. Uložení a tím i propojení bibliografických záznamů a autoritních záznamů ve společné databázi vede k celkovému snížení složitosti systému. Není totiž potřeba analyticky a následně implementačně ošetřovat duplicity a nekonzistence, ke kterým dochází při přenosu (sehrávání) dat mezi různými systémy. Navíc zvýšení složitosti zvyšuje také pravděpodobnost chyb a tím vede k vynakládání dalších prostředků. Uložení autoritních a bibliografických záznamů v jedné databázi by mělo největší pozitivní efekt z hlediska snižování procesních nákladů, bylo by možné využít již dokončené aplikace pro správu bibliografických záznamů, zároveň by bylo možné bibliografické a autoritní záznamy propojit z obou stran, což by mimo jiné umožnilo zobrazení všech odpovídajících bibliografických záznamů k vybrané autoritě.

3. Souborný katalog a protokol Z39.50

Ještě v roce 2000 bylo v České republice jen velmi málo knihoven, které měly implementován skutečně funkční protokol Z39.50 [13] (v podstatě to byly pouze knihovny ALEPH, tj.cca čtyři knihovny), to byl základní důvod, proč neměla implementace tohoto protokolu při vývoji systému CUBUS velkou prioritu. Zároveň si správce souborného katalogu uvědomoval, že vzhledem k otevřenosti systému CUBUS zavedení protokolu Z39.50 nepřináší žádnou novou funkcionalitu oproti stávajícímu stavu a ani nenapomáhá zapojení dalších účastníků do procesu budování souborného katalogu. Tlak vedení NK ČR na implementaci protokolu Z39.50 v té době nepramenil ze skutečných potřeb účastníků souborného katalogu. V letech 2001/2002 správce souborného katalogu plánoval implementaci hotového produktu jiné softwarové firmy, nikoliv vlastní vývoj protokolu Z39.50. Nezbytnou podmínkou k úspěšné implementaci protokolu jiné firmy byl popis stávajícího systému CUBUS, a proto byl za tímto účelem pracovníky oddělení souborných katalogů vytvořen dokument "Funkční model CASLIN - Souborného katalogu ČR" [9], který je k dispozici ve studovně knihovnické literatury NK ČR. Obsahově funkční model komplexně postihuje daný stav a nejbližší rozvoj systému CUBUS, avšak vzhledem k tomu, že v něm nejsou explicitně odděleny procesní a datový model systému a diagramy datových toků, nepoužívají standardní zobrazovací nástroje (správce souborného katalogu je neměl k dispozici), nebyl funkční model pro uvažovanou firmu nabízející Z39.50 dostačující. Logickým vyústěním této situace bylo zadání tvorby datového a procesního modelu systému CUBUS profesionální analytické firmě. Tato firma provedla analýzu stávajícího stavu systému CUBUS, včetně výhledu do budoucna především v souvislosti s propojením báze autorit a s implementací protokolu Z39.50. Zároveň provedla s využitím světových standardizovaných nástrojů dokumentaci systému CUBUS, včetně racionálního zaznamenávání změn. Tento nástroj má správce souborného katalogu i nadále k dispozici.

4. Souborný katalog v Jednotné informační bráně

Na MetaLib (tj. software firmy ExLibris používaný pro JIB) mohou být napojeny zdroje prostřednictvím proprietárního protokolu systému ALEPH, prostřednictvím protokolu Z39.50 nebo HTTP protokolu. Firma ExLibris téměř bez úprav napojí Z39.50ALEPH, určité úpravy jsou nezbytné při napojení zdroje podporující Z39.50, ale jiného systému než ALEPH. Napojení přes HTTP protokol je náročnější, proto jej firma ExLibris celkem ochotně realizuje pouze pro světově žádané informační zdroje. Napojení lokálních zdrojů zpřístupněných pouze přes HTTP protokol je finančně dosti náročné, protože vyžaduje ze strany ExLibris více programátorské práce [11]. Souborný katalog patří právě mezi posledně jmenované typy zdrojů a firmě ExLibris patří dík, že jej připojila bez zvláštních finančních nároků. České knihovny ocení přítomnost národního informačního zdroje v JIB a JIB tak získala logo CASLIN, které je známé nejen v České a Slovenské republice, ale i jinde v zahraničí. Souborný katalog jako jeden z významných informačních zdrojů byl napojen na JIB pomocí vlastního interního modulu, který zajišťuje konverzi dotazu a poté jeho výsledku mezi oběma systémy [15].

Dotaz, který zadá uživatel JIB, je poslán do souborného katalogu přes HTTP protokol (podrobněji http://www.caslin.cz:7777/caslin/ENG/parameters.html) v kódování UTF-8 a ve tvaru: http://adresa serveru?přístupový soubor=hodnota&přístupový soubor=hodnota. Výstupem jsou nalezené záznamy předávané směrem k JIB ve formátu XML. Rozsah záznamu je kompromisem mezi zobrazovanými údaji v MetaLibu a specifiky souborného katalogu, tj. záznam obsahuje základní identifikační údaje o dokumentu plus název knihovny, která dokument vlastní, a u periodik také roky odběru.
Pro výstup v XML správce souborného katalogu vytvořil pouze takové DTD (DOCTYPE CaslinMeta - blíže http://www.caslin.cz:7777/caslin/ENG/dtd.html), které splňuje momentální potřebu souborného katalogu k napojení na JIB. V budoucnu nebude samozřejmě problém kdykoliv navrhované DTD rozšířit, či pozměnit podle celosvětově uznané definice typu dokumentu pro formáty v knihovnictví.
Výše popsaný způsob připojení na JIB využívající HTTP a XML je použit k připojení i jiných zdrojů, které nepracují v systému ALEPH a nemají implementován protokol Z39.50.

5. Reálné a virtuální souborné katalogy (malé zamyšlení)

Zavedením výpočetní techniky, knihovnických systémů a formátů MARC, došlo k radikálnímu zlepšení z hlediska přístupu k informacím v souborných katalozích ve srovnání s klasickými lístkovými soubornými katalogy. Zatímco úkoly a problémy spojené se správou souborného katalogu (import dat, řešení duplicit záznamů, překonání heterogenity systémů, apod.) se kupodivu nezměnily, v celkových nákladech na správu a provoz elektronických souborných katalogů došlo pravděpodobně ke změně k horšímu. Vysoké náklady na provoz reálných souborných katalogů jsou nejspíše hlavním důvodem, proč se začátkem 90. let 20. století těsně po té, co se ve světě Internetu usadil World Wide Web, začaly objevovat první informační brány (gateway). V České republice byly v polovině 90. let 20. století zprovozněny dva virtuální souborné katalogy v celostátním měřítku:

  • homogenní TinWEB jako systém pro paralelní prohledávání knihovních katalogů v systému Tinlib;
  • heterogenní ATpar (ALEPH-Tinlib paralelní dotazovací systém) byl navržen a implementován za účelem transparentního prohledávání několika zvolených knihovních katalogů ve WWW rozhraní systému ALEPH a Tinlib pomocí jednoho dotazu [1].

V knihovnické komunitě jsou samozřejmě přístupy do Z39.50 zdrojů realizovány také prostřednictvím informačních bran založených na WWW, kde rozhraní pro koncového uživatele je browser (v roce 2001 v ČR např. JIB).

Obecně lze říci, že informační bránu lze považovat za virtuální souborný katalog tehdy, pokud z pohledu koncového uživatele splňuje následující požadavky:

  • přístup je realizován přes jedno uživatelské rozhraní;
  • formulace rešeršních dotazů jsou vyjádřeny jednotnou syntaxí, používající jednu společnou sadu vyhledávacích atributů (sadu atributů);
  • záznamy jsou získány v jednom společném formátu, umožňujícím jednotné zobrazení záznamu; duplicitní záznamy se nezobrazují;
  • úplné lokační údaje a úplné informace o knihovním fondu jsou k dispozici u všech záznamů;
  • aktualizovaný status výpůjček a dostupnosti je uveden u všech exemplářů;
  • virtuální souborný katalog je propojen s několika sjednocenými výpůjčními a objednávkovými službami [6].

Informační brány jakožto virtuální souborné katalogy ocení především běžní uživatelé při potřebě získat informaci o dokumentu a jeho lokalizaci. Profesionální knihovníci při realizaci meziknihovních služeb a při sdílené katalogizaci upřednostňují reálné souborné katalogy, kde mají k dispozici v jedné databázi předtříděné a zhodnocené záznamy desítek či stovek knihoven.
Reálné souborné katalogy poskytují svým uživatelům zpětnou vazbu v podobě chybových hlášení, tj. informace o nedostatcích v dodaných záznamech. Účastnící tak mají možnost zlepšit kvalitu zpracování dokumentů ve své instituci. Reálné souborné katalogy zároveň podporují zavedení jednotných standardů.
Virtuální souborné katalogy využívají technologie, které tlumí a vyrovnávají rozdíly mezi systémy jednotlivých účastníků. Virtuální souborné katalogy neposkytují žádnou zpětnou vazbu, účastníci nemají potřebu zlepšovat kvalitu svých záznamů, nevzniká potřeba zavedení jednotných standardů.

6. Platební podmínky v souborném katalogu

Přístup i využívání souborného katalogu je zcela zdarma. Účastníci nezískávají žádné finanční částky za dodávané záznamy, recipročně mohou ze souborného katalogu exportovat záznamy, které využijí při katalogizaci nebo retrokonverzi svých fondů [12].
Správa a provoz souborného katalogu je v režii Národní knihovny ČR, souborný katalog je tedy v plném rozsahu financován státem, konkrétně Ministerstvem kultury ČR.

7. Organizace a řízení souborného katalogu

7.1 Ustanovení správce souborného katalogu v rámci Národní knihovny ČR

V souvislosti s realizací projektu CASLIN a s předpokladem, že právě oddělení CEZL se stane správcem souborného katalogu CASLIN, formulovali pracovníci CEZL podrobnou koncepci transformace souborných katalogů CEZL do souborného katalogu CASLIN [2]. Na základě této koncepce bylo k 1. 7. 1994 oddělení CEZL na krátkou (11 měsíců), avšak velmi užitečnou dobu, převedeno do Odboru zpracování fondů, kde se pracovníci CEZL detailně seznámili s nově diskutovanými standardy. Již 1. 6. 1995 bylo oddělení CEZL jako samostatný Útvar pro souborné katalogy (CEZL a CASLIN) převedeno pod přímé řízení ředitele Národní knihovny ČR. V současné době je samostatné oddělení souborných katalogů řízeno náměstkem ředitele knihovny [10].

7.2 Pracovní skupiny pro souborný katalog)

V lednu 1994 byla v rámci řešení projektu CASLI N společně se slovenskými kolegy vytvořena mezinárodní Pracovní skupina CASLIN pro souborný katalog. Výsledkem její práce byly velmi kvalitní koncepční materiály týkající se správy, architektury, budování a typologie účastníků souborného katalogu. Pro stále rostoucí aktivity kolem souborných katalogů CEZL a CASLIN přestávala tato Pracovní skupina být operativní v oblasti rozhodování. Proto byla v listopadu 1995 vytvořena pouze česká Pracovní skupina pro souborný katalog, která pracuje dodnes.

Spolupráce knihoven se souborným katalogem probíhá výhradně na smluvní bázi. Od října 1996 je mezi NK ČR a spolupracujícími knihovnami uzavírána Smlouva o spolupráci na CASLIN - Souborném katalogu ČR (text smlouvy je k dispozici na stránkách CASLIN).
Poradními orgány správce souborného katalogu tedy jsou:

  • od listopadu 1995 Pracovní skupina pro souborný katalog, jejímiž členy jsou zástupci knihoven, které do souborného katalogu zasílají své záznamy;
  • v červnu 1997 správce souborného katalogu stanovil expertní Tým technického rozvoje (Research and Development Team) souborného katalogu, jehož hlavním úkolem bylo pomoci při řešení technických problémů souborného katalogu, přičemž na konci roku 1997 diskutoval otázku vývoje vlastního systému pro souborný katalog;
  • v prosinci 2000 byla vytvořena Expertní rada pro souborný katalog, která kooptovala většinu členů Týmu technického rozvoje.

Členové Expertní rady pro souborný katalog sehráli hlavní úlohu při rozhodování o změně systému pro souborný katalog. Celá práce Expertní rady byla k neprospěchu věci poznamenána různými střety zájmů (členem rady je například i vendor systému ALEPH v České republice). Přes toto nevyvážené rozložení názorů a zájmů proběhlo první hlasování ve prospěch systému CUBUS [6] a druhé skončilo v poměru 6:6 [5], přičemž tuto paritu lze zpochybnit s ohledem k jistým nesrovnalostem, k nimž došlo během hlasování. Správce souborného katalogu se jednání účastnil pouze jako zapisovatel bez hlasovacího práva.
Z výsledku tohoto hlasování vycházelo vedení Národní knihovny ČR při svém rozhodování o změně platformy souborného katalogu. Správce souborného katalogu vyjádřil nesouhlas s tímto rozhodnutím, jeho názor byl však vedením NK ČR označen pouze jako osobní, nikoliv profesní.

7.3 Konsorcium CASLIN

Spolupráce při vytváření souborného katalogu CASLIN byla legislativně zaštítěna Smlouvou o spolupráci na souborném katalogu CASLIN. V průběhu roku 2000 vyvíjel správce souborného katalogu velmi konkrétní snahy o vytvoření konsorcia CASLIN (byl formulován návrh stanov Asociace CASLIN a doplněna smlouva o spolupráci). První konkrétní aktivitou Asociace CASLIN měl být souborný katalog a další měly následovaly (např. mikrografie).

Situace ve Slovenské republice však nebyla v té době taková, aby bylo reálné založit skutečně funkční mezinárodní konsorcium CASLIN na bázi spolupráce souborných katalogů. Proto se zásadním problémem ukázal již vlastní název konsorcia, které by mělo mezi svými členy pouze české účastníky souborného katalogu - písmeno "S" (tj. Slovak) v akronymu CASLIN se tedy jevilo jako zavádějící. Akronym CASLIN však již na české knihovnické scéně natolik zdomácněl, měl svou váhu, že nebylo vhodné jej opouštět. Za toho to stavu, v rámci kuloárové diskuse, přišli sami účastníci souborného katalogu s pokusem nově naplnit akronym CASLIN - Česká asociace pro služby v knihovnické informační síti (Czech Association for Services in Library Information Network).

Vývoj na slovenské straně se v průběhu doby poněkud vzdálil české části CASLIN, a to jak z hlediska jeho rychlosti, tak i jeho pojetí. (Katalogizační funkce souborného katalogu byla z koncepčních materiálů vyjmuta a kooperativní katalogizace je zde vnímána jako jedna ze základních zásad budování souborného katalogu, přičemž samotný proces tvorby katalogizačního záznamu je základním prostředkem jeho existence [16].) I když slovenská část souborného katalogu CASLIN sledovala poněkud jinou koncepční linii než český národní souborný katalog, směr nastavený v rámci společného projektu CASLIN se podařilo udržet. Stále existující reálný předpoklad, že se konsorcium CASLIN v kratším či delším časovém horizontu rozšíří i na mezinárodní konsorcium CASLIN, vrátí se k původnímu naplnění akronymu a vytvoří konsorcium s názvem Česká a slovenská knihovnická informační síť, způsobil, že další iniciativy týkající se založení konsorcia byly odloženy. Zástupce Mellonovy nadace současně vyjádřil zcela jasně přání, aby CASLIN zůstal v původním naplnění, i kdyby jeho skutečným obsahem byly pouze semináře CASLIN.

O otázce založení konsorcia CASLIN na principu souborného katalogu se již později nehovořilo, protože od roku 2001 je Národní knihovna ČR v rámci nového knihovnického zákona povinna budovat souborný katalog ze zákona.

Závěr

Neexistují žádné signály, že by se ve světě přestaly používat reálné souborné katalogy. Dokonce ani v těch zemích, jejichž informační technologie jsou na vysokém stupni vývoje a budování virtuálních souborných katalogů je pro ně relativně snadnou záležitostí. Reálné souborné katalogy jsou jedinečným nástrojem z hlediska poskytování služeb s přidanou hodnotou, které od nich uživatelé i knihovníci očekávají. Virtuální souborné katalogy některé jejich funkce (především lokační) vhodně doplňují.
Národní knihovna ČR nepřistoupila k budování virtuálního souborného katalogu, tj. Jednotné informační brány, jako k doplňkové službě pro uživatele, ale jako k preferované formě souborného katalogu, důkazem toho je rozhodnutí zastavit vývoj systému CUBUS jako systému reálného souborného katalogu. Tím de facto omezila schopnost souborného katalogu rovnocenně sloužit všem uživatelům a především knihovnám s různými knihovnickými systémy.

Použitá literatura:
1. BARTOŠEK, Miroslav. ATpar: heterogenní virtuální www-katalog Aleph-Tinlib. Souborné katalogy : organizace a služby, Zadov (Česká republika), 30. května - 3. června 1999. Praha : Národní knihovna ČR, 2000. S. 47-53. ISBN 80-7050-354-8. Dostupný též na WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin99/s2.htm>.

2. DVOŘÁKOVÁ, Helena; KRČMAŘOVÁ, Gabriela; VÍTOVÁ, Lydia. Koncepce transformace CEZL v souvislosti se soubornými katalogy CASLIN. Interní materiál. Praha : Národní knihovna ČR, 21. 3. 1994.

3. Expertní rada pro Souborný katalog ČR : zápis 1. jednání dne 24. 1. 2001 [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2.2. 2001. [cit. 2002-07-20] Dostupný z WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin/experti1.html>.

4. Expertní rada pro Souborný katalog ČR : zápis 2. jednání dne 27. 2. 2002 [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 11. 3. 2002. [cit. 2002-07-20]. Dostupný z WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin/exp0202.html>.

5. Expertní rada pro Souborný katalog ČR : zápis 3. jednání dne 20. 3. 2002 [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 26. 3. 2002. [cit. 2002-07-20]. Dostupný z WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin/exp2003.html>.

6. HUSBY, Ole. Reálné a virtuálné souborné katalogy. Souborné katalogy : organizace a služby, Zadov (Česká republika), 30. května - 3. června 1999. Praha : Národní knihovna ČR, 2000. S. 17-24. ISBN 80-7050-354-8. Dostupný též na WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin99/c2.html>.

7. HAJNÁ, Kateřina [et al.]. Zadání pro vývoj aplikací v systému ORACLE : tištěné seriály [online]. Praha : Národní knihovna ČR. [cit. 2002-07-17]. Dostupný z WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin/caslin-ser.html>.

8. HAJNÁ, Kateřina; SVOBODOVÁ, Eva. Budování báze autorit v prostředí CASLIN - Souborného katalogu ČR (SK ČR) [online]. Praha : Národní knihovna ČR. [cit. 2002-07-17]. Dostupný z WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin/autor-zad.html>.

9. HAJNÁ, Kateřina; SVOBODOVÁ, Eva. CASLIN - Souborný katalog ČR : funkční model. Praha : Národní knihovna ČR, únor 2001. 36 s.

10. KRČMAŘOVÁ, Gabriela. 35 let historie CEZL a současnost v rámci CASLIN. IT lib : informačné technológie a knižnice [online]. 2000, č. 4 [cit. 2002-07-17]. ISSN 1336-0779. Dostupný z WWW <http://www.cvtisr.sk/itlib/bc2000_4/krcmarova.htm>.

11. KRČMAŘOVÁ, Gabriela. CASLIN - Souborný katalog ČR : materiál na poradu vedení dne 21.11.2001. Interní materiál. Praha : Národní knihovna ČR, 19. 11. 2001. 3 s.

12. KRČMAŘOVÁ, Gabriela. Rozvaha a návrh financování CASLIN - Souborného katalogu ČR. Interní materiál. Praha : Národní knihovna ČR, srpen 1998. 6 s.

13. KRČMAŘOVÁ, Gabriela. Z39.50 - protokol z minulého století. IT lib : informačné technológie a knižnice [online]. 2001, č. 4 [cit. 2002-07-17]. ISSN 1335-793X. Dostupný z WWW <http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib014/z3950.html>.

14. KRČMAŘOVÁ, Gabriela; SVOBODOVÁ, Eva. Prezentace CASLIN - Souborného katalogu ČR na PV dne 5. 4. 2002. Praha : Národní knihovna ČR, 2002. 3 s. Interní materiál.

15. KRČMAŘOVÁ, Gabriela; TRTÍKOVÁ, Ilona. Funkcionalita CASLIN - Souborného katalogu ČR jako centralizovaného zdroje pro informační profesionály a katalogizátory [online]. INFORUM 2002 : 8. konference o profesionálních informačních zdrojích, 21. - 23. května 2002, Nová aula Vysoké školy ekonomické, Praha. [cit. 2002-07-19]. Dostupný z WWW <http://www.inforum.cz/inforum2002/prednaska15.htm>.

16. SLÍŽOVÁ, Daniela. Súborný katalóg slovenských knižníc. Souborné katalogy : organizace a služby, Zadov (Česká republika), 30. května - 3. června 1999. Praha : Národní knihovna ČR, 2000. S. 81-86. ISBN 80-7050-354-8. Dostupný též na WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin99/s13.htm>.

17. Zápis z jednání Skupiny pro souborný katalog. Praha : Národní knihovna ČR, 14. 5. 2002. Dostupný též na WWW <http://www.caslin.cz:7777/caslin/skup0502.html>.
WWW odkazy:
1. http://jib-info.cuni.cz/dokumenty/dokumenty_tech.html - specifikace HTTP rozhraní pro připojení k Metalibu JIB

2. http://dior.ics.muni.cz/hales/atpar - ATpar (ALEPH-Tinlib paralelní dotazovací systém)

3. http://sd.ruk.cuni.cz/tinweb/sd/k6 - TinWEB

Krčmařová, Gabriela; Trtíková, Ilona. CASLIN - Souborný katalog ČR na konferenci v Tallinnu. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 1 [cit. 24.04.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1268>. urn:nbn:cz:ik‐001268. ISSN 1212-5075.
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Jednostranny a neaktualni pohled

Ve srovnání s první (prosincovou) částí mi toto pokračování připadá velmi jednostranné a také neaktuální. Už v prosincové části mě zarazilo, že nejsou rozlišeny tak rozdílné verze Alephu, jako jsou Aleph 300 a Aleph 500 – pro čtenáře, podrobně neseznámeného s problematikou, může být zavádějící, že vlastnosti staré verze (Aleph 300) jsou na konci roku 2002 prezentovány v přítomném čase a bez uvedení, o kterou verzi Alephu se jedná. V kapitole 7.3 uvedené pozitivní hodnocení systému Cubus nezávislou firmou pak značně kontrastuje s dlouhými obdobími, kdy byl tento systém zcela mimo provoz. Velmi mě ale potěšila výzva autorky k uvolnění systému Cubus jako volně šiřitelného softwaru - je jen škoda, že k ní dochází až na sklonku života tohoto systému.

Ve druhé (lednové) části článku se již sporných tvrzení objevuje více - já sám bych chtěl polemizovat se závěrem páté kapitoly:

"Reálné souborné katalogy poskytují svým uživatelům zpětnou vazbu v podobě chybových hlášení, tj. informace o nedostatcích v dodaných záznamech. Účastnící tak mají možnost zlepšit kvalitu zpracování dokumentů ve své instituci. Reálné souborné katalogy zároveň podporují zavedení jednotných standardů.
Virtuální souborné katalogy využívají technologie, které tlumí a vyrovnávají rozdíly mezi systémy jednotlivých účastníků. Virtuální souborné katalogy neposkytují žádnou zpětnou vazbu, účastníci nemají potřebu zlepšovat kvalitu svých záznamů, nevzniká potřeba zavedení jednotných standardů."

Podle mého názoru je zpětná vazba generovaná dávkovým dodáváním dat do reálného souborného katalogu podstatně slabší než ta, kterou s sebou nese využívání záznamů stažených prostřednictvím virtuálního souborného katalogu. Na druhou stranu uznávám, že sdílená katalogizace v jediné společné bázi přinese s sebou impuls ještě silnější.

I mnohá z dalších v článku uvedených tvrzení volají po vyjádření druhé strany, ať už je touto druhou stranou vedení NK, distributor Alephu, nebo řešitelské týmy projektů v článku zmíněných (SK, JIB, autority). Díky tomu, že jde víceméně o překlad článku ze srpna loňského roku, neodráží tento článek navíc nic z toho, co se událo v druhé polovině roku a nereflektuje ani informace, které zazněly na konferenci v Tallinu. To se týká například zahraničních zkušeností s ekonomickou neudržitelností vlastního vývoje systému pro souborný katalog, nebo naopak zkušeností s provozem souborných katalogů v systému Aleph (Kalifornie, Jižní Afrika, nově i Slovensko). Závěr článku přitom tyto i mnohé další informace pomíjí a navíc naznačuje, že rozhodnutím ukončit provoz SK v systému Cubus ukončila NK i budování souborného katalogu jako takového (což samozřejmě není pravda) a/nebo že toto rozhodnutí znamená faktické uzavření spolupráce na budování SK uživatelům jiných knihovních systémů než je Aleph (proti tomuto tvrzení mluví mimo jiné již dva roky fungující systém tvorby a sdílení národních autorit).

Věřím, že se v letošním roce podaří týmu okolo SK dokázat, že rozhodnutí provozovat souborný katalog pod Alephem bylo správné.


automaticky generované reklamy