Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Budování digitální budoucnosti na Cornellu

Čas nutný k přečtení
28 minut
Již přečteno

Budování digitální budoucnosti na Cornellu

0 comments

Úvod

Knihovna Cornellovy university (CUL) patří k samotné špičce akademicko-výzkumných knihoven ve Spojených státech. To, co však knihovnu Cornellovy university zařazuje mezi přední a modelové instituce svého druhu ve světovém měřítku [1], jsou její výsledky na poli výzkumu a vývoje digitálních knihoven, resp. extenzívního a pokročilého používání soudobých síťových a digitálních technologií, modelů a zdrojů v knihovnické praxi. Nutno říci, že tato prestižní role Cornellově univerzitní knihovně nebyla nikym svěřena či udělena, nybrž že ji sama uchopila. Zatímco většina podobných institucí ve světě a v Americe vyčkávala a diskutovala, jak to asi dopadne s divokou expanzí internetových technologií v přesvědčení, že je vzápětí budou moci snadno ochočit a zapřáhnout do osvědčených modelů shromažďování, řízení, uchování a poskytování informačních zdrojů, skupinka Cornellových entuziastů a pionýrů (mezi nimiž jsou některá z předních světovych jmen v oboru) vybrala následující cestu:  

"Z debaty na téma `co je digitální knihovna` vznikly dva tábory, konzervativní a liberální. Místo abychom se přiřadili k některému z nich, rozhodli jsme se přistoupit k výzkumu celého spektra distribuovaných informačních prostředí a zaměřit se na vývoj flexibilní infrastruktury, kterou lze aplikovat a řídit tak, aby odpovídala na individuální informační požadavek. [2]

Hledání místa v 21. století

Existuje několik navzájem těsně propojenych důvodů, proč jsou Cornell a jeho knihovna tak prestižní institucí na poli výzkumu a vývoje a implementace digitálních knihoven. Zdůraznil bych tři z nich:

1. Cornell patří mezi finančně nejlépe zajištěné university ve Státech. Pro zajímavost, rozpočet Cornellu (kolem 24.000 tisíc studentů a 12 tisíc zaměstnanců) na tento rok byl podstatně vyšší než aktuální státní rozpočet desetimiliónové Svazové republiky Jugoslávie [3]. V souladu s tím Cornellova univerzitní knihovna i v předinternetové době patřila mezi elitní informační instituce svého druhu, a to jak po stránce sbírek a služeb, tak po stránce infrastrukturální a personální. Avšak výzkumné aktivity Cornellu na poli digitálních knihoven nejen že nezatížily univerzitní rozpočet, ale formou početných grantových prostředků mu podstatně přispěly (v období 1997-2002 CUL získala 7,2 miliónů dolarů z grantových prostředků na vývoj a implementaci digitálních knihoven). Na druhou stranu, právě to stabilní a štědré finanční zázemí bylo pro Cornellovou univerzitní knihovnu svého druhu nevýhodou, neboť si univerzita mohla bez větších potíží nadále obstarávat potřebné a drahé tradiční a komerční informační zdroje a služby k podpoře výuky a výzkumu, tj. neexistoval tak výrazný nátlak koncových uživatelů, který nutí chudší knihovny hledat alternativní východiska aby udržely krok s informační poptávkou svých uživatelů v podmínkách limitovaného rozpočtu a enormního nárůstu akvizičních nákladů.

2. Druhý důvod je poněkud psychologicko-kulturního rázu. Jedna se o pověstnou americkou kompetetivnost, tedy o jejich vášnivou zálibu v soutěžení všech možných druhů. A také ve statistikách. Takto se i prestiž universit a jejich knihoven především měří statistickými ukazateli a umístěním na příslušných žebřících (např. Cornellova univerzitní knihovna se zpravidla vyskytuje mezi prvními deseti nejlepšími universitními knihovnami ve Státech, Cornellova Hotel Management School je první, taktéž veterinářská fakulta, právnická fakulta je mezi třemi elitními fakultami, fakulta počítačových věd mezi špičkovými pěti, atd.) . I když by se tomu dalo (v Baudrillardově stylu) namítnout, že veškeré to závodnické úsilí postrádá v sobě jakoukoliv "skrytou transcedenci", že se v podstatě jedna o samoúčelný a samozrychlující mechanismus tržní hyperprodukce - skutečnost je taková, že z něj, aspoň na americkych univerzitách, pramení úctyhodné množství kreativní energie a skvělych vykonů. Když jedna ze statistik ukázala, že jsou webové vyhledávací služby nejpoužívanějším nástrojem pro vyhledávání informací, a to dokonce i na akademické půdě, i ty sebebohatší elitní univerzitní knihovny musely vysvětlit sobě a svym zřizovatelům, jak se hodlají s touto skutečností vypořádat a jak míní být schopny konkurence v nových podmínkách komunikace. Známá knihovnická výmluva, že je web jakýsi divoký západ po němž zběsile jezdí cyber-kovbojové, resp. že se seriózní informační management neobejde bez tisíciletých osvědčených knihovnických dovedností, už vážně začala ubírat na přesvědčivosti. I když Cornell patří k několik málo velmi bohatym univerzitám, které mají na to poskytovat své elitní uživatelské komunitě enormně drahé služby včetně zprostředkovávání komerčních on-line zdrojů a osobních referenčních služeb, knihovna velmi seriózně přistoupila k realizaci svého Plánu digitální budoucnosti (Cornell University Library Digital Futures Plan) jako k prioritnímu úkolu na cestě k "hledání místa v úvodních desetiletích 21. století [4]

3. Třetí důvod je metodologické povahy. Zní na první pohled jako paradox, ale při etablování Univerzitní knihovny na Cornellu jako světové špičky na poli výzkumu a vývoje digitálních knihoven byla značnou výhodou skutečnost, že na Cornellu neexistuje katedra knihovnictví. Naproti tomu, zde existuje jedna z předních amerických computer-science fakult, v jejich řadách působili či stále působí takové kapacity jakou jsou Carl Lagoze, William Arms, Herbert Van de Sompel a další. Lagoze a Arms z vlastní iniciativy a odborné záliby založili Cornell Digital Library Research Group (CDLRG) při jejich mateřské fakultě, kam vzápětí přivolali odborníky a výzkumníky z univerzitní knihovny. Tato formace vlastně vyslala vyzvu mateřské univerzitní knihovně, aby se aktivně hlásila k problematice rychle nastupujících novych modelů komunikace na Internetu.

Přístup této výzkumné skupiny k problematice digitální knihovny je, z knihovědného hlediska, zcela kacířský a radikální. Pro ilustraci: W. Arms zastává myšlenku, že se zlepšení služeb digitální knihovny nedosáhne tím, že počítače a uměla inteligence nahradí tradiční knihovnické procedury, nýbrž tak, že digitální knihovny začnu poskytovat uživatelům rovnocenné informační služby, které se budou vykonávat podstatně odlišným způsobem než je ten tradiční knihovnický [5]. Na námitku knihovníků a knihovědců, že v otázkách spolehlivosti, přesností a konzistence vyhledávání odborných informací se žádný webový vyhledávač stále nemůže přirovnat ke knihovnickým katalogům a že žádný algoritmus asi nikdy nenahradí katalogizační pravidla a jejich expertní aplikaci, Arms lakonicky poznamenává: "Katalogy a katalogizační pravidla jsou prostředky k dosažení kýženého cíle, nikoli cílem samy o sobě. Určeny jsou k poskytování služeb uživatelům a představují důležité nástroje pro vyhledávání informací. Avšak automatické metody pro vyhledávání informací se v budoucnosti třeba obejdou bez tradičních katalogizačních pravidel. Hlavním kritériem pro hodnocení těchto novych metod je, zda-li se uživatelé dostali k hledané informací či nikoli. [6] Rolí univerzitní knihovny a knihovníků v "neobvyklém partnerství [7], které vzniklo mezi CDLRG a CUL je, slovy ředitelky CUL Sary Thomas "sloužit jako testovací stolice a ověřovat v reálných podmínkách to, co počítačoví vědci vyvíjejí. [8] Knihovničtí experti z Cornell University Library`s Digital Access Coalition, kteří se zúčastnili tohoto neobvyklého výzkumného partnerství přispívají významným způsobem svými zkušenostmi v oblasti věčného popisu (např. participace Dianne Hillman na vývoji metadat, zvláště Dublin Core), digitalizace a ochrana tradičních sbírek (některé z předních světovych autorit v této oblasti, např. Oya Rieger, Anne Kenney a Peter Hirtle) a v definování digitálních sbírek. I když jsou cíle a motivy počítačových specialistů a knihovníků na poli vývoje digitálních knihoven diametrálně odlišné (hlavním zájmem počítačových vědců v oblasti digitálních knihoven je, jak zvýšit kvalitu informačních zdrojů a služeb na internetu, zatím co knihovníky především zajímá, jak zlepšit knihovnické zdroje a služby s pomocí nových digitálních a síťových technologií), i když praxe jednoznačně ukazuje, že "(akademické) knihovny, jako instituce, mají velké potíže s vývojem technologických předpokladů a s implementací revolučních změn, které budování automatizovanych digitální knihoven vyžaduje [9], příklad z Cornellu dokazuje něco úplně jiného. Cornell je místo, na němž ukázkovým způsobem byl v praxi překonán antagonismus "evolučního" a "revolučního" charakteru digitální knihovny. Tento antagonismus - dle Carla Lagozea - tkví ve skutečnosti, že digitální knihovny na jedné straně představují stupeň v kontinuálním vyvoji knihoven (kde jsou automatizace a digitalizace vazbou mezi tradiční a digitální knihovnou), a na druhé straně flagrantně prokazují zastaralost tradičních knihovnických konceptů na pozadí nového komunikačního paradigmatu multimediálních síťových informací, tj. webu. [10]

Na univerzitní půdě existuje celá řada výzkumných pracovišť a skupin zabývajících se různými aspekty digitálních knihoven. Nejvýznamnější mezi nimi jsou už zmíněny CDLRG - Cornell Digital Library Research Group, CIDC - Cornell Institute for Digital Collections (dříve Digital Access Coalition), LII -Legal Information Institute a HCI - Human Computer Interaction Group (dříve Interactive Media Group). K ilustraci toho, jak široký rozsah na Cornellu zabírají aktivity vztahující se k digitálním knihovnám uvedu i některé další, jako např.: Department of Preservation & Conservation, Cornell University Geospatial Information Repository, Core Historical Literature of Agriculture, Ezra Cornell Papers, Cornell University Library Math Book Collection, Library of Natural Sounds a Hein-On-Line/Právnická knihovna

Významné projekty a iniciativy Cornellovy digitální současnosti a budoucnosti

* Networked Computer Science Technical Reference Library (NCSTRL)
NCSTRL je distribuovaná mezinárodní sbírka výzkumných zpráv a technické dokumentace z oboru počítačová věda, přičemž přes 80 participujících institucí zpřístupňuje svoje zdroje na webu na nekomerční bázi. Projekt byl finančně zajištěn grantem Národní vědecké nadace NSF a představuje první rozsáhlou implementaci Dienst-u, protokolu a platformy pro distribuované digitální knihovny, který vyvinul Cornell Digital Library Reserch Group (CDLRG). Na vývoji a testování NCSTRL se významným způsobem podílela Digital Access Coalition Cornellovy univerzitní knihovny CUL, tím že zajistila pilotní digitální sbírky, testování prototypu systému a rovněž spolupracovala na vývoji a implementaci metadatových standardů a definování digitálních sbírek. Zkušenosti z vývoje a budování NCSTR byly rozhodující pro zahájení řady specializovaných výzkumných projektů na Cornellu zabývajících se různými aspekty budování a provozu distribuovaných digitálních knihoven.  

* The National Science, Mathematics, Engineering and Technology Education Digital Library (NSDL)
V současnosti největší a nejvýznamnější projekt, na kterém se Cornellova univerzitní knihovna spolu s CDLRG podílí. [11] NSLD je jedním z klíčových projektů v rámci Digital Library Initiative Phase II při Národní Vědecké Nadaci (NSF) a s nadsázkou se o ní už uvažuje jako o svého druhu "nové národní knihovně". CDLRG a CUL jsou v čele celoamerického týmu odborníků, kterým bylo svěřeno vybudování technologického jádra a architektury pro Národní přírodovědeckou, matematickou, inženýrskou a technologickou vzdělávací digitální knihovnu. [12] Jedná se o "distribuovánu digitální knihovnu“, resp. o síť výukových prostředí a zdrojů pro vzdělávání v dotyčných oborech. NSLD má za cíl plně uspokojit informační potřeby studentů a učitelů příslušných oborů na všech vzdělávacích rovinách, začínaje základním a konče postgraduálním a celoživotním vzděláváním. NSLD bude otevřený jak k individuálním, tak ke sdíleným požadavkům, nehledě na to, zda se jedna o formální či neformální komunikační model. Rozhraní NSLD má být základní branou k dosažení vysoce kvalitních a aktuálních výzkumně-vzdělávacích zdrojů a služeb, a navíc má sloužit jako otevřené fórum, v němž se uživatelé zdrojů a služeb mohou stát také jejich poskytovateli. [13]

Z hlediska Cornellských účastníků na projektu NSDL se jedná v první řadě o implementaci zkušeností a nových poznatků, k nímž se dospělo během realizace předchozího projektu NCSTRL. Komplexnost a rozsah úloh, které Cornellští výzkumníci řeší je takový, že musely být rozčleněny do jednotlivych dílčích výzkumných programů a projektů, z nichž nejpodstatnější jsou následující:  

* Open Archives Initiative (OAI)
V rámci této iniciativy podporované Národní vědeckou nadací NSF se usiluje o vytvoření a uzpůsobení základního souboru standardů, na kterém se bude stavět NSDL. Procedurální funkčnost NSDL má vycházet z implementace architektury a protokolu Dienst, a vzájemnou funkčnost (interoperability) heterogenních digitálních prvků zajistí Protokol pro sklizeň metadat (Metadata Harvesting Protocol) definovany v Open Archives Initiative - ktery představuje svého druhu hybrid či symbiózu Van de Sompleova SFXu a Lagozeova ABC dynamickeho modelu metadat. 

* Projekt Prism
Tento rámcový projekt se zaměřuje na široké spektrum otázek spojených s uceleností (integritou) informací v prostředí distribuovaných digitálních knihoven. Projekt Prism [14]je v současné době zaměřen především na následující dvě témata:

  • Digital Object Architecture (architektura digitálních objektů)
    Vývoj modelu FEDORA (zkratka pro "Flexible and Extensible Digital Object and Repository Architecture"), který zajišťuje "zachycení (packaging) komplexního digitálního obsahu a zároveň umožňuje rozšiřitelnou diseminaci dotyčného obsahu. [15] FEDORA rovněž definuje mechanismy pro uskladňování, manipulaci, řízení přístupu a diseminaci obsahu digitální knihovny.
  • Digital Preservation (digitální archivace)
    Zkoumání strategií a mechanismů k docílení ucelenosti digitálních informací v nekonzistentním (sdíleném, roztříštěném) kontextu distribuované digitální knihovny za účelem uchování (preservace) jejich původní informační hodnoty.

* Event-based Metadata Research a Web Preservation Project
Cornellovi výzkumníci se také, v rámci projektu "Harmony", snaží přispět ke snahám o vytvoření dynamického (event-based) metadatového modelu, který by se dal vyjádřit a vyhledávat prostřednictvím RDF standardu (Resource Description Framework). Takový model by měl umožnit přesné zaznamenávání statutu přenosu a změn obsahu digitálních zdrojů, což je kritickým bodem při pokusech o zachovávání a archivaci dokumentů ve fluidním prostředí www. V rámci projektu Harmony se rovněž zkoumají sémantické interakce různorodých metadatových modelů, přičemž se zvláštní pozornost věnuje komplexím multimediálním digitálním objektům. Významným přínosem na tomto poli je ABC metadata model Carla Lagozea. Spolu s experty z Kongresové knihovny Cornellovi výzkumníci v čele s W. Armsem zahájili široký program zaměřený na problematiku sběru a uchování (archivace) volně dostupnych materiálů z webu. V rámci projektu se vyvíjí Minevra prototyp

* Open Citation Project
Zkoumání technologií a strategií citační analýzy a referenčního odkazování mezi digitálními dokumenty se zvláštním zaměřením na digitální dokumenty v akademických archivech. 

* Digitalizační projekty na Cornellu
Nejvýznamnější digitalizační projekty, na kterých se Cornellova univerzitní knihovna, resp. její Institute for Digital Collections (CIDC) a Department of Preservation and Conservation, podstatným způsobem zúčastňují jsou: Ancient Art and Architecture, Licensed from Saskia, Ltd.; Andrew Dickson White Collection of Architectural Photographs; Contemporary African Artists DB; Death of the Father; The Fantastic in Art and Fiction; The Frick Project; Louis Agassiz Fuertes; Harvest Project; Luna Insight; GloPAC/GloPAD; Icelandic and Faroese Photographs of Frederick W. W. Howell; IMAG/CU; Invention & Enterprise: Ezra Cornell; Making of America I & II; MESL Project; Museum Online; Projecting America; Rome Photo Collection (in collaboration with the CU Fine Arts Library); Saganet Project; Susan H. Douglas Collection of Political Americana a Utopia Project.Ukázkovy příklad akademické integrované virtuální knihovny, jehož základem je webový OPAC s integrovanými bezplatnými a komerčními online zdroji, digitálními sbírkami a službami je Cornell University Library Gateway (Virtuální brána Cornellovy univerzitní knihovny). Součástí knihovního portálu je také Cornell Library Digital Collections.

Digitální iniciativy a programy v knihovně Cornellovy právnické fakulty (CLL) a na ústavu právnickych informací při Cornellově právnické fakultě (LII)

Knihovna Cornellovy právnické fakulty je nejstarší odbornou knihovnou na univerzitě a má zvláštní status. Ačkoli je součástí Cornellovy univerzitní knihovny, jejím hlavním zřizovatelem je Právnická fakulta. Právnická knihovna je významnou a neoddělitelnou součástí vzdělávacích a vyzkumnych činností na fakultě, a to dokonce i svym specifickym umístěním, neboť její otevřené sklady, studovny a individuální studijní pracoviště ("carrels") jsou rozmístěny po celé fakultní budově, takže studenti většinu svého studijního času na fakultě tráví právě v knihovně. Jako je to zvykem v Americe, profesionální knihovníci (reference librarians) jsou součástí učitelského sboru a rovněž se podílejí na výuce. Jelikož Cornellova Právnická fakulta patří ke špičkovým americkým školám pro vzdělávání odborníků v tomto prestižním povolání, základním úkolem knihovny je poskytovat špičkové informační služby nevelké elitní komunitě šesti stovek studentů a padesáti profesorů. Do toho tradičně patří přímé referenční služby a akviziční aktivity zaměřené na odborné profily a specializace jednotlivých členů učitelského sboru. Knihovna se dále zabývá zprostředkováváním komerčních on-line služeb a zdrojů, výcvikem studentů a pomocí učitelům při vyhledávání zdrojů právnických informací (legal research). Důležitou rolí knihovny je také informační podpora "na míru" výzkumných a vzdělávacích aktivit (research and classroom support) a také tvorba odbornych informačních průvodců pro výzkum (research guides) v různých oblastech práva.

Úroveň automatizace vždy byla v souladu s posledními trendy. Knihovna sdílí souborný univerzitní katalog a ústřední oddělení Univerzitní knihovny pro automatizaci rovněž poskytuje technickou a softwarovou podporu pro většinu ostatních automatizovaných procesů a služeb.

Nástup Internetu, jeho intenzívní implementace a používání na univerzitní půdě a na samotné fakultě ve značné míře otřásl knihovnou. V začátcích byl web v knihovně spíš považován za alternativní nástroj k publikování a prezentaci, a také jako technická pomůcka pro snadnější zpřístupňování OPACu a komerčních on-line zdrojů jako jsou Weslaw a Lexis. Knihovna vystavila svůj první web-site koncem roku 1995; jeho obsahem byly převážně do html překonvertované brožury a průvodci, které knihovna vydávala tradičním způsobem. Ve stejné budově Právnické fakulty a ve stejné době tehdy už třetím rokem probíhal projekt internetové knihovny právnických informací LII (Cornell Legal Information Institute). Zakladatele LII (1992) byli dva entuziasté a pionýři webu - Peter Martin, profesor práva, a Tom Bruce, původním vzděláním divadelní vědec, kteří se už předtím zabývali problematikou digitálního publikování, třídění a organizace právnickych informací. Brucea a Martina zaujal web a byli s to pochopit podstatu nového média a správné odhadnout jakym směrem a v jakém rozsahu se bude ubírat jeho vyvoj. Zároveň, což se ukázalo být nesmírně důležitým, dokázali předvídat, jaký dopad nové médium bude mít na komunikaci odborných, resp. právnických informací. LII vybudoval a vystavil na webu vůbec první site věnovany právnickym informacím, a jelikož v této době ještě neexistoval webovy prohlížeč pro Windows, který by plně využil a zpřístupnil výsledky jejich snah, Tom Bruce se ujal úkolu vyvinout první windowsovský prohlížeč Cello. LII se v následujících letech intenzívně věnoval aplikovanému vyzkumu komunikace právnickych informací na webu. Jelikož do té doby průmysl právnických informací byl zaměřen téměř výlučně na právníky a soudce, LII se rozhodl oslovit v první řadě laickou veřejnost a profesionály z jiných oborů, kteří mají potřebu či zájem o právnické informace. LII se zaměřil na expertní pořádání, organizací a bezplatné publikování na webu právnických zdrojů, které jinak byly k dostání jen v papírové formě či prostřednictvím drahých komerčních on-line či CD-ROM služeb (např. LII se stal výhradním vydavatelem rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených Státu na webu v reálném čase). Komunita uživatelů LII se v druhé půli devadesátých let rozrostla na více než milión návštěvníků denně a LII se stal jedním z nejpoužívanějších a nejoceňovanějších právnických informačních zdrojů vůbec, a to nejen pro laickou veřejnost, nýbrž také pro právní odborníky, studenty a učitele práva. Dnes je http://www.law.cornell.edu všeobecně považován za nejvýznamnější bezplatný právnický site na webu, s nejintenzivnějším provozem (cca. dva milióny hitů denně) a největším počtem referencí (cca. 100.000 webových stránek odkazuje na LII site) v celém oboru. LII se v současné době intenzívně zabyvá problematikou distančního vzdělávání v právnickych oborech, s Lexis-Nexisem vyvíjí standardní multimediální studijní programy pro studium práva, podstatnym způsobem se podílí na vývoji a standardizaci architektury pro distribuované vyhledávání a online prohlížení právnických informací (WorldLII). Na poli elektronického vydavatelství je zvláště zajímavy projekt LEDA (Legal Education Document Archive). Jedna se o nepevné konsorcium kolem LII a Harward Law School, které má umožnit zpřístupňování na webu k právu se vztahujících článku,výzkumných zpráv, pracovních dokumentů, disertací, soudních diskusí a jiných akademických právnických dokumentů. Aby vytvořila flexibilní distribuovaný archiv elektronických dokumentů z oboru právnického vzdělávání, LEDA kombinuje různé technologie a protokoly jako jsou XML, PHP, Perl DBI standard, Open Archive Initiative Harvesting Protocol a další. Zvláštností navrženého systému je, že odlišní uživatelé (autoři, tvůrci obsahu webu, knihovníci, katalogizátoři, výzkumníci atd.) LEDu uvidí odlišným způsobem v závislosti na svém primárním odborném zájmu a záměru.

Při budování, vývoji a provozu své světoznámé on-line knihovny a nekomerčního vydavatelství digitálních právnických zdrojů na webu, Cornell Legal Information Institute se opíral o vlastní odbornou zkušenost a technické dovednosti, stavěl na odborné pomoci učitelů a na kreativitě, technickém a odborném potenciálu studentů Cornellovy právnické fakulty. Tento projekt se však zcela obešel bez knihovny právnické fakulty. Tímto vznikla situace, která Knihovnu donutila radikálně přehodnotit svůj postoj k webu a přistoupit k naléhavému novému určení vlastního poslání a vymezení svých kompetencí v nové vzniklých podmínkách. Ředitelka Cornellovy právnické knihovny, prof. Claire Germain, se začala intenzívně odborně věnovat problematice digitálních právnickych zdrojů na internetu a roli právnických akademických knihoven v nově vzniklé situaci. Ve vysoce kompetitivních podmínkách, které vládnou na půdě právnické fakulty, Germain musela přesvědčit jak vedení fakulty, tak celou fakultní uživatelskou obec, že v nových podmínkách knihovna má co nabídnout a že ví jak použít nových technologických prostředků a možností aby udržela a neustále zlepšovala špičkovou kvalitu svých specifických služeb. Germain se zároveň snažila dokázat, že na tržišti idejí knihovna může a musí být schopna konkurence a spolupráce s LII a webovými institucemi a projekty podobného druhu, i když se svou povahou, posláním a účelem ve značně míře rozcházejí. I když se Právnická knihovna i předtím aktivně podílela na programech a projektech automatizace služeb a budování digitální současnosti a budoucnosti v rámci Univerzitní knihovny, v roce 1996 se právnická knihovna jako jedna z prvních na Cornellově univerzitě ujala vlastní digitální iniciativy. Zvláštní důraz byl kladen na následující témata:

  • integrace sekundárních informací o tradičních a síťových zdrojů a jejich zpřístupňování na webu;
  • evaluace, organizace a anotace internetovych zdrojů specializovanými knihovníky;
  • odborné on-line návody a portály k používání heterogenních zdrojů při rešerši právních informací (legal research);
  • odborní anotovaní průvodci internetových zdrojů z jednotlivých disciplín práva;
  • on-line logistická podpora a informační podpora výukových aktivit.

Spolu s intenzivním úsilím využít internet k zkvalitnění, redefinici a rozšíření existujících služeb v rámci svého primárního účelu poskytování špičkových informačních služeb fakultní obci knihovna zároveň zahájila několik projektů, které ji měly zviditelnit před mnohem širší komunitou uživatelů internetu. Takto v roce 1996 vznikla služba InSITE. Jde o databázi a elektronickou konferenci pro průběžné informování (current awareness) o relevantních nových právnických zdrojích na webu. Relevantní nové website jsou průběžně vybírány, evaluovány, anotovány a klasifikovány odbornymi knihovníky a poté zařazeny do struktury databáze s www rozhraním. Jednotlivá aktuální vydání InSITEu jsou odesílána do elektronické konference, archivována na webserveru a také v tištěné formě rozesílána akademické obci Cornellovy právnické fakulty. Knihovna se dále ujala role on-line vydavatele a to tak, že začala exkluzivně publikovat na webu rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (International Court of Justice), Trvalého arbitrážního dvora (Permanent Court of Arbitration), a také UN21 Interest Group - zpravodaje Americké asociace pro mezinárodní právo (ASIL). Zajímavý tah profesorky Germain byl zřídit v rámci knihovny provoz zrcadlových serverů Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) a Mezinárodního soudního dvora (International Court of Justice) - a tak zviditelnit knihovnu v mezinárodním měřítku a zároveň vyzkoušet jeden z možných přístupů jak archivovat digitálně vzniklé informace a zajistit k ním dlouhodoby přístup.

Povzbuzena neobvyklou rivalitou s LII, Cornellova právnická knihovna se stala lídrem a přední autoritou mezi právnickými (nejenom akademickými) knihovnami v používání digitálních síťových technologií, a to na mezinárodní úrovni. O tom svědčí i cena kterou knihovně udělila Americká společnost právních knihoven (AALL) za elektronické publikování, a to v roce 1998, kdy knihovna ještě neměla profesionálního webmastera a většinu technické práce kolem webu zajišťovali studenti-brigádníci. Jako svého druhu uznání jejího úsilí a výsledků na poli používání internetových technologií byly knihovně v roce 2000 jejími zřizovateli povoleny prostředky na otevření nové pozice výzkumného koordinátora pro technologii. Cornellově právnické knihovně rovněž Mezinárodní asociace právnických knihoven (IALL) svěřila tvorbu a provoz website a koordinaci svých internetových aktivit.

Nový web-site Cornellovy právnické knihovny byl vystaven v dubnu 2000 a navržen jako svého druhu "one-stop shopping place", resp. jako primární portál knihovny jak pro komunitu internetových uživatelů, tak pro poskytování komplexních informačně-knihovnickych služeb studentské a učitelské obci Cornellovy Právnické fakulty. Cílem knihovny je stát se se svým sitem jedním z významných výchozích bodů na webu pro všechny, kdo se zajímají o obecné otázky a metody rešerše právnických informací, a to jak v digitální, tak v tradiční formě. Na tomto poli je site knihovny zvláště zaměřen na oblasti mezinárodního práva a mezioborových studií. Že knihovna už velmi pokročila na cestě k dosažení toho cíle svědčí, mimo jiné, velmi vysoká hodnota, kterou odkazy na Cornell Law Library mají na Googlu při vyhledávání termínů jakou jsou "Foreign and International Law", "Legal Encyclopedia", "Legal Methods" a pod. (viz rovněž http://www.lawschool.cornell.edu/library/websiterecognition.html). Jako knihovní portál pro její primární interní uživatele, se v kombinaci s portálem Cornellovy univerzitní knihovny snaží website docílit plné integrace zdrojů a služeb, začínaje plně integrovanym katalogem a zprostředkovávacími službami (MVS, dodávání dokumentů, webové a komerční zdroje) a konče elektronickými referenčními službami a interaktivní informační podporou tradičních a distančních programů vzdělávání a vyzkumu. Knihovna také poskytuje webovou podporu jednotlivym vyzkumnym projektům do kterých jsou zapojeni učitelé a výzkumníci z mateřské fakulty, např. Feminism and Legal Theory Project, Gender, Sexuality, and Family a Death Penalty Project.Tímto způsobem se souběžná úsilí Cornellovy LII a Knihovny právnické fakulty stala plně komplementárními a vysledkem je, že se Cornellova právnická fakulta může pochlubit nejlepším a nejprogresivnějším (dle obecného odborného názoru) akademickým právnickým informačním servisem na světě.

V současnosti probíhají dva významné digitální projekty, na nichž se knihovna aktivně podílí. První z nich je projekt digitalizace odborného zpracování a on-line publikování Donovanova archivu norimberského tribunálu (spolu s Rutgers Journal of Law and Religion), a druhy, Hein Digital Journals Project "Hein-On-Line", se zabyvá digitální ochranou a on-line zpřístupňováním retrospektivních akademickych právních materiálům (spolu s HeinOnline.org a Cornell Information Technologies). Projekt digitalizace, ochrany, indexace a on-line publikování soukromého archívu generála Williama J. Donovana (1883-1959) je zajímavý především tím, že se jedna o vzácnou a veřejnosti dosud neznámou sbírku 150 svazků různorodých soudních dokumentů, záznamů a materiálů z norimberského procesu, kterou Cornellova Právnická knihovna v roce 1998 získala jako dar. Generál Donovan byl zakladatelem a šéfem americké rozvědky (The Office for Strategic Services - předchůdce CIA) a jedním z hlavních zajišťovatelů dokumentace pro hlavního žalobce norimberského tribunálu Roberta H. Jacksona. Sbírka obsahuje celou řadu dokumentů ze spojeneckých zdrojů rozvědek, které přinášejí nové světlo na některé historické události spojené se vznikem, nástupem a zánikem nacistického hnutí v Německu. Cornell zajišťuje digitalizaci, hmotnou ochranu a indexaci sbírek, zatímco Rutgers bude on-line vydavatelem původních dokumentů a odborných komentářů, které vzejdou z historického výzkumu jednotlivých částí archivu. V minulých měsících projekt přitáhl značnou pozornost medií (viz http://www.lawschool.cornell.edu/library/nuremberg/). Druhý z aktuálních projektů, Hein-On-Line, je zaměřen na digitální ochranu, zpracování a retrospektivní zpřístupňování starych čísel právnických akademických časopisů. Do projektu je zapojen známý on-line vydavatel HeinOnline.org a dále Cornellova právnická knihovna a Sekce pro digitální knihovny a elektronické publikování při Cornell Information Technologies. Knihovna poskytuje svoji sbírku právnických časopisů a testování produktů. Produkt je budován na již zmíněné platformě pro distribuované digitální knihovny Dienst, kterou vyvinula Cornell Digital Library Research Group, Dienst, mimo jiné, umožňuje zachovat původní formální integritu dokumentu, čímž se zajišťuje jejich autenticita a umožňuje snazší zacházení v záležitostech ochrany autorských práv. Dokumenty jsou umístěny na různých internetových severech a v odlišných formátech, a každý uživatel si může zvolit způsob, kterým se ke koncovým dokumentům dopracuje (přes index, obsah, hyperlink, jednotlivý odstavec atd.). Projekt byl v minulém roce odměněn cenou Americké asociace právnickych knihoven za nejlepší produkt roku, a Cornellova knihovna získala pro univerzitu bezplatný přístup k nejrozsáhlejší databázi právnických časopisů.

Místo závěru

Hlavním záměrem mého příspěvku bylo ukázat, že základním předpokladem úspěchu Cornellovy univerzitní knihovny na poli vyvoje, vyzkumu a implementace digitální knihovny je schopnost a ochota knihovníků neobvyklým způsobem přistupovat k neobvyklému fenoménu kyberprostoru. Moje zkušenost z Cornellovy univerzitní knihovny mě upevňuje v názoru, že rozhodujícím momentem je – spíš než štědré finanční zázemí a mohutná institucionální infrastruktura – schopnost knihovníků a knihovního managementu uvědomit si, že "rapidní expanze Internetu a revoluční posun od hmotných k digitálním informačním zdrojům dávají v sázku roli katalogů a knihovnických institucí jako takových", tj. že "konzervativní knihovnická `business as usual` perspektiva musí postoupit místo `business unusual` perspektivě (...) pokud knihovny chtějí přežít digitální éru". [16] Na Cornellu to byli počítačoví vědci, ale také jeden právník a divadelní vědec (bez jakéhokoliv formálního technického či knihovnického vzdělání), kdo přesvědčili či povzbudili knihovníky vydat se na cestu k neobvyklému na jejich vlastní, donedávna exkluzivní a neohrozitelné půdě. Vysledkem toho je nejen zlepšení služeb a nepopiratelný přínos knihovníků na výzkumném poli, ale také materiální zisk pro knihovny, odborný růst knihovníků a (nikoli na posledním místě!) obrovsky profesionální entuziasmus a kreativní potenciál, které knihovnicky „business unusal“ generuje a vyvolává.

S takto pevnym názorem se chci na závěr letmo pootočit ke své šestileté české zkušenosti na poli výzkumu a implementace internetu jako nového paradigmatu v knihovnické a informačně vědecké teorii a praxi. Všechny projekty, na kterých jsem se více či méně podstatnym způsobem podílel za svého působení v České republice měly velmi vyrazny příznak "neobvyklého", což vlastně byl eufemismus pro "divoké", jak to někteří z mých bývalých kolegů a studentů charakterizovali. Moje odborná inspirace k těmto "neobvyklym přístupům" pocházela z "neobvyklých zdrojů", totiž z filozofických textů autorů jako jsou Miroslav Petříček, Jean Baudrillard, Gilles Deleuze, Felix Guattari, Virilio a někteří další, kteří dokázali domyslet a popsat obecný kontext v němž vznik a rozmach internetu byly svého druhu uskutečněním jejich teorií. Při koncipování a realizaci INVIKu, MEDu (Skupina pro mediální studia při UISKu), při alternativních výběrovych přednáškách na UISKu jako byl "Úvod do LibrPunku", či u prvních dnů Ikara můj neobvyklý přístup zpravidla v začátcích měl mnohem lepší odezvu u neknihovníků, tedy u kolegyň a kolegů s původně technickym, společensko či přírodovědeckym vzděláním. Ti byli zpravidla mnohem otevřenější ke knihovnické problematice v podmínkách rapidního nástupu internetu a dokázali v ní vidět mnohem větší výzvu, než byli s to kolegové s ryze knihovnickým vzděláním. Časem se však někteří z těch ryze knihovnickych kolegů dali či rozhodli stát dostatečně neobvyklymi a vzápětí se zařadili mezi nejprogresivnější české odborníky v oboru digitálních knihoven, elektronických služeb a vydavatelství (zde v první řadě míním některé z byvalych kolegyň z STK a ze spřízněnych knihoven, které se podílely na vyvoji a implementaci INVIKu a VPK, a také na kolegyně a kolegy z časopisu Ikaros). A zde se dostávám k zásadní otázce vzdělávání a vyzkumu v oboru informační věda a knihovnictví v České republice. Americký model postdiplomního (nadstavbového) knihovnického studia a mezioborový výzkumný model se v praxi jasně osvědčuje jako ten správný, a příklady z Cornellu toto konkrétně dosvědčují. V tom smyslu vidím model magisterského studia na ÚISKu jako cestu, kterou by se obecné akademické vzdělávání knihovníků mělo v budoucnosti ubírat. Na druhé straně, přetrvávající model akademického vzdělávání knihovníků a informačních specialistů v ČR svoji strukturou vůbec neodpovídá potřebám odborných a akademických knihoven a jiných specializovaných informačních pracovišť, které se zaměřují na digitální síťové technologie a nové modely informačního managementu. Proto zastávám myšlenku, že pro budoucnost aplikovaného knihovnictví v ČR (je otázkou, zda v budoucnosti obecné knihovnictví jako takové vůbec bude existovat jako akademický obor) má zásadní význam revitalizace a realizace myšlenky zařízení mezioborového magisterského a postgraduálního studijního programu, který by společnými silami založily a na něm se podílely zainteresované akademické a odborné knihovny a vysoké školy a ústavy. Takové "neobvyklé" akademicko-výzkumné pracoviště by bylo založeno na mezioborových výzkumných a vzdělávacích programech, na nichž by výuku a výzkum zajišťovali špičkoví odborníci nejen z akademických pracovišť. Přitom by se vzdělávací proces odehrával na půdě participujících škol a výzkumné výsledky by se ověřovaly přímo v reálných podmínkách provozu jednotlivých knihoven a informačních institucí, přičemž by participující akademické instituce zajišťovaly akreditaci pro udělení akademickych titulů studentům. Materiální prostředky na provoz takového pracoviště by se mohly a měly zajistit nejen z rozpočtových příspěvků zúčastněnych institucí, ale především z domácích a mezinárodních grantů. Že takový "neobvyklý" model může fungovat k všeobecnému prospěchu a užitku všech zúčastněnych stran dokazuje nejen příklad Cornellu a dalších podobných amerických akademicko-výzkumných institucí, ale také moje vlastní neobvyklá zkušenost s INVIKem, jehož vývoj a implementace v STK byly součástí mé disertační práce. Projekt přitom získal významné prostředky z grantů, STK přizpůsobil značnou část svého běžného provozu INVIKu a uvolnil do té doby nevídaný kreativní potenciál a entuziasmus zaměstnanců, kteří byli do projektu zapojení. V STK jsme si tehdy vytyčili jako strategický cíl nejen založení Virtuální polytechnické knihovny a (její technologické a metodické jádro byl právě INVIK), ale rovněž založení výzkumně-vzdělávacího střediska pro knihovnictví, informační vědu a aplikovany informační management. Toto neobvyklé výzkumné-vzdělávací středisko bylo původně zamyšleno jako svého druhu konsorcium STK, ÚISKu, akademických knihoven zúčastněnych na projektu VPK a příslušných pracovišť vysokých škol, ke kterým dotyčné knihovny patřily. Pilotním projektem bylo vybudování distribuovaného WWW prohlížeče OPACu a vzápětí, ve spolupráci s ČVUT, vybudování Z39.50 serverů a klientů jako součástí diplomové práce, ke které STK zajišťoval odborné školitele a technické zabezpečení. Výsledky: Z39.50 INVIK Server a klient byly úspěšně dokončeny a otestovány a měly sloužit jako alternativní platforma pro sdílení sekundárních informací v rámci VPK; student ČVUT, který naprogramoval server a klienta, získal akademický titul v reálném provozu přední odborné knihovny a k tomu světově relevantní, ojedinělou expertizu v ČR. České knihovnictví získalo zadarmo vlastní Z39.50 server a klienta s příslušnou dokumentací. Tento neobvyklý příklad z českého knihovnictví, který jsem vyprávěl některym kolegům na Cornellu, získal obdiv i u těch nejvyznamnějších "neobvyklých" světovych odborníků na digitální knihovny.

Poznámky:
1. CUL je laureátem, mimo jiné, ceny Sun Microsystems Center of Excellenece for Digital Libraries a Computerworld Honors Programu.

2. Viz CDLRG Home Page na http://www.cs.cornell.edu/cdlrg/

3.CU rozpočet je 1.5 miliardy dolarů, zatímco rozpočet SRJ je 2.2 miliard DEM

4. http://www.library.cornell.edu/staffweb/CULDigitalFuturesPlan.html

5. William Y. Arms: Thé Web as an Open Access Digital Library. 2000 Kyoto International Conference on Digital Libraries: Research and Practice, November 15 2000, Kyoto, Japan. http://www.cs.cornell.edu/wya/papers/Kyoto-2000.doc

6. Ibid.

7. Cornell computer scientists, librarians collaborate on system to manage digital collections. Cornell News, July 28, 1999. http://www.news.cornell.edu/releases/July99/PRISM.ws.html

8. Ibid.

9. Viz 5

10. Viz Carl Lagoze: Architecture of Web Information Systems and Digital Libraries - Introduction. (přednáška CS 502, jaro 2002). http://www.cs.cornell.edu/Courses/cs502/2002SP/syllabus.htm

11. http://www.news.cornell.edu/releases/Dec00/NSDLcore.ws.html

12. http://www.cs.cornell.edu/wya/papers/NSDL-2000.ppt

13. http://www.nsf.gov/pubs/2002/nsf02054/nsf02054.html#TOC

14. viz http://www.prism.cornell.edu/PrismWeb/Research.htm

15. Ibid.

16. Carl Lagoze: Business Unusual: How "event awareness" may breathe life into the catalog, Bibliographic Control for the New Millennium, Library of Congress, November 2000.

Vybraná literatura:
1. LAGOZE, Carl. Business Unusual: How `event awareness` may breathe life into the catalog. Bibliographic Control for the New Millennium, Library of Congress, November 2000. http://www.cs.cornell.edu/lagoze/papers/lagozelc.pdf

2. ARMS, William Y. Automated digital libraries. How effectively can computers be used for the skilled tasks of professional librarianship? D-Lib Magazine, 6 (7/8), July/August 2000. http://www.dlib.org/dlib/july00/arms/07arms.html

3. ARMS, W. et al. A Spectrum of Interoperability The Site for Science Prototype for the NSDL. D-Lib Magazine, 8 (1), January 2002. http://www.dlib.org/dlib/january02/arms/01arms.html

4. Thomas R. Bruce: Public Legal Information: Focus and Future. Journal of Information, Law and Technology, 2000. http://elj.warwick.ac.uk/jilt/00-1/bruce.html

5. MARTIN, Peter W. "Pre-Digital Law: How Prior Information Technologies Have Shaped Access To and The Nature of Law," (University of Montreal, Faculty of Law, Centre for Research and Public Law Conference, May 1995). http://www.lexum.umontreal.ca/themis/96vol30n2/martin.html

6. GERMAIN, Craire M. Digital Legal Information: Ensuring Access to the `Official` Word of the Law. 26/1 Cornell Law Forum, 11-14 (July 1999). http://www.lawschool.cornell.edu/library/Faculty_Services/facbib/Germain_DIGIFORU99.html

7. SKENDERIJA, Saša. Informační věda a kyberneticky prostor : komunikačně-informační modely a procesy v kybernetickém prostoru z hlediska metodického a kategoriálního aparátu informační vědy. Doktorská disertační práce. Téže v angličtině na http://www.cuni.cz/~skenders/theses.htm

8. SVOBODA, Martin. Knihovny v Síti : náčrt možné budoucnosti. Vystoupení na semináři Automatizace knihovnických procesů, Ústí nad Labem, 9.-10. 6. 1999. http://www.ikaros.cz/1999/c08/usti/usti_svoboda.htm
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKENDERIJA, Saša. Budování digitální budoucnosti na Cornellu. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 7 [cit. 2018-12-10]. urn:nbn:cz:ik-10927. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10927

automaticky generované reklamy