Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Ákos Domanovszky

Čas nutný k přečtení
21 minut
Již přečteno

Ákos Domanovszky

0 comments
Autoři: 

Magyar verzió
English version


OSOBNÍ DATA

Narozen: 28. října 1902, Pozsony, Rakousko-Uhersko (dnes: Bratislava, Slovensko)
Zemřel: 9. dubna 1984 v Budapešti
Národnost: maďarská


NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OSOBNÍ A PROFESNÍ ÚDAJE

Ákos Domanovszky byl maďarský knihovník a knihovní vědec, jehož jméno je známé i v zahraničí díky jeho podstatným příspěvkům ke katalogizační teorii. Byl významnou osobností ve standardizaci katalogizace: hrál hlavní roli v návrhu maďarských katalogizačních pravidel z roku 1952 a podílel se na standardizačních aktivitách IFLA. Pracoval společně s Michaelem Gormanem a dalšími mezinárodními odborníky na předběžném návrhu Standardního bibliografického popisu (pozdějšího ISBD). Díky Domanovszkého úsilí bylo Maďarsko jednou z prvních zemí, které tento standard přijaly. Byl to on, kdo zdůrazňoval význam sdílené katalogizace v Maďarsku. Na jeho návrh bylo dosaženo zavedení ISBN v Maďarsku.

Publikoval články v národních i mezinárodních časopisech, jako Libri a Library Quarterly. Z jeho dvou nejvýznamnějších knih bylo dílo nazvané A könyvtári címleírás alapelvei és a testületi szerző [Směrnice pro katalogizaci v knihovnách a korporativní autorství] společnou publikací Národní rady pro knihovnictví a dokumentaci (Országos Könyvtárügyi és Dokumentációs Tanács - OKDT) a Budapešťské univerzitní knihovny, druhé dílo - Functions and objects of author and title cataloguing [Funkce a objekty jmenné a názvové katalogizace] - bylo publikováno v angličtině jako společný podnik Akadémiai Kiadó v Budapešť a nakladatelství Verlag Documentation v Mnichově. Mauro Guerrini, jeden ze zahraničních recenzentů tohoto díla, o knize napsal: "dílo, které více než jiná díla potvrzuje jeho pověst mistra." Jeho činnost a díla jsou mezinárodně uznávána dodnes, v zahraničí je dokonce uznávanější a slavnější osobností knihovní vědy než v Maďarsku.

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH

Ákos Domanovszky patřil ke třetí generaci rodiny, která hrála hlavní roli v intelektuálním a vědeckém životě Maďarska. Jeho děd Endre Domanovszky (1817-1895), filozof a spisovatel, byl přidruženým členem maďarské Akademie věd. Jeho otec Sándor Domanovszky (1877-1955), historik zabývající se hlavně dějinami kultury, byl členem maďarské i mnoha zahraničních akademií věd a autorem pětisvazkového díla Magyar Művelődéstörténet [Dějiny kultury v Maďarsku]. V roce 1949 byl z politických důvodů vyloučen z maďarské Akademie věd a znovu byl jmenován jejím členem až v roce 1989, 34 let po své smrti. Ákos měl dva bratry, Endre (1907-1974) byl malířem a učitelem, György (1909-1983) byl historikem umění a ředitelem maďarského Etnografického muzea.

Rodina se přestěhovala v roce 1904 do Budapešti, kde se otec Sándor Domanovszky stal učitelem na Obchodní akademii, později profesorem a rektorem Budapešťské univerzity. Po složení závěrečné zkoušky na střední škole studoval Ákos Domanovszky právo na univerzitách v Budapešti a následně v Mnichově a po návratu v roce 1925 získal titul právníka na Fakultě práva a politických věd Královské maďarské univerzity Pétera Pázmányho v Budapešti. V letech 1924 až 1926 pracoval jako asistent na Fakultě ekonomie budapešťské Technické univerzity. Zde pracoval na dokumentaci pro své profesory (Farkase Hellera a László Budaie). Krátce byl spojen s Maďarským centrem pro bibliografii a vydavatelství a v letech 1926 až 1928 byl zaměstnán v budapešťské Univerzitní knihovně jako dobrovolný pomocný knihovník, později jako knihovník. Dva následující roky strávil v Berlíně, kde získal stipendium na Humboldtově univerzitě; studoval zde ekonomii a knihovnictví.

PROFESNÍ DRÁHA

Začátek Domanovszkého pracovní kariéry, tj. období, ve kterém jako odborný asistent na Technické univerzitě v Budapešti pracoval v knihovně, bylo zřejmě v jeho životě rozhodující. Od roku 1931 pracoval na Budapešťské univerzitě jako "custos", tzn. knihovník. V roce 1935 se stal knihovníkem na Královské maďarské Alžbětině univerzitě v Pešti: nejprve jako zástupce ředitele, potom jako ředitel. Jeho pobyt tam trval sedm let, během nichž dokončil reorganizaci katalogizační práce, kterou započal jeho předchůdce József Fitz.

V roce 1942 byl převeden do budapešťské Univerzitní knihovny, nejprve jako knihovník, od roku 1945 se stal vedoucím oddělení. Měl být ředitelem knihovny, ale tento post byl svěřen László Mátraiovi (předseda Spolku maďarských knihovníků a profesor filozofie na Budapešťské univerzitě) a Domanovszky se stal jeho zástupcem. Až do svého odchodu do důchodu v roce 1972 se věnoval revizi a zdokonalení katalogizační práce v knihovně. Pokládal své dílo za nanejvýš důležité, poněvadž dosavadní katalogy byly budovány podle staré koncepce a pravidel pocházejících z 19. století. Díky svým odborným zkušenostem a filozofii věřil, že knihovny musí mít jednotná pravidla pro knihovníky a jednoduchá, "uživatelsky přívětivá" pravidla pro uživatele, aby byla naplněna hlavní úloha katalogů.

Od druhé poloviny 50. let Domanovszky publikoval v národních i mezinárodních časopisech několik významných studií ke katalogizační teorii. Podílel se na činnosti meziknihovní komise Ústředí Národní knihovny, kde byl pověřen návrhem katalogizačních pravidel pro Maďarsko (publikována jako národní standard v roce 1952). V roce 1957 se stal předsedou výboru pro katalogizaci Národní rady pro knihovnictví a dokumentaci.

Podílel se na standardizačních pracích IFLA a byl členem jejích různých komisí. Zastupoval Maďarsko na mnoha mezinárodních konferencích. V roce 1959 se zúčastnil londýnského přípravného setkání Pařížské konference ke katalogizaci. V Pařížské konferenci (ICCP = International Conference on Cataloguing Principles, Paříž, říjen 1961) sehrál hlavní úlohu. V srpnu 1969 se zúčastnil Mezinárodního shromáždění katalogizačních expertů (International Meeting of Cataloguing Experts - IMCE) v Kodani, pořádaného za účelem přípravy standardu pro bibliografický popis.

Po odchodu do důchodu v roce 1972 pokračoval v práci na pravidlech pro správu autorit pro maďarský standardní bibliografický popis a publikoval několik studií ke katalogizační teorii v maďarštině, angličtině i němčině. Jedno z jeho hlavních děl, Functions and objects of author and title cataloguing, vyšlo v roce 1974.

OCENĚNÍ

Zlatá medaile Vyznamenání za práci (1973)

Pamětní list u příležitosti 40. výročí založení Svazu maďarských knihovníků (1975)

VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE

Část I: Dílo Ákose Domanovszkého

Index-katalógus, címszavas katalógus [Předmětový katalog, názvový katalog]. Magyar Könyvszemle, 1937. 61.évf. 1. s. 19-28.

Nagybetű-használat a címleírásban [Použití velkých písmen v katalogizaci]. Magyar Könyvszemle, 1957. 73.évf. 4. s. 325-334.

A könyvtári címleírás irányelvei és a testületi szerző [Směrnice ke katalogizaci v knihovnách a korporativnímu autorství]. Budapest : Országos Könyvtárügyi Tanács : Budapesti Egyetemi Könyvtár, 1959. 75 s.

Einiges über die Grundsätze der Titelaufnahme. Libri, 1960. vol. 10. 3. s. 205-254.

A nemzetközi katalogizálási konferencia előmunkálataihoz [K přípravným pracem Mezinárodní konference o katalogizačních principech]. Magyar könyvszemle, 1960. 76.évf. 3. s. 255-266.

Die korporative Verfasserschaft [Korporativní autorství]. Libri, 1961. vol. 11. .2. s. 115-158.

Der Code-Entwurf der Pariser Katalogisierungskonferenz. Libri, 1962. vol.12. 3. s. 191-216.

A párizsi katalogizálási konferencia szabályzat-tervezete [Návrh pravidel Pařížské konference o katalogizačních principech]. Magyar könyvszemle, 1962. 78. évf. 2-3. s. 171-183.

Revision of cataloguing rules - past, present and future. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 1. Budapest : Tankönyvkiadó, 1962. s. 21-34.

A leíró katalógus alapfeladatai [Hlavní funkce autorského a názvového katalogu]. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 2. Budapest : Tankönyvkiadó, 1964. s. 7-43.

Reflections on E. L. Tate's test on the draft code. The Library Quarterly, 1965. vol. 35. 1. s. 21-27.

A leíró katalogizálás tárgyai [Předměty jmenné a názvové katalogizace]. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 3. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1966. s. 7-62.

Code-making: a criticism and a proposal. Vjesnik Bibliotekara Hrvatske, 1968. vol. 14. 1-2. s. 58-68.

A címleírási szabályok ésszerűsítéséről [Jak racionalizovat katalogizační pravidla?] In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 5. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1970. p. 7-53.

A leíró katalógus bejegyzéseinek osztályozása [Klasifikace záhlaví jmenného a názvového katalogu]. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 6. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1972. s. 107-136.

A nemzetközi szabványosított könyvszámozás (ISBN) ismertetése és javaslat bevezetésére Magyarországon [Mezinárodní standardní číslování knih : návrh na jeho zavedení v Maďarsku]. Budapest : Országos Széchényi Könyvtár Könyvtártudományi és Módszertani Központ, 1972. 23 s.

The new Hungarian draft code and the Paris Statement of principles. International cataloguing, July-Sept. 1972. vol. 1. 3. s.3-4.

Editor entries and the principles of cataloguing. Libri, 1973. vol. 23. 4. s. 307-330.

Functions and objects of author and title cataloguing. A contribution to cataloguing theory. Budapest : Akadémiai K., 1974. 173 s.

Eine terminologische Bemerkung über die RAK. Libri, 1979. vol. 29. 4. s. 311-320.

Funzioni e oggetti della catalogazione per autore e titolo : un contributio alla teoria della catalogazione. Edizione italiana a cura di Mauro Guerrini ; traduzione di Barbara Patui, Carlo Bianchini e Pino Buizza. Udine : Forum, 2001. 254 p. (Scienze bibliografiche)

Část II: Práce o Ákosu Domanovszkém

TATE, Elizabeth L.: Response to the reflections. The Library Quarterly, 1965. vol. 35.1. s. 27-30.

VÉRTESY Miklós: Fél évszázad az Egyetemi Könyvtárban. Beszélgetés Domanovszky Ákossal. [Půl století v Univerzitní knihovně. Rozhovor s Ákosem Domanovszkým]. Könyvtáros, 1977. 27. évf. 11. s. 652-656.

HÖLVÉNYI György: Domanovszky Ákos (1902-1984). Magyar könyvszemle, 1984. 100. évf. 4. s. 375-376.

WILSON, Patrick: Interpreting the second objective of the catalog. Library Quarterly, 1989. vol. 59. 4. s. 339-353.

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella: "A címleíró […] munkája rossz lesz, ha csak a szabályt tartja szem előtt s nem egyúttal az embert is, kinek számára a címeket leírja." Domanovszky Ákos emlékezete [Práce katalogizátora nebude dokonalá, pokud bude brát v úvahu pouze pravidla a ne člověka, pro něhož jsou napsána. Na památku Ákose Domanovszkého]. Könyv, könyvtár, könyvtáros, 1999. 8. évf. 12. s. 50-54.

GUERRINI, Mauro: Between myth and oblivion: a biography of Ákos Domanovszky. Cataloging & Classification Quarterly, 2001. vol. 32. 3. s. 57-72.

Magyar Életrajzi Lexikon 1000-1990 [Maďarský biografický slovník 1000-1990]. Főszerk. Kenyeres Ágnes. Jav. átdolg. kiad. CD-ROM. Budapest : Arcanum Adatbázis Kft., 2001. http://www.mek.iif.hu/porta/szint/egyeb/lexikon/eletrajz/html/

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella: Domanovszky Ákos katalogizálás-elméleti munkássága. Tisztelgés születésének 100. évfordulója alkalmából [Ákos Domanovszky o teorii katalogizace. Pocta ke stému výročí jeho narození]. Könyvtári figyelő, 2002. 48. évf. 3. s. 441-456.

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella. Domanovszky Ákos katalogizálás-elméleti munkássága, valamint szerepe a hazai és nemzetközi egységesítésben és szabványosításban [Přínos Ákose Domanovszkého k teorii katalogizace a jeho úloha v národním a mezinárodním procesu standardizace]. [Doktorská práce] Budapest : ELTE-BTK, 2004. 270 s.

Do češtiny přeložila Ludmila Celbová; úprava překladu Josef Schwarz.

Tento text vznikl v rámci projektu "Information Society without Borders: Re-Establishing and Development of the Cross-Border Cooperation within the Information Studies and Librarianship", který s podporou IVF realizoval Ikaros, o. s., s partnery z Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky.

DOMANOVSZKY ÁKOS

Született: Pozsony (ma: Bratislava, Szlovákia), 1902. október 28.
Meghalt: Budapest, 1984. április 9.
Nemzetisége: magyar

SZEMÉLYE ÉS SZAKMAI MUNKÁSSÁGA, EREDMÉNYEI

Domanovszky Ákos a bibliográfiai leírás és katalogizálás nemzetközi hírű magyar szakembere volt, aki kiemelkedő szerepet játszott az 1950-es években kibontakozó hazai és nemzetközi katalogizálás-egységesítési folyamatban. Részt vett az 1952-es magyar címleírási szabályok kidolgozásában, majd aktív részese volt az IFLA szabványosítási munkájának. Michael Gormannal és más nemzetközi szakértőkkel együtt dolgozott az egységes nemzetközi bibliográfiai leírási szabályzat megteremtésén, amely az ISBD előfutára volt. Erőfeszítéseinek köszönhetően Magyarország az elsők között vezette be ezt a szabványt. Ugyancsak ő volt az, aki az osztott katalogizálás fontosságára felhívta a figyelmet Magyarországon. Az ő javaslatára került sor az ISBN magyarországi bevezetésére.

Hazai és nemzetközi szakfolyóiratokban publikált, többek között a Libriben és a Library Quarterlyben. Két fő monográfiája közül az egyik A könyvtári címleírás irányelvei és a testületi szerző címmel az Országos Könyvtárügyi és Dokumentációs Tanács (OKDT) és az Egyetemi Könyvtár közös kiadásában jelent meg, a másik angol nyelven, Functions and objects of author and title cataloguing címmel az Akadémiai Kiadó és a müncheni Verlag Dokumentation kiadásában látott napvilágot. Ez utóbbiról írta egyik külföldi méltatója: "the work that more than any other confirms his reputation as a master" [ez a mű minden másnál jobban bizonyítja mesteri hírnevét]. Tevékenységét, műveit napjainkig nemzetközileg is számon tartják, külföldön szinte ismertebb alakja a könyvtártudománynak, mint saját hazájában.

ÉLETTÖRTÉNETE, TANULMÁNYAI

A magyar tudományos életben jelentős szerepet játszó család harmadik generációjához tartozik. Nagyapja, Domanovszky Endre (1817-1895) jogakadémiai bölcselettanár, filozófiai író, a Magyar Tudományos Akadémia levelező tagja volt. Édesapja, Domanovszky Sándor (1877-1955) történész, művelődéstörténész a magyar és számos külföldi tudományos akadémia tagja, a Magyar Művelődéstörténet c. ötkötetes mű szerzője. Magyar akadémiai tagságát politikai okokból 1949-ben felfüggesztették, és csak 1989-ben - 34 évvel halála után - állították vissza. Ákos két öccse közül Endre (1907-1974) festő, György (1909-1983) pedig művészettörténész lett, a Néprajzi Múzeum igazgatója volt.

A család 1904-ben került Budapestre, ahol az édesapa, Domanovszky Sándor a kereskedelmi akadémián oktatott, majd a budapesti tudományegyetem professzora és rektora lett. Domanovszky Ákos az érettségi letétele után jogi tanulmányokat folytatott a budapesti és a müncheni egyetemen, ahonnan visszatérve 1925-ben a Királyi Magyar Pázmány Péter Tudományegyetem Jog- és Államtudományi Karán doktori oklevelet szerzett. A jogi doktorátus megszerzése után két évig (1924-1926) tanársegéd volt a Műegyetem közgazdaságtudományi karán, ahol dokumentációs munkát végzett professzorai (Heller Farkas és Budai László) számára. Rövid ideig 1926-ban az Országos Könyvforgalmi és Bibliográfiai Központban, majd a budapesti Egyetemi Könyvtárban dolgozott önkéntes díjtalan gyakornokként, később segédőrként, majd könyvtárosként. 1928-1929-ben a Humboldt Alapítvány ösztöndíjasként Berlinben folytatott közgazdasági és könyvtári tanulmányokat.

SZAKMAI PÁLYAFUTÁSA, INTÉZMÉNYEK

Domanovszy Ákos pályakezdése látszatra egészen más életútra is elindíthatta volna, de a műegyetemi tanársegédként eltöltött időszak, amikor könyvtárosi jellegű munkát végzett, úgy tűnik, meghatározó volt életében. A tanuló és gyakornoki évek után 1931-től a budapesti Egyetemi Könyvtárban "könyvtári őr"-ként (custos), azaz könyvtárosként dolgozott. 1935-ben a pécsi Magyar Királyi Erzsébet Tudományegyetem egyetemi könyvtárában megbízott, később kinevezett igazgató lett. A pécsi hét év legnagyobb feladata a feldolgozó munka reformjának megvalósítása volt, amelyet elődje, Fitz József kezdeményezett.

1942-ben került újra Budapestre, ahol az Egyetemi Könyvtár főkönyvtárosa, majd 1945-től osztályvezetője lett. Eredetileg azért helyezték vissza Budapestre, hogy az Egyetemi Könyvtár igazgatója legyen, de később mégis Mátrai Lászlót nevezték ki, aki igazgatóhelyettesnek őt kérte fel. Nyugdíjba vonulásáig, 1972-ig ezen a poszton irányította, illetve reformálta meg gyökeresen a könyvtár feldolgozó munkáját. A könyvtár katalógusai az 1875-ös elképzeléseknek, szabályzatoknak megfelelően épültek, a formai és tartalmi feltárás egyaránt korszerűsítésre szorult, ami három lépésben az ő elképzelései és irányítása alapján valósult meg. Gyakorló könyvtárosként és elméleti munkásságában is szem előtt tartotta a katalógus használóinak szempontjait.

Az 1950-es évek második felétől sorra jelentek meg Domanovszky Ákos katalogizálás-elméleti tanulmányai hazai és külföldi szakfolyóiratokban. Részt vett az Országos Könyvtári Központ által létrehozott könyvtárközi bizottság munkájában, amelynek célja a magyar címleírási szabályzat kidolgozása volt. (A szabvány 1952-ben jelent meg Könyvtári címleírási szabályok címmel). 1957-ben az Országos Könyvtárügyi és Dokumentációs Tanács katalogizálási szakbizottságának elnöke lett.

Tevékeny részese volt az IFLA szabvány-előkészítő és szabványalkotó munkájának. Számos külföldi konferencián képviselte Magyarországot, többek között 1959-ben a párizsi katalogizálási konferencia előzetes rendezvényén Londonban, az 1961-es párizsi konferencián, ahol fontos előadást tartott, csakúgy mint az 1969. évi koppenhágai, katalogizálási szakértők számára tartott IFLA-rendezvényen.

Nyugdíjba vonulása (1972) után is tovább dolgozott a magyar bibliográfiai leírási szabványcsalád besorolási szabályzatainak elkészítésén, újabb katalogizálás-elméleti dolgozatai jelentek meg magyar és idegen nyelven. 1974-ben jelent meg egyik fő műve, a már említett Functions and objects of author and title cataloguing.

KITÜNTETÉSEK

Munka Érdemrend arany fokozata (1973)

Emléklap a Magyar Könyvtárosok Egyesülete megalapításának 40. évfordulója alkalmából (1975)

VÁLOGATÓ BIBLIOGRÁFIA

I. rész: Domanovszky Ákos művei

Index-katalógus, címszavas katalógus. Magyar könyvszemle, 1937. 61. évf. 1. p. 19-28.

Nagybetű-használat a címleírásban. Magyar könyvszemle, 1957. 73. évf. 4. p. 325-334.

A könyvtári címleírás irányelvei és a testületi szerző. Budapest : Országos Könyvtárügyi Tanács : Budapesti Egyetemi Könyvtár, 1959. 75 p.

Einiges über die Grundsätze der Titelaufnahme. Libri, 1960. vol. 10. 3. p. 205-254.

A nemzetközi katalogizálási konferencia előmunkálataihoz. Magyar könyvszemle, 1960. 76. évf. 3. p. 255-266.

Die korporative Verfasserschaft. Libri, 1961. vol. 11. 2. p. 115-158.

Der Code-Entwurf der Pariser Katalogisierungskonferenz. Libri, 1962. vol. 12. 3. p. 191-216.

A párizsi katalogizálási konferencia szabályzat-tervezete. Magyar könyvszemle, 1962. 78. évf. 2-3. p. 171-183.

Revision of cataloguing rules - past, present and future. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 1. Budapest : Tankönyvkiadó, 1962. p. 21-34.

A leíró katalógus alapfeladatai. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 2. Budapest : Tankönyvkiadó, 1964. p. 7-43.

Reflections on E. L. Tate's test on the draft code. The Library Quarterly, 1965. vol. 35. 1. p. 21-27.

A leíró katalogizálás tárgyai. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 3. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1966. p. 7-62.

Code-making: a criticism and a proposal. Vjesnik Bibliotekara Hrvatske, 1968. vol.14. 1-2. p. 58-68.

A címleírási szabályok ésszerűsítéséről. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 5. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1970. p. 7-53.

A leíró katalógus bejegyzéseinek osztályozása. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 6. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1972. p. 107-136.

A nemzetközi szabványosított könyvszámozás (ISBN) ismertetése és javaslat bevezetésére Magyarországon. Budapest : OSZK-KMK, 1972. 23 p.

The new Hungarian draft code and the Paris Statement of principles. International cataloguing. 1972. vol. 1. 3. p. 3-4.

Editor entries and the principles of cataloguing. Libri, 1973. vol. 23. 4. p. 307-330.

Functions and objects of author and title cataloguing. A contribution to cataloguing theory. Budapest : Akadémiai K., 1974. 173 p.

Eine terminologische Bemerkung über die RAK. Libri, 1979. vol. 29. 4. p. 311-320.

Funzioni e oggetti della catalogazione per autore e titolo : un contributio alla teoria della catalogazione. Edizione italiana a cura di Mauro Guerrini ; traduzione di Barbara Patui, Carlo Bianchini e Pino Buizza. Udine : Forum, 2001. 254 p. (Scienze bibliografiche)

II. rész: Róla szóló irodalom

TATE, Elizabeth L.: Response to the reflections. The Library Quarterly, 1965. vol. 35. 1. p. 27-30.

VÉRTESY Miklós: Fél évszázad az Egyetemi Könyvtárban. Beszélgetés Domanovszky Ákossal. Könyvtáros, 1977. 27. évf. 11. p. 652-656.

HÖLVÉNYI György: Domanovszky Ákos (1902-1984). Magyar könyvszemle, 1984. 100. évf. 4. p. 375-376.

WILSON, Patrick: Interpreting the second objective of the catalog. Library Quarterly, 1989. vol. 59. 4. p. 339-353.

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella: "A címleíró […] munkája rossz lesz, ha csak a szabályt tartja szem előtt s nem egyúttal az embert is, kinek számára a címeket leírja." Domanovszky Ákos emlékezete. Könyv, könyvtár, könyvtáros, 1999. 8. évf. 12. p. 50-54.

GUERRINI, Mauro: Between myth and oblivion: a biography of Ákos Domanovszky. Cataloging & Classification Quarterly, 2001. vol. 32. 3. p. 57-72.

Magyar Életrajzi Lexikon 1000-1990. Főszerk. Kenyeres Ágnes. Jav. átdolg. kiad. CD-ROM. Budapest : Arcanum Adatbázis Kft., 2001. http://www.mek.iif.hu/porta/szint/egyeb/lexikon/eletrajz/html/

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella: Domanovszky Ákos katalogizálás-elméleti munkássága. Tisztelgés születésének 100. évfordulója alkalmából. Könyvtári figyelő, 2002. 48. évf. 3. p. 441-456.

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella. Domanovszky Ákos katalogizálás-elméleti munkássága, valamint szerepe a hazai és nemzetközi egységesítésben és szabványosításban. [Ph.D.-értekezés.] Budapest : ELTE-BTK, 2004. 270 p.


ÁKOS DOMANOVSZKY

PERSONAL DATA

Born: October 28, 1902, Pozsony, Austria-Hungaria (today: Bratislava, Slovakia)
Died: April 9, 1984, Budapest
Nationality: Hungarian

PERSONAL AND PROFESSIONAL HIGHLIGHTS

Ákos Domanovszky was a Hungarian librarian and scholar of library science whose name is well-known abroad as well, as he made essential contributions to cataloguing theory. He was a distinguished figure of standardised cataloguing: he played a major role in the drafting of the Hungarian cataloguing code of 1952 and took part in the standardisation activities of IFLA. He worked together with Michael Gorman and other international experts on the preliminary draft of Standard Bibliographic Description, later to become the ISBD. Thanks to Domanovszky's efforts, Hungary was one of the first countries to adopt that standard. It was him who stressed the importance of shared cataloguing in Hungary. Upon his suggestion the introduction of ISBN could be achieved in Hungary.

He published articles in national and international journals, such as Libri and Library Quarterly. From his two basic books, the work entitled Guidelines on library cataloguing and corporate authorship [A könyvtári címleírás alapelvei és a testületi szerző] was a joint publication of the National Council on Librarianship and Documentation (OKDT) and the Budapest University Library, the other - Functions and objects of author and title cataloguing - was published in English as a joint venture of Akadémiai Kiadó, Budapest and the Verlag Documentation in Munich. Mauro Guerrini, one of his foreign reviewers wrote about this book: "the work that more than any other confirms his reputation as a master."

His activity and works are internationally recorded till today, he is a more respected and famous figure of library science abroad than in Hungary.

LIFE STORY

Ákos Domanovszky belonged to the third generation of a family having performed a major role in the intellectual and scientific life of Hungary. His grandfather, Endre Domanovszky (1817-1895), philosopher and writer was an associate member of he Hungarian Academy of Sciences. His father, Sándor Domanovszky (1877-1955), a historian dealing mainly with the history of culture, was a member of the Hungarian and numerous foreign academies of sciences, and author of the five-volume work History of culture in Hungary [Magyar Művelődéstörténet]. Due to political reasons, from 1949 on, he was suspended from the Hungarian Academy of Sciences, and reinstated only in 1989, thirty-four years after his death. Ákos had two brothers, Endre (1907-1974) who was painter and teacher, and György (1909-1983) who was an art historian and director of the Hungarian Ethnographical Museum.

The family moved to Budapest in 1904, where the father, Sándor Domanovszky became a teacher at the Trading Academy, later professor and rector of the University of Budapest. Ákos Domanovszky, after taking his final examination at the secondary school, studied law at the Universities of Budapest and Munich, respectively, and after returning in 1925 took a degree in Law at the Law and Political Science Faculty of the Royal Hungarian Pázmány Péter University of Budapest. From 1924 to 1926 he worked as an assistant professor at the Faculty of Economic Sciences of the Budapest Technical University, where he made documentation work for his professors (Farkas Heller and László Budai). He was associated for a short period with the Hungarian Centre for Bibliography and Publishing Trade, and from 1926 to 1928 he was employed at the Budapest University Library as a voluntary library assistant, later as a librarian. He spent the two following years in Berlin, winning a scholarship to the Humboldt University, where he studied economics and librarianship.

PROFESSIONAL CAREER, AFFILIATION

The start of Domanovszky's career, i.e. the period spent as an assistant professor at the Budapest Technical University, when he did library work, seemed to have been decisive in his life. From 1931 on he worked in the Budapest University library as a "custos", i.e. librarian. In 1935 he became librarian at the Hungarian Royal Erzsébet University of Pécs: first as deputy director, then as director. His stay there lasted for seven years, during which he completed a reorganisation of cataloguing work started by his predecessor József Fitz.

In 1942 he was transferred to the Budapest University Library, first as a librarian, then starting from 1945, as Head of Section. He should have been the director of the library, but that post was entrusted to László Mátrai, (the president of the Association of Hungarian Librarians and professor of philosophy at Budapest University), and Domanovszky became Deputy Librarian. Until his retirement in 1972 he devoted himself to the revision and improvement of the cataloguing work of the library. He considered this work to be of utmost importance since the catalogues had been designed and constructed according to old concepts and rules dating back to the 19th century. His professional experience and philosophy led him to believe that libraries must have consistent rules for librarians and easy, "user-friendly" rules for patrons, so as to fulfil the main task of the catalogue.

From the second part of the fifties Domanovszky published several important studies on cataloguing theory in national and international journals. He took part in the activities of the interlibrary commission of the National Library Centre charged with drafting cataloguing rules for Hungary (these were published as national standard in 1952). In 1957 he became president of the cataloguing committee of the National Council on Librarianship and Documentation (OKDT).

He participated in the standardisation efforts of IFLA and was a member of its various committees. He represented Hungary at a number of international conferences. In 1959 he took part in a London preliminary meeting of the Paris cataloguing conference. He had a major role in the Paris conference (ICCP = International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October 1961). In August 1969 he took part in the International Meeting of Cataloguing Experts (IMCE) in Copenhagen, held to draw up a standard for bibliographic description.

After his retirement in1972 he continued to work on the rules for authority control for the Hungarian standard bibliographic description and published several studies on cataloguing theory in Hungarian, English and German respectively. One of his main works, Functions and objects of author and title cataloguing came out in 1974.

AWARDS

Gold Medal of the Honour of Labour (1973)

Memorial leaf on the occasion of the 40th anniversary of the Association of Hungarian Librarians (1975)

SELECTED BIBLIOGRAPHY

Part I: Works by Ákos Domanovszky

Index-katalógus, címszavas katalógus [Index catalogue, title catalogue]. Magyar Könyvszemle, 1937. 61.évf. 1. p. 19-28.

Nagybetű-használat a címleírásban [Use of capitals in cataloguing]. Magyar Könyvszemle, 1957. 73.évf. 4. p. 325-334.

A könyvtári címleírás irányelvei és a testületi szerző [Guidelines on library cataloguing and corporate authorship]. Budapest : Országos Könyvtárügyi Tanács : Budapesti Egyetemi Könyvtár, 1959. 75 p.

Einiges über die Grundsätze der Titelaufnahme. Libri, 1960. vol. 10. 3. p. 205-254.

A nemzetközi katalogizálási konferencia előmunkálataihoz [To the preliminary works of the International Conference on Cataloguing Principles]. Magyar könyvszemle, 1960. 76.évf. 3. p. 255-266.

Die korporative Verfasserschaft [Corporate authorship]. Libri, 1961. vol. 11. .2. p. 115-158.

Der Code-Entwurf der Pariser Katalogisierungskonferenz. Libri, 1962. vol.12. 3. p. 191-216.

A párizsi katalogizálási konferencia szabályzat-tervezete [Draft code of the Paris Conference on Cataloguing Principles] Magyar könyvszemle, 1962. 78. évf. 2-3. p. 171-183.

Revision of cataloguing rules - past, present and future. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 1. Budapest : Tankönyvkiadó, 1962. p. 21-34.

A leíró katalógus alapfeladatai [Main functions of an author and title catalogue]. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 2. Budapest : Tankönyvkiadó, 1964. p. 7-43.

Reflections on E. L. Tate's test on the draft code. The Library Quarterly, 1965. vol. 35. 1. p. 21-27.

A leíró katalogizálás tárgyai [Objects of author and title cataloguing]. In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 3. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1966. p. 7-62.

Code-making: a criticism and a proposal. Vjesnik Bibliotekara Hrvatske, 1968. vol. 14. 1-2. p. 58-68.

A címleírási szabályok ésszerűsítéséről [How to rationalize cataloguing codes?] In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 5. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1970. p. 7-53.

A leíró katalógus bejegyzéseinek osztályozása [Classification of author-title catalogue entries] In Az Egyetemi Könyvtár évkönyvei. 6. Budapest : Egyetemi Könyvtár, 1972. p. 107-136.

A nemzetközi szabványosított könyvszámozás (ISBN) ismertetése és javaslat bevezetésére Magyarországon [International Standard Book Numbering: suggestion for its introduction in Hungary]. Budapest : Országos Széchényi Könyvtár Könyvtártudományi és Módszertani Központ, 1972. 23 p.

The new Hungarian draft code and the Paris Statement of principles. International cataloguing, July-Sept. 1972. vol. 1. 3. p.3-4.

Editor entries and the principles of cataloguing. Libri, 1973. vol. 23. 4. p. 307-330.

Functions and objects of author and title cataloguing. A contribution to cataloguing theory. Budapest : Akadémiai K., 1974. 173 p.

Eine terminologische Bemerkung über die RAK. Libri, 1979. vol. 29. 4. p. 311-320.

Funzioni e oggetti della catalogazione per autore e titolo : un contributio alla teoria della catalogazione. Edizione italiana a cura di Mauro Guerrini ; traduzione di Barbara Patui, Carlo Bianchini e Pino Buizza. Udine : Forum, 2001. 254 p. (Scienze bibliografiche)

Part II: Works about Ákos Domanovszky

TATE, Elizabeth L.: Response to the reflections. The Library Quarterly, 1965. vol. 35.1. p. 27-30.p.

VÉRTESY Miklós: Fél évszázad az Egyetemi Könyvtárban. Beszélgetés Domanovszky Ákossal. [Half a century in the University Library. An interview with Ákos Domanovszky]. Könyvtáros, 1977. 27. évf. 11. p. 652-656.

HÖLVÉNYI György: Domanovszky Ákos (1902-1984). Magyar könyvszemle, 1984. 100. évf. 4. p. 375-376.

WILSON, Patrick: Interpreting the second objective of the catalog. Library Quarterly, 1989. vol. 59. 4. p. 339-353.

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella: "A címleíró […] munkája rossz lesz, ha csak a szabályt tartja szem előtt s nem egyúttal az embert is, kinek számára a címeket leírja." Domanovszky Ákos emlékezete [The work of the cataloguer will not be perfect if he will consider only rules and not the man they are written for. In memory of Ákos Domanovszky]. Könyv, könyvtár, könyvtáros, 1999. 8. évf. 12. p. 50-54.

GUERRINI, Mauro: Between myth and oblivion: a biography of Ákos Domanovszky. Cataloging & Classification Quarterly, 2001. vol. 32. 3. p. 57-72.

Magyar Életrajzi Lexikon 1000-1990 [Hungarian biographical dictionary 1000-1990]. Főszerk. Kenyeres Ágnes. Jav. átdolg. kiad. CD-ROM. Budapest : Arcanum Adatbázis Kft., 2001.

http://www.mek.iif.hu/porta/szint/egyeb/lexikon/eletrajz/html/

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella: Domanovszky Ákos katalogizálás-elméleti munkássága. Tisztelgés születésének 100. évfordulója alkalmából [Ákos Domanovszky on the theory of cataloguing. Homage on the 100th anniversary of his birth]. Könyvtári figyelő, 2002. 48. évf. 3. p. 441-456.

POGÁNYNÉ RÓZSA Gabriella. Domanovszky Ákos katalogizálás-elméleti munkássága, valamint szerepe a hazai és nemzetközi egységesítésben és szabványosításban [Ákos Domanovszky's contribution to the theory of cataloguing and his role in the national and international standardisation process]. [Doctoral thesis] Budapest : ELTE-BTK, 2004. 270 p.

The text has been prepared as part of the project "Information Society without Borders: Re-Establishing and Development of the Cross-Border Cooperation within the Information Studies and Librarianship" which has been carried out by Ikaros, a non-governmental organization, with partners from Poland, Hungary, Slovakia and the Czech Republic.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
FEIMER, Ágnes. Ákos Domanovszky. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-12246. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12246

automaticky generované reklamy