Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zůstane po webovém prohlížeči Netscape jen vzpomínka?

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Zůstane po webovém prohlížeči Netscape jen vzpomínka?

0 comments

Nad budoucností webového prohlížeče Netscape Navigator visí velký otazník. Kdysi (vzhledem k tomu, jak rychle na Internetu utíká čas, bychom měli raději napsat "kdysi dávno") vládce v této kategorii softwaru nevydržel nápor svého hlavního konkurenta - Microsoft Internet Exploreru - a postupně se ocitl v postavení méněcenného produktu. Používat Netscape jako by se dnes podobalo nepochopitelnému staromilství a slepé úctě k tradici, aniž by to z praktického hlediska přinášelo užitek.

Nejprve si rekapitulujme základní fakta z dosavadní, desetileté historie prohlížečů (a tedy i historie Internetu). Netscape byl druhým grafickým prohlížečem, který se masově rozšířil (než se tak stalo, používal se, jakkoli to zní nyní neuvěřitelně, řádkový prohlížeč - např. Lynx). Primát patří dnes již neznámému, ale svého času populárnímu prohlížeči NCSA Mosaic, který vznikl na půdě National Center for Supercomputer Application na University of Illinois (první verze byla uvolněna v listopadu 1993, tj. v době, kdy se teprve vedly diskuse o specifikaci HTML a kdy web patřil především akademické sféře). Jeho dědictví však zůstává živé - vždyť jeho následovníci Netscape i MS Internet Explorer byli postaveni na jeho základech. Netscape přišel na svět v prosinci 1994. Není bez zajímavosti, že u zrodu firmy Mosaic Communications, která ho uvedla na trh, stáli Jim Clark a Marc Andreessen, kteří předtím působili v NCSA. Na stránkách Deja Vu si můžeme prostřednictvím emulátorů připomenout, jak vypadaly prohlížeče z této éry (např. Netscape 0.9 a NCSA Mosaic 1.0).

Období ostrého soupeření Internet Exploreru a Netscapu v letech 1995 až 1998 bývá někdy v odborném tisku označováno (s nepříliš velkou nadsázkou) jako "válka prohlížečů", která do značné míry symbolizuje rostoucí komercionalizaci webu. Až do roku 1997 v ní měl navrch Netscape. Jeho druhá verze z března 1996 podporovala HTML 2.0, přídavné moduly (plug-in), java applety a také - na rozdíl od svého protějšku - jazyk JavaScript a rámy. V důsledku toho Netscape získal dominantní pozici na trhu (odhaduje se, že tehdy 75 až 80 procent uživatelů dávalo přednost Netscapu). Na této situaci nic nezměnila ani třetí generace prohlížečů, i když Internet Explorer umožňoval zobrazit novinku web-designu: některé prvky kaskádových stylů (CSS) úrovně 1.

Zlomový okamžik ve vývoji prohlížečů nastal v říjnu 1997, kdy Microsoft představil Internet Explorer 4.0. Od té doby začal nezadržitelný pokles zájmu uživatelů o Netscape. Podle měření návštěvnosti 114 tisíc serverů, které provedla firma WebSideStory v únoru 2001 a jehož výsledky byly citovány na mnoha portálech, bylo zaznamenáno 87 procent přístupů s Internet Explorer 4.x a 5.x a pouze 12 procent s Netscapem 4.x a 6.0 (např. v srpnu 1999 byl tento poměr 75 ku 25). S obdobnými výsledky se můžeme setkat na serveru BrowserWatch, který přináší novinky z oblasti prohlížečů (poměr přístupů Internet Explorer : Netscape na čtrnáct portálů firmy internet.com byl v letošním dubnu 88 ku 11). Příčinu úspěchu Internet Exploreru je třeba hledat ve dvou věcech. Za prvé, počínaje touto verzí (verze 5.0 následovala v březnu 1999, 5.5 v červenci 2000 a 6.0 beta v březnu 2001) je v Internet Exploreru daleko důsledněji než v jeho konkurentovi implemetován hierarchický Document Object Model (DOM) konsorcia W3, na němž je založeno dynamické HTML, které umožňuje přidat webovým systémům další rozměr: interaktivitu. Za druhé, Microsoft integroval svůj prohlížeč do operačního systému Windows (tento krok je předmětem sporu této společnosti s americkým federálním antimonopolním úřadem). Můžeme se k tomu stavět kriticky, ale faktem zůstává, že běžný uživatel jistě nevidí důvod, proč by se měl shánět po jiném prohlížeči, když má jeden na svém počítači samosebou k dispozici... Svou roli při nárůstu popularity Internet Exploreru sehrává ještě jeden faktor: stěží se dnes najde publikace o Internetu, v níž by se objevil doprovodný obrázek s oknem Netscapu. Tvůrci webových stránek již počítají s tím, že většina jejich návštěvníků používá Internet Explorer, a často ani neztrácejí čas tím, že by pro uživatele Netscapu měli připravit alespoň přibližně jejich srovnatelnou podobu (problém spočívá v tom, že na papíře oba prohlížeče podporují CSS a DHTML, ale každý po svém, a tak stránka s týmž zdrojovým kódem je interpretována jinak v Netscapu a Internet Exploreru).

Netscape se pochopitelně snaží zvrátit tento pro něj nepříznivý stav, ale zatím marně. Firma Netscape, kterou mezitím koupil internetový (a dnes také mediální) gigant America OnLine, sice dále vyvíjela čtvrtou verzi (4.x, 4.5 a 4.7x), ale současně se začala angažovat v tzv. otevřeném (Open Source) projektu Mozilla, jehož výsledkem byl po napjatém očekávání Netscape 6 se zcela novým jádrem zvaným Gecko, který byl internetovou komunitou přijat s opatrným optimismem (po třech experimentálních verzích se objevila ostrá verze v listopadu 2000). Zvlášť nadějně se ukazuje míra podpory XML a CSS 2, navíc je oproti Netscape 4.x přece jen stabilnější. Je opravdu složité předpovědět, zda má Netscape naději na comeback, když si lidé (kromě zapřísáhlých odpůrců Microsoftu) zvykli na Internet Explorer. Své někdejší postavení si Netscape udržuje v operačním systému Linux - ten se však uplatňuje především u serverů, jeho rozšířenost mezi klientskými stanicemi je daleko menší.

Internet Explorer a Netscape jsou sice hlavními, ale nikoliv jedinými hráči na poli prohlížečů. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o programu Opera, jehož kořeny sahají až do roku 1994. Původně byl určen pouze pro interní potřeby norské telekomunikační společnosti Telenor. Dnes se jeho vývojem zabývá firma Opera Software, která rovněž sídlí v Norsku. Opera, která má ambice zaujmout druhé místo za Internet Explorerem, je obecně vysoce hodnocena - v některých srovnávacích testech vítězí nad Internet Explorerem a Netscapem (viz např. Chip č. 1/2001). Po bližším seznámení se není co divit, neboť od verze 4.0 Opera podporuje vedle HTML 4.01 také CSS úrovně 1 i 2, DHTML, XML a pokusně dokonce jazyk WML, který se uplatňuje v síťových aplikacích pro mobilní telefony. Minimálně proto stojí za vyzkoušení. Během jednoho měsíce od okamžiku, kdy byla v prosinci 2000 zpřístupněna verze 5.01 pro Windows, bylo registrováno stažení dvou miliónů kopií (na první pohled jde o ohromující číslo, ale je třeba brát v úvahu celkový počet uživatelů Internetu - tj. stovky miliónů). Ani uživatelé ostatních operačních systémů nepřijdou zkrátka - Opera je nabízena např. pro Linux a MacOS. Nespornou nevýhodu Opery představuje fakt, že není k dispozici zdarma (resp. plná verze funguje po dobu 30 dní). Výjimka se vztahuje na registrované uživatele verze 4.0, kteří mohou získat verzi 5.x bez dodatečného poplatku. Pokud vás však nebudou obtěžovat reklamní proužky v okně prohlížeče, můžete ho získat bezplatně. Ostatní projekty, které mají spíše experimentální charakter, tolik pozornosti nepoutají. Jeden z nich se realizuje v konsorciu W3 - prohlížeč a současně editor nese název Amaya (poslední verze 4.3.2 je z března 2001). Za zmínku stojí, že podporuje (zatím ovšem částečně) formát pro vektorovou grafiku SVG, který ostatně pochází také z dílny W3C. Dále můžeme zmínit ještě prohlížeč Konqueror, který lze spouštět v prostředí linuxového správce oken KDE.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip. Zůstane po webovém prohlížeči Netscape jen vzpomínka?. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 5 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-10722. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10722

automaticky generované reklamy