Webový prohlížeč Firefox (pojmenovaný podle pandy červené) pokračuje ve svém úspěšném útoku na pozice svého hlavního konkurenta - Microsoft Internet Exploreru (MSIE). Na pozice, které se ještě loni zdály neotřesitelné. "Pamětníci" interentového dávnověku se musejí ptát: vypukne opět mezi prohlížeči "válka" (termín "browser war" se v polovině 90. let běžně v odborné literatuře a na Internetu používal).

Od roku 1996, kdy firma Adobe Systems vyvinula formát PDF (Portable Document Format), jeho popularita mezi tvůrci elektronických (online) publikací neustále roste. Přispívá k tomu marketingová strategie Adobe Systems - prohlížeč souborů PDF (Acrobat Reader) je k dispozici zdarma (tisková zpráva z června 2000 uvádí, že v celosvětovém měřítku se používá kolem 160 miliónů kopií tohoto programu).

Nad budoucností webového prohlížeče Netscape Navigator visí velký otazník. Kdysi (vzhledem k tomu, jak rychle na Internetu utíká čas, bychom měli raději napsat "kdysi dávno") vládce v této kategorii softwaru nevydržel nápor svého hlavního konkurenta - Microsoft Internet Exploreru - a postupně se ocitl v postavení méněcenného produktu. Používat Netscape jako by se dnes podobalo nepochopitelnému staromilství a slepé úctě k tradici, aniž by to z praktického hlediska přinášelo užitek.

Publikování informací na Internetu, které se stalo velmi rychle samozřejmou součástí každodenní praxe, přináší nejen množství nových možností, ale i řadu problémů. Jedním z takových problémů, na jehož řešení spolupracují již několik let národní knihovny řady západoevropských zemí v rámci projektu NEDLIB (Networked European Deposit Library), je i problém realizace povinného výtisku elektronických publikací dostupných na Internetu.

Situace, kdy při prezentaci chceme doprovodit výklad ukázkami přímo z Internetu a místo toho máme oči pro pláč, protože linky jsou právě přetížené nebo příslušný server nefunkční, nepatří k nejpříjemnějším. Můžeme se na ně však připravit. Na první pohled jednodušší, ale ve skutečnosti velmi pracný způsob, jak toho dosáhnout, spočívá v tom, že postupně uložíme všechny stránky (a zároveň prvky na nich umístěné), které hodláme předvést, a znovu je propojíme.

SONNENREICH, Wes, MACINTA, Tim. Web developer.com guide to search engines. New York : Wiley, 1998. xxi, 441 s. ISBN: 0-471-24638-7

Neklame-li mě paměť (zatím snad ještě ne), poprvé jsem měla možnost využít možnosti sítě Internet z "vlastního" počítače koncem července roku 1993. Tehdy šlo "jen" o elektronickou poštu. Krátce nato jsem se však mohla pustit i do prostoru služeb dostupných přes Telnet, programů a dokumentů na FTP serverech a samozřejmě začít prozkoumávat informační zdroje v prostředí služby Gopher.

V prosinci minulého roku jsem psal o Microsoftu (MS) a jeho obchodních praktikách. Od té doby se stav věcí významně změnil a v tomto příspěvku se podíváme v čem konkrétně a jak.

Dne 5. prosince proběhlo soudní stání MS vs. Ministerstvo spravedlnosti USA. Soudce po předložení argumentů obou stran odešel ze soudní síně s tím, že věc přijal k posouzení. To se stalo poté, co zástupce MS přednesl nesmyslné argumenty.

Představovat fulltextový vyhledávací systém Altavista by znamenalo nosit dříví do lesa. Neplatí to však o nové funkci, o které jsme se stručně zmínili v předchozím čísle a která podstatně rozšiřuje dosavadní nabídku serveru.

Dnes v době, kdy programy dosahují běžně velikosti několika desítek megabytů a nároky na výkon počítače neustále rostou, působí Opera 3.1 jako malý zázrak. Velikost instalačního souboru - pro Win95/NT - má pouhých 1,2 MB (instalace zabírá asi 2 MB) a pokud jde o nároky na vaše PC, stačí vám jen 386sx s 4 MB RAM (za předpokladu, že ovšem nepotřebujete JavaScript a SSL, vystačíte i se 2 MB RAM).

MAZE, Susan; MOXLEY, David; SMITH, Donna J. Neal-Schuman authoritative guide to Web search engines. New York : Neal-Schuman Publishers, 1997. xi, 178 s.