Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

V českobudějovické vědecké knihovně

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

V českobudějovické vědecké knihovně

1 comments
Autoři: 

O záplavách se stále ještě hovoří v rozhlase a televizi, čteme o nich v novinách a časopisech. Nemůžete se tedy divit, když i zářijový sloupek bude patřit webu jedné z knihoven, které byly záplavami nejvíce postiženy. Na jejích stránkách ostatně najdeme podrobné vylíčení příchodu velké vody i následného odstraňování škod po záplavách. Na rozdíl od Městské knihovny v Praze, jejíž hlavní budova a pobočky si své rovněž protrpěly, jsou tyto stránky obohaceny množstvím fotografií ukazujících, jak se knihovníci zapojili do odstraňování škod. Myslím tím web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, nikoliv Severočeské vědecké knihovny, která sice také umístila na web galerii záběrů ze zatopeného města, ale Labe k ní naštěstí nevystoupilo. Ústecký webmaster tak mohl odjet na dovolenou, avšak zároveň přerušil systematické dokumentování příchodu pětisetleté vody.

Vraťme se ale zpátky do jižních Čech. Stránky českobudějovické knihovny jsou opravdu rozsáhlé. Jsou rozčleněny do čtyř skupin lišících se barevným podkladem názvů nabídek v menu. Oranžově jsou podloženy nabídky nazvané O knihovně, Služby (v kontextové nápovědě je název upřesněn na Poskytované služby), Katalog, Aktuality a Kontakty. Žlutě podloženo je pouze jedno heslo - Zlatá Koruna, zatímco modře čtyři: České Budějovice, Česká republika, Evropa a Ostatní (resp. podle kontextové nápovědy Svět). Poslední tři nabídky (Statistika, Návštěvní kniha a Mapa www serveru) mají zelený podklad.

Vstoupíme-li myší na některou z nabídek, otevřou se nám v mnoha případech i podnabídky. Např. přes Aktuality se dostaneme na Výstavy a besedy a u nich můžeme volit mezi aktuálními a archivními. Celkový počet nabídek a podnabídek překračuje padesátku, což pro jiné knihovny (např. Knihovna akademie věd ČR) je dostatečným důvodem, aby na hlavní stránku umístily prohledávač. Na budějovických stránkách sice chybí, ale příliš mi to nevadilo, protože struktura nabídek a podnabídek je naštěstí poměrně dost logicky vytvořena.

V nabídce O knihovně si můžeme vybrat mezi pěti podnabídkami. První z nich (Historie knihovny) je standardní, zato u druhé nazvané Dotazy se na chvíli zastavíme. Myšlenku shromáždit na webu otázky nejčastěji pokládané pracovníkům knihovny a odpovědi na ně považuji za velmi dobrou, i když se mne kolegové snaží přesvědčit, že to nikdo nečte. Frequently asked questions či zkráceně FAQ najdeme přitom jak na stránkách zahraničních knihoven (např. The Library of Delft University of Technology), tak na stránkách českých institucí (např. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR). Jen čeští knihovníci váhají. Výjimkou jsou kromě českobudějovických, kteří shromáždili 30 otázek, snad jen frýdeckomístečtí, kteří vymysleli o dvě otázky méně. K inspiraci mohu doporučit i třináct dotazů ze stránek Městské knihovny v Praze a jedenáct ze stránek Moravské zemské knihovny v Brně.

Průvodce po knihovně je název třetí podnabídky. Bohužel to není ani videosekvence jako na stránkách ústecké knihovny či postupně se otvírající fotografie jako na stránkách knihovny ve Valašském Meziříčí, ani text popisující místa, která je vhodné navštívit, jako na stránkách zámku v Horšovském Týně. Jsou to jen desítky fotografií z jednotlivých oddělení knihovny. Celkem jsem jich napočítal 124 a měl bych k nim dvě připomínky. Jednak většinou jsou již dva roky staré, takže mnohý interiér již asi doznal změn, jednak ukazují místa, která jsou návštěvníkovi běžně známá. To neznamená, že bych schvaloval fotografování interiéru kanceláře ředitelky, jako je tomu na stránkách již zmiňované valašskomeziříčské knihovny. Spíše bych uvítal snímky např. vnitřku skladu JVK, jehož impozantní exteriér je vyobrazen na této stránce. Určitě by některého čtenáře zajímalo, jak jsou fondy uloženy...

Čtvrtá podnabídka je na české knihovnické poměry unikátní. Zatímco se zprávami o činnosti za uplynulý rok (českobudějovická knihovna je má v páté podnabídce), resp. s výročními zprávami se setkávám na webech poměrně často (o způsobu jejich vystavování jsem diskutoval v lednovém sloupku), Plán práce, jak se jmenuje čtvrtá podnabídka, jsem dosud nikde neviděl. Pokud v url nahradíte letopočet 2002 rokem 2001, přelstíte webmastera a můžete si přečíst, co knihovna plánovala loni. Ve zprávě o činnosti za r. 2001 pak můžete zkontrolovat, zda se jim vše zdařilo. Pro letošní rok si stanovili za hlavní úkol zlepšit mzdové podmínky v knihovně. Držme jim palce, aby uspěli.

V nabídce Služby, která se dělí na šest podnabídek, mne nejvíce zaujala první a poslední. Ta první je vstupní branou k online službám, jejichž šíře v Českých Budějovicích patří mezi největší. Posuďte sami: kromě vyhledávání v online katalogu jsou to rezervace, prodlužování, informace o vlastních výpůjčkách a rezervacích, WAP a žádanka MVS. Bohužel i na katalogu se podepsaly záplavy a webmaster jej musel doplnit upozorněním, že katalog není aktuální, protože cca 100 000 svazků bylo zničeno. K úpravě WAP stránek se bohužel ještě nedostal. Nechtěl jsem vyčerpat kredit na svém mobilu, a tak jsem se na WAP stránky podíval emulátorem Smith. Zatímco webovské stránky upozorňují, že knihovna je zavřena, wapové Aktuality stále lákají k návštěvě výstavy kreseb Karla Pavlíka...

Poslední podnabídka v nabídce Služby nese název CD-ROM server a vysvětluje, co je Ultra*Net, jak se uživatel dostane k CD-ROM a které CD-ROM jsou na serveru. Nejvíce se mi líbil jednak seznam téměř 150 CD-ROM s výstižnými charakteristikami a s propojením na záznam v T Series, jednak statistiky využívání jednotlivých CD-ROM. Knihovnám, které využívají Ultra*Net, bych doporučil, aby si v tomto směru vzaly JVK za vzor.

Ani nabídka Katalog by se neměla přejít bez povšimnutí. Kromě elektronického katalogu a vygenerovávaného seznamu přírůstků za jednotlivé měsíce je tu navíc i seznam novin a časopisů docházejících do dvou největších českobudějovických knihoven (JVK a JU). Poněkud překvapuje, že jen některé tituly jsou propojeny s elektronickým katalogem, což umožňuje získat (podobně jako u CD-ROM) další bibliografické údaje.

V nabídce Aktuality mne potěšila podnabídka Významná výročí. Podobně jako u Pražské informační služby je členěna podle měsíců, ale navíc se zaměřuje na regionální osobnosti, které u PIS chybí. Na rozdíl od webu mladoboleslavské knihovny, který zpřístupňuje vždy jen platný měsíc, lze se zde podívat na výročí s předstihem.

O odkazech na stránky jiných institucí (je to ta zeleně podbarvená nabídka) se lze vyjadřovat jen v superlativech. Platí to především o stále udržovaném přehledu českých knihoven, o němž se zmiňuji téměř každý měsíc, i o poměrně spolehlivém přehledu knihoven v Evropě.

Také nabídka nazvaná Statistika patří k tomu špičkovému, co lze na tomto webu vidět, a krok s ní udržuje snad jen statistika vystavená na olomouckém webu. I její tabulky dokládají, jak záplavy ovlivnily chod českobudějovické knihovny. Pro dny 14. až 16. srpen vykazují totiž nulové hodnoty pro počet hitů i pro poslané KB. Věřme, že je Jihočeská vědecká knihovna již z nejhoršího venku a že se srpnová katastrofa už nikdy nebude opakovat.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Aleš. V českobudějovické vědecké knihovně. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 9 [cit. 2021-12-05]. urn:nbn:cz:ik-11001. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11001

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Rád bych doplnil, že v nabídce "on-line služeb" je ojedinělá část týkající se statistiky těchto služeb. Návštěvník může vidět nejen skutečná a aktuální čísla v tabulkách, ale i dynamicky generované grafy vyjadřující trendy výpůjčních služeb, ...

registration login password