Weblog jako novodobý elektronický informační zdroj

English title: 
Weblog as a modern electronic information resource
Abstract: 

The final report describe weblog as a modern electronic information resource. In the preamble of the report are defined basic constructs including weblogs history. The second chapter gives practical information and advice on creating and maintaining your weblog. Next chapter is focusing on further specification of weblogs utilization. The most important part of the work is the fourth chapter, which analyzed weblog use in the field of study Information Science and Librarianship. This chapter gives the analysis of the weblogs representatives selected on the basis of the retrieval.

Poznámka redakce: Text je výtahem z bakalářské práce obhájené na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v září 2006.

Bibliografický záznam původní práce: ŽÍŽALA, Martin. Weblog jako novodobý elektronický informační zdroj [Weblog as a modern electronic information resource]. Praha, 2006-08-20. 41 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková.

Charakteristika weblogu

Bakalářskou práci jsem rozdělil do čtyř hlavních částí. V první z nich, kapitole Charakteristika weblogu, představuji uživatelům, kteří mají s weblogem minimální zkušenosti nebo o něm ještě nikdy neslyšeli, co je weblog (a co je blog). Dále informuji o historii weblogů ve světě i v ČR a popisuji základní vlastnosti a rysy weblogů. Zvlášť se věnuji důležité problematice svobody a anonymity světa weblogů. Celkově v první kapitole prezentuji hlavní teoretické charakteristiky tématu.

Weblog je v současné době jeden z nejpopulárnějších jevů na internetu. Jedná se o webový deník, zápisník vystavený na internetu. Není to žádná převratná novinka – již od vzniku webu si lidé vytvářeli své osobní stránky a na nich si vedli deníky. Jaký je tedy rozdíl mezi weblogem a klasickou internetovou stránkou? Na první pohled skoro žádný, pouze ve jméně. Ale rozdíly tu samozřejmě jsou a ten nejdůležitější je dostupnost pro uživatele. Pro vytvoření slušné a zajímavé webové stránky je třeba znát alespoň mírně programovací jazyky (HTML, XML), o dalších technologiích pro pokročilou tvorbu stránek ani nemluvě. Zatímco vytvořit weblog je velmi snadné a zvládne to malé dítě i starší osoba. Jak je to možné? Mohou za to technologie pro tvorbu weblogů, serverové programy, které jsou jednoduchými publikačními (redakčními) systémy, které může využívat každý. Uživatel si na začátku nastaví v přehledném průvodci vzhled svého deníku a další parametry a poté už jenom dodává texty a obrázky. Nemusí ovládat žádný jazyk ani další techniky pro tvorbu webových stránek. Weblog tedy skutečně není nic světoborného, ale je to produkt, jenž výborně vystihuje a využívá charakter internetu. Každý člověk má díky němu možnost vytvořit si svůj deník, na kterém bude moci prezentovat vlastní názory, postřehy a připomínky.

Historie weblogů je velmi krátká, leč dynamicky se rozvíjející. Za úplně první weblog se považuje webová stránka WHAT‘S NEW IN 92, což byl záznamník nově vzniklých webových stránek. První člověk, který kdy použil slovo weblog, byl v roce 1997 programátor John Barger. Termín weblog vznikl ze dvou slov “web log” a jeho zkrácením následně vznikl pojem blog. John Barger založil v roce 1997 stránku Robot Wisdom, kam psal každý den komentáře a postřehy k aktuálnímu dění. K jeho příspěvkům se mohli čtenáři vyjádřit. Časem se popularita Robot Wisdom rozrostla a stránky se přeměnily na weblog – zápisník na síti. Se svým spolupracovníkem Davem Winerem tak vytvořil první weblog, jehož současnou verzi můžete najít na stránkách http://www.scripting.com/. Blogy postupně vstupovaly do povědomí internetové subkultury a zájem o ně se zvyšoval. Velmi důležitým milníkem se stalo vyvinutí nástrojů pro snadnou tvorbu vlastních blogů – tzv. web-based mikropublikačních systémů. V roce 1999 vznikl první blogovací systém pro více lidí LIVE JOURNAL a v srpnu 1999 byl spuštěn konkurenční systém BLOGGER.COM, založen firmou Pyra Labs. Měl velký úspěch a stal se asi nejznámějším a nejslavnějším systémem. Dnes je součástí GOOGLE.COM a podle mnohých expertů disponuje nejkomfortnějším prostředím ze všech blogových systémů. U nás se prvním tzv. bloggerem (=autorem blogu) stal známý publicista a novinář Ondřej Neff. Je považován za hlavního propagátora a osvícence v této oblasti. Dne 24. dubna 1996 vznikl jeho známý Neviditelný pes, který se stal předchůdcem weblogů u nás. Stejně jako v zahraničí i u nás nastal hlavní rozvoj se vznikem blogovacích systémů. Hlavní vlna, jež odstartovala blogománii v ČR, přišla v létě 2003, kdy portál Seznam.cz přišel se službou Lidé.cz, jejíž součástí se staly blogy.

Weblog má řadu specifických vlastností a rysů. Jedním z nich je neformální styl - autor volně konverzuje se čtenáři - a dále nepravidelná aktualizace stylem “aktualizuji, když se mně zrovna chce a když mám co říci”. Příspěvky v blogu jsou většinou krátké, doprovázené odkazy a obrázky. Je všeobecně známo, že internetový čtenář je přelétavý a čte krátké texty, takže zahltit ho dlouhými příspěvky není příliš efektivní. Další důležitou součástí weblogů je možnost rychlé zpětné vazby. Ke každému článku může čtenář vložit komentář. Následná diskuze mezi autorem a čtenáři (či mezi čtenáři samotnými) je pak mnohdy zajímavější a podnětnější nežli samotný článek. Nedílnou součástí weblogů jsou také různé doplňky, aktivní prvky, které doplní a oživí blog a přinesou interakci s návštěvníky. Jsou to ankety, chatboardy, shoutboardy či návštěvní knihy (tzv. guestbooks). Často se rozlišují tzv. aktivní návštěvníci. To jsou právě ti, kteří napíší komentář k příspěvku, hlasují v anketě nebo se zapojí do diskuze v návštěvní knize či shoutboardu. Bohužel jich je menšina. Většina čtenářů stále zastává tzv. pasivní přístup – přijdou, přečtou, ale nezanechají po sobě žádný důkaz své přítomnosti (nepočítáme-li návštěvu do statistik). Zajímavým rysem je jeden z důležitých principů bloggingu – rozsévání, ale současně i prosévání informací. Při běžném blogování je totiž velmi časté, že se navzájem opisují odkazy, názory a dokonce kopírují celé materiály. Autorský zákon trpí, ale v prostředí internetu je to obtížně dohledatelné a zjistitelné. Navíc to má i své kladné stránky. Dochází k vzájemnému propojování weblogů a sdružování bloggerů do tzv. komunit.

Velmi důležitými rysy světa weblogů jsou svoboda a anonymita autora. Weblogy nejsou ničím omezovány. Blogger píše o čemkoliv, co ho zaujme. Samozřejmě že obsah blogu by měl být v souladu se zákonnými předpisy, zveřejňování některých témat (pornografie, fašismus atd.) by nemělo být na blozích tolerováno. Ale ve srovnání s klasickými médii, která jsou často pod tlakem různých politiků, podnikatelů, vydavatelů či různých dalších lobbistů, jsou weblogy mnohem volnější a svobodnější. Má to ale i své stinné stránky. Tou nejvýznamnější je problematika objektivity weblogů. Vznik weblogů umožnil každému člověku, jenž alespoň částečně ovládá počítač a internet, publikovat a prezentovat své názory. Bohužel existuje mnoho lidí, kteří této skvělé možnosti zneužívají k vytváření pomluv, lží a polopravd. Publikuje se vše a neřeší se, zda je to objektivní a ověřené. A dá se poté žalovat blogger, když někoho osočí na svém blogu? Teoreticky samozřejmě ano, ale prakticky je to velmi obtížné. I z důvodu anonymity bloggerů. Většina lidí využívá pseudonymy a netové přezdívky, z nichž nelze vyčíst vůbec nic, často ani pohlaví uživatele.

Pokud se ovšem blogger rozhodne zůstat v anonymitě, měl by si dávat opravdu dobrý pozor, aby nebyl žádným způsobem dohledatelný. Podcenit se nesmí žádný detail. Vždy je třeba předpokládat, že někdo bude chtít odhalit jeho identitu a použije k tomu všechny dostupné prostředky. Je nutno důkladně uvažovat před publikací jakékoliv fotky nebo odkazu na jinou osobu – např. Google je mocná zbraň. Některé české weblogy tento smutný fakt docela dobře dokazují. Přestože z textů jejich majitelů je znát urputná snaha skrýt svou identitu, deset minut hledání na Googlu může náhodného návštěvníka dovést až k adrese jejich pracoviště. Existuje značné množství lidí, kteří už měli kvůli vlastní tvorbě weblogů vážné problémy se svými zaměstnavateli. Svět internetu je malý a dříve či později je autor odhalen. Počítat s tím, že weblog budou číst jen samí cizí lidé, se příliš nevyplácí. Občas to může mít velice nepříjemné důsledky a v zahraničí už kvůli svému deníčku řada bloggerů přišla o zaměstnání. Českým bloggerům se podobné problémy zatím vyhýbají. Do značné míry je to dáno tím, že naše zákony chrání zaměstnance mnohem více než například zákony americké. Na druhou stranu, naprostou většinu hodnotných weblogů tvoří zcela konkrétní lidé. Věnují se v nich svým zájmům či profesím, publikují množství užitečných odborných informací a budují si své vlastní okruhy čtenářů. Samozřejmě existují výjimky potvrzující pravidlo, ale naprostá většina bloggerů se nemá čeho bát, pokud svému internetovému deníčku zrovna nesvěřuje pečlivě střežená firemní či státní tajemství.

Tvorba weblogu

Druhá kapitola je zaměřena více prakticky, jak napovídá i její název Tvorba weblogu. V úvodu přináší praktické informace o tom, jak jednoduše a rychle založit vlastní weblog. Další části se týkají uživatelského rozhraní weblogů, základních prvků a principů designu a jejich možného a efektivního využití v jednotlivých blogovacích systémech. V závěru druhé kapitoly je zkoumána psychologie internetového čtenáře weblogu.

Nejjednodušší cesta k založení weblogu vede přes výběr kvalitního blogovacího systému. V ČR lze doporučit čtveřici nejznámějších, nejpoužívanějších a největších systémů – jednak server Lidé.cz provozovaný Seznamem, dále pak oblíbený Bloguje.cz, Brouzdej.cz a jako poslední novější Blog.cz. Ze zahraničí kromě Blogger.com například MSN Spaces. Všechny jsou primárně určeny co nejširšímu okruhu lidí bez znalosti HTML a snaží se i lidem netechnického zaměření nabídnout možnost velmi snadno publikovat své názory. Založení nového weblogu má většina systémů podobné. Je třeba registrace, která znamená vyplnění základních údajů a následně aktivaci účtu prostřednictvím odkazu zaslaného na e-mailovou adresu. Důležitá informace – vše je zdarma. Zřízení osobního deníku nebo vlastních internetových novin zvládne každý bez nutnosti dalších registrací, placení poplatků a zajišťování webhostingu. Většina z nich má přátelské uživatelské rozhraní a textový editor ve stylu Wordu. Jednotlivé příspěvky jsou řazeny chronologicky od nejnovějšího, je možné je řadit do kategorií podle tématu, doplnit je fotografiemi, obrázky a odkazy na jiné materiály kdekoliv na internetu. Vývojáři serverů však myslí i na uživatele s pokročilými znalostmi programování a publikování na internetu. Systémy totiž umožňují plnou kontrolu nad designem a funkčností prezentace od jednoduché změny barevného schématu až po úplné předefinování rozmístění jednotlivých prvků. To vše s použitím moderních webových technologií jako jsou kaskádové styly, pozicovaný design či export do RSS.

Server Technorati uskutečnil průzkum více než 14 milionů blogů a přibližně 1,3 miliardy odkazů a došel k následujícím výsledkům: každý půlrok se počet blogů na internetu zdvojnásobí, každou sekundu vznikne nový blog – denně jich tak vzniká na 800 000. Přibližně polovina jich však rychle a brzy zaniká, aktivní po celý rok je jich zhruba 55 %. Denní update má asi 13 % weblogů Celkem existuje okolo 20 milionů weblogů. Z těchto čísel plyne fakt, že v současném weblogovém moři není jednoduché zaujmout a prosadit se. Proto je nesmírně důležité, co weblog nabízí svým čtenářům, jaké designové prvky používá a jak přívětivé je jeho uživatelské rozhraní. Založit weblog je snadné, ale snahou každého autora je vytvořit pro čtenáře blog přehledný a současně pohledný. Blogosféra je stále významnější, ale zároveň dochází ke zvyšování nároků. Uživatelé (autoři i čtenáři) žádají neustálé vylepšování služeb. Roste nejen počet weblogů, ale i množství blogovacích systémů. Blogy mají dokonce i své rozcestníky a několik vlastních vyhledávačů, které hledají důležité informace z weblogů renomovaných i obyčejných. Otázka vzhledu a jeho přizpůsobení je závislá na editorovi. Buď systém weblogu umožňuje volit z přednastavených variant, nebo je možné vytvořit vlastní vzhled. Optimální je obojí, avšak běžný uživatel se většinou spokojí s úpravou přednastavených možností. Samotné články by mělo být možno komentovat, ohodnotit a vhodná je i podpora anket. Vítaná je i možnost nastavit datum publikování. Jelikož jedno z hlavních poslání weblogu je umožnit snadno publikovat své názory i obyčejným uživatelům, mělo by prostředí obsahovat i rozumně dostupnou nápovědu. Za poněkud nadstandardní lze považovat funkci zálohování. Podle mých informací zatím nebyl stanoven žádný výměnný formát pro weblogy, takže forma zálohy záleží čistě na daném systému a takovou zálohu pak na jiném systému nelze obnovit. Přesto považuji tuto funkci za užitečnou a lze ji použít jako námět k bádání nad tvorbou výměnného standardu. Důležitým prvkem je též možnost ochrany před “notorickými prudiči”, tedy uživateli, kteří neustále komentují (většinou nekonstruktivně) příspěvky a jejich komentáře spíše hraničí se spamem a nebo dokonce úmyslně škodí zahlcováním blogu. Pro tyto případy se hodí vytvořit seznam nepovolených IP adres (blacklist), který znemožní blog sabotovat. S tím souvisí další bod, kdy lze umožnit přispívat pouze registrovaným členům.

Většina bloggerů se obvykle snaží o co nejvyšší návštěvnost, chce získat publicitu a přilákat co nejvíce čtenářů. K tomu je třeba zjistit, o co mají uživatelé zájem, jaké informace a designové prvky chtějí vidět. Při tvorbě weblogu je vždy velmi důležité znát psychologii čtenáře. Na stránkách časopisu Consumer Reports WebWatch proběhla poměrně rozsáhlá studie How Do People Evaluate a Web Site´s Credibility? Průzkumu se zúčastnilo 2 440 uživatelů a byla zjištěna zajímavá čísla. Čtenáři určili pět nejdůležitějších vlastností, kterých si všímají při posuzování důvěryhodnosti stránek. Nejdůležitější je samotný vzhled stránek – uvedlo ho plných 46,1 % respondentů. Na druhém místě skončila informační struktura (rozvržení) stránek (28,5 %). Z toho vyplývá, že při návrhu stránek je důležité myslet nejen na to, aby stránka dobře vypadala, ale také aby byla přehledná. Třetí je informační zaměření weblogu (25,1 %), dále motivace (cíl) autora (15,5 %) a užitečnost informací (14,8 %).

Jakob Nielsen, publicista a odborník na použitelnost weblogů, se ve své studii zaměřil na návrh blogů. V článku (Nielsen, Jakob: Weblog Usability: The Top Ten Design Mistakes, 2005) popisuje deset nejčastějších chyb v designu blogů. Pokud autor weblogu nechce ztratit čtenáře (případně odradit nově příchozí), měl by se řídit následujícími deseti pravidly. Kvalitní weblog by měl dle J. Nielsena obsahovat:

  1. Informace o autorovi – z psychologie je známo, že lidé si raději přečtou a získají informace od někoho, koho lépe znají. S tím souvisí i druhý bod.
  2. Foto autora - fotografie na blogu ještě více odstraňuje anonymitu autora, navíc spojuje virtuální a reálný svět.
  3. Popisné titulky – jsou důležité nejen pro nové čtenáře, ale hlavně pro vyhledávače, RSS čtečky a ostatní externí prostředí.
  4. Jasné a přehledné odkazy – vyhnout se často používaným odkazům typu “klikněte zde” či “naleznete tady”.
  5. “The Best of” – nejčtenější a nejzajímavější články by měly mít zvláštní umístění v popředí weblogu a nesmí zapadnout mezi ostatní.
  6. Kvalitní třídění článků – kromě klasického kalendářového třídění (archiv) je výhodné a přesné používat třídění podle kategorií. Je ale třeba je dodržovat a vkládat obsah jen do takových kategorií, kam opravdu patří.
  7. Aktualizace – uživatelé by měli vědět, jak často se mohou těšit na nové příspěvky. Je dobré zvolit si publikační rozvrh a dodržovat ho.
  8. Přesné zaměření – míchání témat není příliš vhodné, publikování různorodého obsahu nepřitáhne pravidelné uživatele. Čím více je soustřeďován obsah, tím více bude soustředěn jeho čtenář.
  9. Opatrnost – platí u všeho, co zveřejňujeme, ať už se jedná o blog, diskusní skupinu nebo e-mail. Jakmile se obsah objeví na internetu, je zaindexován, archivován a může se k němu dostat kdokoliv.
  10. Vlastní doména – většinou doména patří blogovacímu systému. Pokud autor používá vlastní doménu, nese označení profesionála, který svůj weblog bere velmi vážně a je ochoten do něj investovat.

To tvrdí J. Nielsen. Ovšem přístup k blogování se dá jen velice těžko specifikovat. Každý autor má svoji cestu, a proto je každý weblog originální. Například body 1 a 2 jsou v ČR málo využívané. Uvádět příliš osobních informací není pro některé autory vhodné, zvlášť jedná-li se například o novináře tvořící svůj weblog paralelně s vlastním novinovým médiem. Kromě výše zmíněných pravidel by kvalitní weblog měl být přehledný a jasný i pro čtenáře, kteří jsou nějakým způsobem zrakově postiženi. Jedná se převážně o špatný zrak, barvoslepost či epileptické uživatele citlivé na světlo. Je proto třeba předcházet problémům, jako jsou miniaturní písmo a odkazy, nedostatečný barevný kontrast či blikání vedoucí k epileptickému záchvatu. Přístupný weblog by měl být použitelný ve všech existujících prohlížečích. Na závěr lze říci, že chceme-li získat vysokou návštěvnost a pravidelné čtenáře, je třeba se v něčem odlišovat. Zaujmout. Nabídnout něco, co ještě čtenář nezná a co jej osloví. Může to být osobní pohled, názor nebo životní postoj. Když autor nebude jako ostatní, tak se ve weblogovém moři neztratí. Čtenáři si ho budou pamatovat a budou se k němu pravidelně a věrně vracet.

Význam weblogů

Ve třetí kapitole nazvané Význam weblogů zkoumám možnosti a perspektivy využití blogů v různých oborech. Nejvíce se zaměřuji na jejich vliv v žurnalistice. Podkapitola Weblog – nové médium? se zabývá otázkou, jak mohou weblogy změnit současná klasická média, jako je televize, rozhlas a tisk. A dokáží je v budoucnu vytlačit? Svůj význam už weblogy prokázaly v nedávných válečných konfliktech v Iráku či Afghánistánu, kde tzv. warblogy (válečné deníčky) přinášely často objektivnější informace než cenzurovaná klasická média. Dále sleduji využití weblogů v oblastech marketingu a personalistiky.

Jsou weblogy úsvitem nových médií a soumrakem těch starých? Mají takový vliv, že dokáží proměnit současný stav masmédií? Jisté je, že jsou fenoménem, který tlačí na klasická média a ovlivňuje je. Ovšem masmédia jsou přesně taková, jací jsou jejich uživatelé (ať už čtenáři či diváci) a jaké je chtějí mít. Svět internetu dynamicky roste a jeho uživatelé už nechtějí být pouze pasivní čtenáři. Chtějí se aktivně zapojit, jsou nebo se cítí být v něčem a na něco odborníky, mají pocit, že jejich názor je zajímavý a že vědí něco, o čem se nepíše. Jednoduché osobní stránky už nejsou v módě a na jejich místo nastoupily weblogy. Mají svá určitá specifika, díky kterým se mohou prosadit. Současná klasická média jsou pod kontrolou vydavatelů, kteří poslouchají inzerenty či politiky a často nařizují svým redaktorům, jak a co mají psát. Weblogy mohou být paralelními médii, kde bude naprostá svoboda. Médii, kde bude moci každý psát to, co chce a co považuje za podstatné. Výsledkem by mohlo být vytvoření objektivních a nezávislých médií, které by přinášely zajímavé a pravdivé informace. Po bližším prozkoumání některých aspektů ale zjistíme, že tato představa je sice krásná, ale bohužel mylná a nesplnitelná. Prvním aspektem porovnávání weblogů a klasických médií je jejich objektivita. Mohou weblogy dosáhnout stoprocentní objektivity? Bohužel nikoliv, pouze vznikne větší množství informací. Poměr informací balastních k zajímavým a hodnověrným se jistě nebude výrazně lišit od poměru v klasických médiích. Naopak lze předpokládat, že se podstatně zvětší míra informací vysloveně lživých. Weblog je výborným prostředkem pro záměrnou dezinformaci a propagandu. Ovšem na druhé straně se jistě zvýší i počet informací kvalitních a zajímavých, které se skutečně v novinách nedočteme. Oddělení zrna od plev je ale mnohdy velmi nesnadné.

Možnosti a význam weblogů se mimo jiné projevily při válečných konfliktech v posledních letech. Velkým informačním problémem všech válek je získávání pravdivých a válečnou propagandou nezkreslených informací. Existuje možnost zjistit opravdu pravdivé zprávy o probíhajícím konfliktu? Jednou z možností je odjet na frontu ověřit si vše na vlastní oči, ale bezpečnější řešení je zkusit využít tzv. warblogy. Tedy válečné blogy, deníčky z války. Kdo sledoval podrobně probíhající válečné konflikty minulých let (Afghánistán, Irák), mnohdy si povšiml, že informace obou bojujících stran mají hodně daleko k pravdivosti, objektivitě a neutrálnosti. Například od strany irácké to nikdo ani neočekával, avšak i spojenecká vojska často informovala neobjektivním způsobem. V dnešní době rychle dostupných informací to nelze tolerovat. Lidé pracující na internetu prokázali jako už několikrát schopnost korekce nepravostí, rychlou reakci, necenzurovatelnost a tzv. volného ringu pro opravdovou pluralitu názorů. Na různých adresách vyrůstaly zpravodajské i analytické weblogy o válce, které dostaly název warblogy. Na těchto válečných blozích lze nalézt nepřeberné bohatství informací, a to i od očitých účastníků děje, různé názory, analýzy a komentáře. Otázka hodnověrnosti těchto zpráv a článků ovšem zůstává. Za materiály uvedené na blozích odpovídá jejich autor, který je často anonymní. Často ovšem mají warblogové neoficiální zdroje vyšší informační hodnotu. Názor na jejich věrohodnost si musí udělat čtenář sám. Některé usilují o maximální neutrálnost, jiné vyjadřují určitý postoj a nijak se tím netají.

Přesvědčivou ukázkou životaschopnosti weblogů v jejich jednoduchém pojetí je služba, kterou prokázaly bezprostředně po teroristickém útoku 11. září 2001 v USA. Ten den jich vznikly tisíce a posloužily jako alternativa jiných tradičních (vyřazených nebo ohrožených) komunikačních systémů. Přestože je role blogů v autoritářských státech výrazně omezena, jsou za určitých okolností schopny ovlivnit politiku ve své zemi. Jsou totiž mnohem obtížněji ovladatelné než televize či tisk. Bloggeři z těchto zemí se často obracejí o pomoc do zahraničí. Tak to například funguje v Iránu, kde existuje nesmírně dynamická kultura blogů. V Číně existuje přibližně 300 000 bloggerů na 80 milionů uživatelů internetu. Čínští blogeři praktikují autocenzuru, protože jediný “podvratný příspěvek” může vést k likvidaci celé blogové komunity. V Severní Koreji mají přístup k internetu pouze cizinci a vládnoucí elita. Tam prokazatelně žádné blogy neexistují, přesto i tam mají svůj vliv. Zvnějšku. Bývalá novinářka z CNN Rebecca MacKinnon založila blog NKZone o Severní Koreji, který se rychle stal ohniskem diskuzí o této zemi. Publikuje informace od turistů, diplomatů a příslušníků nevládních organizací.

Nejenom v žurnalistice mohou najít weblogy své uplatnění. Podle výzkumů provedených renomovanými nadnárodními společnostmi Hewlett Packard a eMarketer 10 % zkoumaných zahraničních firem zařazuje weblog do svých marketingových plánů. U nás je takových firem zatím pouze několik, ale mezi nimi jsou například portály Centrum, Atlas nebo obchodní řetězec Mall.cz. Důležitým odvětvím v ekonomii a marketingu, ve kterém lze využít weblog, je znalostní ekonomika, tj. ekonomika, ve které jsou znalosti (přímo či zprostředkovaně) předmětem obchodu. Typickým příkladem jsou veškeré konzultantské obory, aplikovaná věda, vzdělávání, softwarový průmysl atd. Většina těchto profesí má vážný marketingový problém - jejich produkty jsou nehmotné povahy, nelze si je prohlédnout, předem vyzkoušet, přeměřit či zvážit. Chce-li např. konzultant systematicky podporovat prodej svých znalostí, musí nejdříve část svých znalostí nabídnout zdarma a postupně si vybudovat odborné renomé. Obojího lze dosáhnout rychle a levně pomocí weblogu. Ten se chová jinak než tradiční média. Pozornost jeho uživatelů nepřitahují barvy, zvuky, atraktivní slupka. Pozornost přitahují kvalitní, snadno přístupné a dobře použitelné informace. Právě takové informace budují značku a pověst. Odborník na webový obsah, Gerry McGovern, napsal ve známém weblogu NewThinking: “V tradičním pojetí vznikaly hodnoty využíváním hmotných aktiv. Postupně si organizace začaly uvědomovat i význam lidských aktiv. Dnes stojíme před velkou výzvou a příležitostí rozpoznat potenciál aktiv uložených v obsahu. Obsah se čím dál víc stává klíčovým zdrojem hodnot.” (MCGOVERN, Gerry: Treat Your Content As an Asset, 2002).

Weblog je dobrý marketingový nástroj, který přitáhne pozornost, získá vydavateli důvěru čtenářů a přesvědčí je o odbornosti. Podmínkou ovšem je kvalitní obsah. Již zmiňovaný Gerry McGovern tvrdí: “Na svém webu budujete značku slovy. Budujete značku výstižným, dobře napsaným a aktuálním obsahem. Budujete značku klasifikací. Budujete značku navigací. Budujete značku tím, jak vám funguje vyhledávání.” (MCGOVERN, Gerry: Building Successful Brands On the Web, 2003). Znalostní ekonomika ovšem neznamená znalosti pouze prodávat, ale i získávat a uchovávat. U menších firem či nezávislých konzultantů může weblog velmi dobře plnit i tuto funkci. Cílem marketingového publikování je dostat kvalitní obsah ke správným lidem v určenou dobu za výhodnou cenu.

Internetové deníčky jsou na celém světě stále populárnější a začínají se používat i pro velmi profesionální účely. Weblogy se rychle uplatňují i v oblasti řízení lidských zdrojů – v personalistice. Zaměstnavatelé je využívají jako nový komunikační kanál se zaměstnanci. Nahrazují tak tradiční způsoby sdělování nových informací. Jednotlivé firmy vytvářejí a spravují blogy na svých portálech, jelikož je to nejen populární, ale i relativně levné. Zaměstnanci mohou prostřednictvím blogů diskutovat o svých úspěších či problémech a získat přístup k praktickým informacím. Firemní komunikaci blogy usnadňují i z důvodů častých potíží při použití elektronické pošty. Náborářům slouží ke zdokonalení ve svém oboru a k rychlému získání vhodných kandidátů na obsazovaná pracovní místa. V tomto případě lze weblogy využívat dvěma způsoby. První možností je založit vlastní blog a začít pracovat na jeho propagaci, aby přilákal co nejvíce zájemců. Druhou variantou je prohledat již existující blogy v dané oblasti a vybudovat dobré kontakty a vztahy s jejich provozovateli.

Weblogy v oboru Informační studia a knihovnictví

Kapitola čtvrtá sleduje Weblogy v oboru Informační studia a knihovnictví. Je to nejrozsáhlejší část bakalářské práce, ve které se snažím analyzovat a vyhodnotit roli weblogů v oboru a nastínit možnosti a perspektivy využití. Práce sleduje současný stav v ČR, na Slovensku a v zahraničí. Informuje o využívání weblogů v činnosti moderně koncipovaných informačních a výukových systémů. Na závěr dochází k představení vybraných oborových weblogů, které jsem objevil při důkladném průzkumu na webu.

Na úvod kapitoly bych položil jednu otázku. Co mají společného weblogy se studenty oboru Informační studia a knihovnictví? Odpověď je jednoduchá – mohou nalézt uplatnění téměř ve všech oborech, odvětvích a povoláních. Rozvoj informační technologie je neuvěřitelný. Ještě před 15 lety byli lidé, kteří uměli pracovat s počítači, považováni za odborníky a experty. Dnes už umí pracovat s PC skoro každé malé dítě – samozřejmě ve vyspělých zemích. Práce s informacemi a daty, s využitím počítačů, je velmi perspektivní a má velikou budoucnost. Obor Informační studia a knihovnictví nabízí odborníky a experty, kteří neučí, jak pracovat s PC, ale informují, jak pracovat účinně a efektivně. Informační pracovník musí umět rychle vyhledat z obrovské záplavy informací to podstatné a potřebné. Následně je často nutné přetlumočit tyto informace laickému uživateli. Doba se mění a směr vývoje určují přímo spotřebitelé. Veřejné i soukromé instituce, jako např. knihovny, musí přizpůsobit nabídku spotřebitelské poptávce. Znalost informační problematiky a počítačů spojená se základy ekonomiky a marketingu je výborná kombinace pro budoucí povolání. V dnešní globalizované době se produkty vzešlé z internetu, jako jsou weblogy, využívají a budou používat stále více a více. Důvody jsou jasné - rychlost, relativní jednoduchost a kompatibilita. Většina odborných i veřejných institucí míří do světa internetu. Dnes již má každá významná instituce své internetové stránky a mnoho z nich i svůj vlastní weblog.

Informační sféra se pomalu přesunuje z velkých serverů, portálů a institucí do našeho osobního počítače. Na internetu jsou v současné době zdarma nabízeny různé možnosti, díky nimž se lidé sami stávají informačním zdrojem. Jednou z výrazných možností jsou právě weblogy. Budoucnost je otevřena tvorbě samostatných projektů. Kvalitní a informačně hodnotné weblogy nejen předávají informace a poznatky, ale často se snaží o identifikaci problémů, které ovlivňují změny ve společnosti a způsob života. Snaží se oslovovat příslušné instituce, zvát je k účasti a řešit problémy na místní či celostátní úrovni. Lidé pracující v oboru Informační studia a knihovnictví vědí, že hlavní je vědomostní základ - znalosti, schopnosti a zkušenosti. Knowledge management se postará o to, aby byl tento základ efektivně využíván. A to bych považoval za to nejdůležitější - umět správně, rychle a efektivně využít své znalosti a dovednosti. K tomu mohou pomoci i weblogy. Úlohu weblogů v oboru vyzdvihuje řada odborníků, například Karen Blakemanová, která se zabývá informační profesí přes 20 let. Její společnost RBA Information Services poskytuje konzultace a školení dovedností v používání internetu k přístupu k informačním zdrojům. Dále působí jako redaktorka a vydavatelka elektronického měsíčníku Tales from the Terminal Room. Představila i svůj Karen Blakeman´s Blog.

Problematika weblogů, jejich současný stav a možnost efektivního využití v oboru Informační studia a knihovnictví se projednávala a analyzovala i na 12. ročníku konference o profesionálních informačních zdrojích INFORUM 2006. Vždy bohatý a pestrý program konference je obvykle doplněn několika workshopy. Loni byl jedním z nich workshop týkající se otázky weblogů. Byl nazvaný Blogy a blogování v praxi informačního profesionála a jeho koordinátorem byla Adriana Cronin Lukasová ze společnosti Big Blog Company. Hlavním cílem workshopu bylo seznámit účastníky s možnostmi, které nabízejí weblogy a jim podobná dynamická rozhraní. Společně s tím byly představeny základní principy jejich fungování. Jedna část byla věnována praktickým ukázkám fungování blogu s důrazem na jednoduchost, s jakou je možno příspěvek vytvořit a vystavit na webu, což A. Lukasová demonstrovala na svém osobním weblogu Media Influencer. Weblog v podání A. Lukasové není prezentován jako pouhý internetový deníček, ale jako strukturovaná databáze reprezentovaná navenek skrze publikační systém. Každý autor blogu by měl odpovědně vytvářet svou vlastní síť příspěvků za pomoci všech dostupných prostředků, které blog nabízí (kategorizace, používání klíčových slov, související odkazy atd.). Tak vznikne informačně plnohodnotný blog – flexibilní, dobře strukturovaný a dynamický, vnitřně konzistentní a navenek dobře prohledatelný. Měl by mít příspěvky seřazené chronologicky a v přehledných kategoriích, využívat klíčová slova nebo plnotextové vyhledávání. Takových informačně hodnotných weblogů je u nás bohužel zatím velmi málo.

V současném informačním světě je možno pohlížet na weblog z několika úhlů pohledu. Může být vnímán jako elektronická kniha či tiskové zpravodajství, tedy jako informační kanál, jako nové médium, kde platí jednoduché pravidlo o maximální dostupnosti obsahu a o nadměrné distribuci informací. Druhým a zcela odlišným pohledem je weblog jako nástroj společenské změny. Jeho primárním cílem není produkovat zpravodajství, ale vytvořit síťovou komunitu, propojit uživatele a rozvíjet jejich sociální interakci. Weblogy jsou postaveny na principu vzájemného odkazování a propojování příspěvků či komentářů. To umožňuje sledovat takto spojené příspěvky v síti a integrovat je s ostatními. Vniknou relevantní diskuze a zároveň se začne vnitřně strukturovat bloggerské společenství na základě obsahu příspěvků samotných. A zde se nachází hlavní výhoda využívání weblogů v jakémkoliv oboru. Vytváří se plastický obraz oboru i jednotlivých autorů, tvoří se komunity, které si předávají informace. Samozřejmě dochází i k negativním komentářům či opravení některých informací Ale pokud se jedná o konstruktivní a podloženou kritiku, je třeba to brát jako plus. Pomocí komentářů, které může k příspěvkům vkládat kdokoli, pak weblogy slouží (či mohou sloužit) jako jeden z nástrojů k vytvoření alternativního recenzního řízení (peer review). Tak dojde postupem času také k posouzení kvality blogu jako celku nebo reputace jeho autora. Kvalitní weblog by měl transparentně identifikovat autora a jeho profesionální kvality, zkušenosti a jeho příslušnost k oboru či institucím.

V současnosti je optimální doba pro výrazné prosazení weblogů v informační společnosti. Současné vyhledávače typu Google hodnotí weblogy díky vysoké míře propojenosti odkazy a časté změně obsahu velmi dobře. Umísťují je na přední místa, například v počtu nalezených stránek (hitů) se úspěšně blogující osoby pohybují nadstandardně vysoko, často mnohem výše než známé společnosti. Díky rozvoji techniky existují i tzv. vlogy – tedy videoblogy, velmi specifické formy prezentace v audiovizuální verzi. Rozvíjí se také nástroje, které s blogy přímo souvisí. Specializované portály monitorují aktivitu blogů a slouží také jako speciální blogové vyhledávače. Další možnosti nabízí využití wiki, a to zejména pro účely sdílení a vytváření obsahu, třeba na úrovni pracovních skupin nebo firem. Důležitým rozdílem wiki a blogu je fakt, že v blogu má autor pod kontrolou pouze příspěvky a jejich obsah. Wiki v sobě zahrnuje i řízení osob, jejich práv a monitoring přístupů či aktivity. Pro usnadnění práce se zdroji informací, jakými jsou i weblogy, slouží tzv. RSS čtečky (RSS readers). Přehledné čtení zdrojů pomocí těchto nástrojů velmi usnadňuje práci s informacemi, šetří čas i systémové prostředky. Při jejich správném využití není nutné prohlížet desítky zdrojů a zjišťovat, že nepřinášejí žádné nové či pro nás využitelné informace. K tomu, aby došlo k výraznému prosazení weblogů v informační vědě, je třeba maximálního využití všech inovativních metod, které s sebou rozvoj internetu přináší. Je nutné využít všechny možnosti, které otevírá. Blogy jsou sice základním, ale přesto jen jedním z mnoha existujících nástrojů.

Stále rostoucí význam a popularita weblogů začíná ovlivňovat i české instituce, například Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP ČR) má od prosince roku 2005 paralelně s oficiálními internetovými stránkami také svůj weblog, jehož hlavní náplní jsou novinky ze zahraničního knihovnictví, především odkazy na strategické dokumenty a webové prezentace odborných akcí. Obecně lze ale říci, že českým odborným weblogům (jsou-li) zcela chybí jakákoliv propagace. Naštěstí se blýská na lepší časy. Jednou z velkých propagátorek weblogů v ČR je například Mgr. Denisa Kera, Ph.D., přednášející (mimo jiné) v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK a jedna z klíčových osob nově se rodícího oboru Studia nových médií. Weblogy využívá jako studijní pomůcku při svých přednáškách týkajících se metodologie vědy a kyberumění. Studenti těchto předmětů si musí povinně založit vlastní weblog a pracovat na něm. Výsledkem je vznik velkého množství nových weblogů tvořených studenty Ústavu informačních studií a knihovnictví. Některé weblogy mají pouze krátkodobý charakter a skončí souběžně s předmětem, jiné se dále rozvíjí a mohou sloužit jako zajímavý alternativní informační zdroj. Denisa Kera tímto ukazuje další zajímavou možnost využití weblogů v blízké budoucnosti. Weblog ve výuce jako učební pomůcka se objevuje spíše v zahraničí, u nás zatím zůstávají podobné pokusy osamoceny. Ale jsem přesvědčen, že iniciativou ÚISK se inspirují další (nejen) vysokoškolské obory a pracoviště. I v oblasti pedagogiky skrývají weblogy značný potenciál využití.

Situace ve vyspělých zahraničních státech je odlišná od té naší. Zatímco v ČR či na Slovensku se weblogy objevily teprve na začátku 21. století a naplno se rozvinuly až v posledních pěti letech, v USA, Kanadě a západní Evropě se tento novodobý fenomén prosazuje již zhruba od poloviny devadesátých let minulého století. Náskok zhruba pěti let se může zdát zanedbatelný, ale v dynamicky se rozvíjející oblasti PC a internetu je stále patrný a viditelný. Velkým plusem pro zahraniční weblogy je existence weblogových vyhledávačů. Navíc se objevují už i katalogy blogů. Jsou to stránky, které mají za účel nashromáždit co nejvíce odkazů na blogy s možností rychlého vyhledávání určitého blogu. Do katalogu si může autor zdarma přidat weblog sám s krátkým popisem. Příkladem kvalitního weblogového rozcestníku pro přibližně 52 000 blogů z mnoha zemí světa je portál Eatonweb. Blogové vyhledávače se zase mohou pochlubit speciální verzí Googlu, který se zaměřuje pouze na weblogy. Obtížné může být nejen vyhledávání weblogů, ale i prohledávání rozsáhlého weblogu obsahujícího bohatý archiv. Je proto logické, že zahraniční systémy, například již mnohokrát zmiňovaný Blogger.com, přicházejí s podporou prohledávání weblogu. Služba nabízí možnost zadat klíčové slovo nebo frázi a zvolit si, zda má být prohledáván pouze otevřený weblog nebo všechny weblogy v daném systému. Další výhodou jsou odborné časopisy zaměřené převážně na moderní technologie a informační vědu. Například poměrně zajímavým projektem je volně přístupný mezinárodní časopis Webology, který sleduje trendy v knihovnictví a informační vědě ve světě.

Častými autory hodnotných a poutavých zahraničních weblogů, které svým obsahem spadají pod obor Informační studia a knihovnictví, jsou knihovníci a informační pracovníci, kteří tímto moderním způsobem informují čtenáře o novinkách v dané knihovně, vědecké instituci či oborové organizaci. Zvlášť populární je tato metoda v zámoří. Na síti nalezneme množinu weblogů od knihovníků z USA, Kanady a dalších vyspělých zemí. I díky weblogům existuje možnost zjistit, jak funguje knihovnictví v jiných, někdy i nepříliš známých a méně rozvinutých zemích. Získáme mnoho informací a postřehů, které jinou formou lze těžko získat. Zprávy z vnitřku knihoven, hodnocení očima zaměstnance instituce – to jsou informace, které nenalezneme na oficiálních stránkách dané knihovny ani v bulletinech či výročních zprávách. Navíc designové nástroje weblogu, jako jsou komentáře, ankety či návštěvní knihy, umožňují vznik zajímavé oborové diskuze napříč kontinenty přímo na samotném weblogu. Dalším významným plusem je velké množství zajímavých a důležitých odkazů. Weblogy odkazují na stránky odborných institucí nebo knihoven, se kterými spolupracují a od nichž čerpají informace. Jednotlivé weblogy jsou také často citovány a odkazy na ně najdeme u mnoha dalších zajímavých weblogů. Jsou tak navzájem propojeny mezi sebou. Během tvorby bakalářské práce jsem nalezl a navštívil velké množství weblogů různé kvality, stáří a hodnoty. Nemohu však říci, že jsem podrobně prozkoumal blogový sektor, neboť počet weblogů je v současné době obrovský a není v silách jednoho člověka ho celý obsáhnout. Navíc weblogy velmi rychle vznikají, zanikají, mění své názvy, adresy a zaměření. Přesto jsem se snažil některé hodnotné a poutavé weblogy krátce představit v průběhu práce. Na její závěr jsem se podrobněji věnoval weblogu sítě ENSIL, weblogu ACRLog a UKeiG Weblogu.

ENSIL-blog je weblog European Network for School Libraries and Information Literacy, tedy Evropské sítě pro školní knihovny a informační gramotnost. ENSIL byl vytvořen v roce 2003 na mítinku v Amsterdamu, kde se sešli zástupci osmi evropských zemí (Rakousko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rusko, Švédsko a Velká Británie) k diskuzi a jednání o současném stavu knihoven a informační gramotnosti v Evropě. Dvoudenní seminář, na kterém se podílelo UNESCO a organizace IFLA, vyvrcholil sepsáním tzv. Amsterdamského prohlášení – Amsterdam Statement on School Libraries and Information Literacy, jehož součástí bylo vytvoření sítě ENSIL. Od roku 2003 síť vzrostla až na 30 členů ze čtrnácti zemí Evropy. Síť má za úkol propojit jednotlivé národní evropské knihovnické asociace a mezinárodní společnosti – úzce spolupracuje se sekcí IFLA (School Libraries and Resource Centers Section), informuje, přináší zajímavé odkazy a vytváří možnost nadnárodní diskuze mezi knihovníky a informačními pracovníky. ENSIL zve všechny knihovny a vzdělávací instituce po celé Evropě ke spolupráci. Na zatím posledním mítinku v Oslu, v srpnu 2005, byl založen speciální weblog sítě ENSIL. ENSIL-blog obsahuje velké množství zajímavých odkazů. Najdeme zde odkazy na národní evropské knihovnické asociace, které aktivně spolupracují na síti ENSIL, knihovny i další oborové instituce. Hlavní dvě mezinárodní organizace, se kterými ENSIL spolupracuje, jsou již zmiňovaná IFLA a IASLInternational Association of School Librarianship. Na stránkách weblogu můžeme nalézt odkazy na tiskové zprávy, prohlášení a novinky (nejen) z těchto dvou organizací. Weblog má tři hlavní kategorie – News, Press releases a Statements. V kategorii News nalezneme kromě aktuálních novinek také pozvánky na různé knihovnické a informační akce, konference, sjezdy a mítinky. ENSIL-blog nemá příliš bohatou historii, vznikl v září roku 2005, aktualizace je nepravidelná a neobsahuje příliš mnoho příspěvků. Jeho hlavní význam vidím v již zmiňovaném velkém množství odkazů, jimiž je přímo přeplněn. Weblog slouží jako výborný informační rozcestník k řadě hodnotných a zajímavých pramenů a zdrojů. Díky spolupráci a záštitě organizací, jako jsou UNESCO, IFLA a IASL, se dá očekávat budoucí rozvoj a rozkvět sítě ENSIL. Je předpoklad, že se do projektu zapojí další evropské knihovnické a informační asociace a instituce. Vzhledem k tomu jistě dojde i k postupnému rozrůstání a zkvalitňování weblogu ENSIL. Podle mého názoru má vysokou perspektivu do budoucna a může se stát významným oborovým informačním zdrojem.

Kvalitním weblogem je bezesporu i ACRLogoficiální weblog Association of College & Research Libraries. Tento blog je tvořen skupinou akademických knihovníků, která se nazývá BAB – Blog Advisory Board (Blogová redakční rada). Jedním z hlavních cílů weblogu je informovat odborné čtenáře (knihovníky, řešeršéry atd.) o každodenních problémech v oblasti akademického knihovnictví, diskutovat s nimi o jejich řešení a pomáhat nalézt optimální varianty. ACRL je nejrozsáhlejší sekcí American Library Association (ALA) a pokrývá přibližně 20 % její členské základny. Samotná ALA je vysoce profesionální, nejstarší a nejrozsáhlejší knihovnická asociace na světě. Z výše zmíněných faktů vyplývá, že weblog ACRLog je zaměřen převážně na oblast USA a sleduje americké knihovnictví. Přesto (nebo právě proto) je velmi přínosný. Obsahuje hodně kvalitních článků, které jsou rozděleny do dvaceti přehledných a různorodých kategorií. Je propojen s mateřskou ACRL (speciální kategorií ACRL News) i s ALA. Samozřejmě ukrývá řadu odkazů na další zajímavé stránky. O jeho kvalitě svědčí i autorský tým – již zmiňovaná redakční rada (BAB). Ta je tvořena pěti členy s různým odborným zaměřením. Jedná se o renomované odborníky, aktivní členy oborových organizací a vysoce kvalitní pracovníky z různých oblastí USA, kteří spolupracují na mnoha zajímavých projektech. Za zmínku jistě stojí i UKeiG Weblog. UKeiG – the United Kingdom eInformation Group je skupina pro elektronické informace ve Spojeném království. Její blog obsahuje veškeré novinky a informace týkající se UKeiG. Slouží hlavně pro vývojáře a uživatele elektronických informačních zdrojů. Podobně jako u předchozích blogů se na jeho chodu podílí celý tým kvalitních autorů, z nichž někteří se představili také v České republice (například již zmiňovaná Karen Blakemanová). Weblog opět obsahuje množství zajímavých odkazů, ve sloupci Blogroll nalezneme odkazy na celkem 19 vybraných weblogů, které určitým způsobem spolupracují nebo jsou nějak propojeny se skupinou UKeiG. Samozřejmostí u těchto weblogů je možnost prohledávání rozsáhlého a bohatého archivu. Informační rozsah weblogu je velmi široký, články se zabývají různorodými tématy. Nachází se zde vše, co se týká elektronických informačních zdrojů. Je to alternativa k oficiálním stránkám skupiny (http://www.ukeig.org.uk/), která občas vybízí k diskuzi a hodnocení činnosti samotné UKeiG.

Závěr

Není jednoduché shrnout získané informace a vyslovit k weblogům jednoznačné stanovisko. V současné době jsou weblogy velmi populární a jejich počet rychle roste. Zdá se, že mají před sebou velkou budoucnost. Já se k tomuto názoru přikláním a myslím, že weblogy budou zastávat v informační společnosti stále významnější roli. Jejich hlavní výhodou je jednoduchost a snadná dostupnost pro uživatele. I další faktory, jako je možná anonymita autora a svoboda projevu, činí z weblogu “důležitého hráče na informačním poli”. Weblogy se prosazují v mnoha různých oborech a oblastech, řada organizací a institucí má dnes kromě oficiálních www stránek i svůj weblog, který je alternativním zdrojem informací. Určitou výhodou weblogů je také fakt, že je stále považován za neoficiální médium. Jeho autoři mohou prezentovat názory, které by jinde (například v klasických médiích či na oficiálních webových stránkách) vyjádřit nemohli. Čtenáři navíc mohou přidat své názory na danou problematiku v komentářích, anketách nebo v návštěvní knize. Vzniká tak oborová (nebo mezioborová) diskuze a polemika, která (je-li vedena v duchu fair-play) je vždy prospěšná. Jistě existuje řada zatím neobjevených variant, k čemu všemu lze použít weblog. Důležité je, jak se k tomuto novodobému elektronickému informačnímu zdroji zachováme. Weblogy uspějí jen tehdy, když dokážeme naplno využít jejich potenciálu. Pokud ne, stanou se pouze jedním z krátkodobých internetových jevů. Budou novodobou elektronickou kometou, která rychle zazáří a stejně rychle také shoří. Čas ukáže, jaký bude osud weblogů. Já jim věřím. I proto jsem si je vybral jako téma své bakalářské práce.

Seznam použité literatury

  • ABRAM, Stephen. Blogging: who are you reading? Information Outlook. 2005, vol. 9, no. 4, s. 40-42. ISSN 1091-0808.
  • ACRLog - Association of College & Research Libraries : Blogging by and for academic and research librarians [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://www.acrlblog.org/>.
  • BAR-ILAN, Judit. Blogarians - A new breed of librarians. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology. 2004, vol. 41, no. 1, s. 119-128.
  • BAR-ILAN, Judit. Information hub blogs. Journal of Information Science. 2005, vol. 31, no. 4, s. 297-307. ISSN 0165-5515.
  • Bitácora de un bibliotecario [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://www.bitacoradeunbibliotecario.blogspot.com/>.
  • Blog.lupa.cz : server o blozích na českém internetu [online]. Praha : Internet Info, s.r.o., c1998-2006 [cit. 2006-02-01]. Aktualizováno denně. Text v češtině. Dostupný z WWW: <http://blog.lupa.cz/>. ISSN 1212-8309.
  • Blogwithoutlibrary.net [blogs, rss, & other little technologies for libraries] [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://www.blogwithoutalibrary.net/>.
  • BLOOD, Rebecca. The Weblog Handbook : practical advice on creating and maintaining your blog. Cambridge : Perseus Publishing, 2002. xii, 195 s. ISBN 0-7382-0756-X.
  • BOSMAN, J. Blogmania. Blogmania. Informatie Professional. 2002, vol. 6, no. 11, s. 30-31. ISSN 1385-5328.
  • BRADLEY, Phil. What are weblogs? Serials. 2004, vol. 17, no. 1, s. 83-86. ISSN 0953-0460.
  • CLYDE, Laurel A. Weblogs: are you serious? Electronic Library. 2004, vol. 22, no. 5, s. 390-392. ISSN 0264-0473.
  • CLYDE, Laurel A. Weblogs and libraries. Oxford : Chandos, 2004. 181 s. ISBN 1-84334-085-2.
  • Confessions of a Science Librarian [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://www.jdupuis.blogspot.com/>.
  • Dave´s blog - dave's blog is written by David King, currently the Acting IT Director at Kansas City Public Library [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://daweed.blogspot.com/>.
  • DEARSTYNE, Bruce W. Blogs: the new information revolution? Information Management Journal. 2005, vol. 39, no. 5, s. 38-40, 42-44. ISSN 1535-2897.
  • ENSIL – European Network for School Libraries and Information Literacy [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://vvbad.typepad.com/ensil/>.
  • FICHTER, Darlene. Blogging software fot Intranet applications. Online. 2003, vol. 27, no. 1, s. 61-63. ISSN 0146-5422.
  • FIORENTINI, Barbara. I blog bibliotecari: nuovi servizi di informazione. Library blogs: new information services. Bollettino AIB. 2004, vol. 44, no. 1, s. 29-36. ISSN 1121-1490.
  • Google Blog Search : Find blogs on your favorite topics [online]. Google, c2006. Dostupný z WWW: <http://www.google.com/blogsearch>.
  • HABERMANN, Julia. Weblogs as a source of business news and information. Online. 2005, vol. 29, no. 5, s. 35-37. ISSN 0146-5422.
  • Karen Blakeman´s Blog - News and views on search tools and Internet resources for business information [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://www.rba.co.uk/rss/blog.htm>.
  • Lupa.cz : server o českém Internetu [online]. Praha : Internet Info, s.r.o., c1998-2006 [cit. 2006-02-01]. Aktualizováno denně. Text v češtině. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz>. ISSN 1213-0702.
  • MANUEL, Sue. Weblog use in information and enquiries service provision. Assignation. 2005, vol. 22, no. 2, s. 5-7. ISSN 0265-2587.
  • MCBRIDE, Matthew. Open source Weblog and content management systems for the information professional. Searcher. 2004, vol. 12, no. 9, s. 24-29. ISSN 1070-4795.
  • MCGOVERN, Gerry. Building Successful Brands On the Web. New Thinking [online]. 2003. Dostupný z WWW: <http://www.gerrymcgovern.com>.
  • MCGOVERN, Gerry. Treat Your Content As an Asset. New Thinking [online]. 2002. Dostupný z WWW: <http://www.gerrymcgovern.com>.
  • Media Influencer – What media? What influence? [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://www.mediainfluencer.net/>.
  • NAGEL, Sarah C. Using the world of blogs for project and financial management. Bottom Line. 2004, vol. 17, no. 3, s. 102-105. ISSN 0888-045X.
  • NIELSEN, Jakob. Weblog usability: The Top Ten Design Mistakes. Useit.com [online]. 2005. Dostupný z WWW: <http://www.useit.com/alertbox/weblogs.html>.
  • OA Librarian - Open access resources by and for librarians [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://oalibrarian.blogspot.com/>.
  • PIPER, Paul; RAMOS, Miguel. Blogs of war: a review of alternative sources for Iraq War information. Searcher. 2005, vol. 13, no. 2, s. 15-22. ISSN 1070-4795.
  • PIPER, Paul; RAMOS, Miguel. Web waves: tsunami blogs respond to disaster. Searcher. 2005, vol. 13, no. 5, s. 32-39. ISSN 1070-4795.
  • REICHARDT, Randy; HARDER Geoffrey. Weblogs: Their Use and Application in Science and Technology Libraries. Science & Technology Libraries. 2005, vol. 25, no. 3, s. 105-116. ISSN 0194-262X.
  • SKIP ČR : Aktuality ze světa [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://skip.bloguje.cz/>.
  • Spolok slovenských knihovníkov – Bratislavský kraj, Blog Spolku slovenských knihovníkov Bratislavského kraja [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://ssk-ba.blogspot.com/>.
  • TRAFFORD, Paul. Mobile blogs, personal reflections and learning environments. Ariadne. 2005, no. 44, [np]. ISSN 1361-3200.
  • UKeiG Weblog – the United Kingdom eInformation Group, a professional body for users and developers of electronic information resources [online]. c2006. Dostupný z WWW: <http://www.ukeig.org.uk/blog/>.
  • Weblogy.cz - co píší české weblogy o webu, webdesignu a internetu [online]. c2005-2006. Dostupný z WWW: <http://www.weblogy.cz/info/>.
  • WINSHIP, Ian. Weblogs and RSS. Serials. 2005, vol. 18, no. 2, s. 162-164. ISSN 0953-0460.
  • Živě.cz – o počítačích a internetu [online]. Computer Press, a. s., c2006. Dostupný z WWW: <http://www.zive.cz/default.asp>. ISSN 1214-1887.

Žížala, Martin. Weblog jako novodobý elektronický informační zdroj. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 3 [cit. 30.10.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/3979>. urn:nbn:cz:ik‐003979. ISSN 1212-5075.
Průměr: 4.7 (hlasů: 66)

Blogování.

Blogy = svobodná média? Jak kde - http://www.novinky.cz/internet/egyptsky-blogger-dostal-ctyri-roky-za-haneni-islamu_110034_h2tat.html

Ceskz blog z knihovnictvi

Prispevek k ceskym blogum je tez na napady.sdruk.cz


automaticky generované reklamy