Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

LIB CON CZ: knihovnická konference tak trochu jinak

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

LIB CON CZ: knihovnická konference tak trochu jinak

0 comments

V pátek 31. října 2014 se v Hostivici v sokolovně konala konference z oblasti knihovnictví a informačních služeb s názvem LIB CON CZ. U zrodu této akce stojí PhDr. Jan Černý, ředitel Městského kulturního střediska Hostivice, které spravuje místní knihovnu, sokolovnu, vydává Hostivický měsíčník a pořádá řadu kulturních akcí ve městě.

První ročník konference měl nabitý program, který však, bohužel, zůstal knihovnickou veřejností nepovšimnut. A je to opravdu škoda, protože akce byla povedená po mnoha stránkách. Přednášející byli většinou vystudovaní knihovníci, kteří se knihovnictví nevěnují, a o to je jejich pohled na "naše" věci, i následná diskuse, cennější. Malá účast na konferenci byla dost možná způsobena tím, že se konala v Hostivici, a ne v Praze, a že o činnosti MKSH v knihovnické komunitě doposud nikdo neslyšel.

Sám pan ředitel Černý je zajímavá osobnost, vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na FF UK, rigorózní práci věnoval tématu pojízdných knihoven, pracoval jako hlavní editor deníku Metro. Před několika lety založil se spolužáky z ÚISKu firmu, která se věnuje Competive Intelligence. Mimo jiné učí firmy, jak se orientovat např. v patentových databázích a databázích firem, přičemž výsledky vyhledávání mohou ovlivnit strategické rozhodování těchto firem. Pověřeným ředitelem Městského kulturního střediska Hostivice se stal letos v lednu a k účasti ve výběrovém řízení na tuto pozici jej “popostrčila” jeho paní.

PhDr. Jan Černý zahajuje konferenci LIB CON
PhDr. Jan Černý zahajuje konferenci LIB CON

Nové trendy a Competitive Intelligence

Téma konference znělo "Nové trendy, metody a nástroje knihoven budoucnosti; knihovny & firmy". A skutečně; myšlenka spolupráce veřejných knihoven s firmami a podniky se v přednáškách i diskusích opakovala, padaly návrhy, co veřejné knihovny mohou nabídnout, jak mohou být atraktivní a jak si mohou obhájit svou existenci v době elektronických knih, internetu, chytrých telefonů apod., i když témat bylo více: nové právní aspekty práce v knihovnách, zajímavé trendy v knihovnictví z pohledu čtenáře, big data a jejich využití, nechybělo ani zamyšlení nad hodnocením vědeckých výstupů.

První klíčová přednáška měla téma Competitive Intelligence (CI) a proč ho mají knihovny nabízet. Přednášejícím byl profesor Zdeněk Molnár z VŠE, který se problematikou zabývá více než 10 let, přednáší akreditovaný předmět na VŠE a je autorem publikace o CI.

Podle pana profesora je Competitive Intelligence systematické, legální vyhledávání a analyzování dat za účelem popisu hrozeb a příležitostí vztahujících se k předmětu naší činnosti. Hlavním cílem je získat konkurenční výhodu. CI není průmyslová špionáž, cesta k datům musí být vždy legální (veřejně dostupné zdroje a vazbování), nejde také jen o sledování konkurence, ale i chování partnerů, či organizací, které se věnují podobnému předmětu činnosti. Hlavní otázkou není CO, ale PROČ. Nesmírně důležité je ověřování dat a správnosti vazeb. Výsledky analýz potřebuje vedení co nejdříve, ústřední motto CI zní: "Raději včas a nedokonale, než dokonale a pozdě."

Knihovny blízké budoucnosti

Další  příspěvek na téma Vědecká informace v roce 2020 přednesl Mgr. Pavel Synek z EBSCO, připravil si přehled, jak se vyvíjí knihovnictví a kam by se mohlo ubírat v blízké budoucnosti.

V příštích letech se očekává snižování výdajů na výzkum ve státní, i soukromé sféře, důsledkem bude větší tlak na vědce: na transparentnost výsledků jejich bádání a hlavně reálný užitek. Přestože články v odborném tisku jsou jistě přínosné, stále důležitější bude i sledovat, jaký zisk skutečně konkrétní výsledek výzkumu přinese. Dále P. Synek představil myšlenku privatizace výzkumu, kdy nejenže výzkumníci budou přecházet ze státních výzkumných organizací do firem, ale také půjde o pojetí výzkumu jako vlastního podnikání, možná v kombinaci s crowdsourcingem (sdílení sociálních vazeb, kontaktů, znalostí, dovedností) a crowdfundingem (veřejná a hromadná podpora projektů). Očekává se stále větší rozšíření iniciativ Open Acess.

Další pravděpodobný směr vývoje oboru mohou představovat požadavky na hodnocení nových druhů výstupů (např. YouTube, vědecké blogy, sociální sítě). Stále aktuálnější může být požadavek na tzv. Real-Time-Science, publikování dílčích výsledků po celou dobu výzkumného projektu. Dále byla zmíněna proměna elektronických časopisů v portály, které umožní publikovat v reálném čase a nové formáty příspěvků (videa, krátké zprávy, prezentace). Ani o tištěné výstupy zřejmě uživatelé vědeckých informací nepřijdou, ale budou spíše používány pro popularizaci nebo prezentaci těm, kdo rozhodují o financování (hezké obrázky na lesklém papíře). Role knihovníka byla v příspěvku prezentována jako role partnera, informačního konzultanta či průvodce tématem se znalostí vazeb (např. terminologie v jiných jazycích, nové souvislosti). Mělo by dojít i k proměně definice vědce: vědec může být i člověk bez institucionálního vzdělání v tématu výzkumu, ale s vhledem do problematiky a dlouhodobě působící v oboru. Čas ukáže, zda tyto úvahy dojdou svého naplnění.

Zdeněk Molnár Pavel Synek
Profesor Zdeněk Molnár z VŠE a Mgr. Pavel Synek ze společnosti EBSCO

JUDr. Milan Listík přednesl příspěvek na téma Knihovna v nových právních souvislostech. V příspěvku se věnoval třem tématům: ochraně osobních údajů, cookies a vymáhání bagatelních částek. Knihovny jsou v pozici správců osobních údajů, musejí provést registraci na ÚOOÚ a musí tyto údaje uchovávat v přísném režimu. Účastníci využili příležitosti, že mají před sebou právníka, a pokládali zasvěcené dotazy.

Od e-výpůjček ke gamifikaci

Další přednášky se ujal Mgr. Matyáš Urbánek, který posluchače zavedl do zahraničních knihoven. Během akce byla nejednou zmíněna inspirace ze zahraničí, obzvláště ze Skandinávie. Díky panu Urbánkovi se účastníci dozvěděli o různých knihovních službách, které jsou poskytovány v zahraničních knihovnách. Mohli jsme porovnat, co z aktivit je v našich knihovnách již běžné a čím se můžeme inspirovat.

Pan Urbánek předložil celou řadu námětů, jako například e-lending pro mobilní zařízení. Současní konzumenti hojně používají mobilní zařízení, jako jsou chytré telefony, tablety nebo fablety. Většinu svého času jsou online a očekávají, že se jejich stylu přizpůsobí i poskytovatelé služeb a zboží. Tím je i knihovna a začíná být běžné, že různé knihovní služby, např. katalog knihovny, jsou dostupné jako mobilní aplikace. Podobná aplikace může být použita i v mobilních aplikacích města, ve kterém knihovna působí. Klient může na jednom virtuálním místě získat přístup ke všem veřejným službám.

Pokud knihovny chtějí obhájit své místo na slunci, mohou se transformovat v centra poskytující různé služby. Jednou z nich může být přístup k moderním technologiím, např. laboratoře s 3D tiskárnou, plottery, laserovým řezačem, strojem na výrobu odznáčků apod. Příkladem takového centra je městská knihovna v Chicagu, která v červenci 2013 otevřela ve svých prostorách “pop-up maker lab” pro veřejnost.

Další možností je gamifikace, kdy se využívají prvky hry. Na konferenci byl zmíněn příklad britských knihoven - hra Lemontree, kde čtenáři knihoven získávají odznaky za návštěvnost, výpůjčky a jiné činnosti. Knihovny se také mohou připojit k aktivitám MOOC (otevřené vzdělávací kurzy), nikoliv však v roli  tvůrců a správců kurzů, ale v roli průvodce. Knihovníci zmapují vhodné kurzy i zdroje, které dále doporučují, a zároveň nabízejí své prostory účastníkům takových kurzů.

Pan Urbánek dále zmínil i několik zajímavostí, jako jsou kiosky pro stažení e-knihy na letištích nebo velkých nádražích, knižní železniční expres nebo přestavbu opuštěného nákupního centra na knihovnu (Texas, McAllen). Více o tomto tématu získáte např. ve studii Aspen Institute “Rising to the Challenge: RE-Envisioning Public Libraries” z letošního roku.

Maxim Kryžanovský z firmy MEGA ve svém příspěvku, pojmenovaném Proč výzkumné firmy potřebují kvalitní knihovníky i na regionální úrovni, popsal svou osobní zkušenost s vědci, kteří pracují v regionu pro soukromou firmu. Přednášející nastínil svou představu, že místní knihovna by měla pro firmu plnit roli oborového informačního centra. Účastníci konference živě diskutovali na téma, jaké jsou skutečné možnosti knihovníků ve veřejných knihovnách, nakonec společně dospěli k definici kompromisu. I knihovník v místní knihovně by měl umět nasměrovat uživatele správným směrem, na volně dostupné zdroje z patentů, na oborové knihovny (NTK, KNAV), které si s uživatelem a jeho odborností budou umět poradit.

Odborné firmy, které se zabývají výzkumem a vývojem, opět zjišťují, že podniková knihovna s odborně erudovaným knihovníkem není zbytečnou investicí. Takové knihovny však stojí v knihovnické komunitě poněkud stranou, nejsou-li vyjmuty zcela, a přitom by jejich zapojení bylo užitečné pro obě strany.

Patentové databáze a Big Data

Předposlední přednášky se ujal ředitel konference dr. Jan Černý, který předvedl praktickou ukázku práce s patentovou databází Patentscope, která je nejobsáhlejší databází patentů (cca 90.000.000 dokumentů). Provedení patentové rešerše by mělo být úvodní investicí pro každou firmu zabývající se vývojem produktů, neboť 80% informací, které jsou obsaženy v patentových žádostech, se pak už neobjeví nikde jinde. Patenty jsou proto velmi důležitým zdrojem pro ty, kteří potřebují a/nebo chtějí mít přehled o stavu lidského poznání, zejména technologického. Bohužel většina firem před začátkem nového vývoje neověřuje, jestli něco podobného, co chtějí vyvinout, nemá patentováno už někdo jiný.

Dr. Černý se tématice patentových rešerší věnuje a poskytuje poradenství a know-how firmám, které mají o patentové informace zájem. Pokud máte hlubší zájem o tuto problematiku, vřele doporučuji obrátit se přímo na něj.

Firma BISNODE, jeden z partnerů konference, představila své produkty pro firmy, které umožňují získávat ekonomické informace o společnostech a podnikatelích. Produkt Albertina Silver zakoupila pro své uživatele i knihovna v Hostivici z projektu VISK. 

Josef Šlerka z ÚISK přednesl příspěvek na téma Jak využít big data pro zvýšení kvality knihovních služeb. Jeho příspěvek byl velice zajímavý, navíc prosloven poutavým stylem, který je řečníkovi vlastní. J. Šlerka vyslovil myšlenku, že v současnosti není pro ICT problémem uchování ohromného množství dat, ale komplikovaný je proces jejich znovuzískání z použitého úložiště. Big data plynou v neustálém proudu, např. ze soc. sítí, a jsou téměř nestrukturovaná. Díky zpracování a analýze takových dat je možné sledovat další aspekty např. u literárních děl - např. redefinovat anglický román 19. století nebo potvrdit odhadovanou délku trvání žánru (25 let). Zpracovat lze cokoliv, ale zatím chybí nápady, jak big data využít. Pan Šlerka uvedl příklad anonymního zpracování seznamů půjčovaných publikací v knihovnách, kdy by se dala provést analýza sociální situace.

Odborná část konference skončila za tmy a následovala knihovnická party s kuchařskou show. Pan kuchař před našimi zraky rozporcoval čerstvého šestikilového lososa, připravil z něj výborné a zdravé carpaccio, filety, uvařil slávky a připravil vepřovou panenku. Všichni, kteří zaváhali a pozvání na konferenci nepřijali, mohou skutečně litovat.

Závěr

Sama za sebe přeji panu řediteli Černému, aby se nenechal odradit v pořádání dalšího ročníku konference, i když počet účastníků konference nepřekročil dvacítku. Akci jsem si skutečné užila v mnoha ohledech,  diskuse byly živé a zajímavé, atmosféra konference nesmírně příjemná a přátelská, prostředí konání akce bylo sice netypické, ale velice příjemné. Příspěvky byly velice inspirativní a provokovaly k zamyšlení, seznámení s neokoukanými tvářemi oboru představuje zdroj pro budoucí spolupráci, a nemohu zapomenout ani na skvělé občerstvení v průběhu celé akce.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HANZLÍKOVÁ, Lenka a LUKÁŠOVÁ, Radka a TESAŘÍKOVÁ BŘEZINOVÁ, Eva. LIB CON CZ: knihovnická konference tak trochu jinak. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 12 [cit. 2019-09-22]. urn:nbn:cz:ik-14298. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14298

automaticky generované reklamy
registration login password