Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva ze semináře IVIG 2014

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Zpráva ze semináře IVIG 2014

0 comments
Podnázev: 
Zaostřeno na doktorandy a začínající vědecké pracovníky
Anglicky
English title: 
Seminar IVIG 2014: Information education and information literacy in theory and practice of educational institutions
English subtitle: 
Focused on PhD students and beginning researchers
English abstract: 
This year’s IVIG workshop introduced activities in the field of information literacy of PhD students and beginning researchers. There was presented experience with organization of IL courses, possibilities of motivating students to attend these courses, ways of evaluation and some tips for improvement in the future.

Letošní seminář IVIG 2014 (informační vzdělávání a informační gramotnost) nesl podtitul “Zaostřeno na doktorandy a začínající vědecké pracovníky”. Zabýval se problematikou vzdělávání doktorandů a mladých vědeckých pracovníků, prezentoval dosavadní zkušenosti v této oblasti a nastínil možnosti dalšího vývoje.

Zkušenosti se vzděláváním doktorandů

Po krátkém úvodním slovu předsedkyně komise IVIG Lenky Bělohoubkové přednesla Jane Secker z LSE (London School of Economics and Political Science) příspěvek o zkušenostech se vzděláváním doktorandů na LSE. Nastínila vlastní přístup k informační gramotnosti (dále také jako zkratka IG) a vyzdvihla její význam při vzdělávání doktorandů. Zamyslela se také nad rolí knihovníků v těchto aktivitách, popsala jednotlivé kurzy a zmínila možnosti jejich evaluace.

Petra Dědičová představila kurz informační gramotnosti, který probíhá od akademického roku 2012/2013 na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT v Brně. Nesoustředí se pouze na vyhledávání zdrojů, ale i na sestavení odborného textu. Předmětem je hodnocení vědy a výzkumu, patentové databáze, problematika open access a citační analýzy. V současné době probíhá formou blended learningu a týká se i různých forem propagace výzkumných výstupů na sociálních sítích.

Další příspěvek o výuce IG na 1. Lékařské fakultě UK v Praze přednesl místo Hany Skálové David Horváth. Výstupem kurzu je zpracování rešerše. Studenti se zabývají rešeršními strategiemi, pracují v rozhraní jednotlivých oborových databází a učí se formulovat rešeršní dotazy s použitím logických operátorů. V současné době se uvažuje o otevření e-learningových kurzů pro odbornou veřejnost.

Blanka Jankovská ve svém příspěvku představila nový koncept informačně-vzdělávacích seminářů pro doktorandy na Univerzitě Pardubice. Pohovořila o tom, jakým způsobem oslovovali studenty, o tématech jednotlivých seminářů a také evaluaci studentů.

Kristýna Paulová čerpala ze svých zkušeností, nabytých na České zemědělské univerzitě v Praze. Objasnila, proč by se na doktorandy mělo informační vzdělávání zaměřovat. Jedná se totiž o studenty a vyučující v jednom, kteří jsou ochotní se vzdělávat a zároveň mají možnost působit na studenty svých předmětů. Je potřeba je přesvědčit , že jim tyto kurzy mohou ušetřit čas a že informační profesionálové mohou nabídnout zpracování časově náročných rešerší, a to zdarma. Náplní kurzů je například výuka prezentačních dovedností. Mezi preferované metody patří technika myšlenkových map či kritické myšlení. Fáze vztahu doktorandů k informačním pracovníkům by měly být v ideálním případě následující: „nepotřebuji je“, „jsou užiteční“, „jsou nepostradatelní“ a „mohou si diktovat podmínky“.

Příspěvek Marty Zizienové představil specifika vzdělávání dospělých. Posluchači se dozvěděli, jaké jsou fyziologické a psychické předpoklady učení, či bariéry a metody výuky. Učení by mělo být hlavně praktické – vhodné je tedy projektové vyučování, diskuse, stáže, zážitková pedagogika apod. Důležité je časté poskytování zpětné vazby studentovi. Na rozdíl od mladších studentů, kteří pochybují o schopnostech učitele, dospělí spíše nevěří sobě.

Jarmila Potomková pokračovala představením konkrétních kurzů, realizujících se na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jednalo se například o předmět Medicína založená na důkazu. Hlavními body obsahu kurzu jsou znalosti, zahrnující úvod do problematiky, představení stěžejních osobností a vývoj názorů a dovednosti, mezi něž patří umění položit otázku, práce s informačními zdroji a kritická interpretace vyhledaných důkazů. Výuka probíhá formou blended learningu, e-learningová část je nabízena v LMS Moodle.

Milan Špála ve své přednášce nejprve ukotvil téma vzdělávání doktorandů v zákoně o vysokých školách a představil publikaci Evy Bratkové, sloužící jako manuál pro práci v knihovnických databázích, a citační příručku Jiřího Kratochvíla. Dále zdůraznil důležitost vztahu mezi knihovníky a vědeckými pracovníky. Podle něj by měl být knihovník také absolventem studia vědy, v jejíchž informačních zdrojích pomáhá druhým orientovat se a účelně jich využívat. Upozornil také, že myšlenka informační výuky doktorandů není nijak nová, na Lékařské fakultě podobný kurz probíhal již ve školním roce 1998/1999.

Kurzy informační gramotnosti na ČVUT mají dlouhou tradici. Se vzděláváním studentů začali již v roce 1992, kdy se zaměřovali na vyhledávání v síťových zdrojích. Věra Pilecká pohovořila o vzniku a vývoji těchto kurzů a současných kurzech a tématech, která jsou ve výuce probírána. Kromě toho zmínila také způsoby propagace a poukázala na úkoly, ve kterých doktorandi nejvíce chybují.

Jan Zima posluchače seznámil s Kurzem základů vědecké práce pro doktorandy v rámci AV ČR. Cílem tohoto kurzu je představit doktorandům základní principy prezentace výsledků vědecké práce a pomoci jim získat další znalosti, které jsou důležité v rámci vlastní vědecké přípravy. Kurz je obecné povahy, nezabíhá do detailů daného vědního oboru, trvá týden a účastní se ho 25 – 50 doktorandů. Výstupem je získání certifikátu. Jedním z pozitiv kurzu je vzájemné obohacování a ovlivňování doktorandů svými zkušenostmi z různých oborů.

Činnosti doktorandů jsou různorodé, stejně tak možnosti knihovny, jak jim pomoci. Alena Doláková ve svém příspěvku vyzdvihla důležité okamžiky doktorského studia, poukázala na možné překážky, na které mohou doktorandi v průběhu studia a vlastní vědecké práce narazit, a na příkladu knihovny VŠE ukázala, jak se do tohoto koloběhu může knihovna aktivně zapojit nejen speciálními kurzy IG, ale i pomocí individuálních konzultací.

Letošní seminář zakončila Pavlína Mazáčová svým příspěvkem o praxi informačního vzdělávání doktorandů v rámci Centra informačního vzdělávání (CEINVE) na KISK FF MU. Definovala pojem informační gramotnosti a specifika informačního vzdělávání na Masarykově univerzitě. Mimo jiné také poukázala na skutečnost, že informačně vzdělávací aktivity přesahují tradičně koncipované vzdělávání a dávají tak prostor rozvoji dalších gramotností a kompletních kompetencí doktorandů v rámci jejich vědeckých činností.

Výsledky letošního semináře IVIG shrnula Blanka Jankovská ve své prezentaci v rámci konference Bibliotheca academica 2014, která se konala 14. a 15. října v Kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VÝSKALOVÁ, Petra a BÁRTOVÁ, Tereza. Zpráva ze semináře IVIG 2014. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 12 [cit. 2019-12-15]. urn:nbn:cz:ik-14300. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14300

automaticky generované reklamy