Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Švédské knihovny na vlastní oči

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Švédské knihovny na vlastní oči

0 comments

V letním semestru 2009 jsem studovala na Švédské škole knihovnictví a informační vědy na Univerzitě v Borås. V rámci studia jsem připravovala ke zkoušce z předmětu Practical experiences at Swedish libraries for students from non-Swedish LIS departments zprávu o švédských knihovnách a knihovnictví. Následující text je zpracován na základě zprávy pro tento předmět. Text je rozdělen do dvou základních částí - Můj pohled na vybrané švédské knihovní a informační instituce a Zajímavosti a odlišnosti švédského knihovního systému. První část je založená na mých poznámkách, zkušenostech a informacích z navštívených knihoven a dalších informačních institucí. Druhá část se podrobněji zaměřuje na některá inspirativní fakta o švédském knihovním systému a o službách švédských knihoven.

Můj pohled na vybrané švédské knihovní a informační instituce

V průběhu výše zmíněného kurzu jsme navštívili mnoho knihoven a dalších institucí. Pro závěrečnou zprávu kurzu a taktéž pro tento text jsem nezpracovala všechny navštívené instituce. Vybrala jsem jen ty, které mě zaujaly nejvíce.

Imigrantský institut v Borås

Návštěva Imigrantského institutu nebyla zahrnuta v původním plánu kurzu, naše lektorka nám ji nabídla až při prvním setkání.

Imigrantský institut v Borås je nevládní organizace, která tvoří národní výzkumné a dokumentační středisko pro imigranty a uprchlíky ve Švédsku. Dále funguje jako sekretariát ostatních imigrantských organizací. Pracovníci v institutu neustále čelí finančním problémům, které vyvolávají existenční otázky.

Institut byl založen v roce 1973 ve Stockholmu a do Borås byl přesunut od dva roky později. Od počátku se institut snažil vytvářet jak knihovnu, tak archiv věnovaný výzkumným pracím. V současné době knihovna nabízí imigrantům, kteří se chtějí ve Švédsku usadit, široké služby a knihovní fond o cca 17 000 jednotkách [1] a snaží se zprostředkovávat stále se zvyšující množství zdrojů týkajících se imigrace, se zaměřením na Švédsko jako přistěhovaleckou zemi [Immigrant institute, 2009?].

Městská knihovna v Borås

Ústřední knihovna je umístěna v Kulturním domě v Borås, další pobočky jsou pak rozmístěny v různých budovách po celém městě. Návrh na výstavbu této budovy byl přednesen již v 50. letech, ale nedostatek finančních prostředků zabránil stavbu realizovat. S výstavbou se začalo až v 70. letech a Kulturní dům byl otevřen v prosinci 1975. Projekt budovy byl vytvořen Rolandem Gandvikem, který v té době zastával funkci městského architekta. Budova má rozlohu 180 000 m² a je v ní umístěna knihovna, divadlo, muzeum a také kavárna [Arts Centre, 2009].

Vzhledem k tomu, že budova je v provozu již přes 30 let, začíná se uvažovat o rekonstrukci. Přípravy již probíhají a rekonstrukce by měla začít v tomto roce nebo na počátku roku příštího a neměla by probíhat déle než 12 měsíců. Vedení knihovny přijalo rekonstrukci budovy jako příležitost pro uskutečnění svých plánů a návrhů změn - nové uspořádání jednotlivých oddělení knihovny, nová pravidla v knihovnických službách a každodenní práci a v neposlední řadě přechod na nový knihovnický systém.

Kulturní dům v Borås

Kulturní dům v Borås

Nálepky na knihách v dětském oddělení Knihovny Hässlehus

Nálepky na knihách v dětském oddělení Knihovny Hässlehus

Ústřední knihovna je velmi příjemné místo a nabízí svým uživatelům a návštěvníkům mnohem více než pouze své fondy a knihovnické služby. Stejně tak jako většina veřejných knihoven ve Švédsku se snaží působit také jako kulturní, společenské a setkávací místo. Knihovna je otevřená každý den. O víkendu je otevírací doba kratší, ve všední dny je otevřená od rána až do večera.

Knihovna je dostupná 24 hodin denně na internetových stránkách http://www.boras.se/kultur/stadsbiblioteket. Uživatelé tak mohou kontrolovat a prodlužovat své výpůjčky nebo provádět rezervace. Mohou si také do svého počítače stáhnout elektronické knihy a hudbu. Knihovna nabízí přístup do různých sítí a databází (do některých pouze z knihovny, do jiných i z domova).

Jazykové oddělení knihovny zahrnuje cca 25 000 knih a dalších médií v cca 40 jazycích. V Borås žije velké množství imigrantů a také studenti z různých zemí z celého světa. Městská knihovna se jim snaží nabídnout knihy i v jejich národních jazycích.

Součástí knihovního fondu je také široký výběr hudebních materiálů a filmů (CD, DVD, videa, časopisy, knihy, noty). V knihovně Hässlehus (pobočka Městské knihovny v Hässleholmen) mohou návštěvníci knihovny pracovat s tzv. Mediejukeboxen, což je přístroj, který umožňuje stahovat hudbu, filmy a jazykové učebnice. Městská knihovna shromažďuje a poskytuje také audioknihy, noviny a časopisy v různých jazycích (přibližně 80 titulů novin a 600 časopisů), sbírku dokumentů o místní historii, mluvící knihy a upravená média.

Dětské oddělení knihovny připravuje rozličný a bohatý program pro děti ve všech věkových kategoriích. S dětským knihovním autobusem knihovníci navštěvují menší školy a poskytují služby a pomoc školním knihovnám a pobočkám Městské knihovny.

Mediejukeboxen (Knihovna Hässlehus)

Mediejukeboxen (Knihovna Hässlehus)

Předčítání pohádek v perštině (Knihovna Hässlehus)

Předčítání pohádek v perštině (Knihovna Hässlehus)

Knihovna Bäckängsgymnasiet

Toto gymnázium se nachází v blízkosti Kulturního domu, kde je umístěna Městská knihovna. Studentům nabízí vlastní knihovnu, která vznikla a je udržována za spolupráce s Městskou knihovnou. Studenti a další návštěvníci mohou v této školní knihovně (stejně tak i v ostatních školních knihovnách v Borås) využít legitimaci Městské knihovny. Všechny dokumenty z fondu této knihovny lze vyhledávat také v základním katalogu Městské knihovny.

Role této školní knihovny (ale také obecně školních knihoven) by měla spočívat v podpoře pedagogů a spolupráci s nimi a v informačním vzdělávání studentů. Knihovna Bäckängsgymnasiet zastává svou úlohu pečlivě a nabízí širokou a rozmanitou sbírku dokumentů podporujících studium. Knihovníci se snaží respektovat potřeby studentů a pedagogů.

Školní knihovny v jednotlivých obcích a regionech spolu komunikují, svolávají setkání a diskutují aktuální témata a problémy, např. co by měli studenti vědět, když začínají studovat na střední škole apod.

Knihovna Bäckängsgymnasiet

Knihovna Bäckängsgymnasiet

Univerzitní knihovna v Borås

Univerzitní knihovna působí jako studijní, setkávací a podpůrné místo pro studenty, výzkumné pracovníky, pedagogy, ale i pro veřejnost. Knihovna je součástí univerzitní organizační struktury a tvoří jednu z deseti součástí univerzity (viz schéma univerzitní struktury).

 Schéma univerzitní struktury [Library & Learning Services, 2009?]

Schéma univerzitní struktury [Library & Learning Services, 2009?]

BHS = Švédská škola knihovnictví a informační vědy (The Swedish School of Library and Information Science),
BLR = Knihovna a studijní zdroje (Library and Learning Resources),
CIV = Centrum pro zavedení a validaci (Centre for Introduction and Validation),
CLU = Centrum pro studium a výuku (Centre for Learning and Teaching),
FOU = Výzkumná a vzdělávací komise (The Research and Education Committee,),
GF = Ústřední správa (Central Administration),
HC/AE = Sdílená centra/Pracovní útvary (Shared Centres/Work Units),
IDA = Škola obchodu a informatiky (The School of Business and Informatics),
IH = Škola strojírenství (The School of Engineering),
LUN = Komise pro školení pedagogů (The Teacher Training Committee),
NKU = Výbor pro rozvoj uměleckých prací (The Committee for Artistic Development Work),
PED = Škola vzdělávání a behaviorálních věd (The School of Education and Behavioural Sciences),
THS = Švédská textilní škola (The Swedish School of Textiles),
VHB = Škola zdravotní péče (The School of Health Care Science).

Ředitelka knihovny je členkou šestnáctičlenného univerzitní výboru, který na pravidelných schůzích diskutuje o řízení univerzity a také knihovny. Vše je potom interpretováno zaměstnancům, kteří mohou poskytnout zpětnou vazbu. To znamená, že ani knihovna není v izolaci a může se zapojit do diskuze o švédském vysokoškolském vzdělávání.

Rozloha budovy knihovny, která byla dokončena v létě 2004, je větší než 6 000 m². Studentům nabízí více než 800 studijních míst (cca 220 počítačů připojených k internetu) a 31 studijních místností [Library & Learning Services, 2009?].

Knihovní fond zahrnuje více než 158 000 jednotek, přibližně 38 000 elektronických knih a přes 9000 elektronických časopisů. Vše lze vyhledat v univerzitním knihovním katalogu. Knihovna je otevřená 12 hodin denně většinu dnů v týdnu, databáze a další informační zdroje a služby na internetu jsou dostupné neustále [Library & Learning Services, 2009?].

Knihovna ve spolupráci s univerzitou a s některými studenty připravuje kurzy matematiky, nabízí pedagogickou, profesní, sociální a zdravotnickou podporu, kurzy akademického psaní atd. Dále také poskytuje služby pro dyslektiky, invalidy, slepé a neslyšící studenty. 

Knihovní personál se skládal v první polovině letošního roku ze 36 lidí - 15 profesionálních knihovníků a 21 studentů.

Studenti jsou většinou najímáni na jeden semestr a pracují 10-15 hodin týdně. V týdnu dělají knihovnickou a počítačovou podporu, během víkendu mají na starost knihovnické služby.

Ostatní zaměstnanci byli rozděleni do čtyř pracovních skupin. Pracovní skupiny byly vytvořeny na konci roku 2008 na základě průzkumu pracovních povinností a odpovědností zaměstnanců. Na základě výsledků průzkumu byly vytvořeny čtyři skupiny s různými pracovními úkoly a všichni pracovníci měli možnost se rozhodnout, do které pracovní skupiny se začlení[3]:

    • vzdělávací a zákaznické služby,
    • média (meziknihovní výpůjční služba, dodávání dokumentů aj.),
    • digitální služby,
    • studentské služby.

Průzkum pracovních povinností a odpovědností a nové uspořádání pracovních skupin vedlo podle paní ředitelky postupně k lepšímu využití času, větší koncentraci na práci a k mnoha dalším pozitivům.

Univerzitní knihovna Borås

Univerzitní knihovna Borås

Stroj na roztřiďování knih u vracení (Univerzitní knihovna Borås)

Stroj na roztřiďování knih u vracení (Univerzitní knihovna Borås)

Univerzitní knihovna v Göteborgu - Ekonomická knihovna

Univerzitní knihovna v Göteborgu je jedna z největších výzkumných knihoven v Evropě. Aktivity knihovny jsou rozděleny do sedmi částí: knihovna biomedicíny, knihovna botaniky a životního prostředí, ústřední knihovna, ekonomická knihovna, knihovna věd o zemi, vysokoškolská a novinářská knihovna, knihovna vzdělávání. My jsme navštívili ekonomickou knihovnu spadající pod Fakultu ekonomie a komerčního práva. Současná budova ekonomické knihovny, která funguje od roku 1995, je velmi příjemná a inspirativní.

Univerzitní knihovna v Göteborgu - Ekonomická knihovna

Univerzitní knihovna v Göteborgu - Ekonomická knihovna

Univerzitní knihovna v Göteborgu - Ekonomická knihovna

Univerzita v Göteborgu

Univerzita v Göteborgu

Ze služeb, které knihovna nabízí, mě nejvíce zaujala její funkce Evropského dokumentačního střediska (EDS). Od roku 1991 je ekonomická knihovna jedna z deseti knihoven EDS ve Švédsku. Knihovna získává veškerou dokumentaci publikovanou institucemi EU, což zahrnuje také přístupy do mnoha databází legislativy EU, precedenčního práva EU a základním informacím o záležitostech EU [Olofsson, Annica, 2004]. Knihovna také nabízí studentům praktický kurz EU.

Další informace o knihovně a jejích službách lze najít na internetových stránkách http://www.ub.gu.se/bibliotek/Ge.

Zajímavosti a odlišnosti švédského knihovního systému

Veřejná knihovna v každém správním celku

Švédsko jako celek je rozděleno do lokálních správních celků. V současnosti je ve Švédsku 290 správních celků a jsou organizovány do 21 hrabství (švédsky län). Městské správy jsou z velké části zodpovědné za fungování místních služeb, např. škol, pohotovostních služeb nebo městského plánování.

Město Borås a jeho přilehlé okolí tvoří také jeden z 290 správních celků. Jedna z povinností každého správního celku je mj. zřízení a vedení veřejné knihovny. Je to poněkud odlišný systém, než v máme u nás, kde máme 14 krajů a každý zřizuje vědeckou knihovnu, což není totéž jako veřejná knihovna zřizovaná v každém správním celku Švédského království.

Největší rozvoj veřejných knihoven ve Švédsku začal v 50. letech minulého století. Kolem 75 % správních celků získalo v tomto období jednu nebo více nových knihovních budov a necelá polovina knihoven hrabství (10 ze 24) dostala nové komplexy pro jejich ústřední knihovny [Torstensson, Magnus, 1993].

V mezinárodních diskuzích se často mluví o tom, že efektivní veřejné knihovnické služby by měly poskytovat pouze správní celky, které mají nejméně 20 000 obyvatel. Ve Švédsku více než polovina správních celků tuto podmínku nesplňuje. Švédští odborníci s tímto všeobecně platným stanoviskem často polemizují a tvrdí, že je možné vytvořit efektivní profesionální knihovnické služby i v místech, kde žije pouze několik tisíc obyvatel, pokud jsou jejich knihovny součástí systému hrabských knihoven a jednoho nebo více meziměstských výpůjčních center [Torstensson, Magnus, 1993].

Knihovní systém ve Švédsku

Ve Švédsku existuje 23 univerzit a většina z nich byla založena Ministerstvem školství a vědy. Soukromé vysoké školy a univerzity se ve Švédku nevyskytují. Univerzitní knihovny jsou nazývány vědecké knihovny. V Královské knihovně ve Stockholmu (Národní knihovna Švédska) funguje zvláštní oddělení, které sbírá a zpracovává statistická data a další informace o univerzitních knihovnách. Královská knihovna také napomáhá při získávání přístupů do databází a plnotextových dokumentů a podepisuje smlouvy, protože má možnost pro knihovny sjednat lepší cenu.

Veřejné knihovny a univerzitní knihovny navzájem spolupracují. Stěžejní předmět jejich spolupráce jsou meziknihovní výpůjční služby (MVS). Každá univerzitní (vědecká) knihovna by měla v rámci MVS poskytovat veřejným knihovnám své knihy. Knihovny používají při MVS národní katalog Libris.

Švédský klasifikační systém

Švédsko má svůj vlastní klasifikační systém - SAB (Švédský klasifikační systém). Tento systém má mnoho společných znaků s mezinárodními systémy Dewey a MDT, ale má jednu zásadní odlišnost, kterou švédští knihovníci nazývají „švédská logika“. Souvisí to s řazením písmen, které znesnadňuje zařazování knih do regálů. Švédští knihovníci s tím problémy nemají, ale především mezinárodní studenti se mohou dostat do problémů.

V jednom z článků, které jsem pročítala při psaní této zprávy, je zmíněn Hildebrand a jeho vyhlídky do budoucnosti švédského knihovnictví: Všechno, co se stane, by mělo být děláno v rámci švédského způsobu myšlení s dlouhou tradicí [Torstensson, Magnus, 1995].

Bez komentáře

Bez komentáře

Poznámky:
  1. Knihy – 12 000, periodická literatura – 1000, šedá literatura – 4000.
  2. Každý zaměstnanec obdržel k vyplnění formulář, v němž si musel vybrat, do které pracovní skupiny chce být začleněn.
Použité zdroje:
  • Arts Centre [Kulturhuset] [online]. Borås : [2009] [cit. 09-11-11]. Dostupný z WWW: http://www.boras.se/kultur/omkulturhuset/theartscentre.4.35dff56f1125662f34180006310.html
  • Immigrant Institute. Borås : Immigrant Institute, [2009]. 4 s. Informační brožura.
  • Library & Learning Resources [online]. Borås : University of Borås, [2009] [cit. 2009-11-11]. Dostupný z WWW: http://www.hb.se/
  • OLOFSSON, Annica. 2004. Göteborg University Library. Göteborg : Göteborg University, 2004. 20 s.
  • TORSTENSSON, Magnus. 1995. Expectations and a Worthy, Respectable Position in Society: means and Aims of Library Work Within the Early Labour Movement in Sweden. Svensk biblioteksforskning. 1995, no. 1, s. 16-26.
  • TORSTENSSON, Magnus. 1993. Is There a Nordic Public Library Model? Libraries and Culture. 1993, vol. 28, no. 1, s. 59-76.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HANUŠOVÁ, Soňa. Švédské knihovny na vlastní oči. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 12 [cit. 2019-05-26]. urn:nbn:cz:ik-13301. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13301

automaticky generované reklamy