Rozhovor s Jaroslavem Winterem: internet může být neocenitelným nástrojem

Jaroslava Wintera jistě není potřeba dlouho představovat. Většina čtenářů si zřejmě vybaví přinejmenším projekt "Březen – měsíc internetu", který byl v loňském roce ukončen po dlouhých a úspěšných jedenácti ročnících. Ostatně díky projektu BMI vzniklo a rozvinulo se hned několik významných konferencí a akcí – například ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě), INSPO (Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami), Junior Internet – nebo soutěže Zlatý erb či BiblioWeb.

Přínos Jaroslava Wintera pro český internet je rozhodně pozoruhodný, stejně jako množství jeho projektů a aktivit. Kromě zmiňovaného Března (a tím pádem i organizace většiny souvisejících akcí, tiskových a jiných konferencí) je kupříkladu tvůrcem a šéfredaktorem portálu Helpnet, určeného zdravotně postiženým a jinak znevýhodněným uživatelům. Portál funguje již šestým rokem a skvěle ilustruje i známé heslo posledních ročníků BMI: „Internet – výhoda pro znevýhodněné“.

A právě za svoji dlouholetou osvětovou činnost získal Jaroslav Winter v posledních měsících hned několik ocenění: 5. dubna obdržel na konferenci ISSS 2009 v Hradci Králové cenu Český zavináč a v polovině června zvítězil v prestižní anketě Internet Effectiveness Awards 2009 v kategorii Největší osobní přispění k rozvoji internetu v ČR (v dalších kategoriích zvítězil například elektronický platební systém PaySec, vstupenkový portál Ticketpro či prezentace kampaně Nemyslíš? Zaplatíš!). V této anketě získal Jaroslav Winter dokonce ceny dvě: jednu na základě hlasování veřejnosti a druhou od odborné poroty.

Využili jsme tedy této příležitosti (a pracovně méně vytíženého konce léta) a požádali jsme Jaroslava Wintera alespoň o krátký rozhovor.

Jaroslav Winter (zdroj: iea.cz)

Jaroslav Winter (zdroj: iea.cz)

První otázka se nabízí v podstatě sama: jaké jsou Vaše pocity v souvislosti s Českým zavináčem a cenami Internet Effectiveness Awards? Čekal jste to, nebo to pro vás bylo (celkem až trojnásobné) překvapení?

Taková ocenění člověka samozřejmě potěší, ale jak říkávali mí rodiče, chleba kvůli tomu levnější nebude. V případě Internet Effectiveness Awards jsem dlouho vůbec ani nevěděl, že jsem byl nominován na ocenění. Když jsem se o tom pak dozvěděl a začalo hlasování veřejnosti, sledoval jsem je a odhadoval jsem, že bych se mohl umístit mezi prvními třemi. I když bych mohl požádat například čtenáře svého portálu Helpnet o hlasy, nechával jsem věcem schválně volný průběh.

Potom však skutečnost, že mezi nominovanými získával zpočátku docela dost hlasů autor erotického serveru, vyprovokovala pana Jiřího Vernera, jenž mě nominoval, aby se obrátil na okruh svých známých zejména z řad osob se zdravotním postižením s prosbou o jejich hlasy pro mou nominaci. Jeho mail se dostal taky ke zlaté Zlatě Houškové a ta ihned zmobilizovala knihovnickou obec, aby si vzpomněla na naši spolupráci v Březnu – měsíci internetu. Protože jsem dosud účastníkem internetové konference Andersen, mohl jsem sledovat, že krátce po zaslání jejího mailu do konference začaly velmi rychle přibývat hlasy a během pár hodin bylo jasné, že mě těžko někdo předežene. A když se pak přidali i lidé se zdravotním postižením, kteří mě znají z konference INSPO či z portálu Helpnet, tak při více než dvojnásobném počtu hlasů oproti druhému v pořadí bylo vymalováno. Potěšila mě i cena od odborné poroty, ale ocenění od veřejnosti si vážím ještě více a rád bych poděkoval všem, kteří mi dali svůj hlas.

Zato u Českého zavináče jsem cenu vůbec nečekal, protože v minulosti byly oceňovány vždy projekty či informatické počiny, ale jednotlivci (snad až na jednu či dvě výjimky) ocenění nezískávali. Když jsem cenu dostal, tak jsem si to vysvětlil tím, že asi zrovna nebyl vhodný projekt k ocenění. A možná přišlo vhod, že právě skončil po jedenácti ročnících Březen – měsíc internetu, protože nebýt BMI, tak by ani nebyla konference ISSS, na které se Český zavináč předává. ISSS jsme si totiž s Irinou Zálišovou a Tomášem Renčínem vymysleli hned v prvním ročníku BMI jako jednu z jeho hlavních akcí.

S projektem „Březen – měsíc internetu“ je Vaše jméno spojované asi nejčastěji. Jedenáct ročníků je dlouhá doba – desítky zorganizovaných akcí, celá řada nových zkušeností, setkání se zajímavými lidmi. Pokud byste měl zvolit dejme tomu tři nejdůležitější nebo nejzajímavější události, které by to byly?

S dovolením bych vybral čtyři. První by byla již zmíněná konference ISSS, Internet ve státní správě a samosprávě, která se postupně stala natolik významnou mezinárodní událostí, že si ji nenechává ujít každoročně více než dva tisíce účastníků.

Ve třetím ročníku BMI jsem pomohl na svět konferenci Junior Internet, která v průběhu uplynulých deseti let prokazatelně ovlivnila životní vývoj desítek, ne-li stovek talentovaných dětí a mladých lidí. A mám vždy velkou radost, když se o některém z nich dozvím, čeho dosáhl, co dokázal, a že pro něho účast na Junior Internetu byla důležitým odrazovým můstkem.

Od roku 2001 jsem hlavním organizátorem konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. Moc mě těší, když se dozvídám z ohlasů, že tato konference, na kterou do Kongresového centra Praha opakovaně přijíždějí vozíčkáři, neslyšící i nevidomí účastníci a lidé s nejrůznějším zdravotním postižením, je pro ně vždy zdrojem cenných informací, jež jim pomáhají usnadnit jejich nelehký život. Konečně jako čtvrtou nejzajímavější událost bych označil vynikající spolupráci s knihovnami.

To jste mi krásně nahrál na další otázku. Každoroční zapojení knihoven bylo totiž v souvislosti s Březnem vždycky velmi působivé. Kdy tento nápad na vzájemnou spolupráci vznikl a jak na to knihovny reagovaly? Neměly k internetu (a potažmo i projektu BMI) zpočátku nedůvěru?

Obrátit se na knihovníky mě napadlo po druhém ročníku, protože jsme hledali možnosti, jak oslovit širší veřejnost než předtím. Dodnes si dobře vzpomínám, že jsem před ně předstoupil s tímto nápadem na knihovnické konferenci v Seči s docela velkou trémou a obavami, jak se k tomu postaví. A reakce byly skutečně smíšené. Pro zajímavost připomenu, že největší výhrady tehdy vyjádřila hlavní knihovnice Městské knihovny v Praze Jaroslava Štěrbová. Dlužno ale dodat, že si brzy uvědomila, jaký marketingový potenciál tento projekt nabízí knihovnám, a vedle Zlaty Houškové a Víta Richtera patřila po celou dobu k hlavním organizátorům zapojení knihoven do Března – měsíce internetu.

Účast knihoven dala našemu projektu nový rozměr a nebýt jich, asi by tak dlouho nevydržel. Na naši devítiletou spolupráci budu vždy vzpomínat jen v dobrém, poznal jsem v knihovnické komunitě spoustu vzácných lidí. Již zmíněnou podporu knihovníků v hlasování o ceně Internet Effectiveness Award beru současně jako potvrzení toho, že pokládají naši vzájemnou spolupráci za přínosnou také pro knihovny. A když sleduji, jak se každoročně rozrůstá Noc s Andersenem a kolika dětem i dospělým přináší radost, v koutku duše mě vždycky zahřeje pomyšlení, že i já jsem trošku pomohl na svět tak znamenité věci. Poté, co jsem se dozvěděl o nultém ročníku v Uherském Hradišti, osobně jsem zajel právě do Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana, kde se shodou okolností konal seminář Klubu dětských knihoven, a lákal jsem ostatní knihovníky (či přesněji knihovnice), ať v příštím roce následují skvělou Mirku Čápovou a Hanu Hanáčkovou a připraví Noc s Andersenem také u nich, že jim pomůžeme v rámci Března – měsíce internetu s mediální podporou.

Když už jsme u toho, není Březen jako Březen. Projekt „Březen – měsíc internetu“ sice v loňském roce skončil, ale sdružení BMI funguje dál. Čemu se sdružení v současné době věnuje, jaké jsou jeho další projekty a aktivity?

Spoluzakladatelka sdružení BMI Irina Zálišová se již několik let věnuje naplno řízení agentury EPMA (European Projects & Management), kterou sdružení BMI založilo spolu s krajem Vysočina. Jako zaměstnanec BMI jsem zůstal už jen sám a s ohledem na odchod do důchodu v příštím roce nemám v úmyslu pouštět se do nových velkých projektů. Věnuji se zejména portálu Helpnet a pro Českou unii neslyšících dělám koordinátora velmi zajímavého projektu Simultánní přepis mluvené řeči, který podporuje Nadace Vodafone ČR.

Vaše aktivity se v průběhu let postupně vyvíjely – nejprve jste propagoval internet jako platformu pro podnikání, později jste díky Březnu popularizoval internet v podstatě pro všechny a v posledních letech se zaměřujete zejména na osoby se specifickými potřebami. Proč jste si zvolil právě tuto oblast?

Došlo k tomu přirozeným vývojem. Už od počátku jsme si uvědomovali, jak neocenitelným nástrojem se může stát internet pro lidi se zdravotním postižením, a hledali jsme cesty, jak jim jej zpřístupnit. Tak vznikla už v roce 2000 konference INSPO, o níž Ikaros každoročně velmi podrobně referuje. Mimochodem s potěšením jsem si přečetl v závěru letošní zprávy, že málokterá oborová konference je tak inspirativní jako právě INSPO – co víc si přát?

Pak jsem se řízením osudu a z podnětu provozovatelů několika serverů pro osoby se specifickými potřebami ujal projektu, jehož cílem bylo vytvořit portál zastřešující problematiku zdravotního postižení. Tak mně přibyla starost o portál Helpnet.cz. Časem jsme se zapojili také do několika evropských projektů zaměřených na uplatnění informačních technologií ve prospěch osob se zdravotním postižením; v té době mělo BMI sdružení až pět zaměstnanců. Dodnes distribuuji výstupy ze dvou projektů – CD Výuka znakového jazyka a DVD s CD Qualified Care – Profesionalizace rodinné péče o lidi s roztroušenou sklerózou.

Jak se situace lidí s postižením nebo jiným znevýhodněním za poslední dobu změnila? Myslím samozřejmě v souvislosti s internetem a Vašimi aktivitami. Máte nějaké zajímavé příklady nebo třeba zpětnou vazbu od návštěvníků Helpnetu či konference INSPO?

Díky organizování konference INSPO mám poměrně dobrý přehled o technologickém vývoji v této oblasti – vždyť právě připravuji už desátý ročník konference a vždy jsem se snažil představit na ní významné technické novinky za uplynulý rok, které usnadňují lidem s postižením život. Rád konstatuji, že situace v tomto směru se rok od roku zlepšuje a nikdy se nestalo, že by nebylo co nového předvést.

Naopak v posledních letech šel vývoj v některých směrech zvlášť rychle kupředu. Taky internet už se stal pro mnoho lidí se zdravotním postižením samozřejmou věcí, jeho cena už pár let není bariérou jako v minulosti. Výbornou zpětnou vazbu o rozličných způsobech, jak lidem s hendikepem pomáhá v jejich životě, mi dávají příspěvky přicházející do literární soutěže Internet a můj handicap. Připravuji už její šestý ročník; všechny práce z minulých let se nacházejí na www.helpnet.cz/inspo. A věru leckteré z nich stojí za přečtení!

Na závěr zbývá ještě téměř klasická otázka: co plánujete do budoucna? Chystáte se pokračovat v současných projektech, odpočívat po mnoha letech plných organizačních povinností, nebo naopak plánujete zkusit ještě něco jiného? Čeho byste chtěl ve své práci ještě dosáhnout?

Určitě se budu dál starat o portál Helpnet, jehož užitečnost oceňuje stále rostoucí počet návštěvníků. Pravidelný týdenní e-mailový newsletter o novinkách na portálu si nechává posílat už více než 4000 odběratelů, mezi nimiž je i nemálo knihoven. Dost času mi zaberou také přípravy jubilejního 10. ročníku konference, který se uskuteční 13. března 2010 v Kongresovém centru Praha, a v pořádání konference budu pokračovat i dále, pokud mi síly a zdraví dovolí. Jinak bych v souvislosti s odchodem do důchodu v příštím roce rád trochu zvolnil tempo a věnoval se i jiným věcem, na které dosud nezbývalo moc času. Koupil jsem si například digitální zrcadlovku, a třebaže si teprve začínám postupně osvojovat množství jejích funkcí a možností, už teď mi přináší hodně hezkých zážitků.

Jestli se mi však podaří plánovaného zvolnění tempa dosáhnout, tím si nejsem úplně jist. Velmi mě totiž zaujal zmíněný projekt Simultánní přepis mluvené řeči. Objevil jsem v něm téma, které mi nabízí, jak využít svých zkušeností a kontaktů ve prospěch potřebné věci. Převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase představuje jeden z deseti komunikačních systémů, mezi nimiž si mohou neslyšící a hluchoslepé osoby vybírat podle své potřeby na základě zákona č. 155/1998 Sb., ve znění zákona č. 384/2008 Sb. Zákon nabyl účinnosti teprve 20. října minulého roku, a třebaže v řadě zemí představuje přepis mluvené řeči běžně nabízenou službu, v České republice zatím na tento způsob komunikace nejsou zvyklí ani sami neslyšící, natož organizátoři akcí, na kterých je třeba zajistit pro osoby se sluchovým postižením asistenci při komunikaci.

Přitom jde o poměrně prostou záležitost – mluvené slovo přepisuje přepisovatel/ka na počítači a záznam se ihned promítá na plátno, takže jej mohou sledovat všichni přítomní. V případě malé skupinky či jednotlivce (například u soudu) může číst neslyšící osoba text přímo na notebooku přepisovatele. Kromě technických předpokladů (počítač, projektor, plátno) vyžaduje přepis také písaře ovládajícího rychlé psaní a seznámeného se základními pravidly přepisu. Podrobněji jsou tato pravidla popsána na webu projektu na adrese www.prepis.cz, kde je i popis všech dosud více než 60 uskutečněných přepisů.

Projekt Simultánní přepis mluvené řeči a na něj navazující eScribe potrvá do konce roku 2009 a v jejich rámci bude možné zajistit bezplatně přepis také na některých akcích jiných organizací, včetně knihoven. Ty tak budou moci oslovit i ty čtenáře se sluchovým postižením, kteří nepoužívají znakový jazyk, ale ovládají češtinu – zejména jde o ohluchlé či nedoslýchavé osoby. Zájemci o zajištění přepisu se mohou ohlásit na adresu prepis@cun.cz, podle možností jim rád vyhovím.

Česká unie neslyšících by do budoucna ráda vybudovala centrum zprostředkování přepisu, kde by si neslyšící lidé mohli objednat v případě potřeby přepis podobně, jako je tomu v případě Centra zprostředkování tlumočníků pro neslyšící. Je tedy zřejmé, že se tady rýsuje užitečná práce na několik let dopředu. Ostatně tak trochu ji budu dělat asi i pro sebe; jak mi sluch slábne, postupně se dostávám do kategorie osob se sluchovým postižením i já sám.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.

Rylich, Jan; Winter, Jaroslav. Rozhovor s Jaroslavem Winterem: internet může být neocenitelným nástrojem. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 9 [cit. 30.07.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/5686>. urn:nbn:cz:ik‐005686. ISSN 1212-5075.
Průměr: 4.7 (hlasů: 12)

automaticky generované reklamy