Počítače jsou nedílnou součástí našeho života. Kromě pozitivních vlivů, kterými se projevují při naší práci, existují také negativní aspekty, které přímo souvisejí s používáním počítače ke každodenní práci. O pozitivech víme všichni, ale negativa si už uvědomujeme méně. Negativa, o kterých se hovoří, souvisejí především s ergonomií. Ergonomie je obor, který se zabývá vztahem „člověk – pracovní prostředí“.

Začalo to nenápadně. Když před lety aktualizovaná verze Wordu začala hlídat pravopis, bylo milé, že mě upozorní, když napíšu slovo špatně, když při úpravě textu nechám dvě stejná slova vedle sebe a tak podobně. Co se ale začalo dít asi před dvěma lety v mém novém služebním počítači? Word se začal při automatických opravách chovat iniciativně a svéhlavě. Když jsem před rokem začala sbírat, co všechno mi přepsal a jaké chyby nadělal, nestačila jsem se divit. Co mi to ten blbec zase napsal?

DE SOUZA, Clarisse Sieckenius. The semiotic engineering of human-computer interaction. Cambridge (MA, USA) : MIT, 2005. xxi, 283 s. ISBN 0-262-04220-7.

Autorka působí ve Výzkumném centru sémiotického inženýrství SERG v Riu de Janeiro a je jednou z mála osobností zabývající se sémiotikou v počítačových systémech (vedle např. Nadina (1988) a Andersena (1997)).

Ministerstvo informatiky rozšířilo svou nabídku vzdělávacích kurzů pro veřejnost a na adresu http://www.portal.gov.cz/ umístilo několik bezplatných elektronických samostudijních kurzů zaměřených na práci s počítačem a internetem a s informačním systémem Portálu veřejné správy.

Za jednu z nejvýznamnějších osobností, které ovlivnily vývoj tzv. nulté generace počítačů v minulém století, je nesporně považován Howard H. Aiken (1900-1973), od jehož úmrtí uplyne letos 14. března třicet let.

Sotva se lidstvo vzpamatovalo ze šoku způsobeného možnými důsledky klonování živých tvorů, postihla ho nová pohroma: vědci totiž zjistili, že krátkozrací lidé, kteří jsou pravidelně delší dobu vystaveni záření vycházejícímu z monitoru počítače, se proměňují v želvy!

Tento úžasný a zároveň hrůzu vyvolávající objev, který může zvrátit vztah člověka k moderním informačním technologiím, je přisuzován po zásluze pracovníkům jednoho českého výzkumného ústavu, který si přál zůstat v anonymitě.

V minulém čísle Ikara jsem se zabývala jedním z problémů, které vyvstaly spolu se vznikem a rozvojem elektronického publikování, problematikou archivace elektronických publikací. Na tento článek navazuje následující text, jehož tématem je další významná problematika spojená (nejen) s elektronickým publikováním - autorským právem.

V souvislosti s rychlým vrůstáním informačních technologií a výpočetní techniky do společnosti vyvstává nyní problém bariér při využívání počítačů. Pozastavím se nad nejčastějšími bariérami, které můžeme rozdělit do dvou skupin. Jsou to zaprvé bariéry, které člověk není s to ovlivnit - patří k nim překážky kladené státem (viz blokáda počítačů před rokem 1989) a omezení vyplývající z ekonomické úrovně země. Jako zvláštní problém lze vyčlenit adaptaci na nové informační systémy.