Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Jinonické informační pondělky v letním semestru akademického roku 2007/2008

Čas nutný k přečtení
21 minut
Již přečteno

Jinonické informační pondělky v letním semestru akademického roku 2007/2008

0 comments

Stalo se již tradicí setkávat se v pondělí o druhé hodině odpolední v prostorách Ústavu informačních studií a knihovnictví (ul. U Kříže 8, Praha 5) v místnosti číslo 2015. Přednášky cyklu Jinonické informační pondělky (dále též JIP), které zde v semestru v tuto dobu probíhají, jsou určeny jednak studentům, ale také knihovníkům, informačním pracovníkům a všem dalším zájemcům o přednášenou problematiku. Bližší informace včetně průběžně aktualizovaného programu JIP jsou k dispozici na adrese http://uisk.ff.cuni.cz/listing.do?categoryId=1493. Po skončení přednášky jsou zde také zveřejňovány prezentace, popř. další dokumenty přednášejících.

Rádi bychom Vám představili čtyři vybrané příspěvky, které, jak doufáme, Vás zaujmou. Zprávy jsou sepsány studentkami, které si vybraly Jinonické informační pondělky jako výběrovou přednášku. Jejich úkolem bylo napsat zprávu z akce, v níž měly shrnout její hlavní myšlenky a východiska.

  1. Václava Morongová - Světový informační průmysl a informační trh z pohledu ČR
  2. Stanislava Eisnerová - Přístupnost a použitelnost webu
  3. Ria Hörnerová - Google hacking pro knihovníky
  4. Michaela Hametová - Sběr a zpracování statistických dat

Světový informační průmysl a informační trh z pohledu ČR

V pondělí 14. dubna 200 se v rámci JIP konala přednáška výkonného ředitele Albertina icome Praha s. r. o. Ing. Vladimíra Karena. Přednáška nesla název Světový informační průmysl a informační trh z pohledu České republiky. Prezentace z této informačně vyčerpávající přednášky je k dispozici na adrese http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=4821.

Hned na úvod si dovolím pár statistických údajů. Hlavním představitelem světového informačního průmyslu byl v roce 2007 Google, na druhém místě Reed Elsevier, dále Pearson, následoval Yahoo! a po něm Thomson. Světový trh profesionálních informací obsahuje dle výzkumu z roku 2006 ponejvíce právní informace, ty představují 33 %. 27 % zastupují přírodní vědy a technika, 23 % medicína a 17 % tvoří obchodní informace. Z hlediska druhu dokumentů je 36 % profesionálních informací obsaženo v knihách (včetně elektronických), 20 % v časopisech (také včetně elektronických), 22 % informací je v sekundárních zdrojích, 10 % v adresářích a databázích, 10 % obsahují bulletiny a aktualizace a zbývající 2 % jsou v ostatních zdrojích. V roce 2006 byl nejvyužívanějším zdrojem na světovém trhu profesionálních informací Reed Elsevier, který zastupoval 26 %. 16 % měl Thomson a téměř 15 % Wolters Kluwer.

Nejvíce právních a obchodních informací obsahují knihy, a to 48 %, 24 % pak sekundární zdroje, 14 % databáze a adresáře, 12 % bulletiny a 4 % časopisy. Hlavními hráči jsou Reed Elsevier, Thomson a Wolters Kluwer, kteří dohromady pokrývají 85 % trhu. U nás tuto oblast informací zastupuje firma ASPI, dceřiná společnost nadnárodního koncernu Wolters Kluwer International Company. Historie společnosti ASPI se datuje od roku 2000. Vznikla sloučením dvou tradičních českých firem, producenta právního informačního systému Byll Software s. r. o. s nakladatelstvím právnické literatury CODEX Bohemia s. r. o., ke kterému došlo po dlouhodobé spolupráci. Informace této společnosti jsou dostupné jak v tištěné, tak elektronické podobě. Jako nosič informací slouží CD-ROM, internet, knihy, časopisy a věstníky. V oblasti právních a obchodních informací působí i Creditinfo Czech Republic, součást mezinárodní skupiny Creditinfo Group. Společnost Creditinfo Czech Republic, s. r. o., se stala též vlastníkem informační agentury Anopress, jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů monitoringu medií na českém trhu. Tato agentura shromažďuje a zpracovává plné texty novinových a časopiseckých článků, doslovné přepisy televizních a rozhlasových relací a vybrané knižní a jiné soubory encyklopedického nebo referenčního charakteru. Dalším poskytovatelem právních a obchodních informací je Nakladatelství LexisNexis CZ, s. r. o., které bylo v České republice založeno v roce 1992 pod názvem Nakladatelství ORAC s. r. o. Nakladatelství LexisNexis se zaměřuje zejména na oblast odborných právních časopisů a sbírek judikatury. V současné době vydává například tituly Právo pro podnikání a zaměstnání, Daně a finance nebo Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR.

Informace pro STM, neboli pro oblasti vědy (Science), techniky (Technology) a medicíny (Medicine) poskytují Reed Elsevier, Thomson a Wolters Kluwer. Z pohledu médií jsou 36 % zastoupeny časopisy, z nichž je většina (hlavně těch významnějších) dostupná elektronicky. Téměř 30 % tvoří knihy (i elektronické), 20 % online sekundární zdroje a kolem 7,5% bulletiny. Mezi nové produkty patří Knovel Library, který nabízí přibližně 2000 předních referenčních příruček od čtyřiceti vydavatelů. Obsahuje informace pro aplikované vědy a inženýrské obory, např. pro petrochemický průmysl, chemii, letectví a obranu, inženýrský design a konstrukce, bezpečnost práce či farmaceutický a biotechnologický průmysl. Mezi jeho zvláštnosti patří funkce textového a numerického vyhledávání a také dynamický průběh křivek a grafů. Ty lze i „překreslit“ a měnit u nich fyzikální konstanty. Další informace lze získat na internetové adrese www.knovel.com. Nový přístup k odborným periodikům umožňuje tzv. deep indexing. Indexuje tabulky, grafy a ilustrace. K nim pak zpřístupňuje i úplné znění popisku, citaci s propojením na úplný abstrakt i plný text článku. Další novou oblastí je EBM – Evidence-Based Medicine neboli medicína založená na důkazech. Pomáhá lékařům rozhodovat se na základě nejnovějších klinicky ověřených výzkumů. Rozhodnutí založená na EBM prý zvyšují úspěšnost léčby, snižují chybovost a jsou lépe obhajitelná. Informace pro EBM pochází například z Clin-eguide. Výhodou beze sporu je, že v jediném kroku lze vyhledávat ve všech zdrojích. Výsledky jsou pak řazeny podle relevance. Bližší informace jsou přístupné na internetové adrese www.clineguide.com. Unikátním nástrojem pro EBM je Evidence Matters. Tato online služba zpřístupňuje lékařům porovnání různých léčebných metod medicíny založené na důkazech z primární lékařské literatury. Obsahuje přímo numerické a faktografické údaje o zkouškách. Internetová adresa je www.evidencematters.com. Informace pro STM poskytuje také C.E.E.O.L., Central & Eastern European Online Library. Tato elektronická knihovna zpřístupňuje 321 časopisů ze střední a východní Evropy. 23% z nich je v angličtině. Čeština je zastoupena ve 3 % časopisů. Dalším zdrojem je polská firma Versita. Ta obsahuje 67 časopisů opět ze střední a východní Evropy. Zapomenout však nesmíme na českou společnost AiP Beroun. Zabývá se zpřístupňováním velkého množství dat libovolného typu. Má bohaté zkušenosti v oblasti digitalizace starých cenných tisků a rukopisů, což dokazuje systém Manuscriptorium, který shromažďuje a zpřístupňuje informace o historických knižních fondech a je provázán s digitální knihovnou digitalizovaných dokumentů. Mezi produkty společnosti patří Česká národní bibliografie, která je přístupná online nebo na CD-ROMu.

Pro získání více informací o světovém informačním trhu a průmyslu slouží i různé odborné akce pořádané firmou Albertina icome Praha. Patří mezi ně konference o profesionálních informačních zdrojích INFORUM a INSOURCE.

Zdroje:
  1. ASPI : Wolters Kluwer [online]. 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: .
  2. Creditinfo Czech Republic [online]. 2002 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: .
  3. LexisNexis cz s. r. o. [online]. 2007 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: .
  4. KAREN, Vladimír. Světový informační průmysl a informační trh z pohledu ČR : Prezentace k přednášce ze dne 14.4. 2008 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 2008 [cit. 2008-05-10]. Dostupný z WWW: .
  5. KAREN, Vladimír. Zpráva o stavu "informační unie" v roce 2000. In INFORUM 2000 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2000 [cit 2008-05-10]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/archiv/inforum2000/prednasky/skutecnepartne.htm>.

Přístupnost a použitelnost webu

28. dubna 2008 se v rámci JIP uskutečnila přednáška s názvem Přístupnost a použitelnost webu. Akce se konala pod patronátem firmy H1, přednášejícím byl Jan Tichý.

Stěžejním tématem byla přístupnost webu nejen pro handicapované uživatele, kterým říše internetu klade různé překážky, na které mnohdy kreativně tvořící webdesigner nebere příliš ohled. Tyto nástrahy však nečíhají pouze na znevýhodněné uživatele, kterými mohou být slabozrací, nevidomí, barvoslepí, dislektici nebo i lidé se ztrátou horní končetiny. Mohou mezi ně patřit i majitelé zastaralých počítačů nebo na druhé straně spektra lidé s malými přenosnými počítači či inteligentními mobily. Již blízká budoucnost ukáže, zda lepší orientace na jednotlivých webových stránkách bude realitou a ne pouze příslibem. Aktuální se stává tato otázka i díky pravidlům, která jasně definují, jak má vypadat přístupný web, a to podle novely zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, tj. zákona č. 81/2006 Sb.

Veřejná správa je financována daňovými poplatníky, je tedy zarážející, že prioritou číslo jedna pro ni není web bez bariér, přístupný všem bez ohledu na technické vybavení, které používají, či na různá omezení, s nimiž se z důvodů svého handicapu musejí občané potýkat den co den, ale mnohdy jsou pro ni důležitá jiná kritéria, která mohou být v mnoha případech diskriminující právě pro skupinu těchto uživatelů.

Nyní již k samotným zásadám přístupného a přátelského webu. Ten by měl být především intuitivní, uživatel by si do tohoto prostředí měl bez nesnází přenést své minulé zkušenosti, neměl by zdlouhavě a nepřirozeně hledat žádané informace, vše by mělo napomáhat rychlé orientaci. K tomu všemu je však nutné dodržovat několik zásad. Mezi hlavní patří:

LAYOUT neboli základní rozvržení webové stránky- jednotlivé prvky by se měly chovat tak, jak je uživatel zvyklý, např. menu by mělo být umístěno vlevo, vyhledávací pole naopak vpravo nahoře. Vyřešena by měla být i šířka stránky, protože fixně daná šířka neumožňuje různé alternativy v grafice. Ideální šířka stránky by měla splňovat předem daný počet znaků na řádku, tedy 80. Tato zásada velmi napomáhá uživateli při čtení delšího textu, lépe se mu zrakem posouvá na další řádek. Dále by měly být nejdůležitější informace nahoře, to se jeví jako obrovská výhoda především pro ty uživatele, kteří čtou webové stránky pomocí hlasové čtečky, která prochází web od začátku do konce. Uživatel tedy ihned ví, zda je pro něj konkrétní stránka relevantní a nemusí zbytečně ztrácet čas. Důležité je mít v záhlaví i logo, případně kontakt na autora a provozovatele webové stránky.

OBSAH by měl být jednoduchý, stručný a především by měl obsahovat krátké věty. Vše vychází z tzv. skenování textu uživatelem, který nečte celý souvislý text, pouze si vybírá, co ho zaujme na první pohled. Text by měl být strukturovaný, měly by být jasně vyznačeny nadpisy i podnadpisy. Dlouhý text je vhodné rozdělit na více kratších textů, tedy do několika stránek a logicky mezi sebou provázat. Nejdůležitější informace z celého textu by podle principu obrácené pyramidy měly být hned na začátku celého textu, pointa by se tady měla nacházet hned na samotném začátku. Obsah by měl být v obecně přístupném formátu, nejlépe ve formátu HTML, případně ve formátu PDF. Informace ve formátu HTML by však měly být samotným základem. Pokud bude chtít autor připojit text ve Wordu, měl by na to uživatele vždy upozornit, a to z toho důvodu, že nevidomí nevědí, co se při otevírání tohoto dokumentu děje – je tedy vhodné je na formát textu předem upozornit.

NAVIGACE by měla být vždy intuitivní, dobře ovládatelná všem bez větších požadavků na uživatele. Struktura by měla být jasnou a přirozenou záležitostí. Proto je tolik důležité, aby byl web homogenní a konzistentní. Vhodné je vyznačit uživateli místo, kde se právě nachází – vytučnit konkrétní slovo v menu. Za zmínku stojí i titulek konkrétní stránky, který popisuje, o čem konkrétní stránka je; titulek by tedy měl být vždy přítomen. Bohužel praxe tomu příliš neodpovídá.

OBRÁZKY by měly být doplněny informací, co se na nich nachází. Aby však uživatel nebyl zahlcen přemírou informací, popisky by měly mít pouze významové obrázky, které nesou důležitou informaci. Obrazovka by dále neměla blikat větší intenzitou než jedenkrát za jednu sekundu, rychlejší intenzita by totiž mohla vyvolat u epileptiků záchvat.

BARVY by neměly příliš ovlivňovat konkrétní webovou stránku, ta by měla být do jisté míry na barvách nezávislá a neměla by na ně příliš spoléhat. Problém s barevným odlišením může nastat u barvoslepých uživatelů například tehdy, pokud je jim nařízeno kliknout na červený odkaz a oni ho nejsou z důvodů svého handicapu schopni rozpoznat.

PÍSMO musí být vždy dostatečně velké. Na velikost celé stránky je nutné myslet explicitně už při samotné tvorbě, je důležité, aby šla každá stránka adekvátně zvětšit. Zde je jediná nevýhoda, a to zpětná kompatibilita se staršími internetovými prohlížeči.

SKRIPTY a FLASH obohacují jednotlivé stránky o dynamičnost a dávají jim tak nový rozměr. Problém je zde ovšem v koncových zařízeních a v nemožnosti tyto objekty přečíst. Proto je nutné se Flashi zcela vyhnout a mít ho případně jen jako alternativu. Důležité je také neměnit uživatelské prostředí, na který je každý uživatel zvyklý. Může být poté zmatený a vyvedený z míry, pokud se setká s něčím, co nečeká.

ODKAZY je nutné vždy odlišit od ostatního textu, a to jinak než pouze barvou, jelikož barvoslepí, jak již bylo řečeno výše, nejsou schopni rozpoznat jednotlivé kontrasty barev. Toto zvýraznění je vhodné odlišit např. ztučněním samotného textu, případně podtržením. Zde je však důležité nezapomenout na základní pravidlo, které říká, že nic jiného kromě odkazu již nesmí být podtrženo, aby nedošlo k záměně. Vyznačen by měl být i takový odkaz, kdy je uživatel odkazován na jiný než primární web. Odkaz by se neměl automaticky otevírat v novém okně, jelikož se ve většině případů otevře do maximalistického okna a zde již není možnost vrátit se o stránku zpět. Tím je uživateli znemožněno prostudovat si i zbylé či předcházející stránky, o což by tvůrcům mělo jít především. Odkazy by měly být vždy výstižně a jednoznačně popsány, není vhodné použít slovní spojení typu klikněte zde. Uživatel by v této situaci nemusel porozumět, kam vlastně bude přesměrován.

TABULKY se strukturovanými daty jsou jednou z mnoha dalších překážek, se kterou se uživatel může setkat. Zde je velice důležité, aby formát tabulky nebyl zneužíván jen pro samotný text, který je do tabulky vložen. Hlasová čtečka nedokáže totiž rozpoznat, že se nejedná u jednotlivá data uložená buňku po buňce a čte tedy text lineárně, řádek po řádku. Nevidomí uživatel tak může být velice nepříjemně překvapen, s jakým typem informací se to vlastně setkává. Dobré je také tabulku uvést konkrétním záhlavím, které již informuje o celé problematice informací vložených do konkrétní tabulky.

Přístupnost webu je problematika, na kterou můžeme a nemusíme nahlížet z mnoha různých úhlů pohledu. Záleží také na tom, kam sami sebe řadíme jako uživatele, s jakým životním handicapem se v každodenní realitě potýkáme; především však záleží na tom, zda jsme či nejsme hluší k potřebám této společnosti. Protože ať už se to tvůrcům webových stránek líbí nebo ne, mělo by jít při jejich tvorbě a kreativitě především o funkčnost a ne o vytváření dalších bariér, které budou ve formě vysoké zdi číhat na jednotlivce, pro něž je svět internetu mnohdy jedinou možností, jak být v neustálém kontaktu s rychle se vyvíjející společností.

Zdroje:
  1. H1. Pravidla tvorby přístupného webu [online]. [cit. 2008-05-12]. Dostupné z WWW: <http://www.pravidla-pristupnosti.cz/>.
  2. TICHÝ, Jan. Jan Tichý : tady je hotovo [online]. c2004-2008. [cit. 2008-05-12]. Dostupné z WWW: <http://www.jantichy.cz/>.
  3. ŠPINAR, David. Přístupnost webů státní správy- malý úvod před velkým testem [online]. c1998-2008. [cit. 2008-05-12]. LUPA : server o českém internetu, 2003.Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/pristupnost-webu-statni-spravy-maly-uvod-pred-velkym-testem/>.
  4. Webová továrna. Použitelnost webových stránek [online]. c2004-2008. [cit. 2008-05-12]. Dostupné z WWW: <http://www.webova-tovarna.com/clanek.php?id=20050004>.

Google hacking pro knihovníky

První dubnové „jinonické pondělí“ (7. 4. 2008) nabídlo přednášku s názvem Google hacking pro knihovníky Josefa Šlerky, který je odborným asistentem a doktorandem na ÚISK FF UK v Praze. Skromná učebna č. 2015 od 14.00 do 15.30 hodin praskala ve švech, protože kromě studentů se přišla podívat i řada dalších zájemců. J. Šlerka byl zprvu zaskočen, nedal však na sobě nic znát a svou přednášku přednesl s grácií sobě vlastní. Pro Vás, kteří jste přednášku nestihli či nezaregistrovali, nezoufejte - doplňující dokument k přednášce je dostupný na adrese http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=4802, tamtéž je k dispozici videozáznam celé přednášky.

Google je v dnešní době důležitým pomocníkem pro vyhledávání na webu pro každého a měl by být spojencem i samotné knihovny. Abychom principu vyhledávání v Googlu co nejlépe porozuměli a naučili se jej správně používat tak, abychom se dohledali co nejvíce relevantních výsledků, J. Šlerka nám odhalil několik jednoduchých triků, které se hodí pro každého – nejen pro práci v knihovně.

První otázkou, která započala přednášku, bylo: „Co je to vlastně Google hacking?“ a pro názornou ukázku se J. Šlerka jal zadat do Googlu slovní spojení Google hacking. Google nám však místo vysvětlení nabídl pouze odkazy na knihu o Google hackingu a další odkazy, kde se vyskytovalo slovo Google nebo hacking. Prvním trikem (neboli tzv. „feature“), který jsme se naučili, bylo tedy kouzelné „define:“, které funguje tak, že pokud jej zadáme před slovní spojení, které hledáme, rovnou vám jej definuje.

Bylo by ovšem vhodné dodat, že většina těchto „features“ zatím funguje pouze pro anglickou verzi Googlu. Důvodem je skutečnost, že český Google je teprve ve fázi vývoje, tyto funkce spouští postupně, tudíž během několika měsíců či let by měly být funkční i v české verzi.

Jak vlastně Google funguje? Má tisíce tzv. „robotů“, kteří neustále prohledávají internet a vytváří Googlu záložní kopie internetu. Tito roboti projdou webové stránky, které zároveň indexují. Neznamená to ale, že je indexován celý internet. Indexují pouze stránky, na které naleznou na internetu odkaz. Protože jestliže není na danou stránku nikde odkaz, roboti ji nemohou najít. Z toho (a dalších důvodů) vyplývá, že Google má indexovány pouze dvě třetiny internetu.

Další velmi cennou radou bylo, že v odkazu „pokročilé vyhledávání“ lze nastavit regiony a preference, ale také časové období, ve kterých chceme, aby s námi Google spolupracoval. To lze uplatnit zvláště v případě, kdy hledáme informace v jiném než našem mateřském jazyce či pokud hledáme aktuálnější nebo naopak zastaralejší záznamy.

Pokud hledáme nějakou frázi a zadáme ji do Googlu bez uvozovek, najde nám všechna slova bez ohledu na pořadí. Přesnou frázi vyhledá pouze tehdy, pokud bude „uzamčena“ v uvozovkách. Pokud naopak chceme jedno či více slov ve frázi nahradit jiným (ne synonymem, pro tento trik funguje tzv. tilda , tj. znak „~”), zadáme místo daného slova hvězdičku. Tato funkce se hodí také v případě, pokud si nemůžeme vzpomenout na název knihy či filmu – pokud známe alespoň jedno slovo z názvu.

Operátory plus a mínus ve spojení se slovy odečítají a přičítají hodnoty, což nebylo tak velkým překvapením jako to, že Google může fungovat také jako kalkulačka – zvládá klasické přičítání, odčítání, dělení, násobení, ale také i mocniny a výpočet procent. Součástí funkce kalkulačka je také přepočetní tabulka, která za pomoci feature „… in …“ přepočte například stupně Celsia na stupně Fahrenheita.

Použití těchto operátorů se stále drží „booleovské logiky“ - je tedy nutno dodržovat logickou konstrukci dotazu. Může se totiž stát, že nám Google na dotaz nevrátí žádné relevantní odkazy (při překombinování, špatné konstrukci atd.)

Dalším omezením, které umožňuje vyhledávání pouze v určité doméně, je „site:“. Tuto službu můžeme využít například pro vyhledání dalších subdomén při webu Univerzity Karlovy (ff.cuni.cz). „link:“ najde všechny stránky, které odkazují na tu, kterou napíšete do vyhledávacího okénka. Funkce „#... #“ umožňuje vyhledat časový interval a číselné rozptyly (např. při vyhledávání telefonních čísel).

Zcela jistě bezpečná je funkce „safesearch:“, která funguje pro odejmutí nemravných výsledků (jak J. Šlerka demonstroval na příkladu hledání Lolity bez lolitek).

Další užitečné operátory a „featurky“ jako například „related:“, která najde všechny podobné stránky k té zadané, „filetype:“, který vyhledá pouze určený typ souboru (.doc, .xls atd. – někdy se podaří navzdory autorskému právu vyhledat knihu, kterou bychom jinak těžko sháněli, ve formátu .pdf) můžete najít v dokumentu zpřístupněném na adrese http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=4802. Operátory lze mezi sebou různě kombinovat v pokročilém vyhledávání, pokud již máme určitou praxi.

Ze sémantických vyhledávačů by jen pro zajímavost vhodné uvést např. „Book“, který vyhledá informace o knize, „Weather“, který najde počasí v daném místě nebo „Movie“, který nás informuje, kdy a kde dávají náš oblíbený film. A je jich ještě mnohem víc - další najdete na http://www.google.com/intl/cs/help/features.html.

Google má také kromě operátorů zabudované ve vyhledávači i své služby, jako je např. Google Q&A (tedy question and answer), které funguje jako prosté vyhledávání odpovědi na zadanou otázku. Služba Google Alerts nás sama upozorňuje na nové informace o hledaném tématu. Google Sets je nástroj, který nám na své webové stránce doporučí další hledaná slova k těm, která hledáme.

Za zmínku také určitě stojí další zajímavé projekty firmy Google. Z těch nejznámějších jsou to např. Google Scholar, který umožňuje vyhledávání v odborných studiích, Google Translate, který je určen k překladu nejen webových stránek, Google Notebook, který dokonale poslouží jako poznámkový blok, Google Maps, kde naleznete mapy celého světa, pro nadšence Google Book Search, který nabízí miliony knih k prohledání, Google News, který funguje jako agregátor novin, či v poslední době často skloňované YouTube, které Google před časem odkoupil.

Zdroje:
  1. ŠLERKA, Josef. Google hacking pro knihovníky : prezentace k přednášce ze dne 7. 4. 2008 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 7. 4. 2008 [cit. 2008-04-12]. Dostupné z World Wide Web: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=4802>.

Sběr a zpracování statistických dat

František Konečný a Eva Kortanová v rámci pravidelného cyklu výběrového semináře Jinonické informační pondělky představili činnost a služby Českého statistického úřadu. Přednáška s názvem Sběr a zpracování statistických dat se uskutečnila dne 21. dubna 2008 v prostorách Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze.

V první části přednášky se pan Konečný věnoval především základním statistickým procesům a metodickým aspektům. Základní statistický proces je proces sběru, zpracování a poskytování statistických informací, který provádí transformaci statistických dat na statistické informace. Zpracování dat má samozřejmě i svou oporu v zákoně, je jí především Zákon č. 89/95 Sb., o státní statistické službě. Zmíněna byla také tzv. zpravodajská povinnost, která vyplývá ze zákona a ze strany ekonomických subjektů (podniky, firmy) ji nelze odmítnout (její nesplnění je pokutováno). Pomocí tabulkového schématu byl naznačen celý proces sběru a zpracování statistických informací. Z oblasti metodologie pak byla vyzdvižena důležitost úvodního kroku, jakým je správné vymezení proměnné. Ta musí být definována tak, aby ji byl respondent schopen jednoznačně pochopit. Po definování statistické proměnné následují určení statistické jednotky (podnik, obyvatel, domácnost), statistické populace (studenti, všichni občané ČR), návrh způsobů agregace proměnných (číselníky, mezinárodní klasifikace) a určení frekvence zjišťování (měsíčně, ročně). Hovořeno bylo také o přípravě zpracování dat, ověřování jejich kvality a tzv. diseminaci (poskytování a šíření informací) informací.

K hlavním oblastem statistického zjišťování patří zejména makroekonomické, podnikové a sociální statistiky, cenové statistiky a zahraniční obchod a v neposlední řadě statistiky obyvatelstva určené k demografickým průzkumům. Při sběru statistických informací jsou využívány následující způsoby: korespondence (či elektronické pořizování výkazů), telefonické zjišťování a osobní návštěva. Pro zpracování informací využívá Český statistický úřad softwary Dataman a Blaise.

V závěru první části shrnul F. Konečný potřebné změny statistického informačního systému - zvýšení kvality statistických informací, snížení zátěže respondentů a tím zvýšení jejich motivace, optimalizování tvorby statistických informací v Českém statistickém úřadu a definování nové architektury statistických úloh a proměnných.

V druhé části přednášky převzala slovo Eva Kortanová a představila nám Český statistický úřad jako moderní zdroj statistických informací pro veřejnost. Začala také legislativou. Kromě již výše zmíněného zákona se jedná především o zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Posláním Českého statistického úřadu je sbírat, zpracovávat a poskytovat informace o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji ČR a jejích částí. Tyto informace se Český statistický úřad snaží zpřístupnit co nejširšímu okruhu veřejnosti. To dokládá i fakt, že při tvorbě webových stránek byl brán ohled na handicapované, konkrétně na nevidomé a slabozraké občany. Funkčnost a přístupnost obsahu webu se řídí podle nejrozšířenějších metodik v ČR – Pravidel pro tvorbu přístupného webu, vydaných MI ČR, WCAG 1.0 a metodiky Blind Friendly Web. Stránky v této úpravě fungují třetím rokem.

Český statistický úřad poskytuje své informace jak odborné, tak laické veřejnosti. Z odborníků jeho služeb využívají analytici, ekonomové, akademici nebo novináři. Z laické veřejnosti pak především studenti a podnikatelé. Jako uživatel byly uvedeny také státní správa (Český statistický úřad zpracovává jednou za deset let Sčítání lidu, domů a bytů a také organizuje a provádí volby) a různé mezinárodní organizace (Eurostat, OSN, OECD). Veškeré informace na webu Českého statistického úřadu jsou zdarma a důvěrná data jsou pečlivě chráněna, takže podle slov E. Kortanové z agregovaných informací nelze nijak zpětně identifikovat občana či firmu. Na webových stránkách úřadu, jejichž struktura je postavena na hlavním tematickém menu, můžeme najít on-line publikace vydávané Českým statistickým úřadem, nejrůznější časové řady, tematicky řazené statistiky, registry a nejrůznější databáze. Veškeré databáze a registry jsou veřejně přístupné. Jde například o Databázi zahraničního obchodu, Veřejnou databázi ČSÚ, Databázi ubytovacích zařízení v ČR, Registr ekonomických subjektů či Registr sčítacích obvodů a budov.

Závěr přednášky byl věnován shrnutí služeb Českého statistického úřadu. Jde o prodejnu statistických publikací a CD, pracoviště přidělování IČO, knihovnu se studovnou, správu registru ekonomických subjektů a tzv. informační služby ČSÚ. Ty spočívají zejména v informacích a poradenství o domácí i mezinárodní statistice. Dotazy jsou přijímány telefonicky, e-mailem (infoservis@czso.cz), poštou i formou osobní návštěvy. Ústředí Českého statistického úřadu sídlí v Praze 10 (ul. Na Padesátém 81). Informační služby jsou poskytovány i ve všech krajských městech.

Český statistický úřad se snaží maximálně přizpůsobit nabídku služeb požadavkům svých uživatelů. Pravidelně využívají zpětné vazby v podobě anket spokojenosti uživatelů, sbírají nové podněty a testují použitelnost webových stránek. 25. března letošního roku se v Praze konala konference o komunikaci ve veřejném sektoru, pořádaná společností Westminster a časopisem Inside. Český statistický úřad byl vyhodnocen jako jedna z institucí nejlépe komunikujících s lidmi. Jedná se o výsledky výzkumného projektu European Monitor of Government Communications, který mapuje úroveň komunikace institucí veřejné správy v naší republice.

Závěrem dodejme, že některé statistiky dokáží člověka i mile pobavit. Tušili jste například, že nejčastějším mužským jménem dávaným novorozencům z letošního ledna je Jakub a mezi děvčátky již desátým rokem s přehledem zvítězila Tereza?

Zdroje:
  1. KONEČNÝ, František. Sběr a zpracování SD : prezentace k přednášce ze dne 21. 4. 2008 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 21. 4. 2008 [cit.2007-5-12]. Dostupné z World Wide Web: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=5069> .
  2. KORTANOVÁ, Eva. ČSÚ Zdroj statistických informací: prezentace k přednášce ze dne 21. 4. 2008 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 21. 4. 2008 [cit.2007-5-12]. Dostupné z World Wide Web: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=5069>.
  3. Český statistický úřad [online]. 21. 4. 2008 [cit.2007-4-21]. Dostupné z World Wide Web: <http://www.czso.cz/>.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VEČEŘOVÁ, Petra a HAMETOVÁ, Michaela a EISNEROVÁ, Stanislava a Morongová a Václava a Hörnerová a Ria. Jinonické informační pondělky v letním semestru akademického roku 2007/2008. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 10 [cit. 2019-11-19]. urn:nbn:cz:ik-12942. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12942

automaticky generované reklamy