32. výroční konference LIBER

Konference se konala v prostorách Biblioteca nazionale centrale (BNC; v jejím fondu je soustředěno cca 6 miliónů svazků, cca 100 tisíc rukopisů a starých tisků). Přednášky probíhaly ve velkém konferenčním sále bez paralelních sekcí vždy. Celkem byly rozděleny do 6 bloků (vždy po půldni) Celkem konference se zúčastnilo cca 180 účastníků. Její program je zveřejněn na http://www.bncrm.librari.beniculturali.it/ita/liberpro.htm. Rádi bychom upozornili na několik vystoupení.


Jay Jordan USA (OCLC/PICA) - Služby a příležitosti od OCLC/PICA pro rozšiřující se knihovnický svět (sponzorská přednáška):
OCLC spolupracuje s 43 000 knihovnami na světě (z toho 34 tisíc v USA, 800 v Kanadě, 700 v Jižní Americe, 4 tisíc v Evropě a 3 tisíce v Asii). OCLC/PICA je organizací, která zahrnuje předchozí OCLC Europe, the Middle East & Africa a Pica. Podniká v oblasti elektronických knih, print-on-demand, meziknihovní výpůjční službe (ILL). Pro potřeby digitálního archiv používá Olive Software pro digitalizaci starých novin a on-line publikace. OCLC provádí výzkum v oblastech: věcné třídění, konverze mezi klasifikacemi, jmenné autority, citační analýza, e-print archivy, graphic, video, rozvoj webu. OCLC provozuje tzv. Světový katalog (Worldcat), který obsahuje 52 miliónů záznamů (40 milónů knih, 2,4 miliónu seriálů, 1,4 miliónu grafických souborů) a 884 miliónů sigel. WordCat je napojen na řadu národních souborných katalogů a lokální katalogy.


Bas Savenije (Utrecht University Library): Ekonomická a strategická analýza vědeckých časopisů: nejnovější vývoj
Za posledních 10 let vzrostly ceny renomovaných časopisů na 250 procent, zatímco ostatní publikace (knihy, učební texty) si udržují stejné zhruba ceny. Je to důsledek monopolizace vědeckých vydavatelství. Uvedl srovnávací tabulky cen v různých oborech a typech publikací. Antitrustová zásada: více jak 35 % trhu ovládáno jedním dodavatelem. V oborech STM má Elsevier podle klasifikace ISI 18 % trhu, ale v některých úzkých oborech přesahuje podíl 35 %. Fúze nakladatelství Bertelsman Springer s Kluwer Academic a Elsevier s Pergamonem směřují k větší monopolizaci trhu. 10 z 13 nových časopisů Elsevieru bylo odebráno z akademické sféry. Agregátoři on-line uzavírají dodavatelské dohody s tajnými klauzulemi, aby utajili ceny a postupují podle pravidla "ber vše (za vysokou cenu) nebo nic". Potlačování ILL protože nepřináší zisk. Možná východiska: povolit elektronické ILL, rozvoj platbu podle principu pay-per-view, OpenAccess – institucionální archivy, kolektivní vyjednávání odběratelů, snížit roli renomovaných vydavatelství (impact factor je monopolní klasifikace), změnit autorská práva, oddělit výzkumné publikace od komerčních.



Ed Penz (CrossRef): CrossRef a Digital Oject Identifier (DOI) nový vývoj
Podle zprávy PEW 73 procent studentů používá internet více než knihovny, naopak je to jen 9 %. Uživatelé požadují nejen kvalitní obsah, ale i na snadnou dostupnost, často poukazují na to, že zdroj, kterí není dosažitelný on-line nemá význam. Zavedení DOI (obdoba čárového kódu pro fyzické zboží): jedinečná a neměnná identifikace článku, skládá se: prefixu/suffixu, např. pro časopis Nature: 10.1038/nature01566. Databáze CrossRef převádí DOI na aktuální metadata. Databázi udržují autoři a vydavatelé a to je licencováno, pro knihovny je od května 2003 přístup volný. Data se ukládají a aktualizují do CrossRef ve formátu XML, již 50 % odkazů bylo aktualizováno. Současný stav: 212 členů, 30 agentur, 8 miliónů záznamů, 7600 časopisů, 3 milionů dotazů/měsíc. Nejstarší přiřazené DOI je z časopisu The Astronomical Journal (ročník 1849). Postup při odkazování pomocí DOI: Při kliknutí na odkaz DOI se zavolá DOI server, ten podle cookies pozná práva čtenáře (tzv. lokální služby, komerčně zatím to jsou: SFX ExLibris a LinkFinderPlus firmy Endeavour) a zavolá např. SFX Exlibris (přitom v Open URL předává DOI – z hlediska SFX je OpenURL "aware"), dále SFX se obrátí na CrossRef Database a ta odpoví plnými metadaty o článku, které předá zpět do SFX a SFX nabídne podle práv čtenáře (metadat může být i několik) čtenáři přístup k žádanému článku. Místo SFX může být obdobná lokální služba ke které má čtenář přístup. Nový rozvoj DOI: rozšíření na číslování příspěvků na konferencích, disertace, knihy, odkazy na originální zdroj.


Sally Morris (Association of Learned and Professional Society Publishers): Publikování vhodné pro školy
ALPSP je nevýdělečná organizace akademických vydavatelů 250 členů z 30 zemí. Vytváří nové modely pro akademické publikování, zastupuje vydavatelství při kolektivních vyjednáváních, věnuje se výzkumu, školení a poradenství. Poslední studie: 10 tisíci autorům byla položena otázka: Co vás vede k publikování? Odpověď: 33 % - komunikace s kolegy, 22 % profesní kariéra, 7 % - personální prestiž, 5 % - granty. Činnost vydavatelů: vytvářejí nové časopisy, provádějí rešerše článků, vybírají vhodné články, redigují obsah, hlídají kvalitu, šíří informace na trhu, garantují autorská práva, uchovávají obsah. V rámci výzkumu současného publikování bylo analyzováno 275 akademických časopisů, z nichž je 75 % dostupných i on-line. Cenový model se většinou odvozuje od papírových cen, 85 % z on-line má retrospektivní čísla z let 1997-1998, 20 % má čísla starší než 1995, 9 % nabízí volný dostup do archivů. Prosazují princip tzv. Zwoller Group: Spravedlivá dohoda mezi autory a vydavateli a projekt Romeo (autorská práva k dílu a metadatům v OAI).


David Prosser (Scholary Publishing and Academic Resources Coalition): Pohled SPARC na vědecké publikování
Cenový nárůst tištěných akademických časopisů: 1996-2003 činí 470%! Tato situace vede knihovny k rušení odběrů, snížení nákupů, zlepšené dodávce dokumentů, konsorcionální koordinace odběrů a licencí. Akademická nakladatelství plní čtyři funkce: registrace autorských práv, garance kvality, šíření a archivace. Mimo garanci kvality toto mohou zajistit institucionální depozitáře. Kvalitu mohu ohodnotit čtenářské ohlasy. OpenAccess: publikování bez očekávaného zisku. Cíl: urychlit šíření informací, využívat finančních fondů pro šíření a nikoli pro platby za dostup. Praktické projekty:
EPrints
DSpace
CERN
CURL (Consortium of Research Libraries UK)
Budapest Open Access Initiative
Directory of Open Access Journals


Alexander Smoljanski (Integrum): Nejrozsáhlejší elektronický archiv pro země SNS (bývalý SSSR) (firemní prezemtace)
Integrum je komerční společnost sbírající data z uzemí bývalého SSSR, která on-line zpřístupňuje plné texty novin, časopisů, TV a rozhlasových programů, zpravodajství, legislativy, knih, biografii, ekonomických databází, kontaktní databáze. Celkem 4000 bází, počet dokumentů se odhaduje na 140 miliónů. Na webu této společnosti je využito moderních prostředků pro vyhledání ve plných textech, je možné pracovat s imitovanou klávesnicí azbuky, překládat on-line do angličtiny. Provádí se morfologická analýza dotazu a textu, opraví se překlepy, výsledky se srovnají podle relevance. Přibývá 15 000 článků denně.


Norbert Lossau (Universitätsbibliothek Bielefeld): Digitalizace časopisů v EU
Podal přehled digitalizační projektů - DIEPER, NUMDAM, Gallica, Danmarks Electronic Research Library, DML Digital Mathematical Library, Tiden. Dále následoval rozbor kriterií výběru pro digitalizaci, vypořádání autorských práv, technické aspekty digitalizace, metadat, archivace, standardy, organizační a komerční modely.


Erik Oltmans (Koninklijke Bibliotheek): Zákonem stanovené úložiště digitálních dokumentů
Královská knihovna Holandska v Hagu (Národní knihovna) vyvinula ve spolupráci s firmou IBM digitální archiv - e-Depot. Systém je určen pro uložení a zpracování rozsáhlých digitálních archivů od nakladatelů (např. Elsevier a Kluwer). E-Depot využívá CD-ROM nebo magnetické nosiče. Cílem je dlouhodobé uchování, cca 200 let. Ukládá se 4000 článků každou hodinu. Dlouhodobé uchováváni se může opírat o tři řešení: udržování staré technologie, konverze do nových formátů či emulace starého prostředí. Řešením je Universal Virtual Computer: kombinace emulace a konverze. Plány do budoucna: Automatické plnění archivu, bezpečnost a co nejširší širší záběr dokumentů.


Donatella Castelli (Italian National Research Council/Istituto di Elaborazione della Informazione): Open Archive řešení pro tradiční kooperaci knihoven
OAI - Protocol for Metadata Harvesting – byl standardizován v r. 2001, společným prvkem popisu je nekvalifikovaný DC. Protokol je typu http a formát vracených dat XML. Klient zadává příkaz v URL (Identify, ListMetadataFormats, ListSets, ListRecords, ListIdentifiers, GetRecord,) a v odezvě přenáší metadata v XML. Ve světě existuje asi 120 OAI repozitářů. Protokol OAI má v návaznosti na další knihovnické služby řadu aplikací: budování souborných katalogů a jejich distribuci, vznik vyhledávačů které indexují stávající katalogy a poté např. pomocí Z39.50 zpřístupňují souborné katalogy takto získané. Protokol OAI-PMH je na rozdíl od protokolu Z39.50 poměrně jednoduše implementovatelný, protože vyžívá www server. Některé projekty: Networked Computer Science Technical Reference Library, NDLTD, CogPrints, A2A - Access to Archives, Digital Library Federation a Open Archives Initiative Metadata.


Anne Van Camp (Research Libraries Group): Kde se stýkají zájmy muzeí, knihoven a archivů
RGL je nezisková výzkumná organizace knihoven, archivů a univerzit, založená v r. 1974, která má 160 členů. RLG provozuje souborný katalog a brány Z39.50 Poskytuje široké služby pro členy: knihovní zdroje, citační zdroje, archivní zdroje, historické dokumenty SCIPIO, SW pro MVS, SW Ariel (Document Delivery System), provádí retrospektivní konverze katalogů.


Ronald Schmidt (Hochschulbibliothekszentrum Nordrhein-Westfalen)> MVS - řešení pomocí komunikační sítě v Německu
Poptávka po MVS je v Německu značná (mj. kvůli ztrátám fondů za 2. světové války). V r. 1999 začala knihovna HBZ vyvíjet sytém pro automatizaci MVS a byla zprovozněna v květnu 2002. Tím se MVS významně urychlila. Např. papírová žádanka o MVS dříve kolovala několik týdnů, nyní se tento proces zredukoval na max. čtyři dny. Objednané dokumenty jsou posílány kurýrní službou DHL. Jak sytém funguje? Čtenář si např. vyhledá žádaný dokument v databázi HZB (obsahuje 12 miliónů záznamů) a objedná v centru ZFL (ZwischenbibliothekeFernLeihe). Toto centrum objedná výpůjčku v knihovně, která dokument vlastní a ta pošle službou DHL do čtenářovy mateřské knihovny, ta upozorní čtenáře, že objednaný dokument je připraven. Do sítě bylo v květnu 2003 zapojeno 58 knihoven, vyřízeno 31 tisíc výpůjček měsíčně. Z toho 6 % bylo doručeno týž den, 22 % příští den, 40 % objednávek komunikace pomocí protokolu SLNP (Simple Library Network Protokol), 60 % pomocí e-mailu, 50 % vyhledání ze souborného katalogu HBZ, 20 % jiné katalogy, 30 % přímé objednání. Za MVS se účtuje 1,5 Euro, tento poplatek zatím jde mateřské knihovně čtenáře, bude ale změno tak, aby poplatek šel poskytující knihovně.


Šmilauer, Bohdan. 32. výroční konference LIBER. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 7 [cit. 30.10.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1446>. urn:nbn:cz:ik‐001446. ISSN 1212-5075.
Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

automaticky generované reklamy