Spolupráce Krajské knihovny Karlovy Vary s neslyšícími začala v roce 2004, kdy knihovnu oslovil zástupce o.s. Planeta neslyšících Miroslav Plachý spolu s tlumočníkem do českého znakového jazyka Karlem Redlichem se žádostí, zda by bylo možné rozvíjet v krajské knihovně aktivity směrem k neslyšícím tak, aby byla podpořena jejich integrace do většinové společnosti.

Úvod

Handicapovaní lidé jsou nedílnou součástí našich životů. Podle statistik se dokonce každý desátý člověk v České republice řadí mezi osoby se zdravotním postižením[1]. Potkáváme je na ulici, pracovištích, úřadech, školách a také v knihovnách. Ne každá veřejná knihovna[2] je však pro handicapované osoby dosažitelná. Ačkoli se některé (nespecializované) knihovny práci s handicapovanými uživateli dlouhodobě věnují,[3] stále ještě existuje i mnoho těch, které jsou jak ve své přístupnosti, tak v nabízených službách zcela „bariérové“. Někteří autoři přičítají chybu legislativnímu uchopení pojmu knihovna,[4] jiní spatřují úskalí v nedostatečném vzdělání knihovníků v této oblasti. Velký problém tvoří také finanční situace jednotlivých knihoven. Smyslem tohoto článku není pozastavovat se nad důvody, proč je míra poskytování služeb pro handicapované uživatele odlišná, ale spíše poukázat na to, že se handicapovaní klienti v knihovnách neustále potýkají s bariérami, které však lze alespoň částečně zmírnit.

Že vám to připadá moc obyčejné? Snad, ale v dnešní hektické době nás tyto obyčejné, avšak příjemné okamžiky nějak příliš často míjejí. Vítkovickým knihovnicím, Aleně Vzatkové a Barboře Pyšové, se je podařilo na chvíli pozdržet a prožít společně v jednom říjnovém odpoledni se čtenáři knihovny v Ostravě-Vítkovicích. V pohodové atmosféře u šálku čaje a čerstvých bábovek, napečených ženskou většinou zúčastněných, čekal na přítomné nejprve kvíz o slavných mileneckých dvojicích z různých světových i českých děl.

Ve čtvrtek 2. září se v prostorách Magistrátu hlavního města Prahy uskutečnil z iniciativy radního PhDr. Milana Pešáka seminář ve spolupráci s Českým národním fórem eHealth a Zdravotnickými novinami – tématem byla přístupnost informací pro osoby se zdravotním postižením.

V sobotu 13. března se v Kongresovém centru v Praze konal již 10. ročník konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami.

Následující text si klade za cíl zmapovat problematiku budování sbírek pro zrakově postižené z hlediska legislativy, upozornit na problematická místa a nastínit cestu k řešení.

1. Definice a typologie elektronických zdrojů

Elektronický zdroj definují AACR2 jako soubor se zakódovanými informacemi pro zpracování v počítači.  

Z hlediska charakteru informací se dělí se na data a programy, popřípadě kombinaci obojího. 

Ve středu 21. října 2009 se v prostorách FJFI ČVUT (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT) uskutečnil Den otevřených dveří pro zájemce o techniku a technologie pomáhající zrakově postiženým osobám. Centrum Tereza (Centrum pro podporu samostatného studia zrakově postižených při Katedře matematiky FJFI ČVUT) nabízí od roku 1992 pomoc zrakově postiženým studentům všech vysokých škol. Studovna Centra Tereza poskytuje prostor pro kurzy a konzultace v oblasti samostatné práce zrakově postižených s počítačem.

Knihovna Petra Bezruče v Opavě, Svaz knihovníků a informačních pracovníků a regionální organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR - SKIP 10 uspořádaly ve dnech 8.–9. září 2009 v Kulturním zařízení minoritský klášter v Opavě seminář pod názvem VÍME O SOBĚ? , který byl zaměřen na problematiku zrakově postižených uživatelů.

1. Nic nového? (místo úvodu)

V rámci vzdělávání knihovníků ve službách probíhají četné kurzy o práci se zdravotně znevýhodněnými uživateli. Dost víme o problémech nevidomých a zrakově postižených uživatelů a umíme jim zajistit služby (počítače s odpovídajícím technickým vybavením, přizpůsobené webové stránky knihoven). Problematice neslyšících a sluchově postižených uživatelů se věnuje kolegyně Mgr. Zlata Houšková ve svém vzdělávacím programu pro knihovny.