nejpozdější
(Poznámka: Příspěvek rozšiřuje a aktualizuje článek J. Schwarze1 přednesený na konferenci Knihovny současnosti `97.)
VíceOdborný seminář s názvem Informační zdroje pro humanitní a společenské vědy určený pro informační pracovníky a knihovníky právě z oblasti humanitních a společenských věd, který se
VíceCílem příspěvku je snaha nastínit problematiku elektronických informačních zdrojů pro pedagogiku.
VíceV 90. letech minulého století se v Západní Evropě prosadila myšlenka vytváření datových katalogů v oblasti životního prostředí. Soubory dat o naměřených nebo pozorovaných veličinách, seznamy pozorovacích stanic, projekty zlepšení životního prostředí, účelové databáze, ale i strategické a osvětové dokumenty se staly předmětem shromažďování, registrace a zpřístupňování pomocí datového katalogu.
VíceStojí-li menší veřejná knihovna těsně před začleněním elektronických informačních zdrojů do svých služeb, je vhodné položit si také otázky Kdy je nejlepší elektronické zdroje zavést a Jak je zavést co nejlépe.
VíceDosud jsme se na těchto stránkách zabývali převážně informačními zdroji pro odbornou veřejnost, ale rozvoj www s sebou přinesl i zdroje pro laiky - pacienty.
VíceV minulém roce jsme se ve třetím pokračování tohoto sloupku věnovali tzv.
VíceV našem seriálu o elektronických informačních zdrojích jsme alespoň teoreticky dospěli už do fáze, kdy knihovna tyto zdroje prosadila a získala a chystá se je nabídnout uživatelům. Jakkoliv se tato fáze může jevit jednoduchá, opět jde o skutečnost, kterou je nutné důkladně promyslet a naplánovat. Mohlo by se totiž stát, že po týdnu provozu nového elektronického informačního zdroje knihovna zjistí, že se dostala do naprosto neudržitelné situace, kterou neumí vyřešit a nezbývá jí, než od využívání nové služby opět ustoupit.
Více