Digitalizace a elektronizace jsou průvodními jevy vznikání společnosti třetí vlny, tzn. informační či znalostní společnosti. Jako takové jsou mnohem více než jen záležitostí technicko-technologickou, třebaže právě tímto reduktivním způsobem se na ně zhusta pohlíží. Je třeba si uvědomit, že jejich zakotvení je mnohem hlubší a že praktické naplňování postupně se vytvářejících standardů a praktické uskutečňování zdokonalujících se pracovních procesů je pouze jednou jejich stránkou, je podmínku sice nutnou, ale nepostačující.

Novinku ve svém digitalizačním programu nedávno představila Britská knihovna - online textově-obrazový katalog v celosvětovém měřítku unikátního fondu iluminovaných rukopisů z období 500 až 1600 (v některých případech i z pozdějšího období), který je spravován Western Manuscripts Department.

Dosud nejrozsáhlejší projekt digitalizace historických fondů, který nese název Collect Britain, představila Britská knihovna 21. května 2003. Zatímco předchozí aktivity této instituce v této oblasti byly zaměřeny na omezený okruh dokumentů (např. International Dunhuang Project) nebo dokonce jednotlivé dokumenty (např. Beowulf), tentokrát budou v elektronické formě zpřístupněny dokumenty tematicky a typově velmi rozmanité.

Ve srovnání s jinými sekcemi neměla tato sekce příliš vysokou návštěvnost, přestože se konala v optimálním čase po zahajovacím bloku. Do tříhodinového programu bylo organizačním výborem zařazeno 7 příspěvků.

Workshop byl zaměřen především na informace o současném stavu projektu MASTER. Dále pak na zpřístupnění digitalizovaných rukopisů z projektu Memoriae Mundi Series Bohemica (MMSB) na Internetu, koncepci společného zpřístupnění výsledku digitalizace v projektu VISK6 na Internetu a byly také vysvětleny podmínky volného a licencovaného přístupu k digitalizovaným dokumentům.

Před pěti lety došlo na poli počítačové grafiky (přesněji řečeno na poli grafiky prezentované na Internetu) k události, jejíž význam nebyl dosud zcela doceněn – americká telekomunikační společnost AT & T oznámila 11. května 1998 ve své tiskové zprávě, že uvolnila ke komerčnímu využití nový formát pod záhadným názvem DjVu (čtěte: déžavi).

Finanční prostředky nezbytné pro digitalizaci jedné z nejvýznamnějších domácích literárních památek - Velislavovy bible - rozhodla opatřit Společnost Národní knihovny ČR. Celkové náklady (včetně zpracování a překladu) na vydání zhruba 500 kusů CD-ROM, z nichž část připadne sponzorům, v reprezentativním obalu a textovou přílohou se odhadují na 200 až 230 tisíc korun. Dosud se podle tajemnice Společnosti E. Novotné podařilo shromáždit 48 tisíc korun.

Národní program digitalizace dokumentů z historických fondů knihoven, archivů a dalších institucí, který je dnes znám pod názvem Memoriae Mundi Series Bohemica, by fakticky zahájen před deseti lety - přesně 14. dubna 1993 byl do výroby v tehdejších Gramofonových závodech (dnes GZ Digital Media) v Loděnici předán CD-ROM "Paměť světa". U jeho zrodu stály Národní knihovna v Praze a společnost Albertina icome.

V předvečer zahájení šestého ročníku konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové byly vyhlášeny výsledky soutěže Český zavináč. Držitelem ocenění pro rok 2003 se stala "Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna". S hlavními představiteli tohoto pozoruhodného česko-slovenského projektu jsem během společenského večera ISSS udělala rozhovor.

Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě se 5. prosince 2002 konala již potřetí. První dva ročníky (2000, 2001) proběhly v sále Městské knihovny v Praze.