V nadpisu užitý název projektu může znít v době, kdy se zdá, že člověk má celý svět na dosah ruky a kliknutí myši, poněkud podezřele. Hlavní proud dnes přece tvoří anglicky psané odborné statě publikované v impaktovaných časopisech; tón udávají zejména Web of Science a nověji též stále více rozšířený Scopus. Informace o tom, co se děje v rámci hlavního proudu, jsou obvykle dobře dosažitelné cestou nejvýznamnějších databází nebo zmíněných citačních rejstříků. To však nelze říci o světě českých ekonomických, resp.

O peripetiích při nákupech nových knih na vysokých školách vědí mnozí jistě svoje. Pomineme-li větší či menší omezenost rozpočtů a různost skupin aktérů a jejich zájmů, kteří mají možnost „do toho“, co se koupí a co se nekoupí, mluvit, zdá se zde být ještě jeden problém. Je to nedostatečná informovanost potenciálních uživatelů, tedy zejména učitelů a odborných pracovníků o tom, co na knižním trhu je nebo které tituly na něj v dohledné době vstoupí.

Návštěva fakultního skladu publikací nezavdává obvykle mnoho důvodů k radosti. Na první pohled jsou patrné rozdíly v objemu zásob. U jednoho titulu je k mání už jen několik málo kousků (nebo dokonce žádné), jiné tituly jsou zastoupeny hromadami neprodejných, protože rychle zastaralých titulů. V nich jsou pak umrtveny nemalé finanční prostředky a šance na jejich revitalizaci je obvykle jen iluzorní.

Prolog

Psal se rok 2002 a jeden z autorů článku procházel ráno, ještě před otevřením knihovny (SVI) Ekonomicko–správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, mezi regály s knihami, diplomovými a bakalářskými pracemi. Jeho pozornost zaujala převeliká, ještě neuklizená a nezařazená hromada závěrečných prací. Zablikalo červené světýlko: Bože, kdo má ty hromady rozkrámovaných věcí pořád dokola uklízet?