Musím se přiznat, že jsem se zájmem přečetl v Ikaru "Postřehy náhodného uživatele knihoven v Liberci a Brně" a ocenil trefný komentář Víta Černého. I při virtuální návštěvě knihovny však můžeme poznat vstřícnost knihovníka čtenáři, snahu poskytnout mu co možná nejkvalitnější služby nebo naopak pocítit, že jim příliš o čtenáře nejde. Nevěříte?

V lednovém sloupku jsem navštívil webové stránky Knihovny Jiřího Mahena, abych se podíval, jak proběhlo slavnostní otevření této knihovny v listopadu loňského roku. I pro únorový sloupek jsem si vybral stránky knihovny, která měla v r. 2001 menší oslavu. Na této oslavě jsem na rozdíl od brněnské nechyběl, a tak mne zajímalo, zda sváteční atmosféru, která panovala při znovuotevření půjčovny pro dospělé 10. září 2001 v Děčíně, zaznamenaly stránky této významné severočeské knihovny.

Onehdy jsem rozjímal nad rozevřenými Literárními novinami, o stránkách které knihovny bych měl napsat do březnového čísla Ikara. Termín uzávěrky se blížil a já v tom stále neměl jasno.

Dne 12. června 2002 přijelo do Kladna téměř 70 akvizičních pracovníků z veřejných i odborných knihoven České republiky, aby se zúčastnilo již 12. akvizičního semináře. Ten každoročně organizuje z pověření Sdružení knihoven České republiky kladenská a ústecká vědecká knihovna. Tématem letošního semináře byla akvizice tuzemských a zahraničních seriálů.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky svolal 4. valnou hromadu tentokrát do Brna. Její konání však letos zpestřil uspořádáním konference Knihovny pro každého, jejíž součástí se stala i zmíněná valná hromada.

V knihovně yorského konventu

Do britského Yorku jsem v červenci nejel kvůli knihovnám, ale abych se zúčastnil 19. mezinárodního vexilologického kongresu. Nemohu tvrdit, že by mne nelákalo znovu se po letech podívat, jak nyní fungují britské knihovny. Program kongresu však byl velmi bohatý a kromě množství přednášek o vlajkách zahrnoval návštěvu četných výstav vlajek, takže od rána do večera stále bylo co vidět a slyšet.

Určitě jste se již dostali do situace, kdy jste chtěli o víkendu navštívit s rodinou nějaký hrad či zámek. Nevěděli jste, zda bude otevřený a zda za vstupné nevydáte sumu, kterou jste naplánovali na kulturní vyžití za celý jeden měsíc. Mnozí z vás jste zřejmě vytočili číslo Pražské informační služby a požádali o radu.

Asi se i vám to už někdy přihodilo. Jdete po ulici a náhle pocítíte nutkavou potřebu poslat elektronickou poštu. Mně se to stalo onehdy během služební cesty do Prahy. Stál jsem na Národní třídě a přemýšlel, kam honem zaběhnout. Hnát se do Národní knihovny se mi nechtělo. Přeci jen to není nejblíž. Knihovna Akademie věd byla ještě v rekonstrukci, a tak jsem rychlým krokem vyrazil do knihovny Britské rady.

Přiznávám se, že do Seče jezdím rád. Setkávám se tam jak s řadou knihovnických odborníků, tak s knihovnickými nadšenci. Líbí se mi, že do Železných hor přijíždí stále více mladých knihovníků, kteří nejen dychtí po nových poznatcích, ale mnozí z nich i rádi vystupují před veřejností.