Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Rok 2013 - příležitost pro open source v knihovnách

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Rok 2013 - příležitost pro open source v knihovnách

0 comments
Anglicky
English title: 
Year 2013 – opportunity for open source in libraries
English abstract: 
This article discusses open source as an alternative approach in libraries. Libraries can save money cutting different kinds of costs, but software isn't usually considered as such kind of expense – not yet. Project Opensource.knihovna.cz tries to get Czech libraries involved in the open source community.

Ekonomická krize trvá již několik let a její vliv na veřejné rozpočty je negativní. Omezování prostředků zřizovateli nebo propad objemu financí v grantových programech pocítily i knihovny. A příští rok pravděpodobně výrazně lepší situaci nepřinese. Jediná cesta jak situaci zvládnout je omezování nákladů. Pojem, který je pro některé knihovny novinkou, a může dokonce vzbuzovat obavy. Zkusme se však podívat na situaci optimisticky a pokusme se zvážit některé z cest, které mohou krize využít jako katalyzátoru ke změně.

Knihovny 21. století už umí kupovat knihy s nejvyšší marží. Umí si najít nejlevnějšího dodavatele IT i spotřebního materiálu. Umí vysoutěžit výhodnější podmínky u dodavatelů energií. Ale co software? Máme možnost vybírat a ušetřit i u něj?

Specifika oligopolního trhu

Fungující konkurenční prostředí je motorem inovací. Konkurence také napomáhá ke stanovení realistické hodnoty produktů i služeb. Systémy, které se v knihovnách používají jsou velmi specifické. Trh je rozdělen mezi několik málo společností, které tyto systémy vyvíjejí a prodávají. Cenu na takovém trhu pak stanovuje tzv. price maker (MUSIL, 2004). Pokud existuje konkurent, přebírá cenovou politiku stanovenou leaderem. Dokud není trh nasycen a cena za produkty je pro zákazníky akceptovatelná, generují produkty zisk. Krize oboru přichází v momentě, kdy už produkt nikdo další nekupuje, protože ho všichni potenciální zájemci mají. Nové kontrakty generuje jen vzájemná migrace mezi konkurenčními produkty, případně expanze na nové trhy, která je ovšem často velmi nákladná a riziková.

Často jedinou cestou z krize je pak změna modelu plateb za používání produktů. Velmi často nastupuje model nazývaný Software as Service (SaaS). Neplatí se pak produkt jako takový, ale konkrétní použité služby. Typickým představitelem takového modelu je cloud. Pokud je cena za SaaS stanovena kompromisně, může být výhodná pro provozovatele i zákazníka. Provozovatel teoreticky může prosperovat lépe než v s modelem předchozím. Služby SaaS nicméně vyžadují investice do technologie, takže zisk nebude okamžitý. Zákazník ušetří na nákladech za hardware a jeho údržbu. Je však nutné zvážit rizika úzce spojená s důvěrou. Přenosem dat (včetně osobních dat uživatelů) z prostoru pod plnou kontrolou zákazníka přenášíme odpovědnost za ně z velké části na provozovatele služby. Spoléháme na to, že je schopen zajistit bezpečnost zákaznických dat proti ztrátě, poškození a zneužití. Nesmíme také zapomínat na to, že v případě výpadku konektivity se servery služby SaaS budou naše možnosti využívat produkt velmi omezené. Pro takové případy je třeba mít v záloze řešení.

Open-source jako alternativa

V situaci, kdy chceme šetřit náklady, je logické věnovat pozornost open source (OSS). Pořizovací cena produktů vydaných jako OSS je často rovna pouze ceně za stažení instalačních souborů. Jejich instalace, implementace a provoz je nutné za náklad považovat. Jejich výše záleží na konkrétním případě. Je rozdíl instalujete-li kancelářský balík, nebo serverovou aplikaci s množstvím služeb. Některé úkony zvládne běžný uživatel, další vyžadují vyšší úroveň znalostí. To platí ostatně i u softwaru komerčního. Rozdíl je v míře odpovědnosti, kterou na sebe berete. OSS řešení vyžadují, aby míra naší odpovědnosti byla vyšší než je to u řešení komerčních. Odměnou však bude vyšší úroveň možností ovlivnit, jak řešení funguje a plní vaše požadavky a očekávání.

Díky otevřenému kódu je jednodušší zjistit, jak systém funguje. Tato znalost principu funkčnosti je základním předpokladem schopnosti navrhovat případné změny a vylepšení. Tím se dostáváme k další výhodě OSS. Kolem otevřených projektů se tvoří komunita. Konsenzus uvnitř této komunity určuje směřování projektu i jeho priority. Výsledný produkt vzniká tedy zespoda na základě požadavků jeho uživatelů.

Kdo vlastně a proč financuje vývoj produktu, který je následně k dispozici všem a zdarma? Typů financování OSS produktů je několik. V některých případech je motivací k vývoji pouhá chuť tvořit. Veškerou práci na takových projektech odevzdávají bez nároku na odměnu. Jiné podporují finančně přímo jejich uživatelé. A to buď formou darů nebo se tito uživatelé spojují do konsorcií. To je případ i některých knihovnických systémů. Dalším příkladem financování může být i systém Kramerius, který je financován z grantů. Investuje se jednou, a užitek následně čerpají všichni uživatelé.

Výhodou decentralizovaného vývoje je možnost, že odchod některého vývojáře nemůže ohrozit pokračování projektu. To se stalo například u projektu OpenOffice po převzetí Sun Microsystems společností Oracle. V momentě, kdy komunita shledala budoucí vývoj ohroženým, vytvořila vlastní projekt LibreOffice. Podobné je to v současné době u MySQL, kde je budoucí vývoj zahalen otazníky. Již nyní existuje plnohodnotná náhrada jménem MariaDB.

Pokud máte pocit, že otevřený software nemůže dosahovat kvalit komerčního, tak věřte, že je mnoho příkladů dokazujících opak. Otevřené technologie jako Apache, Solr, ElasticSearch nebo Python, jsou hojně využívány i v komerčních řešeních, což lze určitě považovat za potvrzení jejich kvality.

Open-source knihovní systém?

Vybíráme-li knihovní systém, měla by nás zajímat především tři základní hlediska. Celkové náklady na pořízení, migraci dat a následný provoz systému a funkce systému ve vztahu k požadavkům naší knihovny. Nesmíme zapomenout na dostupnost podpory. Zahneme-li mezi kandidáty i open-source systémy, měli bychom se zajímat také o aktivitu komunity kolem těchto systémů.

V prostředí českých knihoven, kde si OSS systémy teprve budují pozici komunity teprve vznikají, ať je to kolem knihovního systému Evergreen, digitálních repozitářů DSpace a Kramerius nebo katalogu VuFind.

Požadavky z hlediska funkčnosti systému vždy záleží jen na požadavcích konkrétní knihovny. Je nutné si předem stanovit, jaké funkcionality požadujeme, a vybrat systém, který je bude schopen nejlépe splnit. Přenesení dat ze stávajícího do nového systému může být nejnáročnějším úkolem v celém procesu. Pokud stávající systém dodržuje standardy, půjde to smozřejmě snadněji. Pokud ještě používáte UNIMARC, je vhodné při změně také zvážit možnost přejít na formát MARC21. To je ovšem na samostatný článek. Budete muset vyřešit i otázky týkající se personální oblasti. Se změnou programového vybavení musí přijít i změna postupů a procedur. To klade vyšší nároky na uživatele, především v prvních týdnech a měsících. Pravděpodobně nepůjde vše hladce, je tedy důležité je na změny připravovat s předstihem a systematicky. Ostatně uvedené platí pro systém komerční i open-source.

Portál Opensource.knihovna.cz

Existence open-source je vždy založena na fungující komunitě. Bez uživatelů a vývojářů nedává otevřený software smysl. Portál Opensource.knihovna.cz se snaží o vytvoření prostoru, kde se mohou zájemci scházet, diskutovat a sdílet zkušenosti. Ke snadnější orientaci mezi aplikacemi lze využít katalog, kde je nyní více než 40 vybraných aplikací použitelných v knihovnách.

Portál se také snaží zapojovat se do konkrétních projektů. Díky tomu vznikl český překlad katalogu VuFind 2.0, který je nyní již součástí oficiální distribuce. Druhým úspěšně se rozvíjejícím projektem je beta verze ovladače k propojení již zmíněného VuFindu s knihovním systémem Clavius SQL. I ten je již součástí oficiální distribuce VuFindu (samostatně ke stažení zde). Za podpory Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě pak vznikl tým, který pracuje na překladu knihovnického systému Koha (česká demoverze je dostupná zde).

Stovky českých knihoven provozují systémy, které sice plní základní funkce, ale jsou technologicky zastaralé. To se negativně podepisuje především na kvalitě služeb pro cílové uživatele. O tom, zda bude možné takto technicky vybavené knihovny připojit například k Centrálnímu portálu knihoven lze jen spekulovat. Open-source je příležitost, jak snížit náklady a zároveň zachovat nebo dokonce zkvalitnit služby. A je jen na knihovnách samých, zda tuto možnost zváží.

Použitá a doporučená literatura:
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
DENÁR, Michal a MORAVEC, Josef. Rok 2013 - příležitost pro open source v knihovnách. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2021-08-03]. urn:nbn:cz:ik-14004. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14004

automaticky generované reklamy
registration login password