20. 5. 2002

Jak úspěšně (re)prezentovat knihovnu na veřejnosti aneb Bez public relations se neobejdeme [workshop]

Cílem workshopu, který zjevně účastníky Infora zaujal (soudě podle toho, s jakou rychlostí byla naplněna jeho kapacita), bylo poukázat na praktický význam public relations pro knihovny (podpora dobré pověsti knihovny jako informační, vzdělávací a kulturní instituce v obci, regionu či škole, nepřímá propagace služeb knihovny, fund-raising, prezentace knihovny v rámci odborné komunity, prezentace knihovny jako důvěryhodného partnera). Program byl složen ze sedmi příspěvků na různá dílčí témata. J. Štěrbová (MKP) uvedla, že kritickým faktorem úspěšné prezentace knihovny je kreativita a také firemní kultura. D. Tkačíková (VŠB-TU) hovořila o hlavních zásadách prezentace informačních produktů a projektů na odborných (knihovnických) akcích a v odborných časopisech, přičemž zmínila častý nešvar - publikování nepůvodních textů, opakované publikování či publikování v nevhodné formě. Příspěvek M. Špály (1. LF UK) se týkal etických aspektů prezentace v odborné komunitě - zejména upozornil na nebezpečí plynoucí z nežádoucího zasahování komerčních (např. farmaceutických) společností do zveřejňování výsledků výzkumu a na rozšíření skryté reklamy. Ve svém vystoupení, které se setkalo se značným zájmem, přednesl M. Šálek (Týden) řadu doporučení, kterými by se knihovny měly řídit při oslovení médií (nabízet témata, která jsou zajímavá i pro širší veřejnost, resp. se podívat na dané téma i kritickým, nezaujatým pohledem, nezatěžovat novináře provozními záležitostmi, nezdůrazňovat pouze nedostatek peněz jako příčinu svých potíží, snažit se kontaktovat konkrétní novináře, sledovat mediální trh). V příspěvku na téma přednosti a omezení Internetu jako prostředku prezentace R. Kolář (Lotos, o.p.s.) uvedl jako možnost, jak zvýšit její atraktivnost a přehlednost, její rozdělení podle produktu, projektu či události (samostatné stránky s doménou třetího stupně - xxx.yyy.cz místo www.yyy.cz/xxx). Některé neziskové organizace si zřízují tzv. transparentní účty, a tak každý se může seznámit s tím, jak s penězi od sponzorů a z dalších zdrojů nakládá. H. Gajdušková (MVK) představila způsoby získávání peněz mimo rozpočet knihovny (granty vypisované městem-zřizovatelem, granty v knihovnické oblasti, účast v programech EU - Access a Equal, sponzoring nákupu knih a zvukové knihovny pro nevidomé) a charakterizovala spolupráci s veřejnou správou a školami v regionu. V závěrečném příspěvku se E. Novotná (NK ČR) zaměřila zejména na personální zdroje public relations - mj. prohlásila, že PR prostupují celou činností knihovny (resp. že na prezentaci knihovny se podílejí všichni - samozřejmě s ohledem na své funkční zařazení). V případě větších knihoven radí, aby uvažovaly o vzniku speciálního oddělení PR, které by všestranně organizovalo prezentaci směrem k různým cílovým skupinám. Zkušenosti s PR agenturami nejsou v NK dobré, služby nejsou adekvátní vysokým cenám za ně. (fv)

Historické materiály v digitálním prostředí [workshop]

V dopoledním bloku byly soustředěny příspěvky více technického a servisního rázu, zatímco odpoledne bylo věnováno zásadním diskusím koncepčním týkajícím se především problematiky standardizace a sdílení dat vznikajících v souvislosti s digitalizací. Úvodní příspěvek Mgr. Adolfa Knolla z Národní knihovny v Praze shrnul vývoj digitalizace vzácných knihovních dokumentů této instituce, který od počátku probíhá ve spolupráci s Albertinou icome Praha. Zabýval se strukturou digitálního dokumentu, který obsahuje doprovodné informace (metadata) a digitalizované objekty (obraz, zvuk, video, text). K záznamu metadat je potřeba mít popisná pravidla. Důležitým aspektem digitalizovaných dat je volba charakteristik souborů (formát, rozlišení, komprese...). Ing. Stanislav Psohlavec z AiP Beroun se zabýval problematikou vnímání poskytované informace. Zdůraznil nutnost nadčasového vnímání a použitelnost dat i za použití jiných nástrojů. Z toho vyplývá nutnost přijmout už vytvořený standard popisu nebo vytvoření vlastních pravidel popisu. Byl prakticky předveden rozdíl při vyhledávání při stručném a obsáhlém popisu rukopisů. Budoucnost autor vidí ve sdílení dat, kde je ovšem potřeba diskusí, analýz a stanovování cílů. Následovalo stručné představení systému AiP SAFE ing. Janem Motlem po jednotlivých komponentách. Zvláštní pozornost byla věnována bezpečnosti systému a nastavování přístupových práv uživatelů. Přednášející popsal možnost vytváření referencí mezi dokumenty a možnost přiřazení více popisů k jednomu digitalizovanému dokumentu. PhDr. Stanislav Tesař charakterizoval význam a současný stav digitalizace v oblasti hudební vědy. Zabýval se ediční činností, která je roztříštěná. Z toho plyne potřeba střediska koordinujícího aktivity. V další části se zabýval katalogizací a perspektivami dalšího vývoje (digitalizace historických zvukových záznamů, retrokonverze lístkového katalogu). V úvodní příspěvku odpoledního bloku se PhDr. Z. Uhlíř věnoval teoretickým problémům představy dokumentu v klasickém a digitálním prostředí. Rastr pohledu na dokument v novém prostředí mizí. Dále se autor zabýval problematikou přístupu k fondovosti záznamu, rozdíly mezi rejstříkem a indexem. Byly zdůrazněny různé aspekty při volbě strategie pro budování souborného katalogu. Člen Komise pro soupis a studium rukopisů AV PhDr. F. Hoffmann se věnoval problematice současné kodikologie. Shrnul cíle a dosavadní činnost komise. Rukopisy jsou uloženy v různých typech institucí, a proto je třeba řešit všechny otázky spoluprací. Poté se věnoval hodnocení české účasti na projektu MASTER z pohledu komise. Poslední příspěvek vyvolal diskusi na téma postupů a využití už vykonané práce v oblasti popisných pravidel. Diskutující se shodli na potřebě další výměny názorů a potřebě definování cílů v oblasti digitalizace a s tím souvisejících činností. K tomu by měla sloužit i nedávno založená diskusní skupina. Inicializační příspěvky najdete na http://www.dbase.cz/download/workshop/. (Tomáš Číhař)

#?-:nbsp;

INSPEC via Dialog Online - školení a trénink efektivní práce s databází [workshop]

Jako předznamenání konference INFORUM 2002 se v pondělí odpoledne ve školícím středisku STK v Praze konal workshop věnovaný databázi INSPEC přístupné online v centále Dialog. Workshop byl určen členům konzorcia ČVUT/Dialog a vedla ho osoba nad jiné povolaná - paní Eva Dimmock, školitelka pro Evropu producentské firmy IEE (Institute of Electrical Engineers) z Velké Británie. Cílem workshopu bylo efektivní využití všech selekčních prvků databáze INSPEC prostřednictvím rozhraní DialogWeb a Classic (příkazový jazyk). INSPEC je bohatě strukturovaná a znamenitě indexovaná databáze, která kromě volných prvků (zejména titul, klíčová slova a abstrakt) v plné míře využívá hesla thesauru a řady třídníků. V úvodu paní Dimmock, která střídala angličtinu a rodnou češtinu, charakterizovala INSPEC velice ilustrativními statistickými daty a popsala obory a oblasti, které INSPEC monitoruje. Tato znalost je prvořadým základem úspěšného vyhledávání. Dále probrala i méně známé operace jako je RANK (stanovení četnosti výskytu zvolených prvků v rešeršním nálezu, např. pořadí nejaktivnějších autorů či pracovišt, nejčetnějších klíčových slov apod.) nebo MAP (automatické přenesení zvolených selekčních prvků z rešeršního výsledku v určité databázi do jiné a tím vygenerování sekundárního rešeršního nálezu). Detailně předvedla i užitečný příkaz EXPAND, kterým lze jak nahlížet jak do slovníku selekčních prvků, tak i do hierarchicky umístěných hesel thesauru. Nelze zde ve stručnosti popsat do detailů postup několikahodinového výkladu a cvičení, ale jsem si jist, že účastníkům se ozřejmily méně obvyklé a méně zažité rešeršní techniky a poznali, že ke skutečně profesionální práci je důkladná znalost formy, obsahu a struktury databáze nezbytná, spolu s profesionálním rešeršním rozhraním a bohatým příkazovým jazykem Dialog. Všichni, kteří neměli možnost se tentokrát workshopu účastnit se již mohou těšit na říjen 2002, kdy Albertina icome Praha organizuje "INSPEC RoadShow". Zde bude na INSPEC více času a větší kapacita nejen v Praze, ale i v dalších městech. (Jiří Kadleček)

#?-:nbsp;

21. 5. 2002

Tisková beseda

Tiskovou konferencí byl zahájen osmý ročník Infora, který se již tradičně koná v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze. Ing. Vladimír Karen zdůraznil funkce konference ve vzdělávání informačních pracovníků a knihovníků a to především v oblasti profesionálního využívání informačních zdrojů, zmínil například on-line službu ProQuest 5000 a on-line informace o EU Know Europe. PhDr. Stanislava Bícová, CSc., ředitelka CIKS VŠE, představila informační zdroje vysokoškolské knihovny a zdůraznila jejich význam pro samostudium a zvyšování kvality vzdělávání. Dále hodnotila využívání těchto informačních zdrojů a obtíže při jejich zavádění do výuky. Velkou pozornost věnovala e-learningu, který mění organizaci informačních služeb a práci knihovníků. Na závěr vyzvihla význam výzkumu, který je důležitý pro další rozvoj a vzdělávání v oboru a zkvalitnění inf. a knihovnických služeb. Podstatné je totiž užití inf. zdrojů, které vede k jejich přeměně na znalosti. Diskuze se především věnovala metodám, jak rozšířit povědomí a především schopnosti efektivně využít inf. zdrojů a služeb ve firemní praxi. Stanislava Bícová v tomto ohledu zdůraznila význam vzdělávání studentů, kteří tyto návyky přenášejí do praxe. (pj)

#?-:nbsp;

Zahájení konference: jak přežít s informačními zdroji?

Stanislava Bícová: Elektronické informační zdroje dnes - a zítra?

V jedenáct hodin konferenci zahájil úvodním slovem Vladimír Karen, který poděkoval všem stálým spoluporacovníkům Infóra. Poté slovo předal Stanislavě Bícové, ředitelce knihovny na Vysoké škole ekonomické v Praze, která ve svém příspěvku zhodnotila situaci na počátku druhého tisíciletí,jak z hlediska světové úrovně, tak zde také zmínila pohled ze své pozice. Upozornila na obzvláště složitou situaci vysokoškolských knihoven z hlediska své funkce a poslání. S. Bícová zdůraznila důležitost rozvoje informační technologie, jež je nezastavitelný. Zahajovací příspěvek Vladimíra Karena byl pojat "s vtipem" v souvislosti s blížícími se volbami. (dc)

#?-:nbsp;

Allan Foster: Jaká je cena za kvalitu: budování národní obsahové a technické architektury pro šest miliónů uživatelů

Allan Foster z Informačního centra Keele University Velké Británie nás seznámil se školstvím v Británii. Informační centrum využívá plně možností e-learningu. Popisoval studenty, jež využívají tyto služby a charakteristiku jejich požadavků. JISC - agentura má na starosti propagaci těchto postupů. JISC je základním předpokladem k e-learningu. Hovořil o filosofii poskytování informací, informace vždy bez ohledu na místo či čas. DNER je jedna ze zásadních služeb, kterou informační centrum nabízí. DNER nabízí např.: Web of Science, Psych Info, INSPEC, dále elektr. časopisy, elektr. knihy atd., které DNER se příští rok přejmenuje na "Portfolio". Síť objevů - šest oblastí /společ. vědy, humanitní, inženýring.../ Služba na internetu, která Vás sama navede, kam potřebujete, Není však cenově nejlevnější. Proto je překvapivé, že v poměru vynaložených nákladů, není příliš využívána. A. Foster poukázal na "domnělou" odlišnost studentů VB a ČR. Britští studenti vyžadují vyhledávání full textů, používají jednoduchou vyhledávací strategii, nejsou nároční na kvalitu. Často však obdobným způsobem k vyhledávání přistupují i akademičtí učitelé. Univerzita má vybudované vlastní portály, které napomáhají navigaci. Na závěr vyvodil radu: J. Edgar Hoover šéf FBI, původní profesí knihovník, byl podezírán ze spolupráce na atentátu na Kennedyho a mimo jiné byl podezřelý z kontaktů na mafii - z toho vyvozme: "Nikdy nedávejme příliš síli knihovníkovi". (dc)

#?-:nbsp;

Barry Mahon: Jak (pře)žít s IT?

Barry Mahon z TFPL /Londýn VB/ začátek svého příspěvku pojal s humorem. Vývoj IT v organizacích, informačním managementu. Základním zlomem se stal portál. Došlo k nutné kategorizaci, z důvodu větší přehlednosti, logičnosti, která následně vede k rychlejšímu vyhledávání. K informacím musíme přistupovat jako k předmětu podnikání. Vyzýval k zapojení se inf. pracovníků. Musíme se ptát, jaká je naše role, musíme se přizpůsobit, sami sebe zapojit. Na počátku rozvoje IT jsme nemohli zasahovat do informačního procesu. Dnes to bez nás nelze. Vývoj nezastavíme , musíme se sžít s komplikovaností dnešního světa způsobeného nejen prudkým rozvojem IT. Inf. profesionál musí rozumět informačnímu toku ve své organizaci. Je třeba se stále zamýšlet, jak pomoci vlastní organizaci, kde máme mezery či kde oproti rychlému světu informací zaostáváme. Po zodpovězení této otázky, však vývoj posunout dál. (dc)

#?-:nbsp;

Celoživotní vzdělávání uživatelů informačních služeb a zdrojů

Vít Richter: Připojení českých knihoven k internetu v roce 2001 (výsledky průzkumu)

NK provádí v posledních letech větší průzkumy zaměřené na informační technologie, prezentovaný průzkum patří také do této kategorie. Průzkum byl uspořádán na podnět firmy Český Mobil, což částeně ovlivnilo i složení otázek. Průzkum probíhal v druhé polovině listopadu prostřednictvím internetového formuláře (tento typ průzkumu se stává stále efektivnějším). Bylo vyplněno 1144 dotazníků, V. Richter prezentoval složení respondentů podle typu knihoven a regionů. Průzkum zjištoval základní charakteristiky připojení k internetu a související problematikou: vybavenost sítí LAN, sdílení připojení, technologie a rychlost připojení, cena za připojení atd. Celková zpráva je zveřejněna na konferenčním CD-ROM (podrobné informace o obecních knihovnách budou publikovány samostatně), v rámci prezentace srovnal V. Richter výsledky s průzkumem z r. 1997. Např. průměrné počty PC stouply v průměru o 100% oproti r. 1997, zvýšení bylo zaznamenáno rovněž v případě vybaveností sítěmi LAN. Počet PC připojených na Internet se zvýšil ve všech kategoriích mnohonásobně. Knihovny hrají jedinečnou roli v přístupu k internetu, z cca 6000 knihoven bude ke konci r. 2002 připojeno 1330 knihoven (cca 1/4 z celkového počtu, obsluhují ale 3/4 obyvatelstva). Největší dluh ve vybavenosti knihoven informačními technologiemi je v obcích pod 2000 obyvatel. Další otázkou bylo sdílení přístupu k internetu, které se liší podle jednotlivých typů knihoven. Internet se využívá v knihovnách především přes den, v jednotlivých dnech týdne nejsou výraznější rozdíly kromě víkendu. Další otázky zkoumaly technologie připojení (komutovaná linka, ISDN, optické připojení), rychlost připojení (32% knihoven využívá rychlost dostupnou po komutovanou linku). Platba za internet je nejčastější v rozsahu 1000 Kč, byly prezentovány také přehledové grafy v závislosti ceny na přístupové technologii a rychlosti připojení. V použití AKS vede Lanius/Clavius (58%), za ním následuje Kpwin a další systémy. Z hlediska prohlížečů je nejpoužívanější MS IE. Průzkum ukázal, že vybavování knihoven informačními technologiemi je značně dynamické, zejména z hlediska nákupu PC, zřizování LAN připojení na internet. Omezeními jsou nízká kvalita a rozsah připojení a vysoké náklady na připojení. Problematická se z hlediska průzkumu jeví kvalitní dostupnost internetu ve všech knihovnách v ČR. (js)

#?-:nbsp;

Daniela Tkačíková: Online přístup k obrovskému množství zdrojů - problém dostupnosti informací je vyřešen... Máme však dostatečně gramotné uživatele?

D. Tkačíková prezentovala konkrétní projekt Ústřední knihovny a Katedry informatiky VŠB-TU Ostrava, který byl zaměřen na informační výchovu uživatelů prostřednictvím rozhraní WWW. Východisky pro zahájení projektu byly zejména nízká informační gramotnost uživatelů a zvyšující se podíl informačních zdrojů dostupných přes rozhraní WWW. Jedním z důležitých aspektů projektu bylo také zajištění minimálních nákladů ze strany řešitele i uživatele. Informační výchova uživatelů probíhala prostřednictvím kurzů, které byly koncipovány jako online kurzy, především z důvodu velkého počtu uživatelů (cca 11500) a nízkého počtu pracovníků knihovny (26). Online prostředí bylo zvoleno i z jiných důvodů, např. pro nízké náklady, jednoduchou dostupnost školících materiálů, možnost průběžné aktualizace apod. Online kurzy zahrnují slovní výklad problematiky, názorné ukázky (odkaz na popisovaný informační zdroj), praktická cvičení (testy), umožňují rovněž zpětnou vazbu (e-mailem). Tento způsob prezentace klade však zvýšené nároky zejména na přípravu materiálů a kvalifikaci odborných pracovníků. Pro prezentaci kurzů je použito technologií HTTP, PDF, Macomedia Flash a další standardní webové technologie. Texty kurzů jsou optimalizovány pro jednoduché použití včetně např. kapesního počítače. Aktuální kurzy ze nalézt na http://knihovna.vsb.cz/kursy/. V rámci projektu bylo vytvořeno vlastní prostředí pro správu kurzů ("courseware"), které se i nadále vyvíjí a na jehož realizaci se rovněž podílejí studenti vyšších ročníků VŠB-TU Ostrava. Projekt ověřil, že za pomoci moderních technologií lze poměrně levně vytvořit efektivní základnu pro distanční vzdělávání. D. Tkačíková na závěr prezentovala www stránky kurzů. (js)

#?-:nbsp;

Petra Šedinová: Informační výchova: okno do výukových činností vysokoškolských knihoven

P. Šedinová poukázala na nové trendy, zejména přístupu "knihovník jako pedagog" a prolínání oboru s hraničními oboru, pro účely příspěvku zejména pedagogikou. Definovala rovněž základní pojmy: informační gramotnost (schopnost využití informačních zdrojů a informačních technologií, která zahrnuje i funkční gramotnost, tj. schopnost získané informace využívat), informační výchova (forma výuky zabývajícími se praktickými aspekty práce s informacemi a informačními zdroji, které poskytuje knihovník). Mezi zásadní dokumenty pro informační výchovu patří Bílá kniha, v níž je z hlediska oboru podstatné zjeména prosazování nových informačních technologií a podpora celoživotního a distančního vzdělávání. Z Bílé knihy vycházejí konkrétní projeky založené na Akčním plánu, mj. např. VISK. Dalším důležitým dokumentem je e-Europe+, jedná se o akční plán kandidátských zemích pro vstup do EU založený na podpoře zavádění informační společnosti. Charakter informační výchova ve VŠ knihovnách je založen zejména v aktivní účasti knihovníka na informační výuce. Kromě toho se aplikují tradiční formáty výchovy: exkurze v knihovně, přednášky, školení, didaktické pomůcky. Informační výchova je stále častěji ovlivňován novými technologiemi (online kurzy, informační portály). Na úrovni VŠ je informační výchova realizována na bázi Pracovní skupiny pro inf. výchovu a inf. gramonost na VŠ, rovněž v rámci aktivit sdružení MOLIN. Doposud však chybí jednotná základna a platforma, která by sdružovala odborné aktivity v oblasti informační výchovy. V tomto kontextu prezentovala P. Šedinová organizaci informační výchovy v zahraničí, zejména USA (aktivity ALA) a EU (např. programy Telematics for Libraries, DEDICATE), kde se zejména na celoživotní a distanční vzdělávání a zvyšování informační gramotnosti orientují již řadu let. Ze srovnání stavu se zahraničím plyne, že je třeba zejména zvyšovat kompetence (kvalifikaci) knihovníka jako pedagogického pracovníka. Na závěr P. Šedinová uvedla několik konkrétních podnětů pro konkrétní realizaci informační výchovy: provedení průzkumu mezi uživateli, přesvědčení vedení o potřebnosti informační výchovy, navázání na zahraniční zkušenosti. Ve shrnutí prezentace uvedla, že informační výchova by měla být zakotvena nejen v základních dokumentech knihovny, ale i ve zdělávacích programech škol, rovněž je třeba se věnovat dalšímu zvyšování pedagogické kvalifikace knihovníků. (js)

#?-:nbsp;

Moderátoři: M. Svoboda a J. Štěrbová; Diskutující: Z. Houšková, S. Skenderija, E. Maximovičová, M. Hausner a L. Tichá: Diskuzní (in)fórum: Celoživotní vzdělávání uživatelů informačních služeb a zdrojů

Účastníci diskusního fóra se nejdříve zabývali otázkou, co je celoživotní vzdělávání.
Skenderija: Stručně prezentoval koncepci celoživotního vzdělávání v akademickém prostředí v USA, kde je i pro knihovníky celoživotní vzdělávání standardní součástí vzdělávacího procesu.
Houšková: Prezentovala definici (celoživotního) vzdělávání podle pedagogického slovníku z r. 1995, který sice uznává (celoživotní) vzdělávání jako základní pojem, ale současně jej uvádí jako nevyjasněný
Tichá: Celoživotní vzdělávání není nový pojem, je třeba jej chápat široce - součástí celoživotního vzdělávání je např. i školní docházka
Maximovičová: Celoživotní vzdělávání skutečně není nový pojem, ale nabývá nových charakteristik a důležitosti v souvislosti s novými informačními technologiemi. Tři důležité aspekty: Nutnost - každý je nucen se průběžně vzdělávat, Možnost - možnosti jsou a budou přibývat, Výzva -cílový stavem
Hauzner: Celoživotní vzdělávání je adaptace nových schopností, vlastností, dovedností. Je třeba ji zajistit spoluprací vládních orgánů a škol.
Svoboda: Co je důležitější: naučit se postupy nebo fakta?
Houšková: Je třeba uplatňovat oba postupy
Tichá: Úkolem inf. pracovníků je zpřístupňovat data, která jsou pak dostupná a není nutné se je učit.
Maximovičová: Učení faktů a postupů není v protikladu, je nutné se nejdříve naučit fakta a na nich pak stavět postupy.
Hauzner: Model učení fakt/postupů je umělý, důležitý je přístup učitele.
Skenderija: Rozdíl vzdělávání v USA oproti Evropě spočívá v samostatnou práci s textem, která není založena na paměti, ale schopnosti předložené informace tvořivě zpracovat
Svoboda: Shrnul: schopnost reagovat a vstřebávat nové podněty je základem vzdělávacího procesu
Svoboda: Nastoluje otázku institucionální základny celoživotního vzdělávání (vč. právního rámce)
Tichá: Celoživotní vzdělávání by měli primárně zajišťovat učitelé a sekundárně knihovníci. Právní rámec pro celoživotní vzdělávání je dostačující, ať už se jedná o vysokoškolský zákon nebo knihovnický zákon. Není třeba vytvářet samostatné instituce pro celoživotní vzdělávání, ale je třeba rozvíjet spolupráci mezi existujícími institucemi.
Maximovičová: MŠMT údajně připravuje zákon o celoživotním vzdělávání. Na celoživotním vzdělávání určitě budou participovat komerční organizace, zaměstnavatelé a další organizace, kteří mají zájem na celoživotním vzdělávání. Celoživotní vzdělávání by však mělo být certifikováno, aby byla zajištěna jeho kvalita.
Skenderija: Dosavadní institucinální struktury jsou dostačující a současný systém vzdělávání, alespoň v USA, je koncipován tak, že zaměstnance k dalšímu celoživotnímu vzdělávání nutí.
Houšková: Institucionalizace celoživotního vzdělávání zavisí na jeho charakteru: měly by jej zajišťovat v podstatě všechny instituce. Právní rámec je třeba nastavit tak, aby činnost v rámci celoživotního vzdělávání neztěžovala. Schopných pracovníků pro celoživotní vzdělávání je dostatek, málo je však peněz. Dostatek je rovněž informačních zdrojů, e-learning je problematický. Certifikace je problematická, mělo by jí spíše být méně než více.
Hauzner: Když dojde na realizaci celoživotního vzdělávání, příliš efektivních metod není. Poukázal na nutnost motivace celoživotního vzdělávání
Skenderija: Příklad z medicíny, kdy lékaři musí být celoživotně vzděláváni. Pokud budeme přikládat našemu oboru stejnou váhy, stačí aplikovat existující systém medicíny.
Tichá: Je možné se inspirovat ve velkých podnicích, kde existují standardní programy celoživotního vzdělávání.
Skenderija: Motivací uživatele pro celoživotní vzdělávání mohou být nekvalitní služby knihovnic
Houšková: Motivací může být pro pracovníky státní správy a ak.sféry finanční odměna a tlak na kvalitní výkon
Štěrbová: Otázka na využití informačních zdrojů a existenci fóra/platformy pro celoživotní vzdělávání v ČR - výzva k účastníkům.
Špála: Poukazuje na problematiku invisible college, která dokazuje, že kromě institucionalizace je podstatné společenské prostředí, které je celoživotnímu vzdělávání nakloněno nebo jej i neformálním způsobem podporuje.
Svoboda: Shrnuje předchozí diskusi: Právní rámec je dostatečný na to, aby "neškodil". Existující instituce poskytují dostatečné zázemí, lidí pro vzdělávání je dostatek, důležitá je motivace. Certifikace jsou v některých případech nezbytná, rovněž tak neformální komunikace (invisible college)
Štěrbová: Mluvíme o celoživotním vzdělávání uživatelů nebo knihovníků? Má celoživotní vzdělávání končit certifikátem, odborným, kvalifikačním růstem nebo má sloužit jako obecný základ pro další vzdělávání?
Svoboda: Přejděme k dalšímu tématu: role knihoven a inf. pracovníků v celoživotním vzdělávání zejména z hlediska využití inf. zdrojů
Hauzner: Důležité je, aby se školní děti naučili pracovat s relevantími informačními zdroji, nejen s internetem jako takovým nebo obecnými zdroji. Hauzner prezentoval konkrétní řešení na ZŠ, kterou zastupuje. Je třeba také ukazovat souvislosti.
Houšková: Poukazuje na neujasněnost pojmu informační výchova s tím, že informační výchova probíhala v knihovnách již od konce 70. let. Uživatele a děti je třeba naučit, že informace, informační zdroje potřebují. To by měl být hlavní smysl informační výchovy.
Maximovičová: O celoživotním vzdělávání a inf. výchově je třeba diskutovat nejen v rámci oboru, ale s dalšími příbuzými obory
Tichá: Knihovna má nezastupitelnou roli v informačním vzdělávání, je třeba nejen zpřístupňovat zdroje, ale vysvětlovat jejich využití, prezentovat efektivní využití informací. Vzdělávací role knihoven je zakotvena mj. v knihovnickém zákoně
Štěrbová: Řada knihoven přerostla svoje původní určení a rozsah vzdělávacích aktivit. Otázkou také je, jak se používá osvětový a nformační model vzdělávání
Skenderija: Nástup informačních technologií klade otázku, zda knihovny adekvátně naplňují svou roli vzdělávácích institucí.
Hauzner: Na příkladu prezentoval zpřístupnění internetu do knihoven jako změnu z osvětové na informační roli
Houšková: Role knihoven by měla být nejen ve zpřístupňování přístupu k internetu, ale i ve efektivním zpřístupňování informací uživatelům.
Šterbová: Proces celoživotního vzdělávání, který je nezbytný, již v současném stavu vyžaduje analýzu a rozvahu, jak přitáhnout další uživatele
Námět z pléna: Role knihovníka se také změní v souvislosti se změnou komunikace občanů se státní správou. O tom by se mělo také do budoucna uvažovat.
Námět z pléna: Role knihovníka jako tvůrce a správy informačního obsahu a zároveň jako informačního pracovníka orientujícího se efektivně v informačních zdrojů. Velký problém do budoucna může být nekvalitní práce, resp. nedostatečná kvalifikace knihovníka.
Šterbová: Knihovna také může sloužit jako orientační bod (rozcestník) pro uživatele
Maximovičová: Knihovníci musí pěstovat public relations, který je průběžným úkolem a je třeba jej rozvíjet
Houšková: Kvalifikační úroveň knihovníků je různá, současná nabídka odborných akcí však částečně zajišťuje dostatečný prostor pro celoživotní vzdělávání
Čadková (MK): Jaký je rozdíl mezi úkolem knihoven a škol v celoživotním vzdělávání? Dotaz pro všechny panelisty.
Řehák: Knihovna by se měla stávat místem, která nejen na otázky odpovídá, ale pomáhá je i klást
Houšková: P. Řehák vystihl to, co mají knihovna a škola společné
Hauzner: Knihovna a škola se v zásadě neliší, jsou to místo pro setkávání a kladení otázek
Maximovičová: Knihovna a škola mají mnoho společného, škola má spíše učit myslet a ptát se, knihovna má spíše poskytovat přístup k inf. zdrojům
Tichá: Učitelé mají povinnost učit z titulu své profese, knihovníci nyní mají možnost učit a vzdělávat
Skenderija: Vztah knihovny a školy se prolíná, je to vlastně tautologický vztah
Houšková: Knihovna a škola mají společné "žáky", nedostatek peněz, velký potenciál v lidech
Vondrová (UISK): Otázka informační výchovy studentů na vysokých školách, zvyšování informační gramotnosti. VŠ studenti by měli být informačně gramotní v plném slova smyslu. Problém spolupráce školy a knihovny při informačním vzdělávání spočívá také v nedostatečné přizpůsobivosti pedagogů.
Mach (VŠE): Knihovník dokáže najít informace, ale uživatelé neví , že se mohou ptát. Jak motivovat uživatele, aby věděli, že mohou inf. zdroje využívat?
Houšková: Doporučuji, aby se sami studenti ozvali.
Svoboda: Knihovníci jsou připravni sloužit, záleží na uživatelích
Tichá: Není to jen otázka zájmů uživatelů, podstatná je otázka marketingu, zviditelňování se, vytváření dobré pověsti (goodwill). Nové požadavky trhu práce také ovlivní úroveň kvalifikace nových pracovníků v knihovnách
Maximovičová: Marketingový kurz by měl součástí nabídky kurzů např. Národní knihovny nebo i dalších isntitucí
Dotaz z pléna: Vztah knihovny a školy: škola by měla motivovat studenty k tomu, aby na svoje otázky hledali odpověď v knihovnách
Papík: Právní rámec je dán. V některých věcech se v oblasti celoživotního vzdělávání začíná od začátku. V celoživotním vzdělávání vidí tří složky: nabídka, pobídka, sankce
Svoboda: Knihovny svou roli v celoživotním vzdělávání bezesporu mají, je třeba rovněž rozvíjet marketing. (js)