Zemědělská inženýrka, knihovnice a univerzitní profesorka v jedné osobě
First, could you please briefly introduce yourself to our readers? And perhaps disclose why you have chosen your profession? Who or what has influenced you the most in this regard?
I am Alenka Šauperl, faculty member of the Department of Library and Information Science and Book Studies at the Faculty of Arts, University of Ljubljana (in Slovenian: Oddelek za bibliotekarstvo, informacijsko znanost in knjigarstvo Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani). I am also the head of Central Humanistic Library (Centralna humanistična knjižnica), which is the coordinating body of all the departmental libraries at our faculty. I understand that libraries at the Faculty of Philosophy and Arts at Charles University have a similar organization. You are asking me why I have chosen my profession. Which profession do you mean? I am an engineer of horticulture, a professional librarian and an university professor. The most important influence for the last two professions was my undergraduate advisor, prof. dr. Jože Spanring, my professor of "Information resources" and "Field crops", a wonderful mentor and a formidable person. He "planted" into me the curiosity about information sources and the interest in organizing them. He is now 82 and still active researcher. Every year he comes to share his interests with one of my classes.
Which professional positions have you held so far? Are you active in library associations either on the national, or international level?
I was a librarian at a special library, a public library and now I am the professor at the university. I have been active in local library association in past. I am just a member now. I am not active internationally.
What are your main research interests? Have they changed over time? If so, in which respect?
My main interest remains the organization of information. Particularly I am intrigued by the ways people think of subjects (topics) of documents and how they express them. This is relevant for printed books and Web resources.
In your 2002 book called Subject determination during the cataloging process you have presented case studies involving subject catalogers from three different U.S. academic libraries. Could you please discuss the main findings resulting from these studies and possibly their implications for future work?
In my book Subject determination during the cataloging process I have looked at ways that librarians look at the subject of the books. Up to that point, textbooks on subject cataloging have discussed the procedure of assessing the topic of the book. However, I have found that the process in reality is a little different. This finding has two consequences: first, that we need to teach subject analysis of documents differently, and second, that we need more research in this area. How subjects of documents are described in the catalogs is very important. Document retrieval depends on those decisions.
I know you have spent a few weeks in the Czech Republic already. Have you visited any Czech libraries? I so, could you please compare them to similar libraries in Slovenia? Have you noticed any significant differences between Czech and Slovenian librarianship in general?
In this month of my visit I believe I have seen so much, that it is very difficult to make a general statement comparing libraries and librarianship in the two countries. If I have seen less, then I would probably be less reluctant to make a general statement. I think librarians of both countries are facing much the same problems: funding of libraries, space and salaries. In spite of all problems however, they are offering reliable service to their public and continuously planning new services. Many times they are extremely dedicated to their work, regarding it more as a mission than as a profession. Czech librarians are making extraordinary efforts to overcome the harsh past with great success. I hope they can see their progress and will not get discouraged.
Thank you for the interview.
Pracovní překlad rozhovoru:
Mohla byste se nejprve našim čtenářům stručně představit? A možná také prozradit, proč jste si vybrala své povolání? Kdo nebo co Vás v tomto ohledu nejvíce ovlivnil(o)?
Jmenuji se Alenka Šauperlová a jsem členkou Katedry Knihovní a informační vědy a knihovědy na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani (ve slovinštině: Oddelek za bibliotekarstvo, informacijsko znanost in knjigarstvo Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani). Jsem také ředitelkou Ústřední humanitní knihovny (Centralna humanistična knjižnica), která koordinuje činnost všech katederních knihoven na naší fakultě. Dozvěděla jsem se, že knihovny Filozofické fakulty Karlovy univerzity jsou organizovány podobným způsobem. Ptáte se mě, proč jsem si vybrala své povolání. Jaké povolání máte na mysli? Jsem zemědělskou inženýrkou v oblasti zahradnictví, profesionální knihovnicí a univerzitní profesorkou. Nejvýznamnější vliv na poslední dvě jmenované profese měl můj školitel na vysoké škole, prof. dr. Jože Spanring, můj profesor "Informačních zdrojů" a "Polních plodin", skvělý rádce i člověk. Probudil ve mně zájem o informační zdroje a o jejich pořádání. Nyní je mu 82 let a stále působí jako aktivní výzkumný pracovník. Každoročně se přichází podělit o své zájmy do jednoho z mých kurzů.
Na jakých pozicích jste dosud pracovala? Působíte aktivně v knihovních asociacích, ať už na národní či mezinárodní úrovni?
Byla jsem knihovnicí v odborné knihovně, veřejné knihovně a nyní jsem profesorkou na univerzitě. V minulosti jsem aktivně působila v místní knihovní asociaci. Nyní jsem pouze členkou. Nejsem aktivní na mezinárodním poli.
Jaké oblasti patří k Vašim hlavním výzkumným zájmům? Změnily se v průběhu času? Pokud ano, v jakém ohledu?
Mým hlavním zájmem zůstává pořádání informací. Zvláště mě zajímají způsoby, jakými lidé přemýšlejí o obsahu (tématech) dokumentů a jak je vyjadřují. Toto je relavantní pro tištěné knihy a webové zdroje.
Ve své knize Vymezování obsahu během procesu katalogizace (Subject determination during the cataloging process) z roku 2002 jste představila případové studie katalogizátorů ze tří různých amerických akademických knihoven. Mohla byste prosím pohovořit o hlavních zjištěních plynoucích z těchto studií, případně jejich důsledcích pro budoucí práci?
Ve své knize Vymezování obsahu během procesu katalogizace (Subject determination during the cataloging process) jsem zkoumala způsoby, jakými se knihovníci dívají na obsah knih. Předtím se učebnice věcného pořádání zabývaly procesem určování tématu knihy. Nicméně já jsem zjistila, že tento proces je ve skutečnosti mírně odlišný. Z tohoto zjištění plynou dva důsledky: jednak potřeba vyučovat obsahovou analýzu (subject analysis) dokumentů jinak, jednak potřeba dalšího výzkumu v této oblasti. To, jak jsou obsahy dokumentů popsány v katalozích, je velmi důležité. Na těchto rozhodnutích závisí vyhledávání dokumentů.
Je mi známo, že jste nyní strávila již několik týdnů v České republice. Navštívila jste některé české knihovny? Pokud ano, mohla byste je porovnat s podobnými knihovnami ve Slovinsku? Povšimla jste si některých výrazných rozdílů mezi českým a slovinským knihovnictvím obecně?
Tento měsíc jsem toho v rámci své návštěvy viděla tolik, že je velmi obtížné obecně porovnat knihovny a knihovnictví v těchto dvou zemích. Pokud bych toho viděla méně, pravděpodobně bych se nebránila obecnému tvrzení. Domnívám se, že knihovníci v obou zemích čelí z velké části stejným problémům, které se týkají financování knihoven, prostorů a mezd. Přesto tyto knihovny nabízejí spolehlivé služby svým uživatelům a neustále také plánují služby nové. Knihovníci jsou mnohdy velice oddáni své práci a vnímají ji spíše jako poslání než jako povolání. Čeští knihovníci se neuvěřitelně (a úspěšně) snaží překonat nepříznivou minulost. Doufám, že také vidí tento pokrok a nenechají se odradit.
Děkuji za rozhovor.