Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

The British Library – jiný úhel pohledu

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

The British Library – jiný úhel pohledu

2 comments
Anglicky
English title: 
The British Library: From a Different Perspective
English abstract: 
The author offers a very close look to the environment of the British Library. We find his interest mainly in the audio department, which he is involved professionally with, but he also reminds the reader of the history, background and organization of the notable London institution.
Autoři: 

V minulém roce jsem měl opět možnost podívat se do Britské knihovny v Londýně a měl tu čest týden pracovat, poznávat, navštěvovat, konverzovat a objevovat vše co se nachází v budově na Euston Road. Více než praxe to byla stáž, kterou jsem měl dohodnutou z oddělení Sound and Vision. Je tomu přibližně rok, co jsem měl možnost stejné oddělení poprvé navštívit. Rád bych Vám Britskou knihovnu představil z jiného pohledu, z takového který neobjevíte z hodinové exkurze či během krátké osobní návštěvy.

Něco málo z historie

Historie této největší knihovny v Evropě je poněkud zvláštní. Celých těch pět dní jsem různým zaměstnanců v odděleních po celé knihovně pokládal otázky, každý z nich mi sdělil další nový kousek do skládanky o BL. Začít asi musíme tím, že Londýn do roku 1973 svoji knihovnu – tak jak ji známe teď – neměl. Na mysli mám samostatnou budovu která by měla název Národní knihovna, měla svůj fond a sídlila by na velmi dobře dostupném místě.

Historie knihovny ale sahá dále než do roku 1973. Jako součást Britského muzea pod názvem British Museum Library se od konce 18. století nacházela knihovna v budově muzea a průběhu let, na začátku 19. století kdy byla postavena budova nového muzea, využívala dnes známou část kulatého sálu uprostřed budovy zvaného British Museum Reading Room, na jehož obvodu bylo možné vypůjčit si určitou část knih ze známé Královské knihovny krále Jiřího III. Knihovna tedy neměla jen knihy, mapy, rukopisy, ale i umělecká díla, sochy, malby a mnoho dalších artefaktů které v dnešní Britské knihovně na Euston Road můžeme zhlédnout, a přitom si pokládáme otázku kde se to tady mohlo vzít...

Hlavní vstup do British Library
Hlavní vstup do British Library

Dlouhá cesta na Euston Road

V roce 1973 vzniká The British Library, knihovna do které se postupně začaly začleňovat ostatní knihovny (National Central Library, National Lending Library for Science and Technology nebo British National Bibliography). Poté se přidal i Národní zvukový archiv (National Sound Archive) a nakonec i velké knihovní kolekce jako King´s Library, Old Royal Library a další. Pořád to mělo ale jeden problém. Většina těchto institucí se nacházela rozeseta po celém Londýně.

Postupem času se začalo uvažovat o demolici staré zástavby naproti Britskému muzeu a postavení nové budovy knihovny. Ale nestalo se tak. Trvalo skoro 20 let, než se našlo místo, zajistily finanční prostředky a začalo stavět. Každý z nás určitě někdy slyšel nástupiště 9 a 3/4 z filmů s Harrym Potterem. Nástupiště, které se nachází na jednom z nejstarším vlakovém nádraží King´s Cross station. Nádraží, ze kterého neodjížděl jen Harry Potter, ale i vojáci do první a druhé světové války. V sedmdesátých letech se kolem nádraží naskytl velký nevyužitý prostor na kterém nebylo skoro nic, pouze koleje. A bylo rozhodnuto: vedle nově postaveného mezinárodního nádraží St. Pancras, hlavního vstupu do tunelu pod La Manche, postupně vyrostla nová budova v barvě typické pro Angličany, tedy cihlové, která vypadá jako mayská pyramida.

British Library na Euston Road
British Library na Euston Road

96 Euston Road, London

Národní knihovna Spojeného království. Taková by byl oficiální název Britské knihovny. Většina poboček se z centra Londýna postupně přesunula do nové budovy a zbývající dvě pobočky nebo spíše už jen jedna (Boston Spa v Západním Yorkshiru) se též pomalu přesouvají. Knihovna novin v Colindalu v severozápadní část Londýna se celá do konce roku stěhuje na Euston Road. Knihovna se řadí mezi tři největší knihovny na světě. Někde se dočteme že je druhou největší knihovnou, po Kongresové knihovně ve Washigtonu D.C., ale podle odpovědí, kterých se mi dostalo, fondem je větší Národní knihovna Francie.

Otevřena je všem, kteří mají skutečnou potřebu využít knihovnické sbírky. Kdokoliv, kdo by chtěl využívat služeb knihovny, musí být zaregistrován. Stačí mu pouze trvalá adresa a podpis, a čtenářská průkazka je na světě. Je pravda, že někdy až po trochu zdlouhavém vyptávání knihovníků během registrace.

King´s Library v nové budově British Library
King´s Library v nové budově British Library

Před samotným vstupem do budovy, kdy procházíte nádhernou ručně kovanou bránou kterou navrhl David Kindersley, se mám otevírá volný prostor v podobě ,,nádvoří“, a naskýtá pohled na budovu knihovny v klasické cihlové barvě typické pro anglická stavení. Po vstupu vidíte nepřehlédnutelnou dominantu, centrálně umístěnou King's Library. Po stranách a v různých patrech se dostanete do příslušných oddělení a samozřejmě nesmí chybět knihovnický obchod a restaurace. Velké studovny, nacházející se ve vyšších patrech, nabízejí stovky míst, která jsou ve většině případů často zaplněná výzkumnými pracovníky, studenty a turisty.

Většina vyhledávání skrze stránky Britské knihovny se provádí v hlavním katalogu, který se nazývá Explore the British Library založeného na systému Primo. Lze vyhledávat v téměř 57 milionech záznamů nebo prohledávat obsah webových stránek. Výjimky jsou i zde neb některé z kolekcí mají své vlastní katalogy (Archives and manuscript collections atd.). Tyto ostatní katalogy se postupně zapracovávají do hlavního katalogu.

Sound and Vision

Knihovna není jen o knihách, proto se v Britské knihovně setkáme i s oddělením (přesněji s archivem) které se zabývá problematikou zvukových a video nahrávek. Zvukový archiv Britské knihovny (The British Library Sound Archive) má ve svých archivech mnoho zvukových a video záznamů, s více než miliónem desek a 185 tisíci magnetických pásek. Tyto sbírky pocházejí z celého světa a pokrývají celou škálu nahraného zvuku (hudba, drama, literatura, orální historie, přírodní zvuky). Samozřejmě, že nosiče, na kterých se tyto nahrávky nacházejí jsou od fonoválečků z konce 19. století až po nejnovější digitální média.

Malá placka připomínající dnešní CD se používala k záznamu hlasu
V tomto oddělení najdeme i zajímavé kuriozity. Malá deska o velikosti dnešního CD je z období druhé světové války z přístrojů „Voice Recorders“. Na nádražích, poštách a jiných veřejných místech byly umístěny budky, ve kterých mohl voják namluvit vzkaz pro svou rodinu. Disk vložil do obálky, nadepsal adresu a odeslal.

Kromě komerčních nahrávek vydaných na území Spojeného království, má archiv i velké množství vybraných komerčních nahrávek ze zahraničí, nahrávky rozhlasového vysílání a mnoho soukromých nahrávek. Katalog archivu je denně aktualizován a je jedním z největších svého druhu na světě. Pokrývá miliony komerčních a nekomerčních nahrávek.
Portálová stránka British Library Sounds poskytuje zdarma on-line přístup k více než 50 000 vzácných nahrávek hudby, mluveného slova, a lidské a přírodní prostředí pro vzdělávací instituce a velké množství z těchto nahrávek je také přístupné pro širokou veřejnost.

Zákulisí poslechových kabin odkud se pouští nahrávky
Zákulisí poslechových kabin odkud se pouští nahrávky

Je tu samozřejmě i druhá možnost, a to poslech v budově knihovny skrze službu Listening and Viewing Service. Po objednání vybrané nahrávky Vám do poslechových kabin přehrají vše co se ve fondu nachází. Pokud se budete chtít nechat vtáhnout do dění v Sound and Vision, níže pro Vás máme krátkou videoreportáž a také nabízíme dva zajímavé projekty: The International Dunhuang Project: The Silk Road Online a The Qatar Project.

British Library Sound Archive from The Wire Magazine on Vimeo.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠÍR, Filip. The British Library – jiný úhel pohledu. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 2 [cit. 2020-08-06]. urn:nbn:cz:ik-14195. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14195

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Škoda, ře si autor nedal více práce se zjišťováním historie Britské knihovny v tištěných materiálech; mohl se vyhnout nepřesnostem. King's library a Old Royal library se nemohly přidat k Britské knihovně až nakonec neboť byly už dávno součástí Knihovny Britského muzea a ta byla jednou ze zakládajících složek Britské knihovny, která vznikla spojením několika existujících knihoven včetně těch, které autor jmenuje jako ty, které se "postupně začaly začleňovat".
K demolici starší zástavby by bývalo zajímavé dodat, že to byl výsledek silné a úspěšné občanské angažovanosti. Zajímavostí kolem nové budovy Britské knihovny je více. Byla to ve své době největší veřejná budova postavená v Británii po roce 1945 a byly použity jen nejlepší stavební materiály. "Klasická cihlová barva" není jen barva ale ručně pálené cihly, a kvůli břidlicovým taškám na střechu byl znovu otevřen lom, ze kterého pocházela břidlice na střeše sousedního nádraží St. Pancras.
Knihovna novin (další specializovaná součást Britské knihovny), doposud sídlící ve své vlastní budově na severu Londýna, se nestěhuje do budovy v Euston Road (kam by se nevešla), ale do komplexu budov, které má knihovna v Boston Spa v hrabství Yorkshire. Do Londýna se noviny budou jen expedovat.
"Knihovnický obchod" ? Je to púrostě knihkupectví.
A nakonec - pro anglický termín "collections" se v češtině používá výrazu "sbírky" nikoliv "kolekce".

Díky za zajímavá doplnění! Oblast zřejmě dobře znáte – je tam břidlice natolik vzácná, že se jim vyplatilo lom znovu otevřít? Přemýšlím, proč nemohli surovinu dovézt odjinud. Nebo že by bylo silnou motivací zachovat stejný charakter střechy se sousedícím nádražím? Či snad to bylo kvůli zmíněné prvotřídní kvalitě? Zdraví P. Farkas.

registration login password