Městská knihovna v Praze (MKP) připravila v roce 2002 ke svému 111. výročí založení (1.7.1891) rozsáhlou informační a propagační kampaň, doprovázenou ústředním heslem "již 111 let Vám nabízíme informační a kulturní bohatství světa". V rámci kampaně byla realizována řada akcí, mj. byla vydána informační brožura o historii, současnosti a trendech vývoje MKP, 20.6.2002 byla uspořádána tisková konference oficiálně kampaň zahajující, byl připraven společenský večer pro zaměstnance knihovny, anketa "Co pro mne znamená knihovna", projekt "MKP uvádí a doporučuje" a další. Kampaň měla vrcholit slavnostním křestem informačního a propagačního CD-ROM, který byl naplánován na pondělí 2.12.2002 do Velkého sálu MKP. Tento záměr však zhatily srpnové povodně, po nichž se MKP orientovala na nezbytnou rekonstrukci prostor i fondů a příprava výročního CD-ROM ztratila svou prioritu.

CD-ROM tak byl uveden až 23.června 2003 (souběžně s výroční zprávou MKP za rok 2002), a to pouze interně, bez větší publicity (informace o CD-ROM již před tím proběhla na Inforu a dalších odborných akcích). Obsah CD-ROM však byl již na konci října 2002 v plném rozsahu zpřístupněn na www stránkách http://111.mlp.cz (pokud tedy nemáte přístup k CD-ROM, uvedené stránky jej plně zastupují). CD-ROM byl podle informací J. Štěrbové z MKP vydán v počtu 10 000 ks výlisků, distribuce probíhá vlastními silami a prostřednictvím spolupracujících institucí (např. městské úřady, školy, některá knihkupectví, neziskové organizace, výstavní instituce, Český rozhlas, Zoologická zahrada v Praze a další). Hlavní cílovou skupinou CD-ROM jsou potenciální čtenáři a uživatelé MKP, kteří se tímto způsobem mají dozvědět o existenci, funkcích a službách knihovny.

Na CD-ROM i www stránkách (obě média mají téměř totožný obsah i strukturu) naleznete všechny informace, jejichž zpřístupnění MKP slibovala v průběhu loňské propagační kampaně. Jedná se o tyto položky:

"Doporučujeme ke studiu" - sekce obsahující výběr 1332 titulů naučných dokumentů z fondu MKP uspořádaný do 18 obecných a 111 specifických tematických tříd (každá specifická třída tedy obsahuje 11+1 titul). Ke každému titulu je připojen bibliografický záznam a dvě informativní anotace (jedna velmi stručná, informující o tematice díla, druhá obsáhlejší, popisující obsah titulu). Seznam lze v podstatě charakterizovat jako doporučující bibliografii, zároveň má však uživateli sloužit jako reprezentativní ukázka skladby fondu MKP, což je explicitně uvedeno i v záhlaví seznamu - "Představujeme knihovní fond Městské knihovny v Praze".

"Stojí za to si přečíst" - oddíl zahrnující 1332 beletristických titulů uspořádaných do 12 (11+1) žánrů; každý žánr tedy obsahuje 111 položek vybraných z fondu (katalogu) MKP. Struktura je obdobná jako u naučných titulů (bibliografický záznam a dvě informativní anotace); seznam má opět charakter doporučující bibliografie s druhým (či vzhledem k propagačnímu zaměření CD-ROM snad i prvním) plánem spočívající v prezentaci fondu MKP.

"Co pro mne znamená knihovna?" - 111 odpovědí na uvedenou anketní otázku, které MKP poskytly nejen známé osobnosti knihovnického, kulturního a společenského života, ale i běžní uživatelé a čtenáři.

"Proč chodit do knihovny" - text MKP, ve kterém uvádí "11+1 dobrý důvod, proč být čtenářem Městské knihovny v Praze".

"Městská knihovna v Praze..." - obsáhlá sekce zahrnující podrobné informace o historii MKP, její současné struktuře, funkcích, činnosti, fondech a službách, dále zde lze nalézt strategii rozvoje MKP do r. 2005 (v kapitole "MKP - knihovna pro 21. století"), terminologický slovníček základních výrazů z oblasti knihovnictví, stručné informace o srpnové povodni v r. 2002 v hlavní budově MKP a pobočkách MKP (včetně krátkého - stopáž 5:32 min. - videozáznamu; podrobné informace o povodni 2002 v MKP včetně záznamu událostí "minutu po minutě" naleznete ve výroční zprávě MKP za rok 2002) a také originální výtvarné, literární a hudební práce některých zaměstnanců MKP.

"...a její partneři" (sekce je pouze na CD-ROM) - seznam 57 institucionálních i individuálních partnerů MKP.

"Instalace programů" (sekce je pouze na CD-ROM) - obsahuje vybrané instalační programy některých aplikací, sloužících pro práci s dokumenty nebo internetem (např. Acrobat Reader, Mozilla, Winamp a další).

"Tiráž a Titulky" - zahrnuje přehled osob, které přispěly ke vzniku obsahu CD-ROM, a další ediční údaje.

Dále jsou na CD-ROM uvedeny jako samostatné sekce odkazy na www stránky MKP a na www katalog MKP.

Celková kvalita obsahu CD-ROM je na vysoké úrovni a plně koresponduje s jeho informačním a zejména propagačním charakterem. Obsah CD-ROM je strukturován přehledným způsobem, grafický design je špičkový, úvodní znělka Davida Krpaty z MKP (další své práce prezentuje právě na CD-ROM) je nevtíravá. Domnívám se proto, že z hlediska obsahu i jeho formy CD-ROM bezezbytku naplňuje svoje poslání informačního a propagačního produktu, tedy přitažlivou formou seznamovat potenciální uživatele a případné další zájemce s významem, činností, funkcemi a možnosti využití Městské knihovny v Praze.

Přestože je CD-ROM určen primárně pro českého uživatele, zarážející je skutečnost, že se MKP nepokusila jeho prostřednictvím oslovit také své jinojazyčné příznivce, podpůrce a další zájemce, např. formou redukovaného obsahu v cizím jazyce (např. angličtině) nebo alespoň cizojazyčnou upoutávkou s odkazem na existující anglickou či německou verzi www stránek MKP.

Tato vada na kráse nás vede k tomu, abychom se po úvodním laudatiu podívali na obsah CD-ROM okem přísně bedlivým a odborným, zda nenalezneme nějaké další nedostatky či opomenutí nebo snad i náměty či podněty pro další práci nebo alespoň zamyšlení.

Vzhledem k tomu, že CD-ROM i www stránky http://111.mlp.cz jsou kromě dvou méně podstatným položek (viz výše) identické, postrádám explicitnější propojení mezi nimi. Na CD-ROM je v "Tiráži a Titulcích" pouze odkaz na hlavní stránku knihovny, na www stránce v téže sekci je omylem uvedena totožná informace ("Uzávěrka obsahu tohoto CD byla ke dni 31. 10. 2002, aktuální informace jsou k dispozici na webové stránce MKP."). Kromě této omylem uvedené poznámky se na www stránkách nedozví případný zájemce ani o existenci CD-ROM, ani o možnostech jeho získání či distribučních kanálech.

U obou doporučujících bibliografií (tedy Doporučujeme ke studiu a Stojí za to si přečíst) můžeme jen litovat, že se jejich autoři více nerozepsali o způsobu výběru jednotlivých titulů, který by odbornou obec - i vzhledem k výjimečnosti tohoto počinu - jistě zajímal. Možná by bylo zajímavé metodologii výběru, pokud se ovšem nejedná o chráněné know-how MKP, dodatečně zveřejnit v některém odborném periodiku. Vzhledem k neznámé metodologii výběru a k formálním omezením (11+1, resp. 111 knih v každé kategorii) nemá smysl výběr jednotlivých položek podrobně hodnotit; případná kritika výběru i zařazení některých autorů či titulů by nutně musela být pouze subjektivní - např. v sekci dětské literatury sice nacházím své dříve oblíbené Indiány z Větrova, Ransomův Boj o ostrov, Petiškovy Staré řecké báje a pověsti i Knížku Ferdy Mravence, na druhou stranu nenacházím např. Stanevova Ježka Pospíchálka a želvu Loudalku, ani jednoho Nosovova Neználka (nyní Knižním klubem vydaného v reedici), ale, a to zejména, ani jeden titul snad nejčtenějších dětských knih, verneovek (po jednom verneovském titulu však obsahují "dospělácké" kategorie Fantastická literatura a Vědecko-fantastická literatura - sic!), mayovek a českých foglarovek - že by nebyly zařazeny právě proto, že jsou tak známé a oblíbené? A navíc, kam odletěli Karafiátovi Broučci, kam se schoval Kája Mařík a kde se toulá Kiplingův Mauglí? A co na to Jan Tleskač?

Domácí i zahraniční detektivní literatura je zajisté bohatší než uvedený výběr 43 autorů (chybí např. Eduard Fiker, stále čtený a v reedicích vydávaný Jiří Marek a jeho hříšní lidé města pražského, Škvoreckého páter Knox, ze zahraničních autorů, vydávaných např. v kvalitní edici detektivních novel "3x", chybí třeba Patricia Highsmithová a její čtenářsky úchvatné vraždy z posedlosti, John D. MacDonald a jeho akční Travis McGee, Martha Grimesová a její Richard Jury z NSY (New Scotland Yard) nebo Simon Brett a jeho detektiv-amatér Charles Paris; z dalších autorů chybí např. brilantní G. Chesterton, D. Du Maurier (i když její Hospoda Jamajka je na hranici žánru a autorka je zastoupena 4x ve třech jiných kategoriích) a z francouzské oblasti např. autoři Auguste le Breton a Léo Malet.

V jiné kategorii s poněkud nejasným názvem "Milostná literatura a literatura s ženskou tematikou" postrádám zejména Boccacciův Dekameron, Portnoyův kompex Philipa Rotha, Ďábla v těle Raymonda Radigueta, cokoliv od Anais Nin a klasickou Emannuelu E. Arsanové. Pravda, u posledních dvou položek se jedná spíše o literaturu erotickou než milostnou, ale nevidím důvodu, proč se této oblasti písemnictví vyhýbat.

Touto subjektivní doplňovací kritikou bychom jistě mohli pokračovat u každé kategorie beletrie i naučné literatury (zde by naše práce byla ještě podstatně obtížnější), ale jak jsme uvedli výše, valného smyslu by to nemělo. Pokusme se proto alespoň provést malý srovnávací průzkum vycházející z jednoho z mnoha soupisů typu "nejdůležitější knihy za posledních 100 let", v našem případě ze seznamu 40 nejdůležitějších knih vydaných v posledních 75 letech, který zveřejnil časopis World Literature Review a Oklahomská univerzita:

Z tabulky vyplývá, že z 24 titulů publikovaných v češtině jsou v doporučující beletristické bibliografii pouze 2 (8 %) knihy a 6 (25 %) autorů. Pravda, výběr časopisu World Literature Review a Oklahomské univerzity můžeme považovat za subjektivní i kulturně determinovaný, podívejme se proto na poněkud objektivnější seznam, kterým je soupis držitelů Nobelovy ceny za literaturu. Nyní budeme již sledovat pouze to, zda se na CD-ROM vyskytuje alespoň jedno dílo od uvedených autorů (seznam děl v tabulce je pouze informativní; tabulka je převzata z http://legolas.kvalitne.cz/nobel.html).

Pokud opět shrneme výsledky vyplývající z tabulky, vychází nám, že z 99 nositelů Nobelových cen za literuturu je v doporučující bibliografii na CD-ROM uvedeno alespoň jedno dílo pouze 15 autorů. To je podíl 15 % z celkové počtu, který je poměrně malý i s přihlédnutím k tomu, že do češtiny nebyla přeložena díla všech nositelů Nobelových cen za literaturu. Poněkud příznivější je podíl autorů pro 2. pol. 20. století (1951-2002): 12 autorů zahrnutých na CD-ROM představuje 22 % všech nobelistů z daného období. Výpadky některých důležitých a do češtiny hojně překládaných nobelistů jsou však obzvláště tristní: Henryk Sienkiewicz, Rudyard Kipling, Anatole France, George Bernard Shaw, Thomas Mann, Winston Churchill (není ani v naučné části), Albert Camus (není ani v naučné části), John Steinbeck, Alexandr Solženicyn, Pablo Neruda, Saul Bellow či Kenzaburó Oe a další.

Tyto výsledky nám dovolují konstatovat, že - alespoň co se týče sekce "Stojí si za to přečíst", tedy doporučující beletristické bibliografie - CD-ROM nenabízí "kulturní bohatství světa" (jak mj. proklamuje heslo celé kampaně), ale s největší pravděpodobností nejžádanější a nejčtenější tituly v MKP. Jak jinak si vysvětlit multiplicitní výskyty oblíbených autorů Dicka Francise (6 titulů v sekci Detektivní a kriminální literatura), Eda McBaina (8 titulů v téže sekci), Wilbura Smithe (7 titulů v sekci Dobrodužná literatura), Stephena Kinga (17 (!) titulů v sekci Horory, thrillery), Terryho Pratchetta (15 titulů v sekci Fantastická literatura), Mika Waltariho (4 tituly v sekci Historická a životopisná literatura) atp.

Na základě multiplicitního výskytu autorů tak můžeme stanovit vyváženost jednotlivých žánrových sekcí. Výsledky podává následující tabulka seřazená sestupně dle vyváženosti (na začátku je nejvíce vyvážená sekce, na konci nejméně vyvážená sekce, tj. sekce uvádějící velký počet titulů od malého počtu autorů):

Podívejme na vyváženost celého beletristického oddílu i z hlediska zastoupení titulů, resp. autorů podle jejich původu a publikačního období. Pro tento účel jsme provedli dílčí analýzu, založenou na náhodně vybraném vzorku dat tak, aby byly zachovány proporce jednotlivých sekcí. Bylo vybráno 408 položek (cca 31% všech záznamů - 1332 - v oddílu beletrie), podíl pro každý žánr zůstal zachován (cca 30% ze všech 111 položek v každé sekci).

Zastoupení titulů podle zemí původu jejich autorů je následující (tabulka je seřazena sestupně podle velikosti podílu, všimněme si mj. minimálního zastoupení slovenských autorů):

Pro přehlednost se na tatáž data podívejme v rozdělení podle jednotlivých kontinentů...

...a zejména podle jednotlivých regionů - zde zřejmě dostáváme nejpřehlednější obrázek toho, nakolik byly na CD-ROM zahrnuty díla z literatur jednotlivých zemí a oblastí:

Zajímavé je i rozložení autorů podle data jejich narození, resp. podle data začátku jejich publikační činnosti (předpokládáme, že průměrný autor začíná publikovat ve svých 25 letech):

Z tabulky vyplývá, že autoři publikující v 19. století jsou zastoupeni necelými 10 %, autoři 1. poloviny 20. století cca 45% a autoři 2. poloviny 20. století 44 %.

Interpretace skutečností zjištěných analýzou dalece přesahuje možnosti této recenze, nicméně výsledky analýzy mj. dokládají výše uvedenou hypotézu o výběru položek do doporučující beletristické bibliografie. Tento výběr je podle všeho zřejmě založen na nejčtenějších titulech, nikoliv na titulech, které tvoří "kulturní bohatství světa", jak uvádí heslo kampaně MKP.

Tuto hypotézu dále dokládá i samotné uspořádání sekcí, kdy na prvních místech je detektivní literatura následovaná dobrodružnou literaturou, horory, thrillery a fantasy. Psychologická a společensko-kritická literatura je na předposledním místě před poezií. Třetí klasický žánr krásné literatury, drama, schází úplně. Podobnou tendenci lze vypozorovat i v oddílu naučné literatury, kdy je na prvním místě zařazena sekce "Domácnost, vaření, móda, ruční práce" následována sekcemi dějin, geografie a společenských věd, na posledních místech je literární věda, sport a zemědělství.

Tím se dostáváme k otázce uspořádání jednotlivých sekcí v naučné literatuře, resp. k jejímu třídění. Principy třídění jsou zjevně jiné než logické: již zmíněná sekce týkající se domácnosti na prvním místě, hudba vydělená ze sekce umění, ne příliš ústrojná sekce Encyklopedie uprostřed seznamu, jazykověda a literární věda na odlišných místech seznamu. Hodnotit obsah jednotlivých sekcích a jeho vyváženost, tedy výběr vždy 11+1 titulu, je - zejména při neznalosti metodiky výběru - nad možnosti této recenze.

Z úvah nad výběrem a uspořádáním titulů v naučném i beletristickém oddílu CD-ROM tak vyplývají poměrně závažné otázky s obecnější platností, které zasahují do oblasti pořádání, výběru (příp. cenzury) a prezentace informací a dokumentů, jež provádějí knihovny v rámci procesu zpracování a zpřístupňování informací. Na příkladu beletristické sekce CD-ROM je patrné, že výsledky těchto procesů se mohou lišit od proklamativních prohlášení zdůrazňujících úlohu knihoven jako kulturních stánků a "strážkyň" vysoké kultury a posouvat chápání funkce knihoven spíše směrem ke knihovnickým "supermarketům" či "podnikům skladového hospodářství".

Tyto úvahy však lze dále rozvíjet pouze tehdy, pokud bude zveřejněna metodika výběru položek do obou doporučujících bibliografií; bez toho je další odborná kritika a diskuse na tato a související témata bezpředmětná.

Z dalších dílčích nedostatků doporučujících bibliografií je třeba zmínit nepřítomnost především autorského rejstříku - věcný přístup prostřednictvím třídění, zvláště v naučné, ale i beletristické literatuře (viz zařazení děl J. Verna mimo dětskou literaturu), nemusí být vždy efektivní pro rychlé nalezení požadovaného díla. V naučné literatuře by se zajisté užil i rejstřík věcný. Zvídavý uživatel by ocenil i stručné medailony beletristických autorů, ale to již můžeme považovat za nikoliv nezbytnou třešničku na dortu.

Nyní již jen stručně k ostatním oddílům CD-ROM. Odpovědi v anketě "Co pro mne znamená knihovna?" představují pestrou, zajímavou a inspirativní směsici názorů odborníků i laiků, veřejně činných osob i běžných občanů na činnost a funkci knihoven - a většina z nich je veskrze pozitivními reakcemi, které se mohou stát podstatným motivátorem pro další práci každé knihovnice či knihovníka.

Oddíl "Proč chodit do knihovny" je určen pro potenciální čtenáře MKP; populární formou jej informuje o výhodách užívání služeb knihovny a nepřímo tak pobízí k první návštěvě MKP.

Oddíl "Městská knihovna v Praze..." je obsáhlým a uceleným souborem informací nejen o MKP s bohatým obrazovým doprovodem, v němž najde řadu užitečných údajů či podnětů i informační profesionál.

Oddílu "...a její partneři" (jen na CD-ROM) lze vytknout pouze to, že není jasné, o jaké partnery se jedná. Z poděkování na konci stránky si lze domyslet, že se jedná o instituce i jednotlivce, kteří MKP různými způsoby pomohli v po/povodňovém období v/po srpnu 2002, ale explicitně tato informace v oddílu uvedena není. Rovněž popisek oddílu (Loga partnerů) neodpovídá skutečnosti, protože na stránce je uveden pouze jejich prostý seznam.