Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Horažďovice digitálně: zkušenosti z ochranného reformátování regionálních periodik

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Horažďovice digitálně: zkušenosti z ochranného reformátování regionálních periodik

0 comments
Rubrika: 

Úvod aneb Připomenutí

Digitalizace knihovních dokumentů je báječná věc; je pochopitelné, že si získává stále větší popularitu. Potřebujete nahlédnout do Světozoru, Národních listů nebo Jugmannova slovníku? Chcete se dozvědět, podle jakých receptů vařily kuchařky v dobách Nerudova mládí, jaké oděvy byly v módě na konci 19. století nebo jaké výsledky přinášela utkání Viktorie Žižkov (obr. 1) ve dvacátých letech ? Hledáte dobové zprávy z první světové války (obr. 2) nebo cokoliv jiného? Stačí otevřít digitální knihovnu či použít DVD s elektronickými kopiemi původních materiálů. Už se vám nemůže stát, že konkrétní svazek je nedostupný, protože křehký papír originálu nedovoluje ani šetrnou převazbu.

Obr. 1. Výsledky utkání Viktorie Žižkov

Obr. 1. Výsledky utkání Viktorie Žižkov

Obr. 2. Dobové zprávy z první světové války

Obr. 2. Dobové zprávy z první světové války

Před patnácti lety začínala pracovní skupina šesti knihoven v rámci projektu CASLIN se systematickým, koordinovaným mikrofilmováním ohrožených bohemikálních periodik. (V následujících letech výchozí mikrofilm doplnila tzv. hybridní metoda digitalizace.) Zároveň se jednalo o noviny a časopisy, které jsou často požadovány čtenáři nebo představují důležitý kulturně-historický pramen. Kramerius – program ochranného reformátování – byl rozčleněn na tři skupiny. První z nich zahrnovala významné ústřední noviny a časopisy, resp. velké regionální deníky. Do druhé skupiny spadala odborná a speciální periodika. Ve třetí byly zařazeny regionální periodické tituly.

V roce 2009 se na aktivitách projektu Kramerius podílí již téměř 40 knihoven; mnohé z nich zastávají v kultuře svého regionu důležité místo. Od počátku 21. století mohou pro své projekty využít dotací z programu VISK, jehož sedmým podprogramem se Kramerius stal. Za půl druhé desítky let prošel Kramerius výrazným vývojem, co se týče technologie, sofistikovaného postupu a hloubky zpracování, které ve výsledku umožňuje fulltextově vyhledávat.

Nasazení hybridní (duální) kamery do procesu zachovává mikrofilm jako archivní médium, ale mimoto dovoluje digitalizovat i dokumenty výrazně poškozené, špatně čitelné, nebo naopak vybavené barevnými ilustracemi či četnými fotografiemi. Ovšem speciální věcné podmínky pro realizaci projektů se rozšířily z jediné stránky v r. 2001 na současné čtyři strany s několika přílohami. Požadavky na přípravu mikrofilmů, zpracování dat a jejich archivaci jsou podrobně a přesně nastaveny, aby elektronické faksimile byly co nejkvalitnější a nejúplnější.

Změnila se rovněž skladba dokumentů, které jsou digitalizovány. Kromě periodik je dnes možné zařadit také monografie, případně nebohemikální odborně nebo regionálně významné tituly. První institucí, která se odhodlala zařadit monografická díla do projektu VISK 7, byla Městská knihovna Horažďovice. Díky ní se podařilo prosadit do programu další typ informačních pramenů; stala se tak i iniciátorem urychleného zavedení DTD pro neperiodické publikace. Do podprogramu Kramerius III nyní lze začlenit významné regionální knižní sbírky i samostatné svazky.

O náročné technické a stránce projektů VISK 7 – Kramerius se odborná veřejnost dozvídá průběžně. Vývoj například používaného softwaru je nesporně podnětný; jenže co pro knihovníky znamená vstoupit do podprogramu VISK 7, připravit projekt a realizovat ho? Pracovníci velkých paměťových institucí, kteří se v oblasti digitalizace pohybují po více let, si už zmapovali cestu ke standardním a stále dokonalejším výsledkům a institucionální zázemí jim velmi pravděpodobně usnadnilo jejich první kroky.

Pokud se jedná o menší knihovnu s limitovaným rozpočtem a personálními kapacitami, jen těžko bude disponovat podobnými výhodami. Málokdo z uživatelů, kteří spokojeně usednou k obrazovce počítače a otevřou digitalizovaný titul, tuší, kolik práce a úsilí celý proces vyžaduje. Jaká opatření potřebuje knihovník podniknout, s jakými obtížemi se vypořádá, jestliže chce svým čtenářům zpřístupnit ohrožené dokumenty?

To vše zjistíte v následujícím rozhovoru, v němž na otázky Františky Vrbenské (Národní knihovna ČR) odpovídá Lenka Šimonová (Městská knihovna Horažďovice).

Jak na to: finance, podpora zřizovatele a příprava projektu

Proč jste se rozhodla podat projekt v programu Kramerius?

Přiznám se, že moje první cesta vedla za panem Mgr. Adolfem Knollem, jehož jméno figurovalo v souvislosti s digitalizací nejčastěji. Měla jsem štěstí. Poslal mě tím správným směrem a odkázal na skvělé lidi, kteří pracují na rozvoji projektu Kramerius a kteří pomohli radou, a to skutečně kdykoli. Vzpomínám si, jak jsme první rok s PhDr. Polišenským řešili náš projekt mezi rekonstrukcí koupelny, Novým rokem a neúprosným termínem podání žádosti. Myslím si, že pro mě a pro náš projekt bylo důležité, že jsem potkala správné, nadšené a velmi vstřícné lidi na svých místech.

I když spoluúčast zainteresované instituce představuje 30 % celkových nákladů na uskutečnění projektu, může to v jejím rozpočtu znamenat zatěžující položku. Jak jste našla zdroje? Jak jste získala podporu místní správy?

Zatěžující položka by to mohla být, kdybychom chtěli celý projekt realizovat v jednom roce. Náš projekt je jak z časových, tak i finančních důvodů rozdělen do několika etap, a tak můžeme regulovat i finanční částku, která je pro nás únosná. V prvním roce to bylo okolo 3 000 Kč, v dalších letech okolo 14 000 Kč a v letošním roce pouze 6 000 Kč. Celková hodnota digitalizace dosud zpracovaných titulů v Krameriu je 108 500 Kč. Zřizovatele jsme v prvním roce přesvědčili k digitalizaci jediné knihy, a to k výročí významného horažďovického rodáka, ale už v té době byl projekt sestaven jako dlouhodobý s dosahem do celého regionu. Dnes se již nikdo nepozastavuje nad tím, že v rozpočtu nárokujeme peníze na uchování regionálního dědictví. V minulých letech jsem se snažila sehnat peníze i z jiných zdrojů. V dotačních programech Plzeňského kraje jsem s projektem bohužel neuspěla. Pokusila jsem se oslovit i sponzory, ale protože každoročně sháníme peníze na podporu projektu Děti a čtení, zvítězila u nich podpora dětského čtenářství.

Kolik času Vám zabrala realizace projektu včetně jeho přípravy – vlastně činnosti mimo běžnou, už tak dost náročnou pracovní náplň? V čem byla příprava projektu obtížná?

Čas opravdu nevím a museli bychom připočítat i čas těch, kteří mi pomáhali. První rok to bylo skutečně náročné. Nedařilo se mi proniknout do všech těch odborných termínů, kterým dodnes zcela nerozumím, ale zjistila jsem, že to pro podání a realizaci projektu není až to nejpodstatnější. Důležité je vědět, co digitalizovat a proč. Dnes už mi psaní projektů nedělá takové problémy.

Co a proč vybrat: otázka kompletace dokumentů

Existovalo období, v němž se na regionální dokumenty pohlíželo spíše jako na knihovní dokumenty druhé kategorie, ale podle mých zkušeností jsou často vzácnější než některé staré tisky: nedochovaly se v úplnosti – nebo vůbec zmizely z knihoven, bývají poškozené. Přitom na rozdíl od velkých deníků, kde jsou obvykle nejvýznamnější zprávy doplnitelné z dalšího zdroje, regionální informace z jiného tisku nedohledáme. Pro místní čtenáře však mají nenahraditelnou cenu. Jak to všechno začalo? Co již bylo zdigitalizováno?

O digitalizaci jsem se dozvěděla prostřednictvím tisku a knihovnických konferencí. Bylo to v době, kdy se do povědomí knihovníků dostával pojem Manuscriptorium. Přišlo mi úžasné zalistovat si v některých veřejnosti nedostupných rukopisech. Od té chvíle jsem hltala každý článek, který vyšel ve Čtenáři nebo v Ikarovi a snažila se vše aplikovat na naše podmínky. A jak to tak bývá, tak pak už stačí jen malý podnět a vše se začne pohybovat tím správným směrem – tedy k realizaci. Tím podnětem pro mě bylo výročí horažďovického rodáka Karla Němce, jehož dějiny jsou jedním z mála pramenů o historii našeho města. Projekt Prácheňsko digitálně začal nesměle v roce 2006, kdy jsme se poprvé ucházeli o grant Ministerstva kultury ČR v rámci projektu Kramerius. Náš projekt bohužel nezapadl do zadání, ale přesto jsme se rozhodli, že projekt zahájíme alespoň digitalizací jediné knihy. Ve spolupráci s Národní knihovnou ČR a za finanční podpory našeho města byly digitalizovány Dějiny města Horažďovic (obr. 3 a 4). V roce 2007 jsme v projektu Kramerius uspěli a mohli tak digitalizovat Horažďovický obzor – měsíčník věnovaný politickým, osvětovým a hospodářským otázkám okresu horažďovického - z let 1921-1938, některé monografie horažďovického rodáka Josefa Pavla (obr. 5) a České perly Václava Dyka (obr. 6). V roce 2008 bylo digitalizováno dalších 10 monografií a v letošním roce přibude dalších 18 drobných tisků z fondu městského muzea.

Obr. 3. Dějiny města Horažďovic

Obr. 4. Dějiny města Horažďovic

Obr. 3 a 4. Dějiny města Horažďovic

Obr. 5. Z díla Josefa Pavla

Obr. 5:. Z díla Josefa Pavla

Obr. 5. České perly Václava Dyka

Obr. 6. České perly Václava Dyka

Jak jste postupovala při výběru a kompletaci dokumentů? Máte pořadí priorit?

Dokumenty byly vybírány především s přihlédnutím k jejich ohrožení, dostupnosti a využitelnosti. Některé dokumenty jsou u nás přístupné v knihovně muzea, některé pro značně pokročilou degradaci papíru vůbec ne. Vzhledem k tomu, že jsme organizační složkou města, můžeme digitalizovat i tyto dokumenty. Do projektu byly nejdříve zahrnuty ohrožené dokumenty z fondu knihovny, jako další část navazují dokumenty z fondu městského muzea. Velmi nás zajímají dokumenty a kroniky, které se nacházejí v archivu a pro běžného občana jsou dostupné jen velmi složitě. Kroniky měst a obcí mají určitě velkou vypovídací hodnotu a jejich digitalizací a zpřístupněním v knihovnách by byla cesta k pramenům, které nám zanechali naši předkové, mnohem jednodušší. Myslím, že mnohý z nás by se zájmem nahlédl do historie města např. 17. století nebo doby 2. světové války. Proč jezdit do vzdáleného města, kde jsou tyto vzácné dokumenty uložené, proč nevyužít nových možností a nezjednodušit tak přístup k informacím všem?

S jakými institucemi jste spolupracovala?

Při výběru dokumentů mi pomáhaly kolegyně z půjčovny a ředitelka městského muzea. V poslední době mě inspirovali ochotníci a jeden místní velmi nadšený historik.

Kdo, s kým, pro koho: vlastní realizace projektu

Zpracování dokumentů mikrofilmováním, skenováním mikrofilmů a následnou úpravou dat až po vystavení elektronického faksimile daného titulu v digitální knihovně (na této fázi se podílí digitalizační pracoviště Národní knihovny ČR) je řešeno zadavatelsky. Jak se vám spolupracovalo se specializovanými firmami?

Musím říct, že jsem se všude setkávala s maximální ochotou, snahou o pomoc a myslím, že i s velkou trpělivostí. A pokud bych mohla, tak bych všem, kteří se mnou tu trpělivost měli, chtěla poděkovat.

Byly nějaké finanční problémy, například se spoluúčastí?

U nás bylo důležité přesvědčit zřizovatele o významu digitalizace a to se podařilo.

Co byste doporučila knihovníkům, kteří by se rovněž pokusili o digitalizaci části svých sbírek v rámci Krameria?

Nebát se a začít. Nebát se už z toho důvodu, že realizaci projektu za ně převezmou dodavatelské firmy. Skutečně není třeba obávat se, že proces digitalizace budou muset zvládnout sami. Začít třeba s projektem na jednu knihu, ale začít. Národní knihovna nebo stát nemají sílu sami digitalizovat všechny dokumenty a tady si myslím, že by měl přijít zájem z měst a obcí prostřednictvím knihoven, muzeí nebo archivů. Stát se nezříká odpovědnosti za národní kulturní dědictví, svědčí o tom projekt Kramerius a řada programů vyhlašovaných Ministerstvem kultury ČR právě na jeho záchranu, ale potřebuje tu spolupráci.

Zpřístupnění: spokojený čtenář?

Jedním z citlivých míst systému ochranného reformátování je nutnost dodržovat ustanovení autorského zákona.

Autorský zákon je skutečně oříšek a možná neodborně bych řekla, že nám silně znepříjemňuje život, tedy lépe řečeno nám neumožňuje zúročit naší práci a všem zpřístupnit všechno, ale bohužel to tak nejde, a tak se snažíme sehnat souhlas dědiců autorských práv. V případě, že tento souhlas neobdržíme, nemůžeme digitalizovaný dokument volně vystavit na internetu, ale je k dispozici pouze v knihovně. Pochopitelně hranice 70 let od úmrtí autora často vyřeší situaci za nás, ale i tady musíme být ostražití a sledovat, zda do této hranice spadá i ilustrátor popřípadě autor doslovu, zkrátka všichni, kteří se na knize autorsky podíleli.

Jaké jsou odezvy badatelů i laických čtenářů na digitalizované dokumenty z horažďovické knihovny a muzea, případně na další materiály obsažené v systému Kramerius?

Odezvy jsou převážně kladné, ale lidé by přivítali, kdyby mohli prohlížet plné texty dokumentů prostřednictvím internetu, jenže to jsme zase u autorského zákona. Jediný problém jsme měli při vystavení první knihy na internetu s prohlížením obrazů ve formátu DjVu. Čtenářům nešel tento program nainstalovat, ale to jsme vyřešili přímým odkazem na instalační soubor.

Uvažujete o digitalizaci dalších materiálů nebo jiných informačních zdrojů?

Za vydatné podpory Národní knihovny ČR usilujeme o digitalizaci Herbáře Františka Celerina (1840), který je unikátním dílem a který bylo nutné před digitalizací zrestaurovat. Hodnota herbáře byla posuzována RNDr. Janem Štěpánkem, CSc., hlavním kurátorem Herbářové sbírky Univerzity Karlovy v Praze, a konzultována s vedoucím restaurátorského oddělení Národního knihovny ČR panem Jerzym Stankiewiczem. Ti jej ohodnotili jako výjimečný unikát a historicky cenný dokument s velkou vypovídací hodnotou o našem regionu, který je významný nejen z historického, ale i estetického a přírodovědeckého hlediska. Hodnota z vědeckého hlediska nebyla zatím stanovena a je závislá na kvalitě popsání jednotlivých exemplářů. Za účelem vědeckého zhodnocení herbáře proběhla spolupráce na konzultační úrovni s Katedrou botaniky PřF UK, kterou byla doporučena fixace jednotlivých rostlin a popisek a restaurování celého dokumentu. Na základě těchto skutečností byl v roce 2008 podán projekt na restaurování tohoto dokumentu v rámci programu Knihovna 21. století. Dokument byl restaurován a na všech pět svazků byly zhotoveny ochranné obaly. V letošním roce bude Herbář digitalizován a jako výstup bude zhotoveno DVD, které bude doplněno botanickými a historickými studiemi a dobovými fotografiemi. Dokument, který tak vznikne, může sloužit i k propagačním účelům města.

Mezi dalšími dokumenty, jejichž digitalizaci si vyžadují badatelé a také obyvatelé našeho města, jsou i takové skvosty jako Prácheňský kancionál (nalezen 1547) nebo Liber memorabilium – pamětní kniha z roku 1506. Zajímavé by mohly být i cechovní listy (tzv. Artikule) a některé dochované mapy.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů v další – nejenom digitalizační – práci horažďovické knihovny!

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VRBENSKÁ, Františka a ŠIMONOVÁ, Lenka. Horažďovice digitálně: zkušenosti z ochranného reformátování regionálních periodik. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 8 [cit. 2021-12-05]. urn:nbn:cz:ik-13218. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13218

automaticky generované reklamy
registration login password