„Učím se česky, protože se tam vaří skvělé pivo, protože se tam narodili Milan Kundera  a Franz Kafka, protože je Česká republika mladá demokratická země, člen NATO a Evropské unie, protože je to země ekonomicky stálá, protože se nachází v srdci Evropy, protože je tam spousta pěkných hradů a zámků, protože má bohatou a různorodou kulturu, krásná muzea a parky a zachovalé historické památky. Čeština je pro mě zajímavá také tím, že mi otevře dveře k dalším slovanským jazykům, jako je ruština, polština, slovenština, chorvatština nebo srbština.“

Úvod

Již celý rok 2012 se mohli cestující, kteří využívají k cestám do zahraničí mezinárodní letiště Václava Havla Praha (dříve Letiště Ruzyně), setkat s novým způsobem hraniční kontroly. Česká republika vstoupila do Schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 resp. na vzdušných hranicích dne 30. března 2008. Od této doby se provádí hraniční kontrola pouze na mezinárodních letištích, a to pouze v případech, pokud osoby cestují do nebo ze zemí mimo Schengenský prostor.

Úvod

V rámci časopisu Ikaros se čtenáři mohli setkat např. s reportáží z Výroční konference asociace LIBER, nikoliv ovšem s představením této organizace jako takové. V souvislosti s autorovou cestou do nizozemských Delft a Haagu na konferenci EGOV 2011 vznikl i tento článek, jelikož došlo zároveň k setkání se zástupci LIBER.

Asociace LIBER (Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche - Association of European Research Libraries) je největší evropskou sítí vědeckých knihoven. Sdružuje více než 420 národních, univerzitních a jiných knihoven z více než 40 evropských států – tedy nejen ze zemí EU, ale i jiných evropských zemí (těch je v současné době 49, včetně Běloruska a Vatikánu).

Úvod

V rámci semináře Úvod do scientometrie a hodnocení vědy, který probíhá v Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přijal pozvání RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., z Technologického centra Akademie věd ČR (dále TC).  Svou přednášku nazval „Problematika hodnocení evropského výzkumu“. Vzhledem k tomu, že role a účel TC není na první pohled zcela zřejmá, nejprve účastníky seznámil s jeho činností.

Ve dnech 28. a 29. listopadu 2002 se konala v nizozemském Maastrichtu konference pod názvem Keep ahead with European information.

V závěru minulého sloupku jsme si slíbili znovu kousnout do kyselého jablka a podívat se na stinnější stránky internetových technologií – tedy počítačovou kriminalitu, v angličtině sugestivně nazývanou kybernetický zločin.

Kdyby se dala nějak měřit všeobecná hladina občanského uvědomění, v těchto dnech by u nás její hodnoty byly zajisté vyšší než bývá v kraji obvyklé. Náš (a nejen náš) supervolební rok se doklopýtal ke svému druhému vrcholu a my, obyčejní občané, máme opět na pár dní či možná jen minut pocit, že máme ve svých rukou osud nejen svůj a své země, nýbrž také těch, kteří se cítí povoláni nám vládnout (a přiznejme si, že právě to je pocit docela příjemný).

Léto skončilo v půli srpna povodněmi a na konci září to vypadá, jako by už přicházela zima. O příčinách, průběhu, následcích i důsledcích šoku, který jsme všichni tak či onak prodělali, toho bylo již vyřčeno a napsáno dost a dost. Už v srpnu jsme občas slyšeli srovnání mezi živelní pohromou, která nás postihla, a teroristickými útoky z 11. září minulého roku.

Minulý sloupek jsem končila příslibem informací o informačním systému 6. rámcového programu vědy a výzkumu. Dříve, než se dostaneme k jeho alespoň stručnému popisu, měli bychom se na chvíli zastavit u organizace podpory vědy a výzkumu v EU jako takové.

V červnu nám na Evropu udeřilo léto – jakoby se i počasí chtělo symbolicky rozloučit s právě končícím španělským předsednictvím EU. Nevím, zda účastníci závěrečného summitu v Seville tento "trénink" přivítali, nebo zda naopak všeobecná únava (a právě probíhající mistrovství světa ve fotbale, na němž druhý den summitu pořádající Španělsko utrpělo šokující porážku od Koreje) přispěla ke klidnému průběhu rokování.