V průběhu letošního roku jsem se snažila na tomto místě zmapovat problematiku elektronických seriálů. Přehled témat nebyl jistě vyčerpávající, ale doufám, že aspoň pro orientační seznámení s touto oblastí postačil.

Registrační systém celosvětové seriálové produkce ISSN (International Standard Serial Number - mezinárodní standardní číslo seriálu) v rámci harmonizace pravidel standardů ISBD(S), AACR2 a ISSN nahradil pojem seriálová publikace termínem pokračující zdroj (continuing resource) a přijal definice společné všem třem standardům. Základními registrovanými a popisovanými jednotkami, kterým národní střediska přidělují ISSN, se tedy staly pokračující zdroje.

V posledních dnech se v elektronické konferenci Knihovna rozhořela debata o zpracování internetových zdrojů do OPACů knihoven. V tomto sloupku příslušnou rozpravu neoživím, spíš naopak, pokusím se jí vyhnout. Nebudu se zabývat tím, zda vůbec katalogizovat, ale JAK katalogizovat; dnes bych totiž chtěla zmínit pár informací o katalogizačních pravidlech, používaných v současné době, a jejich přístupu k elektronickým seriálům, potažmo elektronickým pokračujícím zdrojům.

V tomto elektronickém časopise se budeme v letošním roce setkávat s elektronickými časopisy. Nepůjde však o nějakou reklamu různým elektronickým periodikům, ale o jakýsi výlet do světa těchto typů dokumentů z pohledu knihovnického. Elektronické seriály či elektronické časopisy se stávají stále běžnější součástí knihovních fondů, resp. patří do nabídky knihovních služeb. Zavádění výpočetní techniky i do menších knihoven stále rozšiřuje možnost přístupu k těmto typům zdrojů.

Cena časopisů je jedním z faktorů, které vedou k rozhodnutí o jejich nákupu. Ceny tištěných časopisů rok od roku stoupají. To je známý fakt. A jak jsou na tom časopisy v elektronické podobě? Jsou cenově výhodnější?

Hned na úvod tohoto sloupku by bylo dobré zastavit se u jeho názvu. Pojem databáze elektronických seriálů je poměrně široký a může obsáhnout prakticky cokoli - od nejjednoduššího souboru elektronických seriálů volně dostupných v síti internet až po propracované online plnotextové databáze, či šířeji, služby renomovaných nakladatelů a dalších zprostředkovatelských firem. Samozřejmě se zde zaměříme především na tu druhou jmenovanou variantu, pro kterou se u nás používá i termín elektronické informační zdroje.

Společně s tím, jak se začaly elektronické seriály šířit po síti, objevily se i snahy zachytit je do knihovnických systémů. Už od 90. let minulého století tak lze sledovat různé pokusy, jak toho dosáhnout. V odborných časopisech se objevují příklady knihoven různých typů z celého světa a jejich zkušenosti s touto problematikou.

Posledně jsme se na tomto místě věnovali elektronickým seriálům z pohledu jedné z knihovnických činností - katalogizace. Pravda, bylo to jen letmo, s důrazem především na výsledek, tedy zobrazení v elektronickém katalogu OPAC (podrobněji se budeme katalogizaci věnovat v některém z dalších sloupků). Dnes bychom se podívali na jinou z "klasických" knihovnických činností - na akvizici.

Výraz konsorcium se v poslední době objevuje stále častěji v "knihovnických hovorech" a pomalu se stává součástí naší odborné hantýrky. A není tomu tak jen u nás; tedy přesněji, konsorcia pro nákup elektronických zdrojů jsou trendem celosvětovým.

...má však cenné údaje, jak praví známý písňový text Zdeňka Svěráka. Jaký vztah mají statistiky k elektronickým seriálům? Nazvala bych ho druhotný. Ze statistik dostávají uživatelé a producenti informace o využívání elektronických seriálů.