Úvod

Před deseti lety (právě na semináři Automatizace knihovnických procesů v Ústí nad Labem) představili zástupci Národní knihovny knihovnické veřejnosti Obecnou datovou strukturu, předchůdce pozdějšího Výměnného formátu, která se zde nesetkala s právě vřelým přijetím.

Úvod

Jak ode mne nejspíš očekáváte, hovoře o vývoji knihoven, budu se zabývat především rozvojem informačních technologií. Ten v uplynulém desetiletí nejen podstatně ovlivnil fungování knihoven, ale zejména změnil celé prostředí, v němž knihovny operují, proto myslím, že je tento pohled korektní. Z triviálního kanálu propojujícího uživatele s knihovnou či knihovny mezi sebou stala se Síť úplně novým fenoménem, žijícím vlastním životem.

Systém knihoven ČVUT

Knihovny ČVUT vznikaly jako izolovaná pracoviště na jednotlivých fakultách ČVUT a při samostatných ústavech. Skutečným impulsem k jejich sjednocování bylo zavádění automatizace na začátku devadesátých let. Ta byla zaváděna centrálně a dotkla se všech oblastí knihovnické praxe.

Vývoj protokolu Z39.50

Protokol Z39.50 má své kořeny v roce 1970. Tehdy se tři organizace v USA: Library of Congress, Online Computer Library Center (OCLC) a Research Libraries Information Network pokusily o zavedení standardizovaných prostředků pro vyhledávání informací v jejich bázích dat. Primárním cílem byla podpora sdílené katalogizace využívající národní bibliografickou databázi a až na druhém místě byla snaha poskytnout koncovému uživateli jednotný pohled na velký počet autonomně spravovaných databází.

Co je to digitální knihovna? Při vyslovení pojmu digitální knihovna se většině aspoň trochu zasvěcených zřejmě vybaví sbírka elektronických dokumentů zpřístupňovaných v prostředí internetové služby World Wide Web. Tato představa je sice velice blízká realitě, je však poněkud zjednodušená.

Tkačíková, Daniela. Když se řekne digitální knihovna .... Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 8 [cit. 21.05.2013]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1035>. urn:nbn:cz:ik‐001035. ISSN 1212-5075.

• Přidat nový komentář
• Číst dál
• 8469 x přečteno

Tištěný časopis představuje desítky let základní prostředek oficiální, formální odborné komunikace a jako takový slouží k několika účelům:

1. distribuce relevantních a aktuálních odborných informací formou studií, recenzí, zpráv, oznámení, personálií atd.
2. relativně trvalá a bezpečná archivace výsledků poznání v daném oboru (současný stav a historický vývoj)
3. záruka kvality a důvěryhodnosti
4. udržování a zvyšování prestiže autorů nebo institucí v odborné veřejnosti

Počítačová sazba,

Článek obecně popisuje základní procesy, probíhající ve vyhledávacích strojích. Jsou to shromáždění dokumentů, jejich aktualizace a zpracování (indexace), zpracování dotazu a hodnocení relevance výsledků. Popis je omezen pouze na všeobecné vyhledávací stroje, nikoliv na specializované.

Klíčová slova: vyhledávací stroje, search engine

Úvod

Dříve něž se začneme zabývat otázkou kam kráčí CASLIN – Souborný katalog ČR, podívejme se odkud vyšel. Rozběh elektronického národního souborného katalogu byl jedním z konkrétních výsledků projektu CASLIN. V rámci realizace projektu CASLIN byly odstartovány všechny důležité aktivity související s fungováním národního souborného katalogu.

Trendy informačních služeb se budou odvíjet zejména od společenských trendů a ekonomických trendů, které dnes mají charakter globalizace. Společnost, resp. i její ekonomika, se v nejširším slova smyslu digitalizuje, hovoříme o věku tzv.

1. Úvod

Před časem se vědci snažili spočítat, kolik je na světě informací. Připustíme-li skromněji, že lze spíše odhadnout množství dat existujících na různých médiích, dostaneme se do poměrně jednoduchých odhadů. Vyjdeme z objem literární a filmové produkce ročně, připočteme odhad velikosti veškerých písemných materiálů minulosti a obdržíme čísla pohybující se okolo 12.000 Pbyte [Le97a]. Ano, jde o tisíce Petabyte. Jen pro srovnání, objem dat v Kongresové knihovně je odhadován na 3 Pbyte.