Lukáš Gruber (Národní knihovna České republiky, Praha) nejprve vysvětlil, v čem spočívá podstata licencí Creative Commons (CC). Jedná se o soubor licenčních ujednání, které jsou koncipovány pro širokou škálu autorských děl a které jsou využívány především v prostředí internetu. Licence CC patří do rodiny tzv. veřejných licencí. Přiblížil také vztah těchto licencí k autorským právům. Pokud se autor rozhodne své dílo zveřejnit s využitím licence CC, uživatel díla musí vždy uvést původní autorství díla. V licencích jsou kombinovány tyto licenční prvky: právo dílo šířit, právo dílo upravovat, uveďte autora, zachovejte licenci, nezasahujte do díla, nevyužívejte komerčně. Prvky je možné vzájemně kombinovat – tím vzniká šest různých licencí (BY, BY-SA, BY-NC, BY-ND, BY-NC-SA, BY-NC-ND). L. Gruber také uvedl vrstvy licencí CC (zkrácené znění, plné znění, metadata). Licenci CC může aplikovat pouze vlastník autorských práv (jinak nemá licence význam). Pro právoplatné vystavení díla pod licencí CC je nutné uvést odkaz (URL) na vybraný typ licence. Řada vyhledávačů již podporuje vyhledávání podle licencí CC (např. Google, Yahoo, Flickr, Internet Archive či Jamendo).

Pokud se týká české verze licencí CC, lze konstatovat, že ČR je již 52. stát, který licence CC lokalizoval. České licence byly spuštěny 16. dubna 2009; práce na nich probíhaly více než rok. Licence jsou k dispozici v národním jazyce (v češtině) a jsou přizpůsobeny právnímu řádu ČR. Licence CC jsou v ČR používány např. v projektu WebArchiv, digitální televizí Artyčok.tv či encyklopedií Wikipedia.

Autorský zákon v souvislosti s novelou (zák č. 216/2006 Sb.) na základě odstavce 5 a 6 § 46 umožnil uznávání uzavírání licenčních smluv podle modelu veřejných licencí.

L. Gruber také podotkl, že licence CC mají blízký vztah k otevřenému přístupu, dokonce lze říci, že se jeví jako optimální prostředek zpřístupňování dokumentů formou otevřeného přístupu.

(text konferenčního příspěvku)

(ls)