Chtěl bych reagovat na články (za všechny Četl bych, ale nevím proč?, Ikaros č. 2, 1998) pana Z. Jonáka, které se více či méně týkají interpretace a percepce literárního díla.

Autorovi článku, dle mého názoru, není nic milejšího než se setkat s kritickou odezvou, ať již v pozitivním či negativním smyslu. Zejména, když se jedná o věc tak konstruktivní, jako je diskuse na poli literární vědy, kterou se Petr Plachý pokusil vyjmout z oblasti exaktní vědy tím, že z jejího předmětu - literárního díla, učinil "tajemství, které nelze s konečnou platností vysvětlit".

Úvod

V článku “Pojem ´informace´ ve světě sdíleného pojetí skutečnosti” jsem poukázal na fakt, že s nárůstem složitosti informačního prostředí narůstá i složitost celého sociálního prostředí.

Obsahová analýza dokumentu představuje vedle řady rutinních knihovnických procesů, činnost, vyžadující nejen mnoho času, ale i vysoký podíl intelektuální a tvůrčí činnosti. V důsledku toho se pojem obsahové analýzy v knihovnách omezil na proces letmé prohlídky dokumentu a jeho několikařádkový popis.

Takto zúžený pohled na obsahovou analýzu vůbec neodpovídá představě autorů, kteří metodu obsahové analýzy uvedli někdy v první třetině 20. století v život.

Od vzniku kybernetiky se v odborné literatuře diskutuje problém, zda existence informací je spojená výlučně se světem znaků, dokumentů či počítačových pamětí nebo zda její existenci lze prokázat i v rostlinných a živočišných organismech nebo dokonce ve fyzikálním světě.

Otázka, zda za informaci je možno považovat bioelektrické či biochemické signály, enzymy či hormony s jejich spouštěcím či katalytickým efektem, se dá jen obtížně rozhodnout. Dá se mluvit o existenci informace u rostliny v případě její reakce na podnět, např.

Média nesporně významným způsobem ovlivňují úroveň, rychlost rozsahu šíření společenského poznání. Zatím se nepodařilo tento vztah vyjádřit kvantitativně. Jednou z příčin je nesporně fakt, že vedle pravdivých informací obsahují média rovněž dezinformace a cyklus ověřování pravdivosti u různých druhů médií je rozdílný. Dalším důvodem může být skutečnost, že zatím neexistuje mechanismus umožňující o věrohodnosti poznání přesvědčit dostatečně velkou část populace.

Ze závěrů posledních výzkumů vepřů, tvorů, kteří jsou údajně fyziognomicky nejblíže člověku a poskytují tudíž ideální transplantáty, vychází najevo, že kromě objevu opiátů (endorfinů), které mozku slouží k uklidnění při výskytu stresových situací, byl učiněn další závažný objev: zjistilo se, že mozek vepřů a tudíž i lidí (dedukce) produkuje molekulu spouštějící něco jako jednoduchý podprogram, schopný eliminovat na minimum rozdíly mezi přijímanými a již uloženými informacemi a vyhledávat tudíž mezi přijímanými informacemi

Redakci Ikara se konečně podařilo získat exkluzivní rozhovor s osobností, jejíž jméno si v teorii informace buduje čím dále silnější postavení, jedná se o osobu, jejíž aktivita udivuje všechny instituce, s kterými dosud spolupracovala.

Její dosavadní úspěchy naznačují, že se brzy zařadí vedle takových odborníků jako byl Shannon, Ranganathan, Tobolka, možná, a to nechci předbíhat, i Dewey. Představujeme vám slečnu Kristýnu Houdkovou.

Spojení digitálního prostředí Internetu a „papírového„ prostředí knihoven poskytuje uživateli mnoho nových možností, ale také vyžaduje řešení celé řady dlouho opomíjených technických, legislativních, finančních, ale i sociálních problémů. Konference v Seči přinesla k této problematice množství zajímavých podnětů. V následujícím textu jsem uspořádal alespoň ty nejzávažnější náměty do čtyř tématických okruhů:

1. Papír nebo bity?
2. Stanou se informace zbožím?
3. Knihovny a vzdělávání

Už více než 50 let uplynulo od chvíle, kdy Vannevar Bush publikoval svůj světoznámý As we may think, jenž bývá považován za jeden ze základních kamenů informační vědy. Učinil tak roku 1945 v červencovém čísle amerického časopisu The Atlantic Monthly. Mnohé z jeho idejí a názorů již odvál čas, mnohé však přetrvávají stále a i dnes je chápeme jako prognostiku budoucnosti.